Z deníku Gustava Meyrinka..

[Karla]

Tak bych s dovolením zase něco převzatého.. tuhle ráno jsem si tohle četla a říkám si, to je nějak obráceně.. a pak jsem zavřela oči a ucítila to.. že je to tak.. alespoň pro mne…že hledání své neohraničenosti skrz skulinky mého hmotného já a tím i jeho přeměna, že jde tak ztuha..ale vytvořením neohraničeného vně a to, přeneseno sjednocení jakoby do mne, tedy splynutí v jedno, teprve pak, snad snáze, uskuteční i přeměnu a rozzáření mé hmoty.. její frekvenční přiblížení se duchu, Já.. nevím, je li to tak, ale v tu chvíli jsem tomu věřila. A vlastně věřím dosud.. jen, zapsáno do slov, to působí jako nesmysl..:-)

Tedy s dovolením nabízím:  

Z deníku Gustava Meyrinka 

Dnes, 7.srpna 1930, ráno v 10 hodin, po dlouhé, nanejvýš mu­čivé noci, jako by mně znenadání spadly šupiny z očí a já nyní vím, co je vpravdě účelem všeho bytí.

My se nemáme jógou sami proměňovat, nýbrž kvazi si máme budovat Boha, či řečeno křesťansky: „Nemáme následovat Kris­ta, nýbrž sejmout ho z kříže!"

Starého muže, kterého pořád vidím v dálce, mám tedy koru­novat a obléci do purpuru a učinit z něho vládce svého života. Také ho nyní vidím korunovaného a v purpurovém plášti! Čím se on stane dokonalejším, tím dříve mně pomůže. ON pak tedy bude adeptem a já se na tom budu podílet jen potud, že on jed­nou se mnou splyne, neboť v podstatě on je mé nejvlastnější já. „On poroste, ale já se budu umenšovat." (Toto je smysl řeči Jana Křtitele!)

Doposud bylo falešné i příčinou veškerého mého trápení to, že jsem to všecko jasně nevěděl a že jsem si myslel: „Já musím zdokonalovat sebe, sebe a ne jeho. Tantrická cvičení jsou tudíž jako veškerá askeze nesprávná, vedou do propasti a jsou tou nej­vlastnější černou magií!

Nyní také vím, proč ten starý muž byl stále tak nehybný jako nějaký obraz! Proto právě, že jsem pracoval na sobě, a ne na něm. Bo Jiň Rá mi to prezentoval tak, jako že všechno, co se v této podobě nalezne, do jisté míry se musí zhltnout a živit se tím! Právě naopak! Ten starý je tedy Christos a my ho musíme odvázat a učinit ho mocným, pak teprve bude moci konat zá­zraky! Teprve pak přejde konání zázraků i na nás, až ta schizo­frenie bude překonána a my budeme spoluvstřebáni. Například Tereza z Konnersreuthu by se měla od toho, koho vidí trpět,

snažit duchovně se vyvázat, místo aby stále trpěla s sebou. Ona tedy neustále chodí jen kolem dokola v kruhu.

Všechny tyto poznatky bych teď vlastně měl zpracovat v ro­mánové formě. Bylo by to to nejzajímavější téma, jaké si lze před­stavit. Snad se brzy naše poměry změní natolik, že konečně budu moci pracovat tak, jak bych chtěl.

Nikterak nemohu všechno to, oč jsem se po celý život jógou pokoušel a dělal, označit za omyl. Domnívám se naopak, že ta­kové snahy jsou zapotřebí k poznání toho, co jsem si ujasnil dnes, 7. srpna.

Mensch und Schicksal, č. 18 z 1. 12. 1952

[Karla]

[petr]

nebudete tomu věřit,ale před více než desti lety jsem psal papežovi dopis,ve kterém jsem mu navrhoval,aby křestané sundali Krista z kiřížů a ty zlaté rozdali chudým...

pravděpodobně to ani nedošlo

a křestanům to asi taky ještě nedošlo

@

..................

[Ywet]

Petr tvoja cenná rada .....
a vatikánska neúrodná pôda

[Karla]

..možná petrovi neodepsali, protože neměli na známku...:-)