Volná energie -http://vmiksik.sweb.cz/energy.html

[Ization]

 

 

Mark Twain
Blázen je bláznem pouze do té doby, než se ukáže, že má pravdu.

Neříkej že něco nejde, může se stát že někomu kdo neví že to nejde, to půjde.

Je těžké uvěřit něčemu čemu nerozumíme.

Není nad oficiální názor, člověk si hned připadá chytřejší.

Člověk který se zeptá a poučí vypadá jako debil 5 minut, ten co se nezeptá je debilem celý život.

Pamatujme, že Titanic zkonstruovali ti nejvzdělanější a nejzkušenější profesionálové, zatímco Noemovu archu postavil pouhopouhý amatér.

ZA NÁSLEDKY ZPŮSOBENÉ EXPERIMENTY NEMŮŽE BRÁT AUTOR STRÁNKY ZODPOVĚDNOST

Uvedené konstrukce nelze brát jako návody na zhotovení ale jako inspiraci pro vlastní experimentování !!! Vědeckým pracovníkům se předem omlouvám za nerespektování SOUČASNÝCH zákonů vědy.

Získávání energie z "ničeho" se věnují prostí lidé i vědci již dlouhou dobu. Patentováno bylo již mnoho vynálezů a většina z nich bývá označována jako "perpetuum mobile" což je jméno pro vědecky neuskutečnitelný samoběžný stroj.

Ovšem pokud se podíváme na podstatu vědy, musíme konstatovat že se již mnohokráte mýlila a že ve své podstatě uznává jen věci hmatatelně dokazatelné.

Je třeba si uvědomit že vědecký výzkum stojí nemalé peníze a vědci se tak vlastně stávají závislými na společnosti která jejich výzkum financuje. Tato závislost pochopitelně určuje jakým směrem se výzkum orientuje. Je všeobecně známo že preferován je výzkum pro vojenské využití a každý vynález je předem zkoumán zda by se pro tyto účely nedal využít. Najit v dnešní době sponzora pro vývoj nějakého vynálezu je velký problém, každý chce vidět funkční vzorek. Pokud bude mít vynálezce funkční vzorek, nebude hledat sponzora ale výrobce.

Vynálezy v oboru "volné energie" jsou většinou pod přísnou kontrolou jednak vojenských organizací a také světových energetických koncernů, které zde vidí konkurenci a nemají zájem je podporovat. Lidé kteří na takových vynálezech pracují, vystavují se posměchu, opovržení a někdy i nějakému postihu.

Průkopníkem v tomto oboru byl známý vynálezce Nikola Tesla, ovšem většinu jeho zajímavých dokumentů zabavily po jeho smrti státní orgány. Jiným vynálezcům bylo vše zabaveno a laboratoře zničeny. Je zřejmé že o volnou energii "nikdo" nestojí. Situace je tedy v podstatě taková že pokud někdo něco podobného vynalezne nechá si raději vše pro sebe aby na sebe neupozornil. Vůbec bych se nedivil kdyby časem vznikl zákon zakazující využívání jakékoli energie mimo tu draze koupenou.

Pěkný web o Volné energii, jednotlivých vynálezcích a jejich přístrojích je free-energy.xf.cz

---

Vynálezy patřící do skupiny volná energie se dále dělí na několik podskupin. Čerpání energie přímo z okolí, čerpání z okolí pomocí nějakého mezipřevodníku, samoběžné motory různých druhů, výroba energie z všeobecně dostupných látek a pod. Tento výzkum vlastně spadá do všech oborů fyziky.

Přímé čerpání energie z okolí vychází z předpokladu, že v prostoru je přítomen určitý druh energie ale je vlastně ve vyváženém stavu a navenek se neprojevuje. Jde tedy o to, jakým způsobem a pokud možno trvale tuto rovnováhu narušit a energii získat. Těchto způsobů je více, Nikola Tesla používal elektrický oblouk a různé kombinace cívek a kondenzátorů. Také se zkouší vliv magnetu na různé součástky a pod. Těchto zařízení je hodně druhů a jejich podstaty se často prolínají.

Zvláštní skupinou jsou samoběžné stroje které mohou být mechanické i elektrické a jsou schopné dodávat energii bez vnějšího zdroje. Mechanické stroje většinou používají sestavu magnetů které dodávají energii pro pohyb. Dále jsou stroje čistě elektrické které vyrobí více energie než pro svou činnost spotřebují. Také jsou stroje kombinované které používají společně elektřinu, magnetizmus, přeměny kapalin v plyny, možností je mnoho.

Samostatnou skupinu tvoří vynálezy zabývající se rozkladem vody na vodík a kyslík a využití jako palivo do běžných i speciálních motorů. Samotný rozklad vody není nic neobvyklého jde však o to, aby se na tento rozklad se nespotřebovalo více energie než spálením vznikne. Běžný motor má malou účinnost a zde je tedy problém. Voda se běžně rozkládá působením elekrického proudu, vynálezci se však zabývají i dalšími možnostmi jak snížit spotřebu energie pro tento rozklad.

Věřím, že mnozí mávnou rukou vyzbrojeni zákonem o zachování energie a toto snažení označí za mrhání časem a penězi, ovšem.
Vraťme se do historie kolik vynálezů bylo tehdejšími "odborníky" odsuzováno a dnes jsou běžně využívané. Také zákon o zachování energie není těmito vynálezy nijak narušen, protože využívají energii která existuje, ale využívána není. Třeba voda teče, ale dokud nepostavíme turbinu, tak teče bez užitku. A tom to vlastně je.

Zastáncům teorie o zachování energie mohu nabídnout příklad k zamyšlení. Vezměme obyčejný kondenzátor, ten slouží k uskladnění energie, když ho nabiji zase ho mohu vybít a dostat energii zpět s nějakou určitou ztrátou. Kondenzátor se skládá ze dvou vodivých desek. Dobrá, nabiji kondensátor, energie je uvnitř a nyní dám desky od sebe a co získám ? Někdo namítne dvě desky nabité statickou elektřinou jedna kladnou a druhá zápornou, s tím lze souhlasit ale, ještě se nepodařilo zrovna tak jednoduše získat energii třeba z liščího ohonu i když napětí je velké ale bohužel statické. A kam se nám tedy poděla ta energie ? Zajímavé že. Půjdeme-li na to vědecky tak energie kondenzátoru je 1/2 C U`2 takže když snížím mechanicky kapacitu musí se samo zvednout napětí aby energie zůstala zachována. Ovšem protože závislost energie kondensátoru na napětí je kvadratická měla by se energie ještě zvýšit !!. Takže podle dnešního stavu vědy vlastně zadarmo získám energii. Srovnejme si to tedy se zákonem o zachování energie.

---

Jedním z přístrojů který hodnověrně dokazuje že věda někde zaostává je TESTATICA. Nedaleko Bernu žije jistá komunita nábožensky založených lidí kteří se nazývají Methernithé. Vynálezce p. Bauman sestrojil přístroj nazývaný Testatica který je schopen pohánět sám sebe a zároveň dodávat elektrickou energii. Přístroj o hmotnosti asi 20 kg dodává asi 3kW stejnosměrného napětí 230V. I když se Methernithé s přístrojem nijak netají a jeho funkci návštěvám převedou, princip jeho činnosti zůstává stále okolnímu světu utajen. Mezi návštěvníky byla i řada předních vědců, přístroj byl ofotografován ovšem nikdo na princip nepřišel. Methernithé se bojí jeho zneužití pro válečné účely. Přístroj sice připomíná konstrukce radiopřijímačů z 30-let, to však bude dáno snahou o utajení vlastního principu. Podle zákona o zachování energie musí přístroj energii odněkud čerpat ale odkud ?

Původní přístroj Testatica 

Nový 30 kW přístroj ve stavbě 

O přístroji Testatica jsem přečetl spoustu článků zabývajících se podstatou její činnosti. Většinou autoři vycházejí z fotografií a kusých informací. Osobně se přikláním k názoru že princip nebude nijak složitý ale je uměle překryt složitostí aby zůstal utajen. Zajímavé a řekl bych pravděpodobné se mi jeví názory, že přístroj odčerpává ze vzduchu kladné ionty, čemuž by odpovídalo pozorované ochlazování v okolí přístroje v činnosti. Dle popisů jsou v přístroji zdroje energie dva. Jeden je rotující deskový generátor vysokého napětí a druhý podivné "kondenzátory" mezi magnety které jsou uváděny v tzv. Lindenském experimentu. Tento experiment je vůbec podivný, buď vynálezce podváděl aby zmátl přítomné vědce nebo musí jít o nějaký materiál který vědci při opakovaných nezdařených pokusech nevzali v úvahu. Problém také bude mechanická náročnost výroby která dosti experimentátorů při nejistém výsledku určitě odradí. Podle nejnovějších informací má tato komunita již 6 kůsů funkčních přístrojů. Z mnoha jiných vynálezů je Testatica asi jediný přístroj o kterém se dá říci že skutečně funguje. Nejrůznější patentované přístroje ve skutečnosti fungovat nemusí, protože se patentuje většinou jen princip nikoli činnost.

Můj osobní názor na získávání energie z prostoru je ve využití vlastností kondenzátoru. Nemyslím tím kondezátor běžný tak jak jej známe, ale nějak upravený aby mohl energii získávat. I normální běžný elektrolytický kondenzátor o větší kapacitě, se sám od sebe pomalu nabíjí a vždy na něm nějaké napětí naměříte. Také je běžné, že výrobní závody dodávají vývody větších kondenzátorů zkratované, aby se nemohly časem nabít. Také obrazovka televizoru je skoro dokonalý kondenzátor a vysoké napětí udržuje téměř stále, takže i vypnutý televizor (kope). Ostatně i Arthur Neumann vědec z amerických tajných laboratoří se zmiňuje o zařízení které není nijak složité a sestává se z vrstvených materiálů podobně jako kondenzátor. Toto zařízení využívá energii z tzv. nulového bodu a dodává nepřetržitě elektrickou energii. Odkaz zde na stránce dole.

---

Obdivovatelům vodních pohonů, myslím tím pohon uskutečněný pomocí rozkladu vody na vodík a kyslík, bych doporučil přednášku Filipa Michailoviče Kanareva uveřejněnou na výše zmíněném webu. Kanarev se zabývá rozkladem vody pomocí plazmové elektrolýzy. Je zajímavé že dnešní metoda rozkladu vyžaduje asi 4 kWh energie na 1 kubík vodíku, přičemž spálením 1 kubíku vodíku získáme asi 5,4 kWh což znamená index účinnosti celého procesu asi 1,35. Pomocí plazmové elektrolýzy se spotřeba sníží na 0,4 kWh na kubík a tedy celkově mnohem větší účinnost. A opět vyvstává otázka jsou všechny doposud vynalezené stroje a metody dokonalé ? Nejde zde jen o nějaká vylepšení ale o zařízení která mají účinnost daleko přes 100 %. Jak je to možné ? Jednou z odpovědí může být, že taková zařízení využívají nějaké nám dosud neznámé formy energie už jen proto aby byl zachován zákon o zachování energie.

---

Vezměme si například takové obyčejné dynamko k jíznímu kolu, mimochodem není to dynamko ale alternátor protože vyrábí střídavý proud. Když budeme nepřipojeným dynamkem ručně točit, jde to velmi lehce. Když vývod z dynamka propojíme nakrátko s jeho kostrou, otáčet už jde obtížně, dynamko je něčím bržděno. Z hlediska současné vědy je vše v pořádku, zkratem odebírám proud který se v tomto případě mění v teplo a na to musím vynaložit energii. Co nám však způsobuje ono brždění ? Ve vinutí dynamka vzniká při otáčení proud který když neodebíráme dynamko nijak nebrzdí. Když však okruh uzavřeme začne tento proud působit že dynamko se mění v motor který má snahu točit se opačným směrem a začne tedy brzdit. Čim více proudu odebíráme tím více tento motor brzdí. My ale nechceme motor chceme jen dynamko. A zde je právě prostor pro výzkum. Je to podobné jako když lidé svítili loučí, kolik energie se spotřebovalo na výrobu té trošky světla.

---

Topná sezóna pomalu končí a protože většinu času trávím na chalupě na venkově vidím, že místní se již připravují na sezónu další. Na venkově se odjakživa topilo převážně dřívím, to přetrvává i do doby dnešní a u nově postavených hezkých domků se zvětšují nevzhledné hranice dřeva. Většina rodinných domků bývá vybavena tzv. kombinovanými kotly a topí se tím co zrovna příjde levněji nebo snáze. Účinnost takových kotlů bývá dost problematická, zvláště když přes den není nikdo doma a topí se přerušovaně. Pomineme-li ekologii má takový elektrický kotel nebo přímotop účinnost 100% protože kolik kilowat spotřebujeme tolik tepla dostaneme. Otázkou je ovšem kolik elektřina bude stát. Spotřeba energie na světě stále roste a nelze do nekonečna počítat s využívánim přírodních zdrojů jako je nafta, zemní plyn, uhlí a dříví. Je nutné energii co nejlevněji vyrobit ale také co nejekonomičtěji využívat. Budoucnost bude zřejmě patřit elektřině pro všestranné využití, transport a regulaci. Každý nový vynález v tomto oboru je velkým přínosem pro další existenci lidstva.

V souvislosti s těmito novými objevy je třeba se také zamyslet nad pojmem - účinnost. Protože se tento pojem používá většinou při nějakém procesu přeměny, tak podle zákona o zachování energie nemůže přesáhnout 100 %. Co si však potom pomyslet o dnešních běžně používaných strojích a zařízeních ve srovnání se strojem který běží sám a ještě energii dodává. To by pak znamenalo že dnešní stroje mají účinnost vlastně zápornou. Nebude to však asi úplně pravda, protože tyto nově vynalezené stroje musí také nějakou energii odněkud čerpat ale zatím nevíme odkud. Před lety lidstvo o existenci elektřiny (maximálně tak v podobě blesku) nevědělo nic a znalo jen využití síly páry a nedokonalého spalování přírodních paliv. Objev existence elektřiny byl velký vynález, kterému se v té době zprvu nepřikládal velký význam a dnes si život bez ní nedovedeme představit. Je tedy čas vymyslet něco dalšího aby jsme se pohnuli kupředu. Je však smutné že doba tomu nepřeje a energetické lobby nemají zájem na likvidaci jejich obrovských zisků.

---

NABÍJEČKA ALADIN

Tato nabíječka byla uveřejněna v magazinu WM. Zapojení ač vypadá na nabíječku složitě používá celkem běžné součástky a principielně není složité. Pohon obstarává známý a levný časovač NE555. Ten spíná tranzistor opět celkem běžný BD711 je na 100V a 12A a může být jakýkoli podobný. Tranzistor je chráněn proti napěťovým špičkám diodou, může být i jiná rychlejší na 1000V a 3A, bývají v televizorech pro stejné účely.Transformátor Tr1 je běžná automobilová zapalovací cívka, zde použitá jako zdroj vysokého napětí. Další obvod je trochu tajuplný, dvě diody které musí být rychlé (náhrada RGP30M) nabíjejí kondenzátor. Kondenzátor je vybíjen do druhého transformátoru prostřednictvím výbojky z fotoblesku. K zapalovací elektrodě výbojky je připojen kousek drátu jako anténa. Z druhého vinutí transformátoru je napětí vedeno na kaskádu diod (běžné usměrňovací) protože je dosti vysoké. Poslední dvě diody (opět 1000V a 3A) jsou připojeny na dva akumulátory které nabíjejí. Z jednoho akumulátoru je také poháněn NE555 a BD711. Podle autorů nabíječka při spotřebě poloviny kapacity jednoho akumulátoru nabije druhý naplno. Zařazením vhodné elektroniky je možno akumulátory přepínat a nabíjet jich tak i více. Otázkou zde je odkud se ta energie bere. Je pravdou že podobné pokusy dělal Tesla. Kritickým bodem zařízení je druhý transformátor, který je třeba kus od kusu odlaborovat, vhodné jádro je feritové jádro z TV. Zapalovací civka není také zrovna ideální transformátor, protože její jádro má nízkou účinnost a tudíž zbytečně velkou spotřebu. Bylo by vhodnější jí nahradit také jádrem z TV, kde by se vysokonapěťové vinutí mohlo ponechat a namotat jen primár.
Autoři uvádějí použití například na chatách kde není elektřina jako náhradní zdroj, který se přes týden nabije a o výkendech poslouží.
Co k tomu dodat. Je zajímavé, že vpodstatě stejné zařízení sestrojil Rus Avramenko, jeho přístroj měl sloužit k přenosu energie jedním drátem a vycházel vlastně z Teslových patentů.

 

 

Jak jsou si ty přístroje podobné, princip je stejný ale jaký je to princip. Sami autoři a zřejmě i Avramenko se zabývají jevem který dnešní věda nedokáže spolehlivě vysvětlit.

V nedávné době byl zveřejněn pokus o přenos energie tímto v podstatě jednodrátovým systémem podle Teslova principu. Výsledky jsou ohromující, přenesený výkon činil 20 kilowat, přenášené napětí 6,8 kilovoltů, jedním drátem o průměru 80 mikronů. Při proudové hustotě 600 ampér na milimetr čtvereční se použitý vodič ani neohřál !! Jednotky jsem raději vypsal aby nedošlo k omylu.

---

A také něco pro motoristy

Již v roce 1982 si nechal patentovat jistý Kanaďan p. Francios P. Cornish, zařízení na výrobu vodíku které se dá nainstalovat přímo do automobilu. Jeho patent testovala fy. BMW a potvrdila jeho funkčnost.

 

 

Zařízení pracuje tak že provádí rozklad vody pomocí elektrického proudu ale jako elektrodu používá hliníkový drát který se rozkladu účastní a je třeba ho průběžně dodávat. Reakce probíhá - 2AL+3H2O -------> AL2O3 + 3H2. Autor uvádí že automobil o váze 900 Kg ujede 600 Km na 20 L vody a 1 Kg hliníku. Není tedy třeba mít zvláštní nádrž na vodík která by se dala doplňovat jen na určených stanicích.
Když budeme tak od oka počítat, co by normální provoz automobilu na vodík stál, tak kubík vodíku dá 5,4 kWh, motor vašeho auta má třeba 50 kW, takže na 1h provozu potřebuje 50 kWh. A tedy budeme-li uvažovat rychlost 100 Km/hod, znamená to že na 100 Km spotřebuje vaše auto asi 10 kubíků vodíku. Když vezmeme v úvahu že na výrobu 1 kubíku vodíku je třeba v dnešní době 4 kWh elektřiny tak při započítání spotřební daně jako u nafty a benzinu, to provoz moc levný nebude a to nepočítám účinnost motoru automobilu.
Význam tohoto a dalších podobných vynálezů je zase jen v účinnosti a využití dalších možností jak provoz zlevnit.

Na reakci některých výzkumníků bych doplnil že cívky ve schematu jsou běžné automobilové a rozklad probíhá za použití pulsního vysokého napětí, spotřeba proudu bude odpovídající spotřebě dvou zapalovacích cívek. Pochyby o uváděných údajích bych objasnil výňatkem z článku profesora Kanareva který se vodíkem zabývá. Zde

---

Jako další tentokrát ryze elektrický stroj bych uvedl vynález Alberta Moliny patentovaný 12.9.2002. Jedná se o kontinuální elektrický generátor, zkratka KEG. Podle vynálezce je dosavadní výroba elektrické energie energeticky velmi náročná. Dnešní alternátory pro vlastní vybuzení magnetického pole potřebují jen velmi malý zlomek vyrobené elektrické energie, cca 1 %. Zbytek energie dodávané mechanickým pohybem se spotřebovává na ztráty. Jsou to ztráty mechanické, v ložiscích, na kartáčích, pohon ventilace. Dále ztráty elektrické, ve vzduchové mezeře, reaktanční, vířivé proudy a hysterezní ztráty. Tyto ztráty se vlastně na výrobním procesu přiživují.

Vynález tento problém řeší použitím jádra generátoru bez vzduchových mezer a také použitím kvalitnějších materiálů s menšími ztrátami. Jedná se tedy o jedno jádro které je společné pro budící vinutí a hlavní vinutí. Budící vinutí je napájeno třífázovým napětím a vytváří v jádře točivé magnetické pole aniž by se něco točilo. Tím odpadá většina ztrát a při kvalitním materiálu jádra je dokonce možné zvýšit (otáčky) buzení a tím dosáhnout větší indukované napětí které je na rychlosti magnetického pole závislé.

 

 

Obrázek ukazuje princip generátoru, červené vinutí je budící, modré hlavní. Jednoduché možné zapojení generátoru třífázového napětí pro budicí vinutí by mohlo vypadat asi takhle.

 

 

Na "www.youtube.com" v sekci "free energy" je video kde p. Molina svůj generátor předvádí. Má několik modelů různé velikosti. Největší o průměru asi 35 cm a výšky asi 15 cm, dává trvalý výkon 1 kW, demostrováno 10 ks připojených 100W žárovek. Menší prototypy jsou předváděny při připojení televizoru, vrtačky, žárovky, vysavače a pod. Že nejde o nějaký trik předvádí p. Molina že vyjde ven na ulici a připojí ke generátoru žárovku. Generátor vyrobí takové množství elektrické energie, že dokáže pokrýt vlastní spotřebu a další energii dodávat. A zase jsme zpět u otázky kde se ta energie bere ???

Při pátrání po dalších informacích jsem zjistil že video na YouTube je přístroj vynálezce Stevena Marka který ho označuje jako Toroid Power Unit. Podle vynálezce a dalších pozorovatelů se jedná o vysokoobrátkový generátor v pevné fázi, tedy neobsahuje žádné mechanické, feromagnetické rotující díly. Zatím jediný problém je že se celý přístroj zahřívá a je nutné vymyslet způsob chlazení aby mohl být v trvalém provozu. Zatím vydrží v provozu asi 1 až 2 hodiny potom se musí vypnout aby se nezničil. Kde se energie bere neví přesně ani sám vynálezce, že nejde o podvod nasvědčuje fakt, že množství energie dodané přístrojem by žádná eventuálně zabudovaná baterie při stejné váze nemohla nikdy dodat, to zkoumali přední specialisté v oboru vývoje nových baterií. Takže opět jedna záhada vědecky nedoložená.

3. března 2009 - Postupným překladem získaných materiálů jsem o tomto generátoru získal ještě další poznatky. Generátor je ovládaný řidící jednotkou která má vestavěnou baterii která slouží ke spouštění. Generátor může být tedy vypnut a po zapnutí se rozeběhne. Generátor nepoužívá nějaký stabilní kmitočet a dá se říci že se rozebíhá až se ustálí na nějaké frekvenci. Frekvence bude zřejmě ovliněna indukčností cívek, jejich kapacitou a použitými součástkami. Z textu vyplývá že cívky generátoru budí tranzistory MOS Fet. Jeden vědec vyslovil názor že se jedná o uměle vytvořené tornádo z magnetického pole protože přístroj vykazuje i jistý gyroskopický jev a chvění. Je tedy možné že přístroj dokáže vytvořit diskutovaný nulový bod magnetického pole a nasává zemský magnetizmus který se v cívkách mění na elektrický proud. Protože rychlost otáčení magnetického pole je velmi vysoká, může i slabé magnetické pole země indukovat napětí. Podporu tohoto tvrzení bych viděl ve známem efektu kdy blesk udeří do elektrického rozvodu v domě. Dráty se vlastně narovnají a vyskočí ze zdi. Drát vytvoří kolem sebe magnetické pole které se zřejmě snaží srovnat s tím zemským. Samotné- jedno magnetické pole nevykazuje žádné mechanické vlastnosti pokud není něčím dalším ovlivněno.

Tady je zatím nejlepší video z předvádění funkce generátoru. Všimně...VIDEO

---

Pan T. E. BEARDEN na to jde zase trochu jinak. Tvrdí že celý vesmír je prostoupen energií a je tedy všude okolo nás. Jde jen o to najít způsob jak ji využít. Tato energie je prý v určitém vyváženém stavu a navenek se tedy celkem neprojevuje. Sve tvrzení podkládá existencí již zmíněného přístroje Testatica. Aby se tato energie dala čerpat je nutné narušit nějakým způsobem její vyvážený stav. Podstatou jeho vynálezu je jakýsi sběrač něco na způsob kondezátoru, chová se podobně jako kondenzátor tím že dokáže nahromadit náboj ale kondenzátor to není. Podobné pokusy dělal také Tesla s kondenzátorem který vybíjel do cívky. Pan Bearden tvrdí že, připojíme-li ke kusu drátu nějaký stejnosměrný zdroj napětí, nezačne proud protékat ihned ale po jisté době jakési aktivace. Tato doba je pro různé materiály vodiče různá. U mědi je prý extrémě krátká asi 1,5x10-19 sec. měď tedy pro tyto účely použít nejde. Pan Bearden použil materiál složený z hliníku a železa který má tuto dobu asi 1 msec, což už je doba dobře využitelná. Přístroj tento materiál nabíje ze zdroje a v okamžiku kdy by už začal protékat proud ho přepne na zátěž kde se zase vybije ale tentokrát už proud teče. Nejlépe napoví asi obrázek který nakreslil Jean-Louis Naudin při svých pokusech s tímto druhem zařízení.

 

 

Na zařízení pana Beardena byla jedním českým studentem matfyzu napsána velmi ostrá kritika, že je to nesmysl. Přitom byl na zařízení udělen patent a schválen několika významnými vědci. Divné je, že zrovna mladí kteří se za vším ohánějí slovy " dnes je jiná doba " v této oblasti tvrdošíjně lpějí na stávajících fyzikálních zákonech, které jak se postupně ukazuje mají jisté nedostatky.

---

Stejnou myšlenkou, že celý prostor je doslova nabit energií se zabýval v roce 1900 vynálezce Dr. T. Henry Moray. Jeho skutečně funkční vynález a jeho vynálezce prožili dramatické chvíle zřejmě proto, že jeho význam byl a je dosud velmi významný. Zjednodušeně řečeno, Moray vynalezl dávno před vynálezem tranzistoru ventil, který podobně jako dioda propouštěl energii z prostoru do zařízení ale již né zpět. Podle informací které se mi podařilo v poslední době získat by tento ventil měl fungovat jako elektronka dioda se studenou katodou. Podobné uspořádání měly thyratrony které kdysi nahrazovaly dnes běžný tyristor. Thyratron byla vakuová baňka s katodou a anodou plněná plynem jako doutnavka, měla však ještě pomocnou zapalovací elektrodu podobně jako rtuťové výbojky. Zařízení pracovalo tak že anténou přijímalo vysokofrekvenční energii která přes zmíněnou elektronku rozkmitávala rezonanční obvod. Těchto obvodů pracovalo několik zapojených do serie za sebou pro zvýšení výkonu. Získaná energie se v zařízení hromadila a mohla být využívána jako běžný zdroj elektřiny.

Celý problém vynálezci nastal, když se zjistilo že energie se dá v podstatě získat jakekoliv množství. Ve své vlasti podal patentovou přihlášku která však nikdy nebyla vyřízena - divné že. Za to byl různě napadán, laboratoř mu byla zničena, sám byl doma postřelen. Do jeho přízně se také vetřel jistý ruský agent a zdá se že celkem úspěšně. Abychom si dokázali možnosti vynálezu musíme si uvědomit, že je s úspěchem používán do dnes. Původně to začalo spolupráci Moraye s Teslou na známém Philadelphském experimentu. Kde Tesla použil své zařízení k vytvoření jakési časoprostorové smyčky a Moray svými generátory zařízení napájel protože mělo obrovskou spotřebu elektřiny. Jak experiment dopadl jistě víte a americká vláda další pokusy zakázala alespoň na veřejnosti. Na druhé straně zeměkoule však také nespali a dá se říci že Teslovy a Morayovy vynálezy dnes tvoří základ tzv.tajných zbraní. Rusko Amerika

 

Zařízení v Saryšaganu r. 1981 

 

Teslův skalární interferometr napájený Morayovým generátorem je zbraň s účinností jaderného výbuchu, dokáže zasáhnout kterékoli místo na zemi i v okolí a to rychlostí světla. Teslův interferometr také dokáže vytvořit nad určitým územím ochranný štít do kterého když něco narazí, třeba letící raketa, okamžitě se doslova "vypaří". Pro tyto bohužel zbraně je potřeba obrovské množství elektrické energie které se pak v jednom okamžiku uvolní. Jediným zdrojem který dokáže tato zařízení zásobovat je právě Morayuv generátor. Napájení z běžné rozvodné sítě je také možné ale energeticky neúnosné. Energetické společnosti o Morayuv generátor ovšem zájem nemají.

---

Pro obdivovatele hvězdných válek by tu bylo jedno zařízení které dokáže vyrobit skalární vlny podobně jako Teslův skalární interferometr.

Sám experimentátor však upozorňuje, že zařízení může být nebezpečné a nebere žádnou odpovědnost za způsobené následky, já pochopitelně také né.

Konstrukce je zcela jednoduchá, na celém zařízení je nejdůležitější anténa, svou konstrukcí potlačuje běžné složky elektromagnetického pole. Normální antény vysilačů vyzařují elektromagnetické pole, které je zase prostorem zeslabené anténou přijimače přijímáno. Skalární anténa potlačuje tyto složky a zbude nám jen energie, kterou tato anténa vyzáří do prostoru. Energie v podobě skalárních vln se šíří v úzkém paprsku podobně jako laser, není prostorem zeslabována, proniká i kovovými předměty-které běžné vlny pohlcují nebo odrazí. To je vlastně principem oněch tajných zbraní. Ostatně je tato anténa dobře vidět na levé kouli zařízení ze Saryšaganu. Abychom pochopili lépe princip ukážeme si obrázek takové experimentální antény.

 

 

Z obrázku je vidět, že se jedná o cívku která je vinutá spirálově vpřed a pak zase zpět. Na geometrii vinutí dosti záleží protože určuje tvar výsledného vyzařování. Zde je použito základní 90 stupňové křížení. Protisměrné vinutí cívky potlačuje elektrickou složku a v křížení vodičů dochází i potlačení magnetické složky, zbude jen čistá energie. Pokusy s tímto experimentálním zařízením ukázaly, že skalární vlna spolehlive projde i 5 mm silnou hliníkovou deskou a následně železnou skříňkou, kde umístěná sonda zaznamenala velký příliv energie. Pokusné zařízení bylo napájeno 12V zdrojem obdélníkových pulsů o frekvenci 15 kHz. Výstupní napětí antény bylo 620 V a pulsy 1,5 µs dlouhé, které vznikají podobně jako u zapalovací cívky při přerušení napájení. Na osciloskopickém záznamu je dobře vidět výstupní puls a červeně následná odezva v měřicí sondě.

Na reakce některých odborníků bych uvedl, že pokus má dokázat možnost skalárních vln pronikat i kovovými předměty které jinak elektromagnetické vlny pohlcují. Naměřené hodnoty jsou tedy informativní a nemají dokazovat kolik energie se přenáší. Měřící sonda je použita jen jako indikátor nikoli jako měřidlo výkonu.

Dále je to už jen o množství energie která se do toho pustí. Význam tkví v tom, že toto množství energie se beze ztrát dokáže přenést na velké vzdálenosti. Tím se v podstatě zabýval Tesla, protože chtěl přenášet energii bez drátu na velké vzdálenosti, tvrdil že vysílání klasickým způsobem je mrhání energií na výrobu elektrického a magnetického pole, které je prostorem pohlcováno podobně jako světlo. Využití pro vojenské účely byl vedlejší produkt, který ovšem jako vždy dostal zelenou dříve.

---

Experiment podobný pokusům Avramenka nebo výše zmíněné nabíječce udělal Stefan Hartmann v roce 1999. Zapojení je velmi jednoduché. Jde o zdroj který však nesmí mít spojení se zemí, tedy nejlépe baterie. Tento zdroj napájí měnič který vyrábí vysoké napětí o frekvenci asi 20 kHz pro běžnou zářivkovou trubici 8W. Přes trubici je zapojena dioda.
Pro pokus byla použita baterie 8 V. Odběr z baterie v tomto zapojení byl 300 mA a tedy celkový příkon 2,4 W. Pak bylo zapojení upraveno že jeden konec trubice byl uzemněn a volný vývod měniče připojen na mínus baterie (která uzemněná nesmí být). Obvod je tedy otevřený. Proud z baterie byl nyní 105 mA, trubice svítila pochopitelně méně, ovšem když se odpojil od trubice jediný zbývající přívod od měniče a měnič byl nezatížen, proud stoupl na 110 mA. Zajímavost je v tom že zvýšením odběru, příkon klesne. Tento experiment opět vychází z Teslových pokusů a na tento princip mu také byl udělen patent.

Tento druh pokusů vychází z pricipu čerpání energie z prostoru pomocí jakési nábojové pumpy. Nějakou (anténou) se přivádí z prostoru energie, ta je pomocí nějakého jímače zachycována a dále zpracovávána. Při psaní těchto řádek jsem vzpoměl na jednoho známého, který si pořídil na chatu fotovoltaické panely s příslušným zařízením. Ta legrace stála 250 000 Kč. Podívejme se na jednoduchý příklad z Teslova patentu a další již zmodernizované úpravy.

 

 

 

Teslovo zařízení bylo jednoduché, anténa nějaká vodivá deska umístěná čím výše tím lépe. Kondenzátor který je na velké napětí a co největší kapacitu, Tesla ho vyráběl deskový se slídovou izolací. Nějaký přerušovač buď jiskřiště nebo na obrázku rotační. Obvod na zpracování a uložení energie. Druhé již moderní zařízení používá stejný princip, jen součástky jsou z dnešní doby. Doutnavka sepne tyristor a ten připojí nabitý kondenzátor k akumulátoru. Kondenzátor se vybije do akumulátoru, tyristor se nedostatkem proudu rozpojí a děj se stále opakuje. Množství získané energie přímo závisí na ploše a výšce antény nad zemí. Napětí získané na kondenzátoru je dosti vysoké zvláště v období bouřek. Zajímavé je to, že vodivý předmět umístěný výše nad zemí, skutečně energii sbírá. Přesvědčil jsem se o tom na vlastní oči, když jsem viděl jak přeskakují asi 1 cm jiskry mezi anténou a uzemněnou kostrou. Výhodou kondenzátoru je, že sbírá energii stále i když není zrovna velká a když ji nahromadí pustí ji do akumulátoru.

ZA NÁSLEDKY ZPŮSOBENÉ POUŹITÍM TOHO ZAŘÍZENÍ RUĆÍTE SAMI, JE NEBEZPEČNÉ !!!

Pro nepoučitelné kutily : Kondenzátor se dá vyrobit z lahve od okurek, té velké. Láhev pečlivě vymyjeme, né kvuli hygieně ale aby na stěnách dobře drželo lepidlo. Ustříhneme pruh 15 cm široký asi 50 cm dlouhý a pomocí nějakého kontaktního lepidla ji vevnitř Alobalem vylepíme. Já použil Herkules, vždy jsem kus namazal nechal trochu, cca 15 min. zaschnout a pěkně vyhladil. Je to piplačka ale jde to, případných bublin se zbavíme jako při tapetování, propíchneme je jehlou a vzduch vymačkneme. Zvenku pak polepíme láhev podobně ale to jde už lépe a ani nemusíme lepit stačí pevně obtočit Isolepou. Venkovní vývod můžeme udělat z pásku tenké mědi a přilepit Isolepou. Vnitřní vývod je nutné udělat z měděného silnějšího drátu na který naletujeme dva pružné kontakty tak aby se dotýkaly vnitřního polepu na protilehlých stranách. Mě napadla tenká fosforbronzová folie která je pružná, vyhověla by možná i mosaz. Vývod ven z lahve je třeba izolovaně upevnit na hrdle lahve. Do běžného víčka je možné udělat větší otvor, do něj vlepit špalík polystyrenu a drát jím protáhnout ven. Já tedy udělal víčko celé nové, z polystyrenu 1 cm silného jsem vyřízl dvě kolečka jedno aby zapadlo dovnitř a druhé pokrylo vrch lahve, ty jsem slepil dohromady. Taková láhev představuje kondensátor o kapacitě min 1 nF, ta moje má 1,6 nF, záleží také na materiálu skla. Doutnavka je obyčejná a tyristor raději na větší napětí. Akumulátor musí být olověný, nejlepší je klasický automobilový, různé jiné druhy třeba NiCd a pod. by dlouho nevydržely. A pozor, ta láhev drží dlouho napětí a po vybití se za čas na ní může samo objevit !!! 
Ještě jeden fígl, Tesla desky které používal jako anténu natíral lakem aby povrch nebyl vodivý. Dá se použít i delší drát.

Podobné zařízení které využívá energie prostoru bylo na videu v youtube. Podle schematu jde o zdvojovač s germaniovými diodami což je důležité protože mají menší otevírací napětí než křemíkové. Získané napětí je ovšem dosti malé cca 200 mV ovšem třeba by šlo zvýšit více násobným zapojením. Není také uvedeno jak se dá přístroj zatížit jaké je tedy množství získané energie. Zapojení je však velmi jednoduché a je zde možnost experimentování. Zapojení jsem si vyzkoušel a nefungovalo mi to. Napětí bylo asi 0,4 mV a silně závislé na okolním osvětlení, diody jsem měl průhledné a pokud jsem na ně posvítil napětí dosáhlo až 25 mV tedy fotoelektrický efekt. Laborování s anténou nemělo žádný vliv. No zkuste si to sami třeba vám se to povede.

 

 

---

Další velká skupina vynálezů se týká magnetických motorů. Ty se však ještě dělí na motory ryze magnetické a hybridy, kde se používá jako doplněk elektromagnet. Magnet jako pohonný prvek trápí vynálezce snad už od jeho objevení. Síla moderních magnetů je značná, leč statická, podobně jako statická elekřina. Úsilím vynálezců je tedy najít způsob jak vytvořit nějaký nerovnovážný stav, aby mohl vzniknout pohyb. Těchto přístrojů je mnoho a většinou jsou technicky velmi složité a nastavení velmi kritické.
Zajímavý je motor ruského vynálezce Vjačeslava Struščenka, který je výrobně velice jednoduchý. Vynálezce na svém přístroji pracoval 25 let a nyní čeká na udělení patentu. Motor je vlastně nějaký setrvačník doplněný dvěma magnety. Zmíněnou nerovnováhu vytvářejí speciální clony které se zasouvají mezi magnety. Podle Struščenka několik jeho motorů o průměru asi 3 až 4 m by mohlo pohánět ponorku několik desetiletí. Motor prý stejně dobře funguje i v kosmickém prostoru. Zatím však má vynálezce doma jen jeden prototyp a ukazuje jej zájemcům.
Podobný princip má motor pístový. Jde o dva písty, tedy magnetické, které se pohybují proti sobě. Póly jsou u obou stejné, takže písty se odpuzují. A opět je zde magnetická clona která dovolí aby se písty přiblížily k sobě a těsně před horní úvratí se clona odstraní a síla magnetů písty opět oddáluje. Zařízení vypadá jako hezký parní stroj.
S magnety a zákonem o zachování energie je to stejně problém. Při výrobě magnetu se spotřebuje určité množství energie. Teď si představme takový magnet který drží na nástěnce papíry. Jak dlouho je tam ten magnet udrží ? To sice nevím, ale vím, že kdyby to byl elektromagnet tak za stejnou dobu by spotřeba energie mnohokrát převýšila spotřebu energie na výrobu toho obyčejného magnetu. Zajímavé, že ? Někde bude v těch teoriích asi chyba. Na výrobu magnetu se spotřebuje jisté množství energie, pokud se magnet odmagnetuje třeba působením jiného magnetu, kam se tato energie poděla.

Jeden z těchto motorů, i zde jsou použity clony ale nepohyblivé. Červené válečky jsou cívky z kterých se dá odebírat proud.

 

 

Vidíme že společným problémem těchto strojů je materiál a nastavení pomocných magnetických clon. Věda tvrdí, že magnetické pole odstínit nejde a je možné ho ovlivnit jen dalším magnetickým polem. Některé nemagnetické kovy však mají jistý měřitelný vliv na sílu magnetického pole. Jako materiál clon se používá velmi často hliník.
Druhá skupina těchto motorů, používá k vytvoření nerovnováhy pomocné cívky, do kterých se v kritické době pustí proudový impuls. Uvažuje se, že motor si energii na tento pomocný impuls vyrobí sám.
Řekl bych, že tyto stroje mohou fungovat pokud bude objeven materiál, který dokáže spolehlivě magnetické pole odstínit. Současné materiály stíní nedokonale a neumožňují stoprocentní využití síly magnetu. Moje představa takového motoru byla sestava podobná jako u běžného motoru, rotor tvořený magnety a stator tvořený také magnety ale uloženými otočně tak aby se mohly vzhledem k rotoru přepolovávat. Myslím že na otočení magnetu by nebyla třeba taková síla, nikdy jsem to však nezkoušel pro nedostatek času. Zřejmě by byla možná i varianta jako u spalovacího motoru, tedy jeden magnet jako píst a druhý otočný ve hlavě jako ventil a pochopitelně setrvačník.

Něco podobného si nechal patentovat Anatolij Kalinin. Jde o pístový magnetický motor kde jako ventil působí vložená feromagnetická destička. Tato destička vložená mezi pracovní píst v blízkosti magnetického nepohyblivého protipístu odvádí část siločár protipístu a způsobuje oslabení jeho magnetického pole. Jakmile se pohyblivý píst dostane za horní úvrať je destička odsunuta a protipíst začne odpuzovat píst maximální silou. Na posun destičky je využita i zabudovaná pružina a potřebná síla je menší než samotný výkon motoru. Myslím že takový motor v čtyř válcovém provedení by mohl slušně chodit. Posuďte sami podle nákresu.

Další točivý magnetický motor o kterém se dnes hodně mluví je Perendev. Tento motor je sestaven v podobě kruhového rotoru a statoru jež jsou vybaveny větším množstvím menších magnetů. Existuje ovšem více variant s různým uspořádáním magnetů. Poslední varianty motoru se dokáží již samy rozeběhnout a zastavit, případně regulovat výkon. Tyto motory jsou uspořádány jako třífázové, jde vlastně o tři samostatné motory na jedné hřídeli ale magnety nejsou v jedné rovině. Tři statory jsou mechanicky spojené a posuvné podél osy motoru, tím se dá regulovat výkon motoru. Základní uspořádání však zůstává většinou stejné. Tento motor s připojeným generátorem se má vyrábět v Německu a také na Slovensku. V Americe je prodáván návod jak si motor vyrobit a pokrýt domácí spotřebu elektřiny. Průmyslově vyráběné druhy mají mít výkon od asi 10 do 300 kW a mohou tak pokrýt zdarma spotřebu třeba celé vesnice. Motor nepotřebuje žádnou zvláštní údržbu, jen mazání ložisek a magnety mají mít účinnost asi 15 let provozu. Pro skeptiky bych doplnil, že ta energie se získává z magnetů, nejde tedy o perpetuum mobile.

 Základní uspořádání motoru

 Simulace magnetických polí

Plány na tento magnetický motor jsou poměrně složité a stavět motor bez nich problém. Proto mnoho neúspěchů při pokusech a také kritiky.

---

V roce 1972 ohlásil svůj vynález strojní mechanik Richard Clem. Vynález nebyl nikdy patentován protože vynálezce nemohl sehnat ochotného sponzora. Vyrobil tedy doma na koleně prototyp který použil pro pohon automobilu. Vhledem k poddimenzovanému provedení však stroj dlouho nevydržel. Po jeho smrti syn stroj zakopal do země. Jeho vynález se podobá Teslově turbině a je podobný také hydromotorům.

Z obrázku je vidět že jde o turbinové oběžné kolo které je opatřeno tryskami po obvodu jako hydromotor. Tato turbina pohání motorgenerátor který jí musí předem roztočit do pracovních otáček. Při pracovních otáčkách vytvoří turbina odstředivou silou podtlak který nasává pracovní tekutinu, vynálezce použil čerpadlo protože turbina pak pracuje i při nižších otáčkách. Turbina může sama zvyšovat otáčky a tím stoupá její výkon a byla by vhodná regulace. Pracovní kapalina se dosti zahřívá a proto byl použit olej, voda by se odpařovala. Výpočty bylo dokázáno že celkem malý typ může poskytovat výkon až 1000 kW při vyšších otáčkách. Stroj nemusí být tak složitý jako na obrázku a určitě by stál za vyzkoušení pro vybavené mechaniky.

---

Jako z říše sci-fi působí vynález který je znám jako Joe cell vynálezce z Austrálie. Jde o baňku naplněnou vodou s nerezovými elektrodami která je potrubím připojena do karburátoru motoru. Na první pohled by se zdálo že jde o klasický rozklad vody na vodík a kyslík. Není tomu tak, napájení je připojeno jen na určitou dobu aby se článek aktivoval. Voda tedy z článku neubývá ! Pohánět jde jak osobní tak i nákladní automobily. Motor jde prý nastartovat i s vypnutým přívodem benzinu. Vynález zkoušel američan Bill Williams a byl výsledky velmi nadšen. Energie která se při tomto způsobu pohonu využívá je označována jako "Orgon". Termín orgon je znám také v léčitelských kruzích.

Z obrázku je vidět že jde o válcovou nádobu vyplněnou několika dalšími nerezovými válci. Napájení je připojeno na vnitřní válec a na největší vnější. Vše má být zaoblené a leštěné. Hlavní zásady pro správnou funkci je výběr materiálů. Důležité je složení použitého nerezu, složení vody a napojení na karburátor motoru. Článek se také určitým postupem zahořuje. Všechny informace o pracovních postupech a uvádění do chodu včetně možných chyb najdete na Internetu včetně dizkuzí i v češtině, stačí zadat do prohlížeče "Joe cell". Také na You Tube je několik vídeí. Tento článek také vyrábí a prodává jistá firma v několika provedeních.

V souvislosti s tímto využitím Orgonu, se dozvíte více o jeho využití zde.

---

HHO generátor

Podobně vypadající a trochu i principem činnosti a konstrukcí připomínající je zařízení pana Zdenka Vranky z Vysočiny. Opět jde o válcovitou nádobu s elektrodami napájenými z autoakumulátoru. Tento přístroj však vyrábí rozkladem destilované vody vodík a kyslík který se přidává do sání běžného dieselova nebo benzinového motoru. Do vody se přidává malé množství sodného louhu. Protože se zde používá kombinovaný pohon je spotřeba vody nízká. Vynálezce uvádí spotřebu vody 1L na 600 km přičemž louh se doplňuje až po 5000 km. Spotřeba paliva klesne asi na polovinu takže auto s obsahem 2000 cm jezdí asi za 3L na 100 km. Montáž je jednoduchá a zařízení snadno přenosné třeba do druhého automobilu. Pan Vranka si ho vyrobil sám doma na koleně ze dvou 2L lahví od okurek, nerezových elektrod a pár kusů hadiček. Bezpečný provoz je zajištěn tím že nikde v zařízení není nic tlakového co by mohlo způsobit výbuch. Při manipulaci platí podobná omezení jako při práci s palivem.
Jeho vynálezu se ujala jistá slovenská firma která ho vyrábí a dodává.  Ve firemních materiálech uvádí nižší spotřebu, vyšší akceleraci vozidla, nižší karbonizaci a tím i nižší náklady na údržbu motoru. Přístroj dodává v několika provedeních pro různé obsahy motorů a cena je od 500 euro výše. Firma také dává záruku vrácení peněz pokud by se uvedené vlastnosti zařízení u vozu neprojevily. Ještě bych doplnil že nejde vyloženě o vynález pana Vranky, patent na toto zařízení byl udělen už před léty v Americe. Zařízení je v Americe amatérsky vyráběno a používáno, hlavně u větších vozů kde je úspora paliva více efektivní. Pokusy byly prováděny i u závodních vozů. Je zajímavé, že u našich řidičů není o toto zařízení zájem i když ceny pohonných hmot jsou pro českého občana větší zátěží než pro občana USA. Na našich Internetových stránkách jsem četl hodně negativních reakcí na toto zařízení. Bylo ovšem znát že většinou šlo o diletantské pokusy a nepochopení funkce zařízení. Třeba použití kuchyňské soli místo louhu a následné tvrzení že je to k ničemu. Jen kdyby lidé více četli ..........

---

Nedavno jsem obdržel zprávu že WM magazin připravuje celkem obsáhlý překlad zajímavého US patentu. Má jít o kontinuální generátor napětí který využívá volné elektrony v některých polovodičích. V článku je i zmínka o využití slabé radiace. Vše nasvědčuje že jde o podobný princip jako u vynálezu Dr.T. Henryho Moraye (viz popis výše) a jde o ventil který propouští elektrony jen jedním směrem. Moray se také zmiňuje o směsi nějakých polovodičů a slabé radiace. V článku je zmiňován selen, kuprox a pod. Je zajímavé že slabá radiace se využívá i v elektronkách zejména klystronech. Není to nic nového slabě radioaktivní byly i tzv. punčošky k pouličním plynovým lampám. Je nutno doufat že překlad patentu vyjde ve WM brzy protože generátor Henryho Moráye je dosud nejznámějším zdrojem velkého množství elektrické energie. Pokud dostanu překlad dříve, nějaké informace bych zde uvedl.

---

Poměrně často napodobovaným a zkoušeným se zdá být magnetoelektrický generátor který byl v USA patentován a nazývaný MEG. Podle značného počtu diskuzí na toto téma lze však usoudit že zájem je veliký ovšem výsledky dosud mizivé. Diskuze třeba na blogu Hawelson ukazuje že hodně lidí si MEG představuje jako nějaký měnič s velkou účinností. Je třeba si uvědomit že veškerý výkon MEGu musí dodávat vestavěný magnet. Ovládací cívky slouží pouze jen pro ovládání jeho magnetického toku. Pro méně znalé bych uvedl srovnání se starými elektromagnetickými sluchátky jejichž princip se využívá dodnes. Principem je zde podkovovitý magnet na jehož pólech jsou cívky. Magnetický obvod uzavírá pružná membrána z feromagnetického materiálu. Membrána je od pólů magnetu vzdálena tak aby nedošlo k jejímu prisátí na poly magnetu. Je zde tedy určitá vzduchová mezera která ovšem nebrání uzavření magnetického obvodu. Nepatrnou změnou proudu v cívkách které jsou seriově spojeny, dojde k změně magnetického pole, buď k jeho zesílení nebo oslabení podle polarity proudu v cívkách. Výsledkem je pohyb membrány a produkce zvuku. Citlivost je značná když si představíme že výkon získaný třeba z krystalky dokáže pohybovat membránou a vznikne slyšitelný zvuk. Jak postupem času magnet slábne účinnost celého procesu se snižuje a sluchátka hluchnou. Je tedy vidět že magnet má zde rozhodující roli jako zdroj energie.
MEG je třeba chápat v podobném smyslu a tímto směrem zaměřit své experimenty. Tvrzení že bez magnetu to funguje stejně jako s magnetem nemá žádnou informační hodnotu, není to transformátor. Celý problém bude ve správném nastavení buzení do ovládacích cívek tak aby ovlivňovaly magnetický tok co nejvíce při co nejmenší spotřebě. Článek o funkčním prototypu zde MEG

---

Jak se ukazuje možností pro experimentování je dost, je ovšem dost málo lidí kteří tomu mohou věnovat čas a peníze. Já jsem se k tomu dostal až v penzi takže mimo peněz bych měl vše. Vybral jsem si za souhlasu ing. Ladislava Kopeckého práci na realizaci jeho patentu - rezonanční řízení el. motorů. Pokud by vás uvedená problematika zajímala, doporučuji pečlivě prostudovat články na webu ing. Kopeckého. Základní myšlenka je, že pomocí rezonančního řízení motoru jde radikálně snížit jeho spotřebu. Běžně zapojený motor spotřebovává značnou část příkonu na vlastní ztráty jako induktivní odpor a ztráty v železe. Rezonanční řízení prakticky kompenzuje induktivní odpor a zůstává jen ohmický odpor vinutí. Pro stejný proud vinutím je pak třeba daleko menší napětí.

Konstruktérům bych radil pořídit si alespoň nějaké základní vybavení aby bylo možné výsledky jednotlivých pokusů objektivně posoudit a výsledky si zapisovat. V elektronice bude mít asi přednost analogová technologie, spoléhat na program v mikrokontroléru nebude asi to pravé, Tesla je neměl ale měl výsledky. Takže asi multimetr a osciloskop bude velmi využitý. Nespolehejte na "osvědčené" návody, ty většinou slouží jen pro orientaci a inspiraci, viz další věta. A také se nikde moc nechlubte výsledky, mohl by si vás někdo najít. Hodně štěstí !

O tom, že vše toto není jen plácání do větru a že taková zařízení existují a o problémech kolem nich by vás mohlo přesvědčit následující Video - Odtajnění.

Takhle to vlastně začalo Konference v roce 2001 kterou nám naše sdělovací média zatajila.

A že to dr. Greer myslí vážně svědčí jeho dopis prezidentu Obamovi jehož překlad je zde Dopis prezidentu Obamovi.

Svědectví vědce který na těchto tajných Teslových vynálezech pracoval, překlad je zde PhDr Ted Loder.

Dr. Greer také napsal knihu "Utajovaná pravda-zapovězené poznání" tato kniha byla přeložena a je možné si ji zakoupit ZDE Velmi se omlouvám ale prodej knihy byl zastaven a kniha vyjmuta z katalogu. O čem to asi svědčí ? Podařilo se však sehnat další nakladatelství kde ji mají - link je již opraven. Kniha pojednává o svědectví lidí kteří přišli do styku s utajovanými vynálezy a organizaci utajování. Také se zabývá objetivním pohledem na výskyt UFO.

Dalším vědcem který poskytl svědectví o utajovaných vynálezech a komunikaci s mimozemšťany je Arthur Neumann. Tento německý vědec pracoval v tajných amerických laboratořích a jeho stupeň pověření byl mnohem větší než amerického prezidenta. Videozáznam najdete ZDE.

Zajímavé je také svědectví senátora Miltona Wiliama Coopera které objasňuje některé dohady o existenci UFO. Čtěte zde.

Se svědectvími se roztrhl pytel. Svědectví Aarona Russo, amerického filmaře, politického aktivisty a přítele jednoho z Rockefellerů, o plánování NWO. Video s CZ titulky je ZDE

Zarytým oponentům jako je třeba klub skeptiků bych vzkázal " je doloženo že současná civilní věda a její poznatky zaostávají asi 50 let za vědou vojenskou", zkrátka ti schopní vědci se uplatnili v armádě. Těm ostatním nezbývá nic jiného než opakovat téměř 100 let staré poučky.

A je to tady. Společnost "Perendev Slovensko s.r.o. hledá strategického partnera na výrobu a prodej magnetického generátoru el. proudu na Slovensku. Generátor zaručuje nepřetržitý chod bez přísunu energie a dává do sítě 100 až 300 kW jednofázového nebo třífázového napětí. Cena se má pohybovat 25 000 až 50 000 euro. Počítá se z vývozem do celého světa. Funguje již mail "[e-mail]" a zamluvena je doména "perendev.sk". Stránky firmy. Na stránkách "perendev.com" je mapka států jež mají tento generátor vyrábět.To je rána energetikům a určitě příjdou další. Že se ovšem energetici nehodlají vzdát svědčí případ z Německa. Zdejší firma která hodlala začít s výrobou byla navštívena nějakým pánem který je vyzval aby výrobu ukončili, firma pokračovala dál a do měsíce její dílny vyhořely.
Také se proslýchá že na Slovensku chtějí rozjet výrobu elektromobilů. Spojením těchto technologií by mohl vzniknout automobil který jezdí úplně zadarmo.

---

Již výše jsem psal že tajemství získávání energie z prostoru bude mít souvislost s kondenzátorem, ale ne obyčejným, ale nějak upraveným. Částečným důkazem toho jsou třeba "Liftery". Lifter je nesymetrický kondenzátor. Jedna elektroda je malá a druhá několikanásobně větší. Když na elektrody přiložíme napětí vznikne mezi nimi elektrické pole. Ale pole z velké elektrody se musí celé "nacpat" do té malé a tím vzniká nesymetrie. Lifter toho využívá na vznášení se ve vzduchuI i ve vakuu. Né nadarmo se mu říká "Kladivo na skeptiky" protože se zatím nepodařilo přesně objasnit jak vzniká energie která Lifter zvedá. Skeptici by totíž museli připustit existenci tzv. éteru který je všudypřítomný a bývá nazýván časoprostorem. Výzkumy v této oblasti dělal již N. Tesla a v r. 1959 T.T. Brown. Roku 1997 uskutečnil A.V. Frolov praktický experiment který dokazuje vznik síly použitím nesymetrického kondenzátoru připojeného na zdroj vysokého napětí. Na základě těchto pokusů bylo výpočty dokázáno že je možno sestrojit zařízení o velikosti 10x10 m které vyvine sílu až 100 tun.
JL Naudin dělal s liftery mnoho pokusů a také provedl let lifteru se svým myšáčkem Orville který váží 24 gr. Orville se tak stal prvním elektronautem na světě.

 

 Orville je v kabince uprostřed.

Na netu je mnoho článků o těchto teoriích a určitě stojí za to je vyhledat a prostudovat. Abych trochu napověděl - každá nesymetrie obsahuje energii. Příklady : Výška hladiny vody na začátku řeky a výška hladiny u moře vyvolá spád a pohyb vody. Tlak vzduchu v jedné oblasti a jiný tlak v druhé vyvolá vítr. Elektrický náboj v mracích a země bude jiný a vznikne blesk. Vždy se jedná o nesymetrii a tím vzniklý rozdíl potenciálů. Tak bádejme, je třeba si dávat informace z různých zdrojů do souvislostí.

---

Studená fúze - hodně diskutovaný problém výroby energie.
V poslední době se opět rozvířila diskuze, poté co 14 ledna 2011 byl v Boloni předveden tepelný blok generátoru o výkonu 10 kW. Vynálezci tvrdí že v Aténách uvedou do chodu tepelný generátor na výrobu elektřiny o výkonu 1 MW, ještě letos v září nebo říjnu, čeká se na udělení patentu. Pokud nejde o podvod byla by to velká rána energetickým společnostem. Posuďte sami - výňatek z překladu ing. Ladislava Kopeckého.

Fakta o katalyzátoru energie Demonstrován v Boloni 14. ledna 2011. Patent pending: WO/2009/125444 Čtete práci vynálezců o technologii (která nebyla přijata hlavními vědeckými časopisy, ale byla publikována na Rossiho vlastním webu Journal of Nuclear Physics). Do kovové trubky, která obsahovala 1-2 litry neznámého katalyzátoru, byl vložen 1 gram práškového niklu čistého na 99.999 %. Do trubky byl dále vehnán vodík pod tlakem 2 až 20 barů. Obsah je ohřát elektrickým topným tělesem o výkonu 1 kW, který byl později snížen na cca 700W. Reakce začíná produkovat výkon 10 – 12 kW, který byl v Boloni použit k ohřátí vody na 101oC. Během demonstrace bylo 13 litrů odpařeno během přibližně jedné hodiny. Reakce vytváří měď – podle Rossiho je množství mědi větší než kolik ho bylo detekováno po reakci. Pozorovatelé, kteří si mohli svobodně zvolit měřící přístroje, tvrdili, že: - připojili sami zásobník vodíku k reaktoru - bylo spotřebováno méně než jeden gram vodíku - nebylo nalezeno žádné skryté připojení (externího zdroje energie) Podle přihlášky vynálezu je k dispozici energie, odpovídající 517 kg nafty na jeden gram niklu. Cena katalyzátoru energie byla spočítána na zhruba 2000 Euro na instalovaný kW. Výrobní cena energie je podle vynálezců méně než 1 cent za 1kWh. Katalyzátory energie mohou být spojeny do série a postupně zvyšovat teplotu až na asi 500oC (což vytvoří páru o tlaku 55 barů pro pohon turbíny) nebo paralelně pro výrobu většího množství energie. Katalyzátory energie vyrábí společnost Leonardo Corporation ve své továrně v Miami. Další výrobní podniky jsou podle Rossiho budovány v Řecku. Jeden zákazník – nově vytvořené konsorcium distributorů energie – by mělo existovat v Řecku a dva další ve Spojených státech. Tito zákazníci budou prodávat katalyzátory energie v Evropě a v USA. Andrea Rossi, zakladatel a hlavní technolog fy Leonardo Corporation, bude mít podíly z prodeje. Sergio Focardi má s Rossim komerční smlouvu. Hlavní činností Leonardo Corporation je v současné době výroba generátorů poháněných rostlinným olejem a živočišnými tuky, které společnost také dodává. Tato technologie má souvislost s Rossiho předchozí podnikatelskou činností průkopníka bionafty. 

[Karla]

..díky.. to je asi poprvé, co bych si momentálně přála mít "mužský" mozek... krásný den

[Anka-veva]

díky ,díky,škoda,že tomu nerozumiem