SOLÁRNÍ ZÁBLESK V DUCHU KOSMICKÉ OBNOVY

[Naren Sahava]

Nedávno jsem se zamýšlel nad existencí lidské duše, která obrazně řečeno v této realitě představuje autonomní systém života, jehož řídícím prvkům fyzická struktura vlastního JÁ, jen ztěžka dokáže porozumět. Může však materiální schránka (tělo) pocítit vjemy nehmotné duše? Je schopno naše ego vyslyšet vzdálené volání, jež vychází ze srdečního centra, kde se nejspíš duše člověka nalézá? Nejspíš ano, jinak bychom se přece ani nenarodili, neboť jsme výsledkem ženského a mužského energetického potenciálu, který stojí za naším zrodem a existencí. Díky tomuto vzájemnému obohacování mezi ženou a mužem vchází do tohoto světa nový život, nikoliv nové duše!

Pakliže narozením člověka nevzniká nová duše, čím lze vysvětlit současné přelidnění (?), které na této planetě může skončit katastrofou! Každý může namítnout, že zmiňovaná přelidněnost dokazuje pouze jediné, a to že představa o existenci lidské duše, je jen jakási náboženská iluze, která je založena na pouhé víře o posmrtném životě. Reinkarnaci - převtělování, nemůžeme na základě víry považovat za důvěryhodné vysvětlení, neboť se to týká toho, co následuje po smrti, nebo, zdali je vůbec v naší tělesné schránce ona duše přítomna, protože kdyby se v nás nenalézala, počet obyvatel na této planetě by logicky zůstával na konstantní úrovni, tudíž bychom dnes nemuseli čelit populační explozi!

Pokud se tedy přikloníte k názoru, že v nás duše existují a jsou nesmrtelné, čemuž věří také autor tohoto článku, můžete se snáze vydat vstříc neobyčejnému poznání, které kohokoliv může osvítit v této spirituální oblasti, s čímž rezonuje tento řecký citát a nápis, jenž byl umístěn nad vrcholem nejslavnější věštírny v Delfách: „Poznej sám sebe - Gnóthi sautón“.

 

Duše je informace hvězdného vědomí

Předpokládá se, že duše všech živých organismů, člověka nevyjímaje, jsou věčné a nesmrtelné. Z toho lze vyvodit jen jedno: kdyby tohle tvrzení o nesmrtelné duši bylo pravdivé, nedocházelo by na této planetě k populačnímu rozmachu živočišného druhu - Homo sapiens. Jakmile v této sféře bytí zemře člověk, potom podle nauk o reinkarnaci, se duše zemřelého znovu převtěluje do fyzického těla, což je v tomto materiálním světě jakási nádoba.

Co nám tyto závěry o znovuzrozených duší mohou prozradit? Není možné, aby se lidstvo vymklo populační rovnováze, poněvadž kolik duší bude v tomto existenčním prostoru působit, tolik jich bude odsud odcházet, a znovu sem přicházet, čímž by podle tohoto principu nemělo nastat to, čeho jsme nyní svědky, tedy že celkový počet obyvatel na této planetě neúměrně vzrůstá, což je z hlediska biodiverzity a ekosystémů neudržitelné!

 

Nezničitelná informace

Pokud je pravda, že informace je nezničitelná, což nakonec připouštějí mnozí vědci, lze duši považovat za specifický substrát, a to nehmotného informačního charakteru. Jak lze tohle tvrzení v souvislosti s touto úvahou, pochopit? Je-li v člověku duše obsažena, pak lze předpokládat, že pod povrchem našeho fyzického obalu - těla, se budou o nás, a také o našem životě, shromažďovat informace, jenž k svému neustálému rozvoji a růstu duše potřebuje. Pakliže naše vědomí a paměť, funguje na základě akumulovaných informací, o nichž jsou mnozí vědci přesvědčeni, že jsou nezničitelné, není těžké si v tomto kontextu představit skutečnou funkční lidskou duši, která pro nás představuje velkou naději v poznání o nesmrtelnosti života.

Jakmile se zamyslíte nad tím, co jsou sny, nebo z jakých nadpřirozených zdrojů vlastně pocházejí, objasnění jejich vzniku nás může překvapit, poněvadž v našem životě mohou představovat vytracenou - zapomenutou mozaiku z minulých životů, která do našeho spánkového nevědomí vstupuje z paměťových zlomků nepomíjivé duše. Proto jsou sny záhadné, nemají hlavu ani patu, nelze je logicky vysvětlit, protože vyplouvají na povrch do podvědomí skrze hlubokou propast spirituálního zapomnění.

Vraťme se ale k předchozímu tématu, odkud se nové duše, které zvyšují populační růst, vlastně berou? To je zcela oprávněný dotaz, neboť odpověď na tuhle otázku poskytne svědectví o existenci duše, která je ve společnosti stále považována za výplod lidské představivosti. Vezmeme-li v úvahu tu skutečnost, že smrtí člověka zaniká výhradně fyzický obal lidské bytosti, nikoliv jeho informační jádro, které vždy po opuštění zemřelého těla vchází do čisté a ničím nezatížené tělesné schránky, v níž započne nový život, můžeme se na tomto světě opětovně setkat s výjimečnými osobnostmi minulých dob.

Není divu, že se některé myšlenky a ideje na první pohled opakujícího se charakteru, sem do naší fyzické reality neustále vracejí, neboť pocházejí z jednoho a toho samého zdroje, čímž je informační obsah reinkarnované spirituální duše. Pokud se říká, že se dějiny opakují, pak je tohle tvrzení postavené na fundamentu znovuzrození, což znamená, že se historie ve skutečnosti neopakuje! To co se však z minulých časů vrací jako bumerang, jsou významné osobnosti historie, neboli jejich duše, jež se na tomto světě navracejí ke svým dřívějším myšlenkovým proudům a ideálům. Kupříkladu do tohoto schématu dobře zapadá francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804-1814, Napoleon I. Bonaparte a nacistický vůdce Adolf Hitler.

Obě tyto persony mohly vzejít ze stejné duše, což se v jejich životě projevilo dobyvatelskými úmysly, čímž byly válečnické sklony a snaha směřující k vytvoření světového impéria. Takže je patrné, že za zdánlivým „Déjà vu“ lze spatřit zcela pravděpodobnější reinkarnaci, která určuje osud a vývoj lidstva. Proto na tomto světě - Napoleonova a Hitlerova duše, je stále přítomna! V souladu s tím nelze totiž vyloučit, že se mohou tyto dobyvatelské osobnosti znovu probudit k životu, za předpokladu, že jim dáme šanci chopit se moci, která jim umožní navázat na jejich dřívější plány a vize o uspořádání světa, a to pod nadvládou jednoho muže.

 

Znovuzrození

Takovéto znovuzrození se týká kohokoliv z nás, nejsou tím dotčené jen významné osobnosti, a tak se naskýtá otázka, když nezaniká informační shluk vytvářející lidskou duši, co stojí znovuzrozené duši v cestě, aby si na svůj předchozí život opět vzpomněla? Na základě mnohočetných svědectví, ať už šlo o různé regresivní terapie zabývající se minulými životy, anebo dokonce lidmi, kteří o sobě tvrdili, že si pamatují na svůj život před tímto stávajícím životem, lze bez obav prohlásit, že předešlé životy, jenž během své působnosti duše zaznamenala, nebyly nikdy zapomenuté, neboť v nás trvale přežívají!

Proč si ale nedokážeme minulé bytí nějakým způsobem v této přítomné existenci připomenout, když jde o uvědomění si toho, že před současným životem, jsme my všichni zažili mnoho jiných a odlišných projevů dřívějšího bytí! Domnívám se, že k tomuto uvědomění, jinými slovy řečeno probuzení, máme dojít postupně. Převtělovat se totiž budeme do té doby, než si po znovuzrození vzpomeneme na náš předchozí statut a existenci, poněvadž to z nás právě učiní „polobohy“. V podstatě jde o to, aby těmito neustále se opakujícími reinkarnacemi tahle podstata života - duše, dosáhla vrcholu neskomírajícího zapomnění! Jaký to všechno dává smysl? Ve vesmíru má všechno svou vzestupnou tendenci, přesně to znamená, že od nedokonalosti vše směřuje k dokonalosti.

Než vyklíčí obyčejné semínko tak, aby z něj vyrostla rostlina, musí se v něm nejprve probudit skryté síly po růstu. Lidskou duši si proto představme jako semeno, z něhož jednou obrazně řečeno vyroste přenádherná rostlina, která si uvědomí, že už není tím pomyslným jádrem, ale vysokou rozkvetlou rostlinou, která na rozdíl od zeminou zastíněným semínkem, přijímá a pociťuje sluneční svit. Rostlina má blíže k nebi a slunečnímu záření, zrovna jako má blíže k nebi uvědomělá duše, z níž se po probuzení stává konzument kosmického světla, jehož energetické zdroje posilují vzájemnou interakci, a to mezi vyzařováním a příjmem. Pokud chcete, můžeme to vnímat za určitý druh nepřímé komunikace, tedy mezi Vyšším vědomím kosmu a jeho Nižší pod úrovní, která se snaží dosáhnout koruny domnělého stromu.

Naše existence je o probuzení

Jakmile si naše duše uvědomí, zejména to, že je duší, a že tělo v němž se nalézá je dočasnou nádobou, která je této nehmotné frekvenci podřízena, dokáže si uvědomělá duše na bázi symbiózy ve svůj prospěch ochránit, a to veškeré biologické procesy odehrávající se uvnitř materiálního tělesa. Tím chci říct, že v centru lidského ústrojí vědomě působící duše, může naši tělesnou schránku uchránit před procesem stárnutím a nemocemi! Nepostižená duše reinkarnační amnézií již nepodléhá nutkavým tělesným potřebám a pudům vycházejících z takzvaného ega bytosti. Ego je jako falešné JÁ!

Jsou to aspekty vlastního těla, co dominantně převyšují a zároveň potlačují nadřazenou duši, která je primárním článkem v životě lidském. Kdybychom my lidé pochopili, že je náš život především o probuzení této spící duše, jsem si jist tím, že současný celosvětový řád a systém by doznal zásadních společenských změn, které by tuhle civilizaci proměnily k nepoznání, v jakýsi nadpozemský ráj o němž lidstvo sní už celé generace. Na této planetě je veškeré ZLO produkované výlučně EGEM, nikoliv čistou duší, proto bychom měli nemateriální „světlo - duši“ v sobě probudit a nalézt, neboť to je smyslem lidského života! Dokud tomu tak nebude, budeme žít neustále ve světě konfliktů a válek, strádání, ale i věčném strachu, jenž na tomto všem uvedeném úspěšně bazíruje. DOKONALÁ DUŠE MÁ SÍLU SE PROBUDIT!

 

Odkud sem přicházejí?

V jedné úvaze zde na ODRAZECH TAJEMNA, jsem objasňoval příčinu nárůstu obyvatel, potažmo duší, které bez kontroly pronikají do našeho planetárního systému života. V tomto případě šlo o nepozemské duše z různých koutů vesmíru. Nehmotné duše mohou docela snadno putovat v tomto kosmickém prostoru a čase, čímž lze vysvětlit populační boom, jehož jsme nyní svědky. Tyto migrující duše lze považovat za hrozbu pro náš svět a jeho duchovní hodnoty, o neudržitelné populační expanzi ani nemluvě! Jako badatel a vizionář jsem se však s tímto jediným vysvětlením nespokojil, proto bylo nutné, abych dál pátral po jiné alternativě, která může související hrozbu s přelidněním a reinkarnačními projevy, ve zcela jiném světle pravdy poodkrýt. Co jiného kromě vetřeleckých duší, může na tomto světě přelidněnost ještě vyvolávat?

Ačkoliv se vesmír projevuje velice chaoticky, nebojím se tvrdit přímo destruktivně, navzdory tomu v tomto hvězdném prostředí panují přesně stanovené zákonitosti, které by měly podobným excesům s přesouváním nadměrného počtu cizorodých duší do jiných působišť života, zabránit. Co tím vším chci říct? V první řadě nebudu zpochybňovat své vlastní myšlenky a tvrzení, jež jsou založeny na přesvědčení, že se duše mohou v tomto kosmickém působišti kamkoliv přemisťovat.

Domnívám se, že duše v rámci kosmického fungování, se mohou skrze celý vesmír svobodně pohybovat, tak aby došly k poznání a nezkresleným pocitům, což těmto uvědomělým duším jednou umožní trvale splynout s podstatou veškerenstva, čímž je samotný Duch vesmíru, neboli jeho Stvořitel! Jelikož nelze pochybovat o tom, že vesmír je výtvorem koherentní dokonalosti, potom si v této hierarchii nějaké pochybení ani nedovedu představit, zvlášť takového rozsahu, aby se vesmírem cestující duše staly hrozbou, kupříkladu pro náš pramen čistého života. Abyste byli co nejvíce v obraze, pak je potřeba si lidskou duši nějak materialisticky vyobrazit. Slovo - Duše, to jest pojem, který vychází z principu života, čímž je dýchání - dech, protože dýchat mohou jen živé bytosti, čímž se lišíme od mrtvoly, která nedýchá a tím pádem je bez ducha!

Jenomže nehmotnou bublinu - duši, nemají pouze lidské bytosti, ale i zvířata, taktéž rostliny, prostě vše, co vykazuje známky života! Abychom mohli dojít k nějakému konsensu, tak si musíme ve své fantazii představit, že za určitých okolností může neživá hmota získat jakéhosi ducha, který do jisté míry oživuje nebiologickou matérii, což představuje v našem dosavadním chápání o hmotě nevídaný převrat, z něhož může nečekaně vytrysknout mnohotvárný život.

Rozumím tomu, že není jednoduché tomuto všemu hned na poprvé porozumět, zvlášť když se dávají dohromady takové pojmy, jako jsou živá a neživá hmota, apod. Abychom se však v tomto pojednání mohli posunout o krok dále, je zapotřebí si vysvětlit i tyto postřehy, které se týkají rozdílu života a neživota, který působí na atomární hmotu, z níž byl náš fyzický svět sestaven.

Jak může neživá hmota získat duši?

Něco takového není možné, lze namítnout! I když je poměrně málo prokazatelných důkazů o tom, že se neživá hmota transmutovala, a to tak, že získala duši, což je jinými slovy řečeno - ŽIVOT! Vskutku, byly zaznamenány případy, kdy neživá hmota zázračně ožila. Pakliže se cosi takového přihodí, v tom případě můžeme mluvit o zázraku! Vzpomeňte si například na legendu o pražském Golemovi. 

Ovšem nepředstavujte si to prosím tak, že váš porcelánový slon začne sám od sebe s vámi mluvit, alespoň do doby, než v něm pomocí nějakého rituálu zhmotníte duši zemřelého slona. Pořád však zůstává velkou záhadou, jak mohou neživé předměty, například různé sošky nebo obrazy, získat duši, která je zázrakem života? K důvěryhodnému závěru nelze nikdy dojít, to je sice pravda, nicméně se nemusíme spoléhat na exaktní vědu, která těmto mysteriózním záležitostem nedokáže porozumět.

Může ožít kámen? Je pravdou, jakmile budete spirituálně působit na bezduché předměty, mohou takové objekty nabít atributy ducha. V podstatě lze říci, že jakákoliv bytost s duší, konkrétně člověk, dokáže svým vnitřním vyzařováním, popřípadě aurou, podnítit neživé předměty k životu, za čím hledejme vstup duše do těchto různých materiálních subjektů.

 

Vdechnutí jako od Boha

Pakliže Stvořitel, stvořil, a to člověka svým božským výdechem, odhalíme rovněž v naší duši cosi božského, což je kompetence, která nás opravňuje k tomu, abychom mohli okopírovat genialitu Velkého Architekta Všehomíra, co do člověka vnesla Jeho esenci života s obsahem vesmírné duše. Z výše uvedeného je zřejmé, že právě proto se v duši vyskytuje tentýž potenciál, který dokáže sám sebe zdvojit a vnořit se tak do jakéhokoliv hmotného předmětu. Má ale naše duše to právo napodobovat Boha?!...

Takovéto vdechnutí si představte úplně jednoduše, asi tak, jako když nafouknete nafukovací balónek. Když nafouknete balónek, co se přihodí? Z prázdného obalu na uložení vzduchu se vytvoří symetrická koule s obsahem vydýchaných plynů, jenž tento předmět oproti předešlému beztvarému a prázdnému stavu, promění v objekt určený k letu, což je oživení a výsledek lidského dechu, který poskytl neforemné hmotě tvar balónku a fyzikální vlastnosti, jež mu umožňují se lehce vznášet vzduchem.

Pokud by se nafouknutý balónek z nějaké příčiny proděravěl, pak by přišel o svůj plynný obsah, čili o duši, která z něho učinila to, čím po nafouknutí byl, tedy objektem schopného letu. Nezapomeňme, že život jako takový je výhradně o pohybu, což jsou atomární kmity, co podporují existenci lidské duše, poněvadž se nehmotná duše neustále reinkarnuje, a to je nekonečný pohyb (vyzařující energie) rezonující s atomárními vibracemi. A přesně tohle je ten pravý důvod, proč máme věřit v to, že máme duši, kterou musíme v sobě nejprve nalézt a probudit, abychom procitli a uvědomili si, kým vlastně ve skutečnosti jsme. Neboť tohle vše signalizuje, že musíme podléhat vyšším zákonům o pohybu, s nímž se teprve začínáme seznamovat.

Jakmile budete často rozmlouvat s nějakým neživým předmětem, soškou nebo obrazem atp., můžete si být jisti, že na éterické úrovni vdechujete část své duše tomu či onomu objektu, takže se v těchto věcech po čase objeví stopa vašeho vlastního duchovního vyzařování, a to je zázrak a síla spirituálního oživení! V podstatě se jedná o otisk duše, která se s pomocí reflexe modifikovala na úlomek nově započatého duchovního zrodu. Z tohoto otisku pak vznikají jedinečné duše, které v hmotných předmětech přetrvávají tak dlouho, dokud se tyto věci nerozpadnou na prach! Kupříkladu - Paganiniho housle, mohou stále v sobě uchovávat reflexivního ducha tohoto nejslavnějšího houslisty.

Obrazy svatých osobností mohou zas náhle ožít, pokud se na ně věřící lidé se svou modlitbou obracejí o pomoc. Jde o to, že i když se naše duše převtělují a zapomínají na předešlou éru jejich života, část této duchovní podstaty v tomto fyzickém světě stále přetrvává, takže na nehmotné úrovni mohou být tyto duše zpět přivolány, aniž by to odporovalo předešlé tezi o nesmrtelné a reinkarnující duši.

Co tím vším chci naznačit? Z těchto výše uvedených domněnek lze vyvodit jediný možný závěr, který nám prozrazuje skutečnost o tom, že se lidská duše může duplikovat, což je fantastické odhalení, které je důkazem toho, že se duše na nehmotné úrovni dokáže reprodukovat. Zcela bez nadsázky můžeme cosi takového považovat za mimotělní akt nehmotného rozmnožování, které nám ruku v ruce nabízí odpověď na výše vyřčené otázky, jež se týkaly populačního boomu, jenž úzce souvisí s reinkarnačním tajemstvím, o němž tahle úvaha pojednává.

Solární záblesk

Je tedy patrné, že nezadržitelný populační růst pozemských obyvatel nepopírá bytí převtělujících se duší, což se na počátku článku zdálo jako nejméně přijatelné vysvětlení, které vyvracelo existenci lidského ducha a převtělujících se duší! S tímto neortodoxním objasněním, můžeme se různým mystériím dostat pod jejich slupku tajemné neproniknutelnosti, zejména těm, co korespondují se záhadou o nesmrtelné a věčné duši.

Pakliže za současným nárůstem obyvatel nestojí sem přicházející mimozemské duše, a vše je způsobeno duchovní duplikací, která neúměrně vyvolává na této planetě přelidněnost, pak může vyvstat otázka, proč kosmický Duch, nebo jeho systém, proti této zlovůli nepodnikne patřičná opatření, jenž by tomu učinila přítrž!? Co je vlastně nebezpečného na této nekontrolované expanzi duší? Jakmile se cokoliv nekontrolovaně rozrůstá, pak jde v tomto směru o virus, jež ohrožuje primární platformu stvořeného kosmického celku a jeho řádu, z něhož vzešlo vše, co považujeme za všudypřítomnou realitu. Tudíž lze předpokládat, že tento nynější (neblahý) stav nebude dlouho přetrvávat, protože tohle kosmické vědomí skutečně zakročí proti této chybě v tomto pomyslném hvězdném Matrixu.

Co se nám v tomto kontextu může přihodit? Jelikož porucha tohoto druhu nemusí postihnout jen pozemskou sféru života, je docela pravděpodobné, že neřízená duplikace duší ohrožuje i jiné části vesmírného světa, proto můžeme očekávat celokosmickou nápravu tohoto škodlivého faktoru. Možná už jste někdy zaslechli něco o takzvaném - SOLÁRNÍM ZÁBLESKU, který nedávejme do souvislosti se zábleskem našeho domovského Slunce, ale spíše s celovesmírným rozbřeskem (úsvitem), který v tomto duchu představuje transformaci Universa.

 

Solární očista může kdykoliv udeřit

Solární záblesk se očekával zejména v roce 2012, kdy se hovořilo o takzvané třídenní tmě, která měla Zemi uvrhnout do neprodyšné smrtonosné temnoty. Tehdy dokonce panovalo u mnohých lidí přesvědčení, že solární záblesk předznamenává - SOUDNÝ DEN, který je podle Bible považován za soud či rozsudek nad osudy lidských duší, apod. Jenomže solární záblesk jak jsem již předestřel výše, představuje systémovou opravu - očistu vesmírných struktur, proto nelze solární záblesk považovat za cosi prospěšného, co má lidstvu zajistit vstup ze třetí do páté dimenze vesmíru, jak se můžeme z různých zdrojů dozvědět.

Tahle obnova spočívá především v tom, že se už duše nebudou moct v rámci kosmického celku duplikovat (kopírovat), proto budou vyklonované duše solárním zábleskem eliminovány. Prakticky to znamená, že se jednoho dne může přihodit nečekaná událost, která na několik málo vteřin oslepí náš zrak a způsobí nám bezvědomí, z něhož až se probereme, bude vesmír a hlavně tahle planeta Země, tímto kosmickým zásahem napravena!

V důsledku toho dojde k dramatickému poklesu obyvatel,  ze současných sedmi miliard lidských bytostí, zůstane tady na Zemi původní počet neduplikovaných duší, což představuje cca sto tisíc lidí. Takže se komukoliv může přihodit, že se po solárním záblesku ocitne ve zcela liduprázdném státě a zemi! Lidé a jejich duše, co nebudou kvůli duplikaci solárním zábleskem vymazáni z povrchu zemského, se budou muset vzájemně nacházet a odhalovat, neboť nás tu bude míň než v termitišti! Dokáže ale lidská bytost tohle spirituální kataklyzma překonat, a pokračovat dál v kultivaci a poznávání vlastního ducha? 

O tom, jaký následek by cosi takového mělo na tuhle civilizaci, respektive na tento nepatrný zbytek pozůstalého lidstva, to si nedovolím odhadnout. Každopádně ať už solární záblesk nastane, nebo ne, počítat s ním musíme!!

-konec-

(c)2019 Josef Čáp

Zdroj: http://odrazy-tajemna.wz.cz/SOLARNI-ZABLESK-V-DUCHU-KOSMICKE-OBNOVY...