o svobodě..

[Karla]

..podařilo se mi jakž tak přijmout tu věc, že vše je již dané.. řekněme předem dané, uvažujeme li v nastavení lineárního času.. předurčené, jak říká několik geniálních hrdinů filmů.. znamená to tedy, že mé kroky, mantinely mých kroků, jsou pevně stanoveny.. tedy kulisy toho, čím procházím a procházet budu jsou již dávno připraveny.. pak můžeme namítnout, kdeže je ona proklamovaná svoboda, svoboda projevu a cesty jednotlivce.. no, v dlouhé části tohoto života jsem se domnívala, že ona svoboda tkví v tom, že svět a bytí se bude odvíjet podle mých přdestav, že okolní projevenost si budu tvarovat dle toho, jak se mi zdá v tu kterou chvíli libo..což s sebou nese permanentní nespokojenost, neb povětšinou si okolní dění jde zcela svými cestami, povětšinou odlišnými, a dokonce bych ani neměla mít právo po něm vyžadovat přizpůsobovat se mým touhám.. Pak ona předurčenost je trošku jinak.. totiž tím, kdo postavil a nastavil ony mantinely mé cesty, a takto rozhodl, jsem byla prvotně já sama.. kdesi v počátku hlubiny své moudrosti.. nikdo jiný, než já.. svobodně jsem se rozhodla, do jakých dějů budu vstupovat.. kdosi moudrý řekl, že pro universum není podstatné co konkrétního žiju, ale jak na tu kterou věc budu nahlížet, tedy mé myšlenky a úhly pohledů..ty mu potom projevují další a další kombinace možností jeho projeveného skrze nás a postupně zapnují prostor poznaného, zvědoměného.. tedy, kulisy pevně nastaveny, jen já jako herec, mohu svoji roli prožít a pojmout mnoha způsoby a nuancemi, svoji roli mohu naučeně odříkat, či položit v ní srdce na stůl, nebo s ní splynout za maximálního využití variant svého nastavení.. cítit ji.. obohacovat.. posouvat.. a jsem u toho, proč to píšu.. onehdy jsem tu seděla, chvíli po tom, co se mi nahrnula na hlavu či kam hromada nových problémů, nespravedlností a nepříjemností..ten ošklivý svět venku mi tohle udělal.. a tak jsemse chvilku litovala, užívala si svou chudinku, než mi dockvaklo, že co jako?.. vždyť vše tohle je moje volba, vše tohle je součástí mého svobodného rozhodnutí, o kterém jsem, tam v hloubi moudrosti věděla, že právě tohle chci procházet, prožívat, pokrývat a zvědomovat.. že si to ted nepamatuji, bodejť, vypovídací hodnota děje, o kterém vím, že je jen jako, by vlastně byla téměř nulová.. tedy moje volba, moje svoboda, všechny tyhle sračky.. jakoby.. takže lekce.. takže výběr figurek a stran.. asi jsem si dost věřila, šla li jsem do toho právě takto.. ale proč ne? Tak jo, beru.. předurčenost..chaaaa..svoboda.. svoboda hráče.. :-)

[Jana Mitysková]

Jasně Káji tohle jsem řešila minulý týden :-) dokonce jsem došla tak daleko, že jsem se bála myslet, abych neublížila sobě či jinému. Přesto jsem dál pochopila, že jde o vibrace, procházení nahoru a dolu a přeměnu těch spodních vrstev a hrabání se na vyšší, skrze postupné rozkrývání poznání..osvětlení. Myslím, že nestačí jen přijmout předurčenost, že je tam i volba ve vyšší vibraci a možnost změny. Hodně afirmuju a všimla jsem si, že hodím afirmaci....kupř.: jsem vděčná za řešení téhle situace je ke spokojenosti všech zůčastněných a šup stane se průser...situace se rapidně zhorší a vybublá a za ní je řešení ke spokojenosti všech. Jde o rozpouštění ega a pochopení, že jsi tvořivá síla, která by měla tvořit v rámci jednoty se všemi. Teď strkám af. jsem vděčná, že všechny situace s financemi jsou vyřešeny jednou pro vždy pro spokojenost všech...až se děsím co přijde a čím zas projdu :-)

Jednu dobu jsem si zkoušela měnit myšlenkou situace momentální samozřejmě s láskou, dařilo se mi to, ale bylo to vyčerpávající, pořád ve střehu, nebavilo mě to a hlavně jsem nevěděla co je v každé situaci dobré pro všechny a to můj mozek nestíhal. Pak jsem to vzdala, šlo jen o zkušenost co jde a co dokážu a pochopení, že nemám dostatečný nadhled. Takže mi nezbývá jen přihlížet, snažit se o klid a tvořit pro dobro všech. Potíže mi ovšem dělá moje tělo při tom snažení se o klid, chce zasahovat a tak ho učím stop :-)

[Jana Mitysková]

Mrkni na článek od Kuthumi o dvojčeti..někde tu je jasně tam píše světlo odráží světlo, je blbost, že pokud nezažiješ temnotu nemůžeš pokračovat v růstu

Volba, kterou jste učinili vám s touto příležitostí nabízí i šanci žít svůj život a odrážet světlo. Tím, že toto budete konat, přitahujete do své fyzické reality každý aspekt světla, který existuje a zažíváte to jako odraz zpět k sobě. Toto může být výzvou pro mnoho vašich systémů víry.

Pokud jste těmi, kteří koupili myšlenku, že světlo a temnota musí být stejnoměrné, aby bylo skutečně možné se naučit lekce světla a rovnováhy, potom vás musím nyní poprosit, abyste to okamžitě z vašeho vědomí vymazali

[Jana Mitysková]

dokonce jsem někde četla, že všechno je iluze myslím od AA Metatrona...dokonce i polarita...myslím, že i tedy lekce a předurčenost...je to těžký přijmout. Byla jsem v iluzích navodila si to a žila tak týden zřejmě v mém astrálu, vše se mi plnilo hned.....jen mé systémy přesvědčení, že to co programuju není pro dobro všech možná ??? Mě rozhazovaly, proto jsem z toho odešla, ale pokud má Lumír pravdu jako že jsem si to zkusila a ano má a naše realita je jen krystalická  iluze a není pravda, že jedno je na úkor druhého.....tak to co jsem dělala bylo ono :-) dalo by se říct, že se pořád přesvědčuju :-) že tedy můžu a nechce se mi do toho....vše kolem mě se měnilo podle mě dokonce i moje tělo, jen jsem to udržela na chvilku a musela dotovat myšlenkou....óóó jak já byla energeticky štíhlounká, cítila to i viděla postupně

[Jana Mitysková]

Káji dokonce i článek myslím od Akturiánů nebo jak se to píše je v něm zmíněno hledejte své krystalické já dělali si z toho prču....že by tedy naše realita i tělo bylo opravdu iluzorní krystalické :-))) snadno měnitelné :-) no neboj já se v tom taky trošku plácám, ale asi nám nezbyde než to přijmout a otevřít se tomu. Minule když jsemto praktikovala tak jsem to brala jako velkou výhru wau já jsem dobrá já to umím velká frajerka...ego. Teď se na to dívám s pokorou a vděčností a pokud se rozhodnu tam znovu vejít tak už tam bude jinej úhel pohledu...děkuju za to...pokora a vděčnost. Tím, že člověk je v té poloze tam nahoře tak vibruje vysoko a proto se vše děje hned

[Karla]

pro sebe to mám tak, že přesto že jsem herec, už vím, že nemám chtít měnit pravidla hry ani její kulisy.. jen svůj náhled na ně.. tak se učím, každochvilkově, jakoby nevtupovat do dějů ve smyslu přetváření.. jen v nich s maximální vnímavostí, nebo řekněme uvědoměním si svého klidového základu, být.. konat nekonáním.. čím víc takto jakoby nekonám, a jen prožívám a vnímám co jakoby samo přichází, je to paradoxně stále větší a větší fičák a cvrkot.. ono s tím trošku nepřímo souvisí, že vlastně věci nebudou nikdy vyřešeny - z našeho úhlu pohledu - protože poznávání je naším záměrem.. t ojen hmota hudrá, že se jí nechce nic dělat.. řešila jsem si to ted na fb, tak to sem skopčím..

[Jana Mitysková]

Káji já bych spíš řekla, že prožívání je naším záměrem. Poznávání už podle mě odchází tam je právě ještě i temnota a dualita. Myslím, že nastupuje prožitek a tvorba...jak píše mistr Kuthumi .....duch ovládá tělo

[Jana Mitysková]

poznávat potřebuje ego, duch prožitek a vděčnost. Proč nás vyhnal bůch z ráje...proč jsme si to zvolili jít do 3. dimenze a zapomenout na vše. Abychom si vážili svého prožitku a tvorby