Náš život je hra, ve které my stanovujeme pravidla...

[Spokojený život (Nová cesta)]

Když jsem byla malá, často jsem přemýšlela nad tím, jaký by byl můj život, kdybych se narodila jiným rodičům....Zda bych vůbec žila...Byla by možná má existence, kdyby si moje máma vybrala jiného partnera? Vypadala bych jinak? Měla jsem tisíce otázek a čím víc odpovědí jsem nacházela, tím víc jsem přišla na to, že to nepotřebuju vědět.....

Nedávno jsem měla jednu krátkou vizi...při té jsem si uvědomila, že vše, co se v mém životě děje, si určuju sama... VŠE!

Než jsem se narodila, vymyslela jsem si hru....Je mnohem složitější než hry, které známe, ale řekněme, že to byla hra jako třeba šachy... má své hráče, má svá pravidla....a já jsem ten, kdo tu hru vynalezl. Protože už jsem hrála spoustu her jako člověče nezlob se, které jsou jednoduché a rychlé, začala jsem se nudit a řekla si, že si to trochu zkomplikuju... A tak jsem začala tvořit novou hru...Jenže když jsem se narodila, tak jsem zapomněla, že jsem to já, kdo určuje pravidla a začala jsem se řídit pravidly druhých...a roky jsem hrála "jejich hru"....a stále se rozčilovala proč se mi dějí takové věci, které nechci....a jak jsem hledala odpovědi, přišla ta, která mi otevřela oči a já pochopila, že pouze já jsem se rozhodla hrát hru druhých a jestli se mi nelíbí, můžu prostě přestat.

Ano, jsou tu důsledky...ale vždy, když se rozhodneme pro cokoliv, vyplývají z toho důsledky. A to dokonce i z toho, když si myslíme, že jsme se nerozhodli...i nerozhodnutí je rozhodnutím...je to volba "předání mé volby někomu druhému"...

Máme pastelky a papír...to je dané... ale co z toho vytvoříme, je zcela na nás....Jakou hru si namalujeme, jak ji budeme hrát, koho do ní pozveme...to vše vychází z nás, z toho, kde se nacházíme, kam jsme došli a co nás přitahuje....

 

A tak jsem začala experimentovat. Začala jsem si hrát a zkoušela "co když mohu určovat pravidla já?"

Jsem praktik, a tak teorie, které mě zaujmou, hned zkouším v praxi. Čím víc jsem toho vyzkoušela, tím silnější pocit jsem měla...že JSME TO MY, KDO URČUJE NÁŠ OSUD a že ŽIVOT JE JEN HRA. A my se v té hře posunujeme do dalších "levelu"...protože ty lehké už nás nudí....

Když svůj život začneme vnímat jako hru, kterou jsme si sem přišli zahrát, pochopíme, jakou moc nad svým životem máme....

V krátkém vhledu jsem si uvědomila "onen okamžik" mé duše před narozením, kdy jsem se těšila, jak si zahraju tuhle hru v tomto těle....a při dalším vhledu jsem si uvědomila okamžik, kdy jsem si v setině vteřiny vzpomněla, při náhlém záblesku, že "už jsem tady"...že cesta se povedla a já jsem tu... v té virtuální hře, kterou jsem si naplánovala....

www.nova-cesta.com

[Spokojený život (Nová cesta)]

Janičko měla jsem období "klidu"...potřebovala jsem naslouchat....vnímat úhly pohledů ostatních....život je úžasný, ta různorodost mě stále překvapuje....Brzy budou další blogy....už se to "načítá" :)

[Carisma]

.....život náš terajší je len jedno dejstvo nekonečnej hry, v ktorom sa nemusíme otrocky držať vopred napísaného textu a scenára.....ak chceme môžme byť na javisku úžasne kreatívny.....ale aj pasívny,môžeme mať trému, zmiznúť za oponu ......proste náš divadelný výstup sa dá počas toho celého, vopred vymedzeného času krásne ohýbať, tvarovať,  dá sa maznať a hrať sa s ním ..... potlesk poteší, ale nie je nutný.....úplne stačí ak si na konci celého toho dejstva môže každý zatlieskať aspoň sám sebe.....

[Spokojený život (Nová cesta)]

není co dodat :)