Moje erupce , aneb mně se chce něco říct….a já to řeknu…dňa 25.1.2013

[Živá Voda]

Tož moji milí, jak si tak čtu  vaše blogy a věřte mně, že to dělám poctivě, protože v současné době nic podstatnější a důležitější pro mně není, než vzestup. Tento blog se budu snažit napsat spisovně, abyste věděli, že jsem zvolila vážnější polohu, ale nebojte, už sa pracuje i na druhém. Co je pro mě vzestup do 5 té dimenze a výše,  pro jistotu to napíšu velkýma písmenka VZESTUP a né nástup. Nepřejímám všechno bezhlavě, dobře si přeberu, kam  co míří. Například, začnu třeba videama od Bashara, konkretně jsem viděla toto- Proč se mně ještě nikdo nezeptal …a další, ze kterých jsem pochopila toto :  jsou to kříženci lidí a tuším šedých.  Kladu si otázky - kdo je zkřížil a ptal se někdo té druhé strany, jestli může použít jejich genetický materiál, DNA ? Nežijí na své planetě, která má ideální podmínky pro život – flóra, fauna bez predátorů, ideální teplota, ale oni žijí na lodích – proč, komu teda planeta patří, kdo si ju „šetří“ pro sebe? To bych se ho zeptala já. Ano, říká hodně věcí pravdivých, ale takových, na které lidi slyší, a proto ty nadšené výkřiky z publika. Celé mně to připomíná takou reklamní show, viz kupte si léčení na světelné lodi od nějakého ……už dnes! Já bych ho teda moc dlouho nevydržela poslouchat, všechno, co moc smrdí technikou není pro mě to pravé 5D ořechové. Nechám ho prostě tak jak je.  A rozhodně bych se od něho a jim podobných nedala „zachránit“, proto né ten nástup. 

Dále třeba k volbě presidentů jsem se už vyjádřila ve svém blogu -  Kdo chce, ať si přijme čaneling ode mňa… z 12.1. a furt trvám na tém, že mně už žádná hlava pomazaná nezajímá. Já mířím tak výš, jak to Lumír , Žeru a ostatní píše, že si to asi opravdu mnozí z vás neví představit, nebo jinak nechápu, proč to tu je. Já nechcu mět nějakou alternativu, kdyby náhodou nějaký vzestup nebyl nebo co, tak abysme to nějak zlepšili, ten život tady, vážení –  žumpoponor jak prasnice domácí, spisovně řečeno svině.

K tomu vám popíšu dnešní sen, co se mně k tomu ale tak přesně zdál! Podotýkám, že jsem byla sice aktér toho snu, ale zároveň i pozorovatel . Byla jsem ze spoustou lidí na stavbě, jakoby železniční koridor, ale opravdu obrovský, velká část stavby byla  pod zemí. My jsme po tom koridoru chodili, bydleli jsme v těsném sousedství. Měli už jsme odjíždět, dost lidí už sedělo na takovém jakoby důlním vláčku, měl dvě patra a ti horní lidi seděli těsně pod trolejemi s vysokým napětím. Vůbec se nebáli, byli hodně natěšení. Já jsem se pořád ochomýtala kolem, sousedka , starší paní, mě ještě poprosila, abych jí nabarvila vlasy. Ženy víme, co je to za procedura. Ona měla k tomu účelu jen malou kostičku, jako by malé mydélko zabalené v papírku, bylo na tom datum výroby 1977. Řekla, prostě mi s tím potři vlasy, to jsem udělala a jak jsem je pak rozčesala, během minuty měla krásné stříbrné vlasy. Rychle a jednoduše podle jejího návodu. Já jsem  slyšela nějaké volání, pořád jsem chtěla ještě něco zkoumat, chodila tunelama a opravdu jsem našla lidskou postavu , byl to dělník v kombinéze z té stavby zabalený v igelitovém pytli, jako by si ho někdo nachystal na odnešení.  Vycítila jsem , že je nablízku ale opravdu něco zlého chtěla jsem utéct, ale tunel se uzavřel takovou padací stěnou. Škrabala jsem se navrch, šlo to po mně pazdrát nějaký, stěna se zvedla, ale už tam byl o hodně menší průlez ven. Dostala jsem ránu do hlavy a byla tma. Probudila jsem se úplně vespodu té stavby, ona byla hodně tvořená takovýma  vysokýma konstrukcema z armovacích drátů. Viděla jsem se v mladším vydání, ve vlasech krev, sebrali mně boty, šla jsem po skleněných střepech  a volala, jestli mi někdo pomůže. Těsně vedle byly vysoké činžáky, ale už prázdné, slyšeli mně dva starší chlápci, co tam kradli všecko, co sa ještě dalo. Slyšeli mně, ale dál odmontovávali hádejte co, záchodové mísy! No ti mně rozhodně pomoct nešli, nechtěli žádného svědka těch rozkrádaček. Jeden si tak pléskal  železnou  tyčkou po druhé ruce a šel mně hledat.  Naivní a hloupá nanynka  se mi chce říct! Valila jsem odtud pryč, co to dalo. Cesta byla jasná, lidi nastoupení ve vláčku, odjížděli pryč, bylo jasné, že stavba už dokončená nebude, co jsem se ksakru furt o něco starala, pořád jsem s něčím koketovala.  

Tak a než jsem to sem dala, tak se dívám, že Malena sem dala blog Piata dimenzia alebo Piata demencia? Náhoda? Ty neexistují, to je souběh, souhra jak vyšitá. Takže už s dalším nepokračuju, respektive pokračuju ve fóru Humor. Znovu dávám na vědomí, že JÁ VZESTUPUJU a dělám proto všechno, co můžu, pro mě prostě není jiná alternativa. Nehodlám se spokojit s náhražkami, já jdu dom.

Takže pokračování bude asi ještě dnes večer, ale v jiném duchu, protože já vás nechci milé Světlušky srážet dolů a strašit, ale varovný prst vidím! Nehraju si na bodrou tetičku z Moravy, když píšu do toho fóra tak, jak mně zobáček narostl,  to je prostě ve mně, to VĚDOMÍ TVŮRCE,  vědomí hravosti, laskavosti. Já se chci s Vámi o to podělit, je to všechno tak nádherné, proč tomu pořád někteří nevěříte?

No a teď se divám, že Hrošík měl dnes také zvláštní sen.  K tomu není co dodat, okomentuju to v dalším příspěvku, už mně to naskakuje…

Zatím se loučím, s láskou Živá Voda.