BÝT BLÁZEN ZNAMENÁ BÝT ZDRAVÝ - OSHO

[Edik]

"Náš svět přece zná ty nádherné blázny; všichni velcí lidé byli vlastně vždycky trošku blázniví - totiž jejich okolí je za takové považovalo. Jejich bláznovství spočívalo v tom, že se netrápili, nežili v úzkostech, nebáli se smrti a nezatěžovali se maličkostmi. Žili plně a intenzívně, a díky této celistvosti a síle vykvetl jejich život jako nádherný květ - byli plni vůně, lásky a smíchu.

Takové věci budou ale jistě vadit miliónům lidí kolem vás. Nemohou se moci smířit s myšlenkou, že se vám povedlo něco, co oni nedokázali; budou se proto všemožně snažit vás trápit. Budou vás odsuzovat a tím se snažit srazit vás na kolena - zkazit vám tanec, vzít vám radost - tak abyste se mohli vrátit zpět do klece.

Musíte sebrat veškerou odvahu, a když vám budou lidé říkat, že jste blázni, mějte z toho radost. Odpovídejte jim: " Máte úplnou pravdu, na tomhle světě mohou jen blázni být šťastní a plní radosti. Já jsem si zvolil bláznivost s její radostí, blažeností a tancem; vy jste si zase vybrali rozumnost a její bídu, trýzeň a peklo - naše volby jsou různé. Buďte si tedy rozumní a ponechte si své utrpení; mně ale ponechte mou pošetilost. Nebuďte tím dotčeni; ani já se necítím být uražený - na světě je tolik rozumných lidí, ale mě to neuráží.
Bude to jen otázka času... Velice brzy, jen co se lidé smíří s tím, že jste blázni, přestanou vás obtěžova; a vy pak budete moci vejít do jasu svého původního bytí - budete moci odhodit všechnu faleš.

Celá naše výchova způsobuje rozštěpení mysli. Svému okolí, společnosti, celému světu musíme ukazovat nějakou tvář - a nemusí to být ani naše skutečná tvář; vlastně to naše parvá tvář být nesmí. My musíme nastavovat tvář, která se lidem líbí, kterou dokážou ocenit, která je pro ně přijatelná - jejich ideologiím a tradicím- a svou pravou tvář si musíme ponechat pro sebe.
Tento rozpor se stává nepřekonatelným, protože mezi lidmi trávíme většinu svého času, setkáváme se s nimi na každém kroku, jednáme s nimi - jen velmi zřídka býváme opravdu sami. A tak se pochopitelně stává naše maska víc a víc součástí našeho já na úkor naší pravé přirozenosti.

A společnost vytváří v každém z nás strach - strach z odmítnutí, strach, že se nám bude někdo smát, strach ze ztráty vážnosti, strach z toho, co by tomu řekli lidé. Jsme nuceni přizpůsobovat se všem těm nevidomým a nevědomým lidem, nesmíme být sami sebou - to je dosud všude hlavní tradice ve světě; nikomu není dovoleno, aby byl sám sebou.
Kdykoliv jsme ve společnosti druhé osoby, staráme se míň o sebe; spíš nám jde o to, jaký si ten druhý o nás udělá názor.
Když jsme ale sami, třeba v koupelně, chováme se skoro jako děti - někdy se na sebe šklebíme do zrcadla. Pak ale zjistíme, že se na nás někdo dívá klíčovou dírkou, a i kdyby to bylo jen malé dítě, okamžitě se začneme chovat jinak; už je z nás zase naše obvyklé staré známé já - rozvážný, usedlý člověk, tak jak se to po nás žádá.
A nejpodivnější na tom všem je, že z těch lidí máme strach, a oni mají strach zase z nás: všichni se bojí všech. Nikdo si nepřipouští svoje pocity, svou realitu a autenticitu - a přesto po tom všichni touží, protože potlačovat svou pravou tvář se rovná sebevraždě.

Zodpovědnost máte však jen k vlastnímu životu, ke svému bytí. Neodporujte mu tedy, protože tím na sobě pácháte sebevraždu, ničíte sami sebe. Co tím získáte? I když si vás budou lidé vážit, i když vás budou považovat za rozvážné, úctyhodné a počestné lidi, nenaplní to váš život a vaše bytí. To všechno vám ani trošku neumožní proniknout do života v jeho nesmírné kráse.
Na světě jste sami: osamoceni jste na svět přišli, osamoceni v něm žijete a osamoceni ho také opustíte. Všechny názory ostatních lidí na vás upadnou v zapomenutí; pouze vaše pocity a vaše autentická zkušenost vás budou provázet i po smrti.

Ani smrt vám totiž nemůže vzít tanec, slzy radosti, čistotu samoty, klid, vyrovnanost, extázi. To co vám ani smrt nesebere, je vaším jediným pravým pokladem; avšak to, co vám může vzít kdokoli, žádný poklad není - to vás jen klamou.
MĚJTE JEDINÝ ZÁJEM:
STAREJTE SE A OCHRAŇUJTE TAKOVÉ KVALITY, KTERÉ SI PONESETE S SEBOU DÁL, I POTÉ, CO SMRT ZNIČÍ VAŠE TĚLO A VAŠE MYŠLENÍ - PROTOŽE TYTO KVALITY BUDOU TÍM JEDINÝM, CO VÁS BUDE PROVÁZET. TO JSOU JEDINÉ SKUTEČNÉ HODNOTY; A JEN TAKOVÍ LIDÉ, KTEŘÍ JE ZÍSKALI, ŽIJÍ DOOPRAVDY - TI OSTATNÍ ŽIVOT JEN PŘEDSTÍRAJÍ."

Nejlepší způsob jak se minout se životem je zaujmout k němu nějaký postoj. Všechny postoje mají totiž svůj původ v našem myšlení, ale život existuje mimo ně. Postoje jsou naše výmysly, naše předsudky a naše vynálezy. Život naším vynálezem není, naopak, my jsme pouhé vlnky na jeho hladině.

Jaký postoj k oceánu může mít jedna z jeho vlnek? Jaký postoj k Zemi, Měsíci, ke Slunci a ke hvězdám může zaujímat stéblo trávy? Všechny postoje jsou egoistické; a všechny jsou hloupé.

Život není filozofie, život není problém; život je mystérium. Svůj život byste neměli žít podle nějakého vzorce nebo podle okolností - tak jak vám to namlouvají ostatní - ale vyrazit naplno hned od startovní čáry.

Každý by se měl pokládat za prvního člověka na světě; za Adama nebo Evu. Tak se můžete životu otevřít a odkrýt jeho nekonečné možnosti. Teprve pak se obnažíte a budete přístupnější všem možnostem života.

Postoje fungují jako bariéry: tak ale nikdy nedosáhnete života, jaký skutečně je - jen ho přizpůsobujete své filozofii, svému náboženskému přesvědčení, své ideologii; přizpůsobíte-li ho však příliš, něco v něm odumře. To co z něho vydolujete, bude mrtvola; může sice jako život vypadat, ale přesto jím nebude.

Lidé to tak dělají už věky. Hinduisté žijí podle hinduistického postoje, muslimové podle muslimského a komunisté podle komunistického přesvědčení. Vy ale mějte na paměti jednu základní pravdu: toto přesvědčení vám zabrání dostat se do styku se životem jaký je; postoj zkreslují a vykládají.

ŽIVOT SÁM JE JAKO PRÁZDNÉ PLÁTNO; STÁVÁ SE TÍM, ČÍM HO POMALUJETE. MŮŽETE HO POMALOVAT UTRPENÍM STEJNĚ JAKO BLAHEM. V TÉTO SVOBODĚ JE SLÁVA ČLOVĚKA.
Můžete jí využít tak, že si uděláte ze života peklo, anebo tak, že se z vašeho života stane něco krásného, požehnaného, blaženého, že se stane nebeským. To všechno záleží na vás; máte k tomu veškerou svobodu.

Utrpení existuje proto, že jsou lidé pošetilí a nevědí, co na plátno namalovat. Rozhodnutí je ponecháno na vás: v tom je pravá sláva člověka. Je to jeden z největších darů Boha člověku. Žádnému jinému stvoření nebyl dán dar svobody; všechna zvířata mají život naprogramován.

Člověk není naprogramován, nemusí sledovat stopy. Zato musí stvořit sám sebe, musí umět být sebe-tvořivý. Všechno záleží jen na něm: může se stát Buddhou nebo Bauhadinem - anebo někým takovým jako byl Adolf Hitler nebo Benito Mussolini. Může z něho být vrah anebo meditující člověk. Může se stát nádherným květem vědomí - anebo robotem.

Takzvaná náboženství minula vám říkají: " Odříkejte se!" Já vám však říkám: "Oslavujte!" Oni život negují, popírají, já ho stvrzuji. Oni vám říkají, že život je něco špatného, iluzorního, a vytvářejí abstraktní představu Boha, který není ničím jiným než projekcí jejich vlastní myslí. A tu projekci pak uctívají. To je tak neinteligentní, tak navýsost hloupé, až se člověk diví, proč milióny lidí uvěřili takovému holému nesmyslu. To co existuje, je popíráno ve jménu toho, co je pouhou abstrakcí myšlení. Bůh je jen slovo, ale oni vám říkají, že Bůh je skutečný.

To život je skutečný: cítíte ho bít ve svém srdci, pulsovat v krvi, je všudypřítomný - v květinách, v řekách, ve hvězdách. A oni říkají, že to všechno je jen "májá", pouhá iluze. Říkají, že to všechno je stvořeno ze stejné látky jako naše sny. A vytvářejí Boha - samozřejmě, každý si vytváří Boha podle svých vlastních představ. Na světě jsou tisíce Bohů.

Říkám vám, život je jediná pravda, která existuje Není jiný Bůh než život. Tak si tedy dovolte být posedlí životem ve všech jeho formách, barvách, rozměrech - v celém spektru duhy, ve všech jeho tónech. Pokud se vám tahle jednoduchá věc podaří... Je to jednoduché, protože je to jen otázka nezasahování. Nepopohánějte proud řeky, nechte ho,ať vás odnese až do moře. Už je na cestě. Uvolněte se, nebuďte napjatí a nepokoušejte se o to být duchovní. Nevytvářejte žádné dělítko mezi hmotou a duchem. Existence je jen jedna, hmota a duch jsou jen dvě strany jedné mince. Relaxujte, odpočívejte a nechte se unášet proudem.

Riskujte, nesmlouvejte a dozvíte se víc o Bohu, protože každý správný hráč musí umět riskovat. Správný hráč nekalkuluje, ten umí vsadit do hry všechno. Představte si jeho vzrušení, když vsadil všechno a čeká...co se stane teď? A právě v tu chvíli se může otevřít okno.Tahle chvíle může způsobit přeměnu vašeho vnitřního uspořádání.

Buďte opilí, zpíjejte se životem,tím vínem vší existence. Nezůstávejte střízliví. Střízliví lidé jsou jako mrtvoly. Pijte víno života. Má v sobě tolik poezie, tolik lásky a tolik šťávy. V kterékoliv chvíli můžete přivodit jaro. Stačí, když ho přivoláte a necháte do sebe vstoupit slunce, vítr a déšť.

Pro tohle moje poselství mě všichni duchovní zatracují. Domnívají se, že popírám Boha. Já Boha nepopírám. Já ho v první řadě ukazuji v jeho skutečné perspektivě, oživuji ho, přivádím ho blíž k vám, blíž než je vaše vlastní srdce - protože on je vaše pravé bytí, nic odděleného, nic v nedohlednu, nic někde na nebi, ale TEĎ a TADY. Pokouším se zničit právě onu představu "tam a potom".Moje představa je "TADY a TEĎ", protože neexistuje jiný prostor než TADY, ani jiný čas než TEĎ.

Osho - Život, láska, smích



Zdroj: Cesta poznání fb