Špenatový kocúr

[grétka]

Toto bude diskusia k roznym zvieratam, co sme mali, mame alebo s nejakymi zazili. Piste sem hoci aj momentky, ktore vam pridu na um.

Mala som v zivote tak vela maciek, ze by som to uz ani nepocitala a kto nepozna macky, tak ani nevie, aku roznu povahu mozu mat. Tak isto aj chute. kazdu macku mate v svojej pamatovej kartoteke podla niecoho, co ju charakterizovalo. Mala som kocura, co zboznoval cukriky, macku, ktora milovala ryby, naivnu macku, ktora sa vzdy dala oklamat a bola opakom presibanej macky, urazliveho kocura, kocura, ktory mal zivot ako Jean Jacques Rousseau, potom letecku macku a spenatoveho kocura...

Spenatovy kocur cele hodiny vysedaval zvonku na okne a ked som sa do okna pozrela, prisahala by som, ze nahlas nemraucal, lebo si uvedomoval, ze za sklom ho nepocut. pouzival len nemohru zachvievanim papulky - Stale tu cakam... Mal len take obycajne meno Miso a v kuchyni svoj barovy pult, ktory sme volali Salon u Misa. Bol to okruhly vyklenok v kuchynskej linke, ktory som mu utierala ako barmanka a na ktorom vzdy nahumusil. Najradsej mal spenat. Ked som ja zjedla pol litra spenatu, tak on snad aj liter hovorievala som, ze keby ho teraz niekto prepichol, tak z toho kocura vytecie len spenat. Za spenatom sa siel zblaznit. To bol ten isty kocur, co ma vzdy chcel sprevadzat do obchodu tak, ze som musela chodit v predklone, z rady kocurov bol najpritulnejsi a nepamatam sa, ze by sa bol niekedy pre nieco urazil. Len on mal take ludske meno, ze si susedia mysleli, ze akeho to Misa do tmy v noci vyvolava moja mama z okna Miso pod sem, Miso kde si. Dostala po nom meno macka Misa, ktora sa neskor stala leteckou mackou.

[Anka-veva]

Som veľmi rada Grétka,že si otvorila túto debatu.Moja mama mi nikdy nechcela dopriať zvieratko,okrem kanárika.Ale ja som k mojmu synovi bola chápavejšia a ked mal asi 8 rokov,zobrali sme mačičku z útulku.Odvtedy  sa to ťahá a stále máme mačky.Už si neviem predstaviť život bez nich.V byte mám dve,mamu a dcéru a na chatke mám pomaly útulok.Bol to tiež môj sen.Určite sme mnohé zachránili pred zimou a hladom.A zvláštne,že všetky sú nám hodne podobné.Neútočia na ľudí,neškrabú.Na začiatok by to stačilo.Pridám fotku umelecky dotvoreného kocúrika Monča.

[grétka]

A presne macku takehoto sfarbenia som nikdy nemala a prave taku som vzdy chcela, lebo v mojej oblubenej detskej knizke bola macka symetricky ciernobiela. Ale prave na taku som nikdy nenarazila. Takze keby som si mohla vybrat, tak by vyzerala takto, lebo tato vyzera ako ten moj sen.

[Anka-veva]

Tá čiernobiela mačička je tak sladká,že sme si sprvu mysleli,že je to mačička.Tak sme ju nazvali Monika-Monča.Neskôr sa ukázalo,že Monika má gulky,takže je  z toho Mončo.Len sa o neho bojím,lebo sa nevie byť s kocúrmi.

[Tereza Slunečnice]

Měli jsme z útulku pejska, můj syn ho pojmenoval Čenda. Vzali jsme si ho, když mu bylo 5 týdnů. Byl tak maličký, že se vešel do 2 dlaní. Venku na svých pidinožkách ušel 20 metrů a pak se únavou svalil na bříško. Nosili jsme ho v košíku - byl s námi, ale nemusel se namáhat. Legrace byla, když jsme ho my, lidé (já,dcera,syn) učili chodit do schodů. Chtěl nahoru, ale nožky byly krátké - musel počkat, až vyroste. Měl úplně zvláštní vzhled, byl variantou lišky a dinga, zvěrolékař říkal, že takovou kombinaci genů ještě neviděl. Cizí lidé, kteří ho neznali, se zastavovali (i dospělí) a říkali: "Hele, ona má lišku." Kdyby měl ten huňatý liščí a ne pejskovitý vrtivší se ocas, byl by opravdu jako liška. (Z fotek to nějak není vidět.) Byl mi úžasným společníkem a kamarádem po 14 let. Umřel 11.11.2008. Doufám, že v 5D budeme zase spolu.

 

[grétka]

Take liskovite psy sa mi pacia najviac.
A to ako sa ucil chodit, mi pripomenulo jedneho nasho kocura, ktory po styroch hystepsoch a dvojdnovom spanku chodil ako opity, naco ho dospeli v nasej rodine preberali kavou.

[grétka]

Tak tento obrazok je prva cena a cela diskusia by sa mala premenovat na macaci kvetinac.

[grétka]

:DDDD

[Johny]

Tož ja doma žádné zvíře nemám, ale od mamky přítel má kocoura :D Nemá žádne jméno, je to prostě kocour, tak se na něj i volá :D Však v životě jsem neviděl mlsnějšího, bo s prominutím vychcanějšího kocoura.... :D HHHH Když mu dáte maso z pečeneho kuřátka, bo z bůčku, prostě jakekoliv.., néé on to jíst nebude..., ale sirové maso, to si milostpán kocour dá...., Granule???? hh to vůbec, jen, když je největší nouze, ale masovou konzervu.., Anooo to si pošušńává  :D, Když jí, dokonce u toho chrochtá..., je taky pěkně vypasený...., :D Břicho má jak kočičí Trautenberk :D Samozřejmě, rád vylehává na svém štokrlátku u topení. Jakmile kolem něj projdete, Lehne si na záda, zvedne packy a vyvalí na vás ten svůj bachor. To znamená, že chce podrbat :D Pchááá žádné minutové hlazení. To pak na vás hodí kukuč jako, "Jsi se zbláznil ne?? Tohle je nejaky drbání?? " :D Však jak se nasytí muckání a hlazení, tak vás škrábne, kousne a zdrhá pryč :D  Oněkolik hodin později slyšíte pod okny mňaučení..., vykouknete a koho nevidíte,,,,?? Milostpán Kocour se vrátil... myslíte si že pujde sam do domu, néé, musi te ho donest přímo na to jeho štokrlátko, jinak bude dělat uraženého..., no každopadně.., apleuji na přítele mé mamky.., příště si kup psa.... :D