Svět bez peněz. Utopie, nebo budoucnost? (Výměnný obchod, aneb jak nebýt závislý na zkorumpované kolabující světové ekonomice)

[Zlaté Živé Světlo]

Svět bez peněz. Utopie, nebo budoucnost?


V důsledku finanční krize roste ve světě popularita barterových obchodů i různých idejí světa bez peněz. Nový originální projekt se rodí i v Česku.

Robert Břešťan
šéfkomentátor týdeníku Ekonom

• Článek
• Diskuse (0)

Svět bez peněz

foto: Pavel Kučera

Euro je experiment, který má za sebou sotva první dekádu - a už čelí vážným problémům. Naproti tomu výměnný obchod je tisíciletími prověřený systém, k němuž se právě v důsledku finanční krize lidé opět začínají vracet. Například v řeckém přístavním městě Volos si nedávno vymysleli virtuální měnu, nazvali ji TEM, hodnotou odpovídá jednomu euru a jejím prostřednictvím a díky internetu vzájemně směňují své služby i zboží. "Nabízela jsem lekce jógy a vydělala si 24 TEM. Z vydělaných TEM jsem si pak koupila tento set dekoračních svíček," popsala britské BBC jednoduchý systém místní obyvatelka Hara Soldatouová. Podobnou praxi a paralelní měnu nazvanou chiemgauer zavedli třeba i v německé oblasti Rosenheim-Traunstein. Barterový obchod a servery, které ho zprostředkovávají, se rozmáhají i ve Španělsku či Portugalsku.

Dělat něco pro druhé

A pozadu nezůstává ani Česko. Právě teď tu nenápadně vzniká projekt alternativního světa bez peněz, který přesahuje lokální poměry a má i mezinárodní ambice. Stojí za ním úspěšný podnikatel Libor Malý. Poté co loni koncem roku prodal za sumu přesahující údajně 900 milionů korun svoji prosperující firmu LMC se servery Jobs.cz a Práce.cz finské mediální skupině Alma Media, se Malý naplno vrhl do zcela jiného světa - světa, v němž nebudou zapotřebí žádné peníze.

Zásadní roli v tom hraje fakt, že je praktikujícím buddhistou. Idea ho totiž napadla příznačně při přednášce jednoho z buddhistických mistrů. V úzké skupině tří lidí pak představu rozvíjeli na pravidelných schůzkách celý rok.

"Dostali jsme se k nejrůznějším řešením, ale pořád to nefungovalo. Když jsme se konečně shodli na alternativní měně, zjistili jsme, že vlastně vytváříme novou centrální banku a zaměnili bychom jen jeden systém za jiný," říká Malý. Ať prý přišli na jakýkoli mechanismus, vždycky byl stávající kapitalistický svět s normálními penězi lepší. Principu, na kterém se s kolegy nakonec shodli a jejž postupně rozpracovali, říkají "bar". Jde o kombinaci daru a barteru - výměnného obchodu.

A nezůstává jen u myšlenky. Projekt už získává svoji konkrétní podobu. Malý založil občanské sdružení Adato Paradigma, s programátory pracuje na přípravě internetové aplikace a komunitního serveru v několika jazykových mutacích, do rozjezdu investoval první milion korun, proběhlo několik "focus groups", kde lidé z Česka i ze zahraničí nápad a jeho aplikaci hodnotili. Podle tohoto průzkumu by zájem o projekt mohlo mít až 20 procent populace.

Základem je tok darů proti sobě, kde darující ani obdarovávaní neřeší hodnotu svého daru. "Například někomu zadarmo nasekáte dříví, ale v ten okamžik za to nic nechcete. Když pak něco potřebujete vy, nabídne vám to zase někdo jiný," vysvětluje Malý. Rolí internetové aplikace pak má být to, aby se nabídka co nejefektivněji potkala s poptávkou, a transakční náklady tak byly co nejnižší.

Aplikace má mít formu sociální sítě, která nebude anonymní a má stát na systému komunit, kde se lidé vzájemně znají, respektive, kde je ověřitelným faktem, že člověk je skutečně tím, za koho se vydává. "Anonymnímu člověku nikdo nic nedá. Musí být jasné, že Pepa je opravdu Pepa a ne nějaká fiktivní osoba. Pokud nebude transparentnost, autenticita a důvěra, fungovat to nemůže," říká Malý, který zdůrazňuje, že žádný takový systém na světě zatím nemá obdoby.

"Existuje řada serverů, kde se nabízí výměnný obchod nebo darování věcí zdarma, ale nikdy to nestojí na záměru udělat něco pro druhého. Princip daru tu nestojí na tom, že věnujete něco, co už nepotřebujete. Stojí na tom, že děláte něco rád a dobrovolně," shrnuje Malý.

Svět jako komunita

Jeho projekt je v mnohém podobný systému takzvaných časových bank. U nich se také za poskytnuté služby neplatí penězi či surovinami, ale časem stráveným prací pro jiné. V databázi také existuje seznam nabídek na služby, webová aplikace pak zprostředkuje kontakt na člověka, který danou službu nabízí. Za poskytnutou pomoc si členové v "bance" ukládají "časové peníze", za něž si mohou od jiných účastníků službu "nakoupit".

V Česku časové banky žádný velký rozmach nezažívají, jen o málo lépe se jim daří v zahraničí. Například ve Španělsku. "Je to trochu složitější než směna zboží. Musíte důvěřovat druhým lidem, že to myslí dobře," říká například Ignacio Cristóbal Martín, který loni v září v Madridu spustil web Depersonaapersona.es. Přilákal zatím osm tisíc uživatelů, Martín proto plánuje, že zpřísní pravidla chování tak, aby omezil riziko, že lidé nabízené služby nebudou schopni či ochotni poskytnout.

Idea Libora Malého míří ale mnohem výše. Od časové banky se liší tím, že má ambici působit globálně, bude proto dostupná v několika jazykových mutacích. A navíc - Malý věří, že nezůstane jen na výměně mezi jednotlivci, ale že se tento "svět bez peněz" rozšíří na výměnu mezi celými komunitami. "Komunita bude vystupovat v síti vztahů jako náhražka firmy. A tak se můžete hypoteticky časem dostat do komunity, která se jmenuje planeta," přibližuje vizi Malý. Zároveň ale zůstává nohama na zemi. "Uznávám, že takto nevyřešíte splácení hypoték či pojištění. Nebo velké zakázky typu stavba dálnice. To je ale za horizontem, kam vidíme, necháme to vývoji. Nejsem žádný spasitel světa. Ale měl jsme tuhle vizi, myslím, že to má potenciál, a chci to vyzkoušet," říká s tím, že spíše než o nový svět bez peněz jde zatím o paralelní systém k tomu současnému.

Výměnný obchod žije

Jeho projekt může u leckoho vyvolávat přinejmenším zdvižené obočí. Ostatně celá idea světa bez peněz zní modernímu člověku jednoznačně jako utopie. Na druhé straně historie obchodování bez použití peněz je stará jako lidstvo samo. Výměna zboží "kusu za kus", barterové obchody, navíc přežila až do dneška; s moderními technologiemi, internetem a také s finanční krizí zažívají nový rozmach.

Pochopení pro nápad Libora Malého má proto i vedoucí Katedry měnové teorie a politiky na Fakultě financí a účetnictví pražské VŠE Zbyněk Revenda. "V žádném případě bych to neodsuzoval. Naopak. Proč bych měl shánět řemeslníka a platit ho, když přes nějaké stránky najdu někoho, kdo to udělá zadarmo a rád? Na mikroúrovni tedy mohou takové projekty řešit řadu věcí, ale na makroúrovni určitě ne. Těžko přijdete do obchodu, že potřebujete nákup za pět tisíc, ale že jim za to budete týden jezdit s rudlem," říká Revenda, který nevěří tomu, že by naturální směna měla nabírat na síle na úkor peněz tak, jak je známe dnes. "Nejsem věštec, nevím, co tu bude za 50 let. Pravda ale je, že na finanční krizi je vidět, že když lidé nemají peníze, hledají formu, jak se uplatnit a uživit," poznamenává Revenda s poukazem na rostoucí zájem o barterové obchody ve Španělsku. "Rozhodně platí, že internet dává třeba v případě barterů možnosti, o nichž se nám před 10 lety ani nesnilo," dodává.

Právě ve Španělsku, kde je v důsledku krize extrémně vysoká nezaměstnanost, lidé nedostatek finanční hotovosti "obcházejí" častěji než dříve výměnným obchodem. Server Acambiode.com, který barterové obchody zprostředkovává, se aktuálně těší vysoké popularitě. A to nejen mezi jednotlivci, ale i firmami. Web existuje už od roku 2001 a vedle Španělska pokrývá většinu zemí, kde se mluví španělsky, navíc i Itálii a Portugalsko. Na světě má více než 330 tisíc zákazníků, často právě většinou malých firem a odborníků ze všech sfér obchodu. "Měsíčně se jich registrují další dva až tři tisíce," řekl agentuře Reuters ředitel Jaime Martínez.

Jen uživatelé ze Španělska podle něho denně uzavřou kolem šesti barterových dohod, každou průměrně za 5000 eur (125 tisíc korun). Zájem o stránku se rapidně zvýšil po příchodu finanční krize v roce 2008 a další vlnu zájmu Martínez pozoruje právě teď. Jedním z těch, kteří z "barterového byznysu" těží, je Sabino Liebana, jehož společnost Atodatinta.com nabízí tiskárny a příslušenství k nim. V posledním půl roce udělal asi desítku barterových transakcí.

Úspěch zažívá například i další španělský internetový portál Quierocambiarlo.com, který zprostředkovává výměnné obchody ve 170tisícovém městě Albacete. Jen v uplynulých měsících na něj zavítalo přes 50 tisíc lidí. Jak říkají provozovatelé portálu José Vicente Berná a Andrés Javier Rodríguez, dříve se do takových obchodů pouštěli zejména mladí, kteří měli zájem o videohry či oblečení.

Nyní se ale situace změnila. "Mnozí naši zákazníci místo toho, aby svá auta, byty či šperky pouze prodávali, tak je používají rovněž jako platidlo," řekl Berná regionálnímu listu La Verdad.

Naprosto neprůhledný trh

Tato malá paralelní ekonomika získává i skutečné peníze, a to například formou reklamy na zprostředkovatelských stranách, kde lze najít prakticky cokoli od nabídky kurzů vaření až po automobily i domy.

Tím se také liší od projektu Libora Malého. Ten na svých stránkách žádnou reklamu nechce, nerad by zprostředkovával i obchod za reálné peníze. "Nechci tam mít lidi, jejichž záměrem je vydělat si prachy. Ale když si mezi sebou domluví, že v tuto chvíli je pro ně jednodušší si zaplatit, je to jejich věc, jsme svobodní lidé. Důležitý je záměr - nedělám to kvůli penězům, ale kvůli tomu, že mne to baví," říká Malý.

Podobně jako šedá ekonomika i tato legální směna zboží či darů a "barů" s sebou nese ale zásadní problém - nemusí se líbit daňovým úřadům. "Se zdaňováním by mohl být problém. Ve chvíli, kdy takové obchodování začne mít větší význam a rozsáhlejší podobu, finanční úřady by se o to asi začaly zajímat. A k tomu, aby se dal tento systém daňově vypořádat, by už musela být nějaká instituce, musela by vést účty," říká profesor VŠE Zbyněk Revenda. A upozorňuje na to, že takový barter je poměrně běžný i v globálním byznyse.

Odhaduje se, že kolem 20 procent směny zboží v mezinárodních transakcích je právě přímou směnou zboží s finančním dorovnáním."Jde o projekty typu ropa za potraviny. Nebo výměna obilí z Evropy za kakaové boby z Ameriky a podobně. Ale vždy to prochází přes bankovní účty, musí to být někde evidováno. Je to svým způsobem barter, ale platí se tam doplatky. A to právě i z daňových důvodů," říká Revenda.

S komplikacemi, jakými jsou daně, barterové servery obvykle nepočítají. Libor Malý problematiku daní při svém projektu v patrnosti vede. "Chápu, že se tu nabízí ryze praktický problém, že tu bude probíhat nějaká činnost, ale protože nebude vyjádřena žádná hodnota, nikdo z toho nebude platit daně, což se Kalouskovi nebude líbit," poznamenává Malý. Řešení ale prozatím nehledá.

Na potíže se zdaněním barterových obchodů narazili i ve Španělsku. "Klíčovou věcí je, jakou má barterová směna hodnotu. Daňová legislativa obsahuje velmi specifické nařízení pro zdanění zboží a služeb, a to je většinou postaveno na tržní ceně," říká bez dalších detailů mluvčí španělského daňového úřadu Luis González. Viceprezident španělského svazu daňových inspektorů Gestha José María Mollinedo ale pro agenturu Reuters připustil, že barterový obchod je "naprosto neprůhledný trh, který je nemožné sledovat". I z hlediska daní a udržení chodu státu je proto svět bez peněz nepředstavitelný. "Svět bez peněz nemůže být. Jak by třeba platil zaměstnavatel zaměstnance? Máslem? A zaměstnanec by máslo pak směnil za benzin do auta? A co dál? Jsou to trochu utopické představy, se kterými jsem se již mimochodem setkal," dodává Revenda.

Ani levice, ani pravice

Pokud jde o pokusy o konkrétní naplnění utopií, má s nimi historie své zkušenosti. V průběhu 19. století proběhlo několik experimentů s ukázkami umělé rovnosti všech v uzavřených komunitách dobrovolníků, kde přerozdělování probíhalo na základě potřeby a bez použití peněz. Nejznámější byla Nová Harmonie, již založil Walesan Robert Owen roku 1825 v americkém státě Indiana. Ta byla ale kvůli neustálým sporům mezi svými členy po čtyřech letech rozpuštěna a podobně skončily i ostatní experimenty tohoto typu.

Výjimkou mohou být snad jen symboly izraelského státu - kibucy založené taktéž na rovnostářství a kolektivním vlastnictví, jejichž idea se, byť v již dosti reformované podobě, udržela dodnes.

Libor Malý se podezřením, že vymýšlí utopický projekt či cosi zavánějící marxistickými idejemi, brání. "Rozhodně to není komunismus, protože lidé si v mém systému nejsou rovni. Když nepracujete, obrazně řečeno umřete hlady, nebo vás komunita vyloučí," říká Malý, který navíc zdůrazňuje, že kapitalismus považuje za nejlepší z možných systémů. "Tohle není lepší kapitalismu, to je mentální změna, která je se současným systémem kompatibilní," konstatuje Malý. Problém kapitalismu je podle něho v tom, že stojí na vzájemném soupeření lidí, na jejich odlišnosti a vzájemném oddělení. Jenže svět, v němž žijeme se propojuje a spojuje takřka v reálném čase. "A na to kapitalismus neumí reagovat. Protože cokoli uděláte, se vám ihned vrátí. Proto mají chytré hlavy v Davosu problém, proto nevědí, co mají dělat. Protože ať už se rozhodnou šetřit nebo investovat, okamžitě přijde nějaká reakce," říká Malý a dodává: "Svět začíná být tak spojený, že původní logika soupeření se tímto zrychlováním a spojováním vytrácí."

Robert Břešťan

Systém, na kterém pracuje Libor Malý, je založen na "nekonečném proudu darů", kdy lidé pomáhají jiným či je obdarovávají bez toho, aby za to bezprostředně očekávali nějakou odměnu či oplátku.

Těžko přijdete do obchodu, že potřebujete nákup za pět tisíc, ale že jim za to budete týden jezdit s rudlem.

Zbyněk Revenda
profesor VŠE

Svět začíná být tak spokojený, že se původní logika soupeření vytrácí.

Libor Malý
podnikatel

1,90 Kč
Taková je průměrná vnitřní hodnota jedné bankovky zahrnující náklady na tisk, materiál a ochranné prvky či režijní náklady a zisk výrobce. Průměrná cena za ražbu oběžných mincí činí letos 1,40 Kč za kus.

Autoři: Robert Břešťan

Zdroj: http://ekonom.ihned.cz/c1-55489250-svet-bez-penez-utopie-nebo-budou...


Úzce související článek: * Libor Malý: Ekonomika darem + úzce související články a videa Uvedeno ZDE.

Úzce související video najdete v článku: Velice jednoduchý a efektivní způsob jak z dnešního plno automatizovaného světa odstranit nezaměstnanost, aneb co znamená opravdová demokracie. Uvedeno ZDE.

Další úzce související články:
Krize je umělá, ve skutečnosti vůbec neexistuje! Video: Kríza neexistuje! (SK titulky) Uvedeno ZDE.
* 1) Peníze jsou podvod 2. Dluh je fikce 3. Média jsou manipulace 4. Vláda je korporace. Celý článek s názvem: 4 kruté pravdy, které vás probudí z iluze je uveden ZDE.
* Již před 60ti lety se produktivita zvyšovala tak rychle, že by nám dnes měl postačit jen jeden příjem, s pracovní dobou jen 10 hodin týdně! Víte proč tomu tak není, necháme si to nadále líbit, nebo? Uvedeno ZDE.
* 10 způsobů, jak přestat být otrokem a svrhnout pyramidy kontroly (najdete to pod reklamou) Uvedeno ZDE.
* Nechte se inspirovat nápady, vynálezy a moderní technologií, umožňující nám ŽÍT téměř BEZ PENĚZ. Uvedeno ZDE.
* VÝMĚNNÝ – BÁRTEROVÝ OBCHOD Uvedeno ZDE.
* Očekávané zázraky už začaly. Na mnoha místech světa se vytvořil výměnný obchod oproštěný od peněz, obzvláště těch cizích. Kdy tomu otevřou dveře i Čecho-Slováci? Podrobnosti ZDE.
* ALTERNATIVNÍ BYDLENÍ A ŽIVOTNÍ STYL Uvedeno ZDE.
* Krásné a levné bydlení, které lze dle přání umístit třeba někde v krásné přírodě mimo civilizaci. Uvedeno ZDE.
* Máte-li zájem o setkávání, sdružování nebo o komunitní soužití či permakulturu, dejte nám vědět, můžeme vám poskytnout menší, nebo třeba i několika hektarové pozemky Uvedeno ZDE.
* Obyvatelé vesničky se zhruba 2700 obyvateli si vybudovali soběstačnou společnost. Jde to i bez zotročujících korporací a zkorumpovaných zaprodaných politiků, kterých je bohužel většina. Uvedeno ZDE.


(pošli to dál)



.

[Zlaté Živé Světlo]

* Co je to nepodmíněný Základní příjem a kdy ho už zavedou nejen u nás? (Zmizí tím nejen nezaměstnanost, ale odbourají se tak i všemožné byrokratické a parazitující instituce.) Uvedeno ZDE.
* Proč se vládci bojí švýcarské přímé demokracie??? Uvedeno ZDE.
* Systém, kterým jsme ovládáni a zotročováni, se zhroutí tím rychleji, čím méně ho budeme podporovat a živit. Uvedeno ZDE.

[Jana]

Bezvadný :) Velmi související globální projekt MOCICA , skupina na Facebooku

[BurgeConnouer]

Jak můžete dnes vážně diskutovat o myšlence žít bez peněz? Lidstvo už žilo bez peněz, toto je prošlá fáze, to je nepohodlné, to je hloupé, dáváte hodně omezení v případě zrušení peněz, to je už dobře vycibrený nástroj

[BurgeConnouer]

Myšlenka života bez peněz je scestná. Existují z určitého důvodu. Jinak by zavládla totální anarchie a všechno se rozpadlo. Svět je řízený penězi – ať chcete nebo ne. Většinou si na ně stěžují ti, kteří je neumějí vydělat. Zjistěte si, kde nakupovat akcie a další možnosti investování a budete za vodou. Vaše peníze za vás budou vydělávat samy. Já jsem se zaregistroval na obchodovatelné platformě a teď není nic jednoduššího, než rozšiřovat moje investiční příležitosti. Přijde doba a tímto způsobem si budeme vydělávat všichni – nebo alespoň ti důmyslní z nás.