Zcela pravdivý příběh, jenž se udál 19.9.2015 v 9.09 hod. ( s ilustracemi ). Že by už….?

[Živá Voda]

Hodně lidí, byť i zcela probuzených se zajímá, jak bude asi vypadat přechod – vzestup do vyšších dimenzí.  Tož myslím, že možu přispět příběhem, který se skutečně stal. Ne sice mně, ale mé sousedce, inteligentní vzdělané učitelce v důchodu. Sama o sobě praví, že je husita, vždy proti všem, stojí si za svým. Narozená ve znamení Berana, klidně vás pošle do oněch míst, čili žádná přehnaná sluníčkářka, věřící, ale ve své anděly, které prosí o pomoc a je jí vyhověno.

Tož tedy jak se tam dostaneme? Pěšky, letem, ve spánku? Je to tak jednoduché, až  úsměvné. Přátelé, návod je následující. Sežeňte si malé kotě.

 Já našla jedno 6.7., v den výročí úmrtí mé maminky. Šla jsem s našimi holčičkami do obchodu, ráno kolem deváté, dokud nebylo ještě takové vedro ( u nás až 39 st.) a na zemi tam leželo malé, příšerně špinavé kotě, pod nánosem prachu snad bílé. Stál tam mladý muž s dítětem, jen tak pro formu jsem se zeptala, jestli neví  čí kotě je a sebrala jsem ho ze země s tím, že si ho vezmeme. Holčičky byly nadšeně pro, vlastně ho viděly první a onen muž jen řekl:“ Ty máš teda štěstí“.  Jakmile jsme ho přinesly domů, vykoupala jsem ho 3x v teplé mýdlové vodě, kotě postupně bělelo, pak jsem vydrhla i to příšerně špinavé umyvadlo. Zabalili jsme kotě do ručníku, deky a asi po dvou hodinách spánku jsme ho trošku nakrmili. Sto pro by do večera nepřežilo, bez vody a jídla v takovém počasí.  Postupně se i postavilo na nožky. Mělo na sobě pár šedých skvrn, nejzajímavější byla kresba za krkem, znázorňující diamant.

 

 Zkoušela jsem ho nabídnout ( my už Micku máme) a nakonec zůstal o tam, kde asi mělo být. Sousedka, milující zvířata ho adoptovala ještě ke své kočce a už u ní bydlí tedy víc jak 2 měsíce, dostalo jméno Zuzanka, po své předchůdkyni, kterou srazilo před domem auto. Kotě zbělelo, šedé skvrny se ztratily, ale zjistila, že nereaguje na zavolání apod. Její vnučka, taktéž se starající o zvířata, kočky, přijela a zavezly kotě k veterináři. MVDr. pravil, že kotě vskutku neslyší, ale jinak je nesmírně živá, dobře prospívá. Nejvíce řádí nad ránem, lítá jak šus, prolézá žaluziemi, až se unaví, tak usne.

No a toho 19.9. si lehlo sousedce přímo na srdeční čakru a usínalo, tak si řekla, že si teda taky poleží. Tak si tak ležely, na hodinách bylo 9.09 hod a sousedka najednou přestala vnímat své nohy, postupovalo do odspodu. Až to dosáhlo do pasu, tak si  jen pomyslela, aha, takto je asi vozíčkářům. Dále to postupovalo až ke krku, až úplně necítila své tělo, byla při plném vědomí, nespala. Doslova řekla, že cítila jen svou hlavu a největší překvapení pro ni bylo to, že necítila žádnou bolest ( v civilu artróza velkých kloubů, páteře, čili setrvalé bolesti). Tento stav trval půl hodiny, až pak se lekla, co kdyby toto byla smrt? V ten moment se ocitla zpět v těle, resp. začala ho opět vnímat, tím pádem i tu bolest.

Dle mého názoru, to byl nácvik přechodu a záleželo jen na ní, zda půjde či nikoliv. Velkou roli hrálo to přiložené kotě – průvodce. „Náhodou“ jsem včera narazila na tento článek, kde se píše o tom, že tělo a hlava mají různé frekvence.

http://www.slunecnabrana.eu/Zdravi/frekvence.htm

Tož za všechny Zuzanky, za všechna utopená koťata........

Co k temu kdo máte, napište. Astrální cestování to dle popisu podle mně nebylo.

S veškerú úctú

Živá Voda

 

[Zlaté Živé Světlo]

* Bashar - Densities of body, Ascension - Here.
* Bashar :: "2015 - 2016: The Years of Expansion and Contraction" highlights - Here.
* Everything WILL Change (Bashar, Alan Watts, Pleiadians, Charles Chaplin) - Here.

[Ywet]

...pohľad na našu krásnu Matku Zem. Videla som, ako sa severný pól 3D Zeme otvára a vystupuje nad neho 5D Zem rovnakej veľkosti, možno trochu väčšia, jasnejšia a priezračnejšia. /Vylúpla sa ako kôstka z čerešne, ako bábätko z matky./ Hneď ma napadlo, že takýmto istým spôsobom sa premenila – vyklonovala, v dokonalejšej, zmenenej verzii aj naša pivnica v dome a vlastne všetko z 3D, určené na transformovanie, do 5D.
Videla som z pohľadu 5D Zeme, ako sa milovaná 3D Zem rozplynula, presne tak, ako sa to dialo ľuďom pri prebúdzaní. Zároveň som vedela, že inak to prebieha z pohľadu 3D. Prebiehalo to formou prírodných katastrof, zemetrasení až do úplného rozpadu a odparenia sa 3D Zeme a všetkého, čo na nej zostalo. Z pohľadu 5D, 3D Zem mizla možno 2 týždne až mesiac. Z pohľadu 3D, Zemi to trvalo trocha dlhšie, pol roka až 2 roky?
Cítila som a viem, že počas týchto udalostí pomáhalo, harmonizovalo, ochraňovalo, stabilizovalo a dohliadalo, najmenej 7 vrstiev dimenzií /na tie som dovidela/. Vzostup prebiehal bez kolapsov, pokojne a v atmosfére lásky a porozumenia, asi 4 dni /neviem si však spomenúť či 4 dni v 3D, alebo 5D ... http://www.inner-light.ning.com/forum/topics/jak-bude-vypadat-prubeh

Z môjho pohľadu vzostup už dávno prebehol, vidím ho ako minulosť. Otázne však je, čo tu a teraz /v3D/ešte robíme :-) ???
Či je to nejaké zotrvačníkové dobiehanie skutočností, alebo skutočná ilúzia ktorú nevieme ešte pochopiť?

 

[Živá Voda]

Úžasný komentář Martine, Ywet – jaktože jsem nečetla ten článek  na který odkazuješ ve svém komentáři?  Četla jsem to jedním dechem..….Já jsem viděla Zemi už v r. 2012, ale to se ke mně nepřiblížila tak blízko, ale vinula se od ní cesta ke mně, jako zlatá stuha…nenastoupila jsem. Ještě nemám odpracováno zde své nové „povolání“. Stoprocentně vím, že jsem PÍSAŘ, byla jsem jím už ve starém Egyptě, též pastevec. Nemáme jen jedno. Poznávám zde i jinde své kolegy PÍSAŘE,  také poznávám SPRÁVCE, PŘEVADĚČE, OCHRÁNCE, LÉČITELE.  Ale všichni zde i na podob.webech jsme HARMONIZÁTORY. Na tvé otázky z posledních dvou odstavečků brzo odpovím.

Ještě si bedlivě pročtu blog od Martina ŽH  - Oč vlastně na této planetě skutečně jde a Féwiny kódy, které doslova chrlí, což je neklamná známka toho, že se „přidal plyn“. A abyste věděli – moc na se Vás všechny těším, protože Vás mám opravdu ráda  :-) Nikterak se za svůj citový výlev nestydím.

P.S. Paní učitelce se teď zdá o všech svých zemřelých příbuzných, jsou to takové chvilkové situace ze života, ale jakoby byli blízko, připomínají se…..

[Živá Voda]

Veznu to z jedné vody načisto  a vyjádřím sa k událostem za posledních cca 14 dnů. Popíšu svoje zážitky a také dámy, která je ode mě tak odlišná, jak voda od ohňa. Přesto máme snovize, kerým ona nepřikládá důležitosť, ale když mi je popíše, tak mi padne sánka. Události okolo 20.10. Popsala jsem jí článek od Martina ŽH http://www.63plus1.cz/2015/10/co-kdyz/.  Při svém každovečerním rituálu – modlitbě sa omluvila k Bohu, ke kterému vznášela svoje prosby a obrátila sa přímo na Zdroj, teho prvotního Stvořitela, o kterém se v zmíněném článku píše. No a v noci měla sen, který mně s úžasem popisovala, no ale ty se mně budeš určitě smát….No, nesmála jsem se. Dalo by sa řéct, že byla na „návštěvě“ tam hore (na směru nezáleží, ale je to tu!) , nebo jí bylo ukázané jak to tam vypadá. Nádhera, blaho, klid, čirá extáze….ale žádných 8 vteřin a dost… a to nebyl široko daleko žádný chlap. Tož tak nejak.

Mrzí mňa, že nemožu psat  hned, co zažiju. Pak sa podívám na web a vidím, že řešíme stejné věci , třeba s Féwú  http://ilona-palusova.blogspot.cz/2015/10/informacie-21-10-2015.html.  Měla jsem tak živý sen, ze kterého mám eště teď husí kožu. Viděla jsem vyhřívanou kóji, ve které byli kříženci, mutanti , sice zvířecí, abych to vůbec  snesla. Byli malí, jeden byl např. úplně stejný, až poté, co začal jít bylo poznat, kde má hlavu a kde opačný konec, ale to byla také hlava.  Prostě se teď řešilo, já měla rozhodnout co s nim, koho nechat – jak opravit škody, které byly úpravami napáchány.

Vůbec  nechcu strašit, nechcu byt depresivní, ani náhodů! Nebrat doslova, často sa používá podobenství, ale čím dál líp umím vyložit co ke mně dojde.

Já  28.10. – byla jsem kočí, takový halama neotesaný. Měl jsem povoz a strakatého psíka. Mojů zábavů bylo nechat psíka zakúsnút do provazu, kerý byl uvázaný na asi 3 m tyči. Tú tyč jsem pak zastrčil do otvoru v kozlíku a tak jsem jel, s takú psí vlajků….No buran jedna báseň. Jel jsem směrem k mírným kopcům, byl krásný den, taká idylka a najednou se proti mně nad těmi kopci začala pomalu sunout tma, úplně černá obloha, ale s hvězdama. Vpravo byl lesík a u jedného stroma měly dívky uvázaného muže a tancovaly okolo něho, spíš taký majáles, nebo že by Vlasta a její družina? ( svátek 23.12.). Zastavily sa v tem reji a zostály hledět na tú tmu. Zamířil jsem do skal, kde jsem věděl o úkrytu. Přijdu tam a slyším mečení kozy. Sehnul jsem se a podíval do jeskyně, takové světničky a uviděl stařenku v sukňách, jak si tam pohodlně leží na plážových matračkách, měla tam džbánek a nejaký raneček, že si v klidu přečká, co sa dožene. Ptala jsem sa: „Stařenko, jak jste to věděli?“ A ona:“ Ná, tož  chlapče věděla…..“

A ještě jeden od té súsedky:  Byla v obchodním domě, téměř prázdném, ošumělém, nevyzdobeném. Chodila z jedné místnosti do druhé, snažila se něco vybrat, sem tam nějaká krabice. Měla stísněný pocit, tak už ji nezajímalo zboží, ale hledala východ ven. Nemohla žádný najít, když konečně vstoupila do jedněch dveří, ocitla se na nádraží – metru? , vše zrezivělé, opuštěné. Věděla, že ji někdo sleduje, tak se snažila uniknout, ale pokaždé, když otevřela dveře, zase byla tam kde předtým. Dostala se pak do ulic, utíkala, ale zase – samá slepá ulička. Ten někdo byl čím dál blíž. Vtom přijel autobus, ona k němu přišla a říká, okamžitě se otočte a jeďte pryč, dokud si ještě pamatujete cestu…..Ptala jsem se jí, a proč jsi nenastoupila do toho autobusu?  Nevěděla,  resp. Zuzanka opět zaúřadovala  a probudila ji. Týden se budila přesně v 3.03 h. v noci. Zas budu moset dojít na besedu, esli nemá nejaké novinky. Tady je jich ale dost, pěkné čtení. Děkuju.

Nemám tolik přístup na internet, celý podzim trávím v přírodě co to dá, na vinobraní, s dětma, opravdu musím být venku…

Srdečný pozdrav všem ode mňa.

[Živá Voda]

Tento komentář docela úzce souvisí s blogama BADATELA,  však mrknite aj tam. Mosím Vám popsat svoju snovizi( jak sa liší od normálního sna? ). Dějí se v něm supr věci, cítím v něm např. bolest, prostě je opravdový) v noci ze středy na čtvrtek. Byla jsem v krásné krajině ( okolí Kyjova-moravské Toskánsko, kde sú krásné pola, soliterní stromy, není vidět el.vedení, viděla jsem to na internetu). Kolegyně tam měla krásnou dřevěnou chatu ( můj sen-mít roubenku), procházeli jsme se tam, cca 15 – 20 lidí. Ptala jsem se jí – Aničko, kolik to má místností? Ona že 12 + vstupní centrální hala. Říkám jí, zarezervuj mi pobyt, tak mně napsala na 12.8. Procházeli jsme se tam a najednou bylo něco jinak, pohledy z okna, vše se začalo jakoby překlápět. Vyšli jsme na zelenou louku a opravdu, zcela zřetelně Země se překlápěla ( směrem dolů ), takovou střední rychlostí. Rozhlédla jsem se, co jako budou lidi dělat, zas tak zmateni nebyli, byli jsme tam všichni zhruba na stejné „vlně“. Já říkám, tak půjdeme, ne? Vyslala jsem myšlenku, jestli chcete, dělejte to po mně. Mírně jsem rozpřáhla ruce a stoupala vzhůru.Rozhlédla jsem se a ostatní také stoupali, byli jsme jako takové semínka pampelišky, klidně, vznešeně jsme letěli, spíš se vznášeli kolmo vzhůru. Kde jsme se ocitli? V podstatě zase v takové jakoby chatě, moc se to nelišilo, ale bylo to takové „rehabilitační odpočivné centrum“. Pak mi do toho zapípal sviňa budík a uplně jsem cítila, jak mně bodlo u srdce. Začla jsem sa vypravovat do práce , chodím na sedmů hodinu. Bylo třičtvrtě, já eště v prádle. Co sa budu štvat, né? V klidu jsem sa oblekla, nachystala si svačinu – musli ( tú přehlásku si doplňte, já to neumím :-), dala kočce do chodby krabicu na spaní, upravila záclonu v kuchyni, vytahla si ze sklepa kolo a jela 400 m do práce. Kdy jsem tam byla? Za minutu sedum. Vážení přátelé, plasticky si upravuju „čas“.

Proč? Protože je MŮJ a Váš “čas“ je VÁŠ.  Kdybych sa štvala jak hovado, tak určo dojedu tak sedm deset.

No a pak sa podívám sem a zde opravdu Božský kód.  Je to pro mňa čest, dat to zrovna sem. Mám velkú radost a na dálku Vás všechny objímám ( teda kdo chce).