Skromný dotaz - už máte křídla? Ilustrovaný úvodník od Živej Vody.

[Živá Voda]

Nejlepší nakonec. Pěkně popořadě. I když se převelice raduju z krásného teplého podzimu ( dnes 17st., polojasno), tak už jsem sa zazimovala. Mám pohodlný gauč, na něm sestavu polštářů a dečku. TV a podobné nesleduju, tak si večer lebedím, vizualizuju apod.

V pátek 13.9. okolo 21. hod. jsem si uvědomila, že se zvuky, které slyším cca ty 3 roky podstatně změnily. Ke kolísavému tónu, už jsem si zvykla, prostě počúvám Vesmír se přidal ještě jeden, vyšší, neměnný.Slyším ho pořád. K čemu ho přirovnat? Kdo pamatuje dobu, já jako malá ano, že TV když nevysílala, tož dávala monoskop. Taký barevný obrázek, aby tam nebylo jenom to zrnění. To bylo první, co mně naskočilo – konec vysílání. Pak jsem se dověděla, že aj nejak bylo vypnuté magnetické pole. Na jiném kompu mám obrázek, sleduju ty stránky s měřením, tož jsem si tým PrtScr vyfotila tú tabulku. O Paříži jsem sa dověděla až v sobotě navečer.

Zde ten krásný dnešní podvečer, v 17.03 hod. Dobře prostudujte.

V úterý večer si zase tak odpočívám na gauči, měla jsem před sebou ještě kratší cestu autem, tož abych byla fit. Mám tam ještě stojací lampičku, svítila ztlumeně. Ležím si na boku, ruku pod hlavú, pohled mně směřoval na psací stůl, na knihovničku, kde mám pár knížek. Hřbet jedné z nich sa mně začal před očima vlnit. Jak jsem zaostřila, tož to zmizlo. Já na to, že to neuděláš ještě jednú? Udělalo. Hádajte, co to byla za knížka? NOVÁ ZEMĚ od Eckharta Tolleho.

Tak a to slúbené nejlepší nakonec. V pondělí 16.11., okolo 17.30 hod. jsem stála u kuchyňskej linky a zavařovala vlastnoručně vypěstovanou červenou řípu. Najednou slyším bouchání světlic, tož sa podivám z okna a tam krásný ohňostroj. Svátek nebyl, asi měl někdo narozeniny nebo tak, jsem si říkala, ale teda ten byl. Skoro jak novoroční, mosel stát nejmíň 5 tisíc. Zhasla jsem si a dívala sa ven, ještě jsem si zašla do patra, abych lépe viděla. Nemyslela jsem na nic, jen sem sa dívala na ty světlíška. Tak po 10 minutách ohněstrůj skončil a já sa vrátila k tej řepě. Loupu si loupu tu řípu a najednou jsem si uvědomila, že mám na zádech „křídla“. Začalo mně to na lopatkách pěkně hřát, no prostě JSOU TAM J . V úterý jsem psala SMS svému drahému příteli a pochlubila jsem se, že mám od včerejška křídla. No a dnes si otevřu web a tam článe. PŘEČTĚTE SI PROSÍM FÉWU. Pečlivě.  Zde : http://ilona-palusova.blogspot.cz/2015/11/v-kruhu-anjelskych-svetie... . Buďte si jisti. ONA SKUTEČNĚ VÍ. Důkaz mám já na zádech a vy sa laskavě přesvědčte o stavu svých zad.  

A to já o ničem nepochybuju, přes to jsem dostala toto potvrzení. Dneska navečer vyfotěné fotky, zase při vaření večeře jen tak mrknu z okna , můj věrný starý Canon po ruce a zde máte důkaz Vy.

Fotěné v 16.39, já tam našla dvě věci, co vy?

S úctú Živá Voda