Uvedomenie (pravda)

[Rhodes]

V poslednej dobe som si zacal uvedomovat ze sme zahlteny kvantami roznych informacii a pravdami o tom ako to bude alebo je alebo bolo a nemame ani najmensiu istotu ci su tieto informacie pravdive. Uvedomil som si ze ono je to v najvyssej podstate uuplne ale skutocne uuuuplne jedno lebo my v skutocnosti nepotrebujeme ziadne vonkajsie informacie pre svoj rozvoj.

Tie informaciu su dostupne online v kazdom pritomnom okamziku.

Informacie ako napr ci je mesiac umely alebo ci existuju iluminati a reptiliani alebo ci planeta previbruje do 5D zajtra 13:46. Z pohladu pravdiveho pritomneho okamziku maju tieto informacie rovnaku vypovednu hodnotu ako TV spravy vecer o 7. No a co ze existuju reptiliani a iluminati a ze nas zotrocili? alebo greyovia... co s tym? Naco mi je tato informacia ked prave teraz staviam vodu na kavu? Vari pride smadny reptilian a vypije mi ju? Bojim sa ze ma pride v noci znasilnit? Alebo mi rychlovarna konvica previbruje do 5D. Nie nic z tohto sa nestane.

Obavam sa ze ma vela ludi nepochopi co tym chcem povedat. Vlastne sa neobavam.. je mi to jedno :)

Dosiel som k uvedomeniu ze iba odpojeny clovek potrebuje zbierat informacie z von. Tym nechcem povedat ked toto pisem ze ja som napojeny. Berte to len ako taky moj vhlad a uvedomenie ktore prave teraz vo mne prebieha.

Ta pravda je stale dostupna kazdemu tu a teraz a vznika interakciou tohto fyzickeho sveta(ktory pozorujeme na mnohych urovniach sucastne) so svetom nefyzickym(nasim vedomim) cize nami.

Uvedomujem si ze slovo pravda znie mozno miestami trochu zavadzajuco asi by bol lepsi vyraz UVEDOMENIE. Vlastne v kontexte tejto uvahy vyjadruju oba vyrazy to iste.

Ked sa zmiesa ingrediencia nasho vedomia cize pravej podstaty bytia s obrazom cize tym co my nazyvame fyzicky svet tak vznika UVEDOMENIE (pravda) alebo VIDENIE - VEDENIE - pozorovanie (nemyslim tym videnie fyzickymi ocami).

Vsetky tieto vyrazy su jedno a to iste.

To uvedomenie vznika niekde na pol ceste medzi tymito dvomi svetmi - nami a vonkajsim svetom.

Pravda je ako plamen sviecky ktory vznika interakciou knotu (fyzickeho sveta) so vzduchom (vnutorneho sveta alebo vedomia). Pravda vznika medzi tymito dvomi svetmi na ich spolocnom rozhrani.

Dalo by sa dokonca povedat ze pravda rozdeluje tieto dva svety a zaroven ich spaja. Je ako most

Myslim ze nemusim ani pisat co sa stane s tymito dvomi svetmi pri absencii pravdy.

Ako Kristus hovoril: pozerate sa ale nevidite. V preklade: pozerate sa ale neuvedomujete si.

Alebo: pravda ta oslobodi. V preklade uvedomenie ta oslobodi.

Aho nahle clovek integruje tuto pravdu... cize ju bude schopny na 100% vnimat a zit tak teprve potom nastane okamih ked skrz samotne vnimanie zacne menit obraz(fyzicky svet)

To je podla mojho nazoru takzvane nanebovstupenie.

Ten co si neuvedomuje ten nepozna pravdu a tym padom je odkazany na vonkajsie informacie - nahrazka mostu.

Tym nechcem samozrejme povedat ze vonkajsie informacie su podradne a zle.. to nie. Ale skor by som ich prirovnal k bicyklu a UVEDOMENIE k rakete alebo skor k teleportu:) A skor ci nskor kazdy raz odhodi ten bicykel lebo si casom uvedomi ze je pomaly a obmedzujuci.

Pravda - to co je videne bez skreslenia videnia vonkajsimi onformaciami

Marián

[Felicita]

nevadi ... aspon nejsem sama .... jak jsi Hrosiku napsal ... jsme jedno .... i v hrubkovani ... 

                s respektem Felicita

[Felicita]

Ano Mariane, tak to se mne libi, to citim stejne. 

Jak je mozne rozpoznat informace od dezinformaci? 

Co neoslovi moje citeni behem prvniho odstavecku, to radeji nectu, jeste by se mne mohlo prihodit, ze bych necemu uverila a ono by se to pak stalo nebo zhmotnilo. Jesterky neexistuji v te dimenzi, kde existuju ja. Mnohe informace vlastne tu nechtenou realitu tvori. 

Zakon pritazlivosti funguje, at to chceme nebo ne ... mely bysme byt opatrnejsi s tim o cem cteme, mluvime a snime ... 

             s respektem Felicita

[Jana Mitysková]

Hrošíku fakt dobrý, naprosto souhlasím...... :-) jen jsem se chtěla podělit o své poslední zážitky..... čistím se, afirmuji...prostě něco pořád dělám se sebou :-) dostala jsem se do nějakého bodu zlomu, kde mě to hází zpátky. Chodí mi informace co mám afirmovat a já to drmolím, moc už ani nepřemýšlím, páč mi dojde většinou až poté co dělám :-) poslední dobou už to tak prostě je. Tím bodem zlomu nastalo asi to, že jsem běhala nad svým tělem a nebyla úplně v něm. Teď se do něho vracím, naprosto, ale cítím se jiná, otočená. Nevím jak to popsat. Třeba včera mi běhala afirmace: jsem smířená a cítím lásku s projekcemi i odrazy polarit a protikladů v bezčasoprostoru tady a teď ve všech vrstvách a frekvencích. Protlačila jsem ji tělem, šlo to ztuha :-) ale už mi docvakává, že všechno co zachytím kolem sebe i v sobě mnou proběhne a nezůstává to ve mě. Není nad čím přemýšelt, mé vzorce, myšlenky, blbosti 3D.....prosviští a za okamžik je nevím. Přijde mi, že je to krok k tomu neuchovávat v podvědomí, nevím možná mi ještě něco docvakne nebo vám.