Ruské objevy v oblasti DNA
Esoteričtí a spirituální učitelé celé věky věděli, že naše tělo je programovatelné jazykem, slovy a myšlenkami. Nyní to bylo potvrzeno a objasněno i vědecky. Lidská DNA je jako biologická varianta Internetu – a je oproti této uměle vytvořené variantě v mnoha věcech lepší a dokonalejší. Nejnovější ruský vědecký výzkum přímo či nepřímo vysvětluje jevy jako je jasnozřivost, intuice, spontánní či na dálku prováděné léčení, samoléčba, schopnost bezmezně důvěřovat sobě samotnému, neobvyklé světelné aury kolem osob (zejména duchovních učitelů), účinky mysli na počasí a mnohé další.
Navíc existují důkazy o zcela novém typu medicíny, v jehož rámci může být za pomocí slov a frekvencí modifikována či přeprogramována DNA, a to ANIŽ by bylo nutné vyřezávat a nahrazovat jednotlivé geny.
„Odpadkové“ sekvence DNA připomínají mluvenou řeč
Ke stavbě bílkovin je využito pouze 10 % naší DNA. Je to pouze tato její podmnožina, která zajímá západní vědu – v jejím rámci je zpracováván a kategorizován pouze tento zlomek. Zbylých 90 % molekulární DNA je považována za „DNA odpadkovou“. Ruští vědci byli ovšem přesvědčeni o tom, že příroda není tak hloupá, a spolu s lingvisty a genetiky přikročili ke zkoumání oněch 90 % údajně „odpadkové DNA“. Výsledky, k nimž dospěli, byly jednoduše řečeno převratné! Podle jejich poznatků je naše DNA zodpovědná nejen za vytvoření našeho těla, ale slouží také jako místo uskladnění dat a jejich přenášení.
Ruští lingvisté zjistili, že genetický kód – zejména ten obsažený v oné devadesátiprocentní, očividně „nepotřebné“ oblasti – se řídí stejnými pravidly jako naše lidské jazyky. Porovnali syntaktická pravidla (způsob, jakým jsou skládána slova, aby vytvořila fráze a věty), sémantiku (nauku o významu jazykových forem) a základní gramatické zásady a seznali, že báze v naší DNA se drží určité „gramatiky“ a mají daná pravidla přesně jako naše jazyky. Lidské jazyky se proto nevyvinuly náhodou, ale jsou jen odrazem svého vzoru, jenž je vlastní naší DNA.
DNA lze měnit zvukovými vzorci – včetně mluvené řeči
Ruský biofyzik a molekulární biolog Pjotr Garjajev se svými kolegy prozkoumal také vibrační chování DNA. V konečném součtu zněl jejich závěr takto:
„Za použití laserového ozařování samotné endogenní DNA fungují živé chromozomy přesně stejně jako holografický počítač.“
To znamená, že se jim například podařilo upravit určité frekvenční vzorce (zvuky) a zakódovat je do paprsku podobného laseru tak, že jím mohla být ovlivněna frekvence DNA – a tím pozměněna samotná genetická informace. Jelikož jsou základní struktury bazických párů DNA podobné těm jazykovým, (jak jsme uvedli výše), žádné dekódování DNA není nutné. Člověk k tomu může prostě využít vlastní řeči! I toto bylo experimentálně dokázáno. Živá látka obsahující DNA (v živé tkáni, nikoliv ve zkumavce) bude vždy reagovat na laserové paprsky, které byly modulovány řečí, a dokonce bude reagovat i na radiové vlny, pokud budou použity ty správné (zvukové) frekvence. To vědecky dokazuje, proč mají fenomény jako např. hypnóza na lidi a jejich těla tak silný vliv. Je totiž naprosto normální a přirozené, že naše DNA bude reagovat na zvuk lidské řeči.
Možné problémy při experimentech
[ „Důkaz“ je pro tento aspekt výzkumu Garjajeva a jeho kolegů možná až příliš silné slovo. Při provádění experimentů se mohou vyskytnout potíže s nastavením lidského vědomí. Konkrétně je to mysl pozorovatele, která může DNA ovlivnit i pouhým předpokládaným a očekávaným výsledkem.]
Už víme, že sám pozorovatel má na DNA značný vliv, a to díky práci dr. Glena Reina, jak o tom píšeme v „The Science of Peace“. Tento vědec zjistil, že negativní emoční stavy způsobují, že se DNA smršťuje, a pozitivní emoční stavy ji naopak rozvinují, což je hlavní předpoklad pro hojivé účinky. Garjajev potřeboval izolovat účinky mluvené řeči na DNA v naprosto náhodném a uzavřeném systému, který nebyl po několik opakování experimentu pozorován žádným lidským vědomím. To mohlo alespoň zvýšit pravděpodobnost, že to byla skutečně pouze řeč, a nikoliv pozorovatelovo vědomí, co mělo na DNA vliv.
Příklad: Emoto a jeho studium vody
[Je to podobná věc, kterou jsme řešili už v souvislosti s pokusy Masaru Emota, při nichž voda zmrzne do nádherných krystalků, pokud je přítomna pozitivní emocionální energie, a naopak vytvoří nevzhledné struktury, pokud je na ní působeno energií negativní. Toto se objevilo i ve filmu „What the Bleep Do We Knotw“ (Co my jen víme) a jinde.]
(Horní obrázek vlevo ukazuje vodu z přehrady Fujiwara před pronesením modlitby a spodní obrázek vodu ze stejné přehrady po pronesení modlitby).
Při těchto experimentech byla například voda přechovávána ve zkumavkách, na nichž na některých bylo napsáno „Miluji tě“ a na jiných „Nenávidím tě“. (Chtěl bych upozornit, že nelze pracovat pouze se slovy, ale za účasti vyvolané silné emoční energie odpovídající povaze vyslovených slov. pozn. J.CH.)
Avšak doposud nebyly předloženy pádné důkazy o tom, že by Emoto nalezl způsob, jak zajistit, že molekuly vody neovlivní samotný pozorovatel u mikroskopu. Že molekuly nebudou pozměněny samotným pozorováním a fotografováním krystalů, které se právě tvoří. Hlavní význam by tu měl samozřejmě záměr tohoto člověka – s jakou intencí a jakým výsledným očekáváním pokus provádí.
Backster a jeho nové informace získané při zkoumání rostlin
[Na tyto problémy s vědomím a jeho účinkováním ve vědě jsme upozorňovali v našich interview s dr. Clevem Backsterem, www.primaryperception.com, který ve svém specifickém vědním odvětví působí a provádí pokusy už přes 40 let a dosáhl neuvěřitelných výsledků. Jeho práce bude představena v našem filmu CONVERGENCE.
Backstera si možná pamatujete jako vědce, který připojil své rostliny k detektoru lži (polygrafu) a zjistil, že když jim pohrozil spálením, rostliny křičí jako lidské bytosti v šoku – a to dokonce i tehdy, když na jejich spálení pouze POMYSLEL. Následuje proužek s vyjetým záznam tohoto pokusu z roku 1966:
Později Backster zjistil, že je velice složité nastolit skutečně „náhodné“ podmínky vědomí. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, bylo být s rostlinou v budově sám jako jediný člověk. Při pokusech používal ty nejpostradatelnější živé tvory, na které pomyslel – mořské krevety – a testoval, zda bude rostlina reagovat na jejich náhodnou smrt ve vařící vodě. Na následujícím snímku je ono ďábelské zařízení, za jehož pomoci experiment prováděl.
Rostliny se ovšem mnohem více zajímaly o lidi v budově, než o náhodně umírající krevety. Jen když byly rostliny opuštěné a nudily se, jinými slovy když kolem nebyly žádné lidské bytosti, smrt krevet v náhodných časových intervalech je donutila „křičet“. Více o tomto a ještě o dalších Backsterových poznatcích v materiálu „The Science of Peace“. Nyní se však vraťme k článku z Fosar-Bludorfa…]
Vzorce DNA mohou být přenášeny i do jiných organismů
Zatímco západní výzkumníci vybírají a vyjímají z řetězců DNA jednotlivé geny a ty potom umisťují jinam, Rusové začali nadšeně vyrábět zařízení, která ovlivňují buněčný metabolismus prostřednictvím modulovaných radiových a světelných frekvencí schopných opravovat buněčné defekty. [Ve druhé části – v dílu „Vaše DNA se mění!“ – ukážeme, že to zahrnovalo i oživování buněk, které zahynuly při černobylské nukleární katastrofě!]
Tyto přístroje uměly dokonce vyzískat informační vzorec dané molekuly DNA a přenést ho do jiné. Buňky tak byly přeprogramovány odlišným geonomem. Podařilo se úspěšně transformovat například žabí embrya na mločí, a to pouze prostým přenesením informačních vzorců DNA! Všechny informace potřebné k vytvoření mloka byly přeneseny do žabího embrya bez nějakých vedlejších účinků nebo disharmonií, které se často objevují, když z DNA vyjmete jediný gen a ten vložíte jinam.
Toto představuje zcela neuvěřitelnou a převratnou revoluci a významný milník: jen pomocí aplikace vibrací (zvukových frekvencí) a řeči můžete klonovat, aniž byste k tomu potřebovali zastaralou proceduru vyjímání a přenášení jednotlivých genů! Experiment poukazuje na neskutečnou sílu vlnové genetiky, která má na formování organismů očividně mnohem větší vliv, než biochemické procesy bazických sekvencí. Přístroje a hejblata nejsou potřeba: vaši DNA si můžete naprogramovat sami. Esoteričtí a spirituální učitelé celé věky věděli, že naše tělo je programovatelné jazykem, slovy a myšlenkami. Nyní to bylo potvrzeno a objasněno i vědecky. Musí na to být ovšem ta správná frekvence. A to je důvod, proč nemají všichni při vykonávání procesů vědomí stejný úspěch, nebo se jim je nedaří provádět se stejnou účinností. Aby mohl člověk vědomě navázat komunikaci se svoji DNA, je nezbytné, aby tento jedinec pracoval na svém nitru a osobně se rozvíjel. Ruští vědci ale už pracují na metodě, která by na těchto faktorech závislá nebyla, ale která by fungovala VŽDYCKY – za předpokladu tedy, že člověk použije správnou frekvenci.
Ale čím je vědomí lidského jedince vyvinutější, tím menší je potřeba využívat nějakého zařízení – člověk může patřičných výsledků dosáhnout i docela sám. Oficiální věda se nakonec těmto myšlenkám přestane vysmívat a bude muset vše potvrdit a vyjasnit, proč tomu tak je. A tady to ještě nekončí.
DNA je ve vzájemném souladu s energií „vakua“
Ruští vědci také přišli na to, že naše DNA umí vytvářet neviditelné strukturované vzorce v prostorové energii vakua a způsobovat tak vznik magnetických červích děr! [Zde se hovoří o Garjajevově a Poponinově průlomové studii tzv. „Fantomového efektu DNA“. Ještě chvíli vydržte, více podrobností se nachází dále v článku.]
Červí díry jsou mikroskopickými ekvivalenty takzvaných Einstein-Rosenových mostů z okolí černých děr (vzniklých po zhroucených, vyhořelých hvězdách). Jedná se o tunely mezi velmi vzdálenými oblastmi vesmíru, skrze něž mohou být mimo prostor a čas přenášeny informace.
Stres narušuje vaši schopnost „hyperkomunikaci“ vnímat
DNA tyto kousky informací přitahuje a předává je našemu vědomí. Tento proces hyperkomunikace (telepatie, channelingu) je nejúčinnější v uvolněném, relaxovaném stavu. Stres, obavy a hyperaktivní intelekt úspěšné hyperkomunikaci brání – nebo přinejmenším způsobují, že informace, které se k vám dostanou, budou totálně překroucené a k ničemu.
Přírodní „morfogenetická pole“
V přírodě už hyperkomunikace funguje miliony let. Názorně to dokládá například organizovaný způsob života hmyzích společenstev. Moderní člověk si tento koncept uvědomuje pouze na úrovni takzvané „intuice“. Ale i my máme možnost osvojit si ho v plném rozsahu. [V této sekci autoři odkazují na studie o „morfogenetických polích“, o nichž poprvé psal dr. Rupert Sheldrake.]
Jako příklad z přírody si vezměme toto: když je mravenčí královna oddělena od své kolonie, dělníci nepřestávají pilně pracovat a drží se plánu. Když je ovšem královna zabita, veškerá práce společenstva ustane. Žádný z mravenců neví, co má dělat. Královna očividně rozesílá „pracovní instrukce“, i když se nachází velmi daleko – díky stejné druhové příslušnosti s podřízenými jedinci. Může být jak chce daleko, stačí jen pokud je naživu.
Hyperkomunikace mezi lidmi
Mezi lidmi dochází k hyperkomunikaci zejména tehdy, když se k někomu dostanou informace, které se nacházejí mimo jeho znalostní základnu. Taková hyperkomunikace je pak zažívána jako inspirace či intuice (popřípadě channeling v tranzu).
Italský hudební skladatel Giuseppe Martini měl například jedné noci sen o ďáblovi, který seděl u jeho postele a hrál na housle. Ráno byl skladatel schopen zapsat celou skladbu (sonátu) tak, jak ji ve snu slyšel – znal ji kupodivu celou nazpaměť. Nazval ji „Ďáblův trylek“. Jeden dvaačtyřicetiletý nemocniční ošetřovatel míval opakovaně sen, že je připojen k nějakému zařízení připomínajícímu CD-ROM a obsahujícímu množství informací. Dostávala se k němu ověřitelná data ze všech možných oblastí, a on si je ráno dokázal všechna vybavit. Oněch informací bylo tolik, že to vypadalo, jako by mu byla přes noc do hlavy nahrána snad celá encyklopedie. Drtivá většina těchto dat byla zcela mimo jeho osobní vědomostní základnu, a muž si pamatoval i technické detaily, o nichž jinak nevěděl zhola nic.
[Předpokládáme, že totožnost toho ošetřovatele je v německé verzi knihy odhalena. Podobných případů jsou zaznamenány spousty. Mainstreamový matematik Srinivasa Ramanujan přišel na konci devatenáctého století s matematickými vzorci, které byly tak pokročilé, že se dodnes používají ve výpočtech „hyperdimenzionální fyziky“. Když se ho ptali, jak mohl vymyslet něco tak úžasného, prostě odpověděl, že je obdržel ve snu od „bohyně Namakkal“. Existuje mnoho zázračných dětí, které mají podobné schopnosti. Ty se u nich většinou vyvinou už ve velmi útlém věku. „Syndrom savant“ nebyl nikdy adekvátně vysvětlen – tedy stav, kdy se u jedince vyvine jedna schopnost do neuvěřitelného mistrovství, zatímco jiné kognitivní funkce tohoto člověka jsou potlačeny. Jako příklad si uveďme postavu, kterou hrál Dustin Hoffman ve filmu „Rain Man“.]
-pokračování-
Chcete-li přidat komentář, musíte být členem komunity Věk Zlatého Světla - Age of Golden Light!
Přidejte se ke komunitě Věk Zlatého Světla - Age of Golden Light.