Co je zasvěcení /E.Haich

[Monika Fionna]

V lásce má každá z milujících osob v sobě touhu sjednotit se s druhým. Chtějí to však zažit tělesně a zoufale se k sobě tlačí navzájem.

Každý může pozorovat, že když se dva milující objímají, přitlačují se jejich těla k sobě v oblasti srdce, chtějí tedy spojit svá srdce, být spojeni ve svých srdcích. Ale nejde to! Proč? Jejich těla stojí mezi nimi.

Odpor těla zabraňuje spojení! Myslela jsem - že se chci se svým milovaným stát jedno pomocí těla, ale právě tělo samo tomu brání. Je možné, že si mé tělo přeje jednotu? Může si tělo přát něco, co je podle jeho přirozenosti nemožné, čemu právě samo tělo brání? Kdo a co si tedy přeje dokonalé spojení? Nemůže to být nic jiného než moje „Já", které je bez těla.

Pochopila jsem, že sexualita je největším podvodem. Příroda nám slibuje něco nádherného,  něco velkolepého, slibuje nám nejvyšší štěstí, naplnění samo, ale sama nám bere sílu k tomu a v okamžiku, kdy se ocitneme na pokraji naplnění, padáme náhle ještě hlouběji, než jsme byli předtím. Ztrácíme mnoho síly a člověk se pak cítí jako žebrák. Staré latinské přísloví říká, že zvířata a lidé jsou po tělesném spojení smutní...

Ptahhotep:

"Tvé tělo je následkem a výsledkem oddělení, je pouze viditelnou polovinou tvého pravého Já. Druhá polovina zůstala v neprojevené, nevědomé části tvé přirozenosti. Spojíš-li tyto dvě vzájemně se doplňující poloviny, můžeš se vrátit do božské jednoty! Je zcela nemožné zažít jednotu tělesně, to jest učinit svou neviditelnou a nevědomou polovinu také viditelnou, tělesnou a obě spolu spojit.

Neboť jedno vědomí nemůže oživit dvě těla; kdybys chtěla zažít přirozenost své doplňující poloviny v těle, znamenalo by to smrt. Když se tělo stalo viditelné právě tím, že se oddělilo od své doplňující poloviny, pak by znovuspojení mělo za následek zničení těla. Můžeš však přesto zažít božskou jednotu se svou doplňující polovinou v těle: ve svém vědomí. Můžeš své vědomí zvětšit, rozšířit, až učiníš nevědomou část sebe zcela vědomou, až vědomě zažiješ svou neprojevenou a neviditelnou polovinu, a tak uskutečníš božskou jednotu ve svém vědomí. I když tvé tělo prodlévá ve viditelně stvořeném světě, můžeš své vědomí spojit v dokonalou jednotu se svým pravým Já, ze kterého jsi vypadla. Takto můžeš zde, v této pozemské existenci zažít blaženost - Boha - být Bohem.

 

Toto usilování o znovuspojení je ve všem, co bylo stvořeno. Každá živá bytost hledá svou druhou polovinu projevu, aby se s ní opět spojila. Pozitivní - mužské formy - hledají negativní - ženské formy a naopak. Toto usilování pozitivních a negativních sil tvoří dokonce nejhlubší strukturu hmoty, lépe řečeno: bez tohoto usilování by hmota vůbec neexistovala. Neboť toto usilování o jednotu - o stav být Bohem - vytváří přitažlivost mezi pozitivními a negativními silami a celý svět je postaven na tomto usilování o božský prastav. Pramenem všech sil v projeveném světě je právě toto usilování. Příroda ho používá a - do těla - vzniká z něho sexuální síla.

 

Dokud však stvoření hledá svou druhou polovinu venku, ve stvořeném poznatelném světě, nikdy jednotu nenajde, protože pravé jeho doplňující polovina není venku v projeveném, od něho oddělena, ale naopak je od něho neoddělená, v jeho vlastní neprojevené části, v nevědomí.

 

A jelikož v tomto spojení, které se odehrává ve tvém vědomí, přestává ona věčná touha tvého projeveného bytí, protože našla své doplnění a spojila se s ním v jednotu, přestává jednou provždy také sexuální přání tvého těla. Staneš se dokonalou v sobě. Zažiješ již zde ve své tělesné existenci božský stav: nesmrtelnost, blaženost - naplnění! A jelikož žije v každém tvoru totéž jediné Bytí, staneš se současně totožnou s pravým Já každého tvora, když se probudíš ve svém pravém Já. Dosáhneš jednoty s Bohem, ale současně také jednoty s celým vesmírem. Vyzvedneš své vědomí ze svého těla, ze své osoby a zažiješ všezahrnující kosmické vědomí. Budeš se cítit v každém tvoru, v celém vesmíru - v Bohu - jako Já.

 

To znamená: Budeš jíst opět ovoce stromu života. Pak jsi se dostala ze světa účinků do světa příčin, z království pomíjejícího do království nepomíjejícího, ze stvořeného do tvůrčího a povstala jsi z říše smrti do říše života, do věčného Bytí. A to je zasvěcení!"

[Míra]

[erin]

...krásné ...