Co je to ZEN

[Naren Sahava]

Mladý muž se zeptal zenového mistra Genšae:

"Jsem začátečník a právě mě sem do kláštera přijali.Odkud najdu přístup k zenu?"

Genša řekl:

"Slyšíš bublání potoka?"

"Ano," odpověděl mnich, "slyším."

"Vstup do zenu tudy," tak zněla mistrova odpověď.

Zen nevyžaduje nic spektakulárního,neobvyklého,ani vytříbené vědění ,ani přesně vymezené učení.To je výpověď tohoto příběhu a o tom  pojednává i mnoho textů.

To, co lidé skutečně hledají, totiž plnost života, je i to, co se pokouší uchopit zen, a sice nejkratší a nejživější cestou.Takové plnosti života se nedá dosáhnout tím, že něco máme, vlastníme, a k tomu ve spirále "víc a ještě víc". Naplnění může dosáhnout ten, kdo žije "bezprostředně", spolehne se na skutečnost. V nejhlubší podstatě zenu je tedy duchovní skutečnost, stav míru, duch uvolněnosti a vědění, jak by člověkskutečně měl žít. Protože stále více lidí i na Západě v tomto směru hledá, podívejme se krátce na to podstatné co zen obsahuje, a na to, co sami zenoví mistři řekli a učinili.

Zen-buddhismus je výsledkem duchovních zkušeností tří velkých asijských kultur: Indie, Číny a Japonska. Vznikl ze splynutí hinduisticko-buddhistického pojetí, že základní zkušenost života může být objevena, neulpíváme-li na jejích jevových formách, a taoistického poznatku, že docházíme k harmonii života s Tao tak, že se tohoto života vzdáváme, pouštíme jej a osvobozujeme k tomu, aby mohl být sám sebou.

Zen je ve své podstatě buddhistický, jeho cíl není jiný než cíl historického Buddhy Siddhárty Gautamy: osvícení, zvané v zenu "satori". Na zenu je jedinečné, že se soustřeďuje výlučně na dosažení této zkušenosti. "Zen je školení k osvícení. Satori je smyslem zenu a bez něho zen neexistuje. Proto směřuje každé úsilí, cvičení a učení k satori". (D.T.Suzuki)

Toto vnímání nelze popsat, lze se mu pouze naučit.

Zen usiluje o "bezprostřední přivedení" novice ke konkrétnímu znovuprožívání zkušenosti osvícení, kterou prožil Buddha v její původní formě a která i z něho samotného učiní buddhu (probuzeného). Pro dosažení tohoto cíle nakonec zen radikálním způsobem překračuje své vlastní "učení", svá cvičení, své rituály a symboly. Zen nevlastní žádné dogma. Všechna zapsaná buddhistická učenost je pro zen nakonec "jen bezcenný papír, který se hodí leda na utření zadnice". (Hakuin)

Skutečnost, jak vypovídá zkušenost mistrů, se dá uchopit jen tehdy, když rozum se vzdá nároku na ni.

Zen radí: Nepokoušej se porozumět skutečnosti, zkus ji bezprostředně prožít. Život není intelektuální hádanka, kterou je třeba řešit, ale mysterium, které je třeba zažít.

Smyslem života je "žít", to jest vědomě "být", zde a nyní být pozorně a zcela "tady". Zen tedy učí umění prožívat

bezprostředně, bděle a přítomně opravdovou skutečnost. Když se zenového mistra Šin-ťu zeptali, co je obsahem zenu, odpověděl: Neporozumíte mu, dokud ho nebudete mít."