Jak bude vypadat průběh transformace - přerodu do 5. D a co se přitom bude dít.

[Zlaté Živé Světlo]

Vize, která se velice brzy stane realitou.
(autorka článku Iveta Žůrková, Sk)




Vízia zo Slovenskej dedinky, ako sa to udeje.
9.1.2011 som sa rozhodla, že sa pred spaním skúsim prihovoriť k Jednorožcom. Týmto kúzelným bytostiam som sa vyhýbala /zdali sa mi až priveľmi sladučký/. Moje rozhodnutie spôsobilo, že som dostala víziu ako dar a prejav radosti, na uvítanie. /Táto informácia mi naskočila až ráno./
Ľahla som si s pevným odhodlaním, zavrela oči, myslela na Jednorožcov ale miesto ich obrazu, mi naskočil obraz točiacej sa Zemegule. Moje pokusy premeniť obraz Zeme, na Jednorožcov boli márne. Ďalej som už len sledovala čo uvidím.
Videla som sa, že ležím vo svojej posteli a práve si sadám. Obzrela som sa – periférnym videním som totiž zahliadla svoj tieň, ktorý sa vzápätí priklopil k môjmu sediacemu telu, zároveň však nejaká priezračná časť hmoty zostala ležať a zmizla /ako keď sa rozplynie para zo žehličky/. Vstala som s vedomím, že už JE TO tu!
Obišla som posteľ a zobudila manžela. Zaumienila som si že budem pozorne sledovať jeho spôsob vstávania. Sadol si, tiež asi niečo spozoroval, lebo sa otočil za svojim tieňom, ktorý sa k nemu v sekunde priklopil a zároveň sa niečo priesvitné, čo zostalo ešte ležať na posteli, rozplynulo. Zorientovával sa po prebudení: „Čo je, čo je?“ Odpovedala som: „Vstávaj, musíme ísť do pivnice.“ Nielen on, ale aj ja som bola prekvapená, že prečo práve do pivnice :D Ďalšie moje vysvetlenia sa udiali telepaticky a rýchlo, a zároveň manželove pochopenie situácie sa udialo rýchlo. Bez ďalších otázok vstal a zobudili sme našich dvoch synov. /Ich prebúdzanie, vstávanie a pochopenie celej situácie, som tiež pozorne sledovala. Bolo to úplne rovnaké, ako u mňa a u manžela./ Bez zbytočných otázok sme išli do pivnice - vedeli sme že tam máme ísť a budeme v bezpečí.
Pociťovala som nutkanie konať rýchlo, pripisovala som to však tomu že moje odhodlanie prihovoriť sa Jednorožcom sa stále nekoná a bála som sa, že zaspím a neuskutočním svoj zámer.
Otočila som sa čelom vzad /v pivnici/ a o chvíľku som doviedla z Bratislavy dvoch mojich rodinných príslušníkov.
O spôsobe premiestňovania som sa nezaujímala, nemala som možnosť ani čas premiestňovanie „preskúmať“. Predpokladám že hlavným dôvodom byť neinformovaná o spôsobe premiestňovania, je bezpečnosť proti zneužitiu. Bola som potešená tej jednoduchosti – stačí myšlienka a udeje sa to.
Vedela som, že sa musím ponáhľať a zobúdzať ľudí, aby som ich previedla do bezpečia tejto pivnice.
Zároveň som si uvedomovala, že by manžel so synmi a s rodinou nemali ostať sami a že im niekto musí „kontrolovať a stabilizovať“ frekvencie.
Som prevádzač a moja zhovorčivá kamarátka je prednášateľka, ktorá počas prvých dní vzostupu upokojuje, informuje, harmonizuje, vysvetľuje a stabilizuje bytosti, ktoré privediem. Táto informácia mi prišla do mysle a rozhodla som sa manžela informovať, že sem príde kamarátka, aj napriek tomu, že jeho sympatie k nej, nie sú veľmi srdečné. Otočila som sa a bola som v Bratislave v byte mojej priateľky, ktorá sa práve zobúdzala, šmátrala na nočnom stolíku po okuliaroch a keď si sadala s otázkou: „čo je?“, rovnako pozorovala svoju priklápajúcu sa časť a rozplynutie ležiacej časti tela. /Je oboznámená s touto víziou a tak sa aj správala./ Povedala som jej len: „už JE TO tu! Pober každého, kto ťa prvý napadne a choď k nám do pivnice, vedia že prídeš. Ja musím ísť do anglie.“ Otočila som sa a bola som v byte /Nottinghame/ mojej dcéry a prebúdzala ju. Jej anglicky hovoriaci priateľ ma po prebudení okamžite pochopil /neviem anglicky/, ešte sme išli do Londýna pre dvoch rodinných príslušníkov a vrátili sme sa naspäť do Nottinghamu, lebo som si spomenula ešte na dve konkrétne osoby.
Ako som týchto ľudí prenášala, netuším. Či som ich mala na chrbte, alebo pod pažou :D Ocitla som sa s nimi v pivnici u nás doma.
Prvé, čo ma zaujalo po príchode, bola zmena priestorov. Pivnica už nebola 5x5m, žiadne pavučiny, opadaná omietka, prach, prítmie, chlad. Pôsobila na mňa ako vytemperovaná čistá telocvičňa, s rovnomerným a príjemným osvetlením a čistým vzduchom. Kotol, čerpadlo a zaváraniny v tom príjemnom svetle nepôsobili rušivo. Osoby v pivnici spokojne sedeli na stoličkách a všetko chápali, vedeli že v tomto období treba byť „disciplinovaný“ a obracať sa pre rady prednášateľky.
Prednášateľ mal tiež možnosť byť prevádzačom, tak ako prevádzač mohol byť prednášateľom.
Kamarátka /prednášateľka/ ak usúdila že osoby v pivnici sú zharmonizované, tiež pôsobila v blízkom okolí a priviedla ľudí do našej pivnice, alebo ich umiestnila na inom „stanovisku“ kde ich „stabilizovala“. Mala kratšie výjazdy, dlhšie sa zdržovala na ukotvovacích miestach, pohybovala sa medzi nimi a po ceste zbierala samo-prebudených ľudí. Dlhšie vzdialenosti a asi väčšie množstvo ľudí mohla previesť prevádzačka, ktorá
prebúdzala, informovala, harmonizovala a kotviace miesto mohla opustiť až keď bol prítomný prednášateľ,
ktorý prevzal opateru privedených ľudí.
Najlepšie bolo, ak prevádzač ľudí zobúdzal. Boli hneď informovaní a pokojní. Ak sa niekto prebudil sám, býval často zmätený, dezorientovaný a začal mať strach. Vysvetľovanie a harmonické nalaďovanie trvalo dlhšie a zdržovalo prevádzačov – snažili sa stíhať tých ešte spiacich. /Pri jednom dezorientovanom stratili viac času, za ktorý by previedli mnoho, nimi zobudených ľudí/.
Prednášatelia boli oveľa obratnejší v „práci“ s dezorientovaným človekom a preto sa aj pohybovali v okolí svojho „stanoviska“ aby takýchto ľudí umiestňovali v bezpečí, z dôvodu zabránenia napr. davovej psychózy.
Zakiaľ prevádzači a prednášatelia pracovali usilovne ako včeličky, bol mi vo vízii poskytnutý pohľad
na našu krásnu Matku Zem. Videla som, ako sa severný pól 3D Zeme otvára a vystupuje nad neho 5D Zem rovnakej veľkosti, možno trochu väčšia, jasnejšia a priezračnejšia. /Vylúpla sa ako kôstka z čerešne, ako bábätko z matky./ Hneď ma napadlo, že takýmto istým spôsobom sa premenila – vyklonovala, v dokonalejšej, zmenenej verzii aj naša pivnica v dome a vlastne všetko z 3D, určené na transformovanie, do 5D.
Videla som z pohľadu 5D Zeme, ako sa milovaná 3D Zem rozplynula, presne tak, ako sa to dialo ľuďom pri prebúdzaní. Zároveň som vedela, že inak to prebieha z pohľadu 3D. Prebiehalo to formou prírodných katastrof, zemetrasení až do úplného rozpadu a odparenia sa 3D Zeme a všetkého, čo na nej zostalo. Z pohľadu 5D, 3D Zem mizla možno 2 týždne až mesiac. Z pohľadu 3D, Zemi to trvalo trocha dlhšie, pol roka až 2 roky?
Cítila som a viem, že počas týchto udalostí pomáhalo, harmonizovalo, ochraňovalo, stabilizovalo a dohliadalo, najmenej 7 vrstiev dimenzií /na tie som dovidela/. Vzostup prebiehal bez kolapsov, pokojne a v atmosfére lásky a porozumenia, asi 4 dni /neviem si však spomenúť či 4 dni v 3D, alebo 5D ...
Presný dátum, kedy sa tento zázrak udeje, mi nebol zjavený, viem však že sa to udeje najneskôr do 21.12.2012, ale je možný aj skorší termín a iné ročné obdobie. /Nevšimla som si u nás doma napr. Vianočný stromček – mávame ho už dva týždne pred Vianocami :D/
Všetci ľudia, ktorých som prebúdzala, vstávali z postele, ale ani jeden sa neprezliekal z pyžama do denného oblečenia /boli práve vhodne oblečení/. Denná doba, keď sa TO začalo, bola ťažko určiteľná. Vonku bolo prítmie - pološero.
Počasie: nepršalo, nesnežilo, nemrzlo, bezvetrie a teplotu vôbec neviem odhadnúť /viem len, že bolo akurát, lebo som nepociťovala ani veľké teplo ani zimu./
Dodatočne som sa zamyslela nad tým, že som neprišla do styku s malými deťmi a zalial ma pocit istoty, že pre detičky sú špeciálny prevádzači aj zvláštne stanoviská. Po stabilizovaní na Novej Zemi, sú detičky navrátené do starostlivosti k svojim blízkym. Môj pocit mi aj vnukol upokojenie sa, že z tejto chvíľkovej odlúčenosti detí od blízkych, nevznikne žiadny strach, lebo budú všetci o sebe informovaní.
Fauna, flóra a prírodné bytosti vzostúpia na Novú Zem prirodzene, plynule, so svojimi prírodnými zákonmi.
Celá vízia o Vzostupe trvala asi 20 minút. Po nej som sa prihovorila Jednorožcom, poprosila ich o odpustenie /že mi to tak dlho trvalo/, prijali to, trochu sme „vystrájali“ a potom som zaspala.
Ráno mi v hlave „cinklo“ že som si večer prehliadala darček od týchto zázračných bytostí, za čo som im veľmi vďačná.
Autorka článku: ywet33 http://www.inner-light.ning.com/profile/ywet33

Související článek:
Nastává transformace a vzestup hmotné struktury do projevu tekutých světelných krystalů, čili z naší planety (a všeho co na ní je), se stává hvězda.
http://www.inner-light.ning.com/forum/topics/nastava-transformace-a...

[Zlaté Živé Světlo]

To spojení se svým stínem znamená spojení a sjednocení své frekvenční - světelné podstaty se svou fyzickou podstatou v podobě částic hmoty, čili spojení PRAVÝCH párových existencí sebe sama - své duše, která se vstupem do duality rozštěpila na antihmotu - v podobě FREKVENCÍ světla a na hmotu - v podobě ČÁSTIC hmoty.

Protnutím galaktického nulového bodu - času (které 21. 12. 2012 nastane) se tyto dvě části projevu jedné a té samé bytosti opět natrvalo sjednotí a to nejen u lidí, ale i u planety Země, čímž dualita v realitě této planety nadobro a jednou pro vždy zmizí.

PS: takže se radujte zpívejte a mějte se krásně, neboť pokud si přejete žít v harmonickém světě (ve kterém si všichni navzájem pomáhají a tvoří pro dobro a blaho všech zúčastněných) a podle toho se také chováte smýšlíte a jednáte, tak vy se nemusíte vůbec ničeho obávat, neboť o hladký průběh vaší osobní transformace bude postaráno.

[Mia]

Dnes o 12.hodine a 12.minúte s prepojil portál s Atlantídou ,ktorí bol otvorený len pre napojené bytosti , od tohto času , každý kto sa napojí na svoje vyššie JA s čistým zámerom a srdcom , s pomocou svetelných bytostí ktoré bdejú nad evolúciou celú dobu transformácie Našej planéty ,celého ľudstva ako aj tvorenia ďalších realít, može vstúpiť na túto jemnohmotnú Zem , nadýchnuť sa lásky v kráse bytia , privítať sa zo svojou rodinou , svojimi milovanými ,uzdraviť svoje telo a ucítiť aké užasnuté spojiť hmotu zo svetlom a vedieť prečo sme tak vždy chceli ako Boh :-) My sa prejaviť Tu ,pochopiť kto sme :-)

[Mia]

Tá zakliatosť je na mieste , no nie je :-)), ale je to jav , že Naše Nižšie JA sa bráni ešte z posledných síl a sa mu zle dýcha ,pohybuje sa  v realite ktorá je menná už , je otvorených veľa portálov a je to v tomto čase ako na Húsenkovej dráhe realít , všetky svety sa zlučujú v jedno a prežívame to v 3D realite a tým ju transformujeme že si uvedomíme v jeden okamih že neexistuje a že sme to My čo existujeme , príjmeme svoju vlastné existenciu svojho vlastného sveta v nekonečnom bytí , bolí to a veľa ľudí je zmätených a ani nevie čo zo sebou , tu sa netvoria dejiny :-))), tu sa tvoríme My :-) , máme možnosť si vytvoriť svet harmónie a lásky, je jedno kto je odkiaľ , je jedno kto v čo verí ... teraz a tu .

[Mia]

http://www.youtube.com/watch?v=teSH2mgbnJE&feature=related

 

[Zlaté Živé Světlo]

Ano, tzv. hmotný svět je Maja - iluze, tvořená našimi osobními a kolektivními předsvědčeními, z nichž si tvoříme jednotlivé mentální představy (které následně krystalizují do projevu prostoru), jejichž změna z jednoho mentálně stvořeného obrazu na druhý vytváří dojem plynoucího času. To znamená, že změnou svého osobního a kolektivního přesvědčení měníme i naše představy a tím i jednotlivé obrazové scény, které snížení vnitřních frekvencí následně krystalizují do projevu prostoru a času v něm plynoucím. Takže jaký svět si představíme a jaké podmínky si v něm nastavíme, takový svět (ať už osobní či kolektivní) budeme mít. Viz např. scény na zmiňovaném videu: http://www.youtube.com/watch?v=teSH2mgbnJE (začínají zhruba od poloviny videa)
Naprosto vše hmotné je totiž jen pouhá fatamorgána - iluze, v níž jsou skutečné pouze pocity a osobní zkušenosti z prožitků, které v takovémto světě prožíváme.

[Mia]

a Lancelot , tu je skvelý článok ako a prečo ...

http://svetlojelaska.blog.cz/en/1101/3

 

[Mia]

V roce 2011 je nám dána zlatá příležitost úplně přetvořit sebe sama v Pravého Celistvého a vytvořit přesně takový druh života, jaký si nejvíce přejeme. Pravý Život Pravého Celistvého. Plátno je zcela čisté - tak jako my - ale nepotřebujeme se tím nechat zastrašit. Je to vzrušující a inspirující.

VSTUP DO NOVÉHO SVĚTA

Když poprvé ochutnáme Nový Svět, je to jemné a vítající. Stalo se to nám, co jsme v říjnu na Bali při Aktivaci 9. Brány otevírali dveře do Nového Světa. Poté, když vstoupíme hlouběji do Nového Světa, zažijeme masivní "odloupnutí" od starého, které je podobné cestování skrze Černou Díru. Toto ponoření se do Nového Světa už není jemné. Je spíše jako byste se prohnali časovo-prostorovou bariérou. Jsme vyvrženi z Mapy Známého.  

Jakmile doplujeme k břehům Nové Země, budeme v šoku. Ne proto, že by Nový Svět nebyl hezkým místem či místem, kde bychom chtěli být. Je to šok z bytí v tak odlišném prostředí a z toho, že se již nenacházíme na notoricky známé mapě, kde jsme věděli, jak použít naše dobře vyvinuté dovednosti a znalosti a kde jsme věděli, kde co je.

Za prvé - v Novém Světě není mnoho záchytných bodů. Někdy pomáhá vytvořit malé ostrovy známého, zejména na velkých neznámých územích. Útěchu (či pohodlí) můžeme najít v každodenních malých úkonech - jako příprava snídaně či praní prádla. Můžeme si vytvořit malý prostor s předměty, které jsou pro nás osobně posvátné. Až se náš Nový Život rozvine, vytvoříme si nová přátelství, nalezneme oblíbenou restauraci a sladíme se s vyživující přirozeností našeho nového prostředí

V Novém Světě se naše chování mění a my začínáme dělat věci, které jsme nikdy předtím nedělali. Jako osobní příklad: nikdy jsem ve svém životě nenosila hodinky. Pouze když jsem cestovala letadlem. Nyní žiji v Peru, kde jsem si myslela, že hodinky vůbec nejsou nutné, a najednou jedny nosím celou dobu! A shledávám to celkem užitečným....

Jakmile dorazíme do našeho Nového Světa, budeme potřebovat být extrémně bdělí, abychom nespadli do našich starých automatických reakcí a odpovědí. Protože pokud by se tak stalo, bránilo by nám to v zabydlení se zde. Musíme přestat dívat se na věci se starými domněnkami a soudy, protože už zkrátka nejsou pravdivé.

Někteří z nás se přesunují do zcela nového fyzického prostředí, kde nic není jako předtím. Nebuďte překvapení, pokud věci hned nezapadnou na své místo, když se tam dostanete. Může to být z počátku nepohodlné a neohrabané, protože naše Nové Světy vyžadují zcela novou úroveň nastavení a dovedností. Křivka učení, do kterého se nyní vrháme, je velmi strmá. Ale je zároveň velmi užitečná, protože Nový Svět je tak odlišný, že je téměř nemožné dělat cokoli stejným způsobem jako dřív. Náš Nový Svět může vyžadovat, abychom hovořili jiným jazykem, abychom působili v odlišné kultuře, kde nebudeme moci nalézt jídla, která jsme byli zvyklí jíst. To nám usnadní vystoupit ze starých vzorců, jelikož ty už nejsou schopné přetrvat v natolik odlišném prostředí.

Někteří změní prostředí nikoli tím, že se přestěhují na nové místo, ale tím, že změní způsob, kterým žijí ve svém stávajícím místě. Všem nám budou dány příležitosti změnit svůj způsob života. Některé z těchto příležitostí mohou přijít skrze to, co jsme dříve označovali za nešťastné okolnosti - jako ztrátu zaměstnání, živelnou pohromu nebo konec vztahu. Všechny tyto události jednoduše zavřou dveře k starému a dají nám šanci otevřít zcela nové dveře k více naplňujícímu životu.

Občas to s sebou může přinést obavy, že ztratíme své staré mistrovství - a je pravda, že se to stane. Teď máme ale příležitost vyvinout mistrovství ve zcela nových oblastech. Je to jako stálá honba za pokladem - jakmile pronikneme labyrintem, vyzvedneme nezbytnou informaci, uděláme si užitečné kontakty a naučíme se, co v danou chvíli potřebujeme. Pokud bychom cestovali přímo, lineárním způsobem, přišli bychom o potřebné zkušenosti.

Víme, že potřebujeme zůstat široce otevření, ale někdy se to prostě stane prázdným pojmem a my to neuděláme. Moje otevření se novému a neočekávanému (věcem, které mne velmi vzdalují od bezpečné zóny) je denně testováno. Považuji se za dost otevřenou, ale i přesto stále zjišťuji, že v některých oblastech nejsem. Je to opravdu dobrá lekce. Například od té doby, co jsem se začátkem listopadu přesunula do Peru, hledám vhodný dům k bydlení. První týdny jsem strávila v hotelu, pak jsem si našla dočasný dům k pronajmutí. Vlastník tohoto domu se vrací za týden, takže potřebuji najít nové místo k bydlení velmi brzy.

Bylo by snadné vnímat tuto cestu labyrintem k mému novému domovu jako strastiplnou či být naštvaná, že jsem k němu nebyla dovedená přímo. Občas jsem sama sebe soudila - že jsem něco udělala špatně. Jenže teď chápu, že každý krok na této cestě byl nesmírně cenný. Mluvila jsem při svém hledání domova s tolika novými lidmi! Na této cestě jsem vytvořila několik velmi milých přátelství a naučila se z našich společných zážitků mnoho nového. Kdybych se rovnou přestěhovala do svého nového domova, když jsem přijela do Peru, strávila bych většinu času tam a přišla bych o hodnotné zážitky, potřebné informace a nová spojení.  

To je důvod, proč máme zůstat široce otevření ve všech časech a proč si potřebujeme pamatovat, že jako Praví Celiství jsme opravdu vždy v bodě "SPRÁVNÝ ČAS - SPRÁVNÉ MÍSTO", i když to tak někdy nevypadá.

http://svetlojelaska.blog.cz/en/1101/3

keď si kliknete nižšie a dáte si ten čas , články si vytlačíte alebo pozorne ,nelineárne :-) prečítate ,,Precítite  , tak máte všetci presnú navigáciu od A po Z , aj pre tých čo už sú na ceste lásky , pre tých čo sa len budia a aj pre majstrov čo sa stratili :-)

[3gvmwh9g7yzje]

Ještě jsem nedočetla Tvůj článek do konce a Pán Ježíš Kristus vedl můj pohled na stojan na noty naší Zuzky, říkala jsem si v duchu pilíř - opora, ne, další pohled na Zuzančinu postel (obsadila jsem momentálně její počítač) a hned na to na známý obrázek anděla, převádějícího dvě děti po lávce přes vodu.Každý máme svého strážného anděla, jak nás doposud vedl, tak nás povede dál. On je to, na koho se máme s důvěrou spolehnout, On nás povede tak, abychom utrpěli co nejmenší úhonu. Každý den se k němu modlíš, každý den prosíš o chléb, odpuštění o lásku. Proč se na něj nespolehnout v takovou úžasnou chvíli.

Jsme ty děti, kteří potřebují přes tu příslovečnou lávku převést tak jako na tom obrázku.

S láskou dík.