..úvaha o strukturách..

[Karla]

..moje momentální teorie o struktuře a principech stvořeného.. přiznám, že trošku dlouhá..:-))) ..a neověřená..
takže, jak mi zapadly jednotlivé volně ložené dílky poznání..je to trochu dlouhé, ale kratší neumím, abych postihla smysl..možná jsou to i nesmysly, ale ve mně probíhal úžasných pocit samovolně proudícího náhledu či poznání, a cítila jsem potřebu je, byť neuměle, sdělit...

.. začalo to tím, že mi kamarádka (jak nám ti pomocníci v pravý čas přicházejí, či si je zveme, v době patřičné zralosti kokosového ořechu) doporučila knížku Bilologie víry od Bruce H.Liptona..vlastně to muselo začít dřív, třeba mým narozením a počátkem vnímání této části světa..nebo ještě v samém prvopočátku.. ale to fakt není asi podstatné..

takže ..je to o námi vnímaných strukturách universa, toho, do jehož struktur jako prvotní vědomí vstupujeme..z této pozice je i úvaha, protože z pozice jsem vše co jest a vše je nic vlastně není co psát a vlastně ani pozorovat...tedy je to pouze o charakteru těchto struktur, ne o neměnném duchu jimi prostupujícím m.j. prostřednictví nás a kooperaci těcht dvou principů..

...ted ke knížce, prosím knížce vědce, profesora bilogie, tedy z úrovně logiky, bilogie či fyziky, je to vlastně jedno, ale je to o poznatelné a jakoby logické struktuře..
..v projevenosti, tedy ve všem, co bylo stvořeno od prvního "slova" se opakuje a zobrazuje princip strukturovosti, neboli fraktálů, že větší se zrcadlí v menším a naopak, mikrokosmos zobrazuje makrokosmos atd.. tedy co platí na úrovni atomového jádra, potažmo bunky, potažmo organismu, potažmo třeba planety jako organismu či galaxie a tak dál, má principy struktury tytéž, jen v jiném měřítku.. a vzájemně se zobrazují jedna v druhé.. jako ten květák... takže prvotní dvě úvahy a teze z knížky jsou, že kvalita a vlastnosti bunky (a tedy fraktálově i toho ostatního) není dána prvotně genetickým nastavením, ale prostředím, ve kterém se bunka nachází a které na ni působí..
.. dál to, že každá bunka má v sobě maximální potenciál/možnosti všeho, a z těch si potom může vybírat a přetvářet se.. tedy vše má potenciál být vším..(jako když lidský zárodek provotně také prochází stadii všeho možného)..
....no a ještě, že organismus složený z buněk se chová stejně jako ostatní organismy o úrovně výše či níže, tedy třeba jako lidská společnost - což je to, kam se nejlépe nahlédá nám..
Tak jsem nedříve dumala, jak je tvořen a vypadá ten potenciál stvořeného.. něco jako počítačový kod, třeba binární, ze kterého lze varinatami poskládat určité kvantum různých struktur.. a jakýže by to mohl být kod pro struktury, do nichž momentálně vstupujeme a dlíme my.. tak jsem si to přebrala takto - nebylo Nic, tedy bylo nic, pak byla vlna - nádech a výdech - to je dva - ale při nádechu, aby to nespadlo na bok, musela být protiváha - jako je obrázek jing-jang - to jsou čtyři, jako čtyři základní prvky v DNA..a tato struktura začala probíhat v prostoru a čase, tedy na třetí 4*4*4, to je 64..jak říkali moudří, že je 64 základních jedinečných buněk třeba v těle člověka, taky 64 pravděpodobností v i-tingu, a teprve pak vznikají kombinace.. a to je možná - zcela má úvaha - základní množina jakoby znaků, ze kterých je poskládáno a stále se ještě poskládáva v nových variantách vše v tomto matrixu/stvořeném/projeveném..a je to totéž na úrovni bunky, organismu, člověka, Země jako organismu atd..ve všem je fraktálově týž potenciál a je tvořeno stejnými proncipy..
..tento prvotní potenciál znamená, že nemusí existovat předurčenost, třeba genetická, že moje bunky a součásti mohou být v podstatě čímkoli a jakékoli v rámci uvedené struktury..i když prvotním vstupem do života se mi jakási struktura přenáší, a toto prostředí mne tvoří, v okamžikou sebe-uvědomění to může být jinak..prvotně ponechám li si v respektu původní nastavení, budu je mít..nebudu li kooperovat se svým sebe-uvědoměním a přenechám li pasivně vnější okolí býti určujícím faktorem prostředí, stanu se takovým..přistoupím li k uvědomění si sebe sama jako tvůrce svého prostředí (protože vědomá myšlenka je týž nádech a výdech jako třeba relativní hmota či jiná struktura), budu já tím, kdo prostředí ovlivnuje..tedy není v tom zoufalost oné předurčenosti..

...no tedy dál, jak už bylo řečeno, chování buněk má stejně principy jako chování třeba lidské společnosti jako celku - což pomáhá lépe chápat jak chování jednoho, tak druhého..
..a nyní k bunce - každá bunka může být jakoby čímkoli, ale bunky vytvářejí společenství, organismy, ve kterých si dělí funkce, specializují se - je to energeticky výhodnější pro organismus, ve kterém se shlukují, existují, kooperují.. každá z buněk, místo maximálního potenciálu, využívá část, která je pro chod organismu v dané chvíli právě vhodná a plní určitou funkci.. organismus reaguje na prostředí a kvalitu buněk si upravuje vždy tak, aby dosáhl maximálně harmonického, tedy energeticky nejúspornějšího stavu..ovšem není to tak, že jedna je užitečnější a lepší než druhá, protože práci každé nutno nahlížet v kontextu celku..

..v rámci společnosti existuje řada struktur, které energii neprodukují, ale pouze spotřebovávají..je to třeba část systémů rentiérských, vlastně celý zbrojní systém, ta část farmaceutického systému, která neprodukuje dle potřeby ale k dosažení maximáního zisku, vlastně i část správního aparátu, která se až tak správnou nezabývá, nebo ted nově rozbujelý systém exekutorů, kteří čerpají z produkce celku neúměrně tomu, co je celku odevzdáváno..vlastně jsem to i já, protože pod diktátem mody mám víc oblečení a krámů než potřebuji.. pak se celý organismus jeví jako energeticky málo produktivní a nedostačující, to je vidět právě na příkladu sociálně slabých skupin, pro které jakoby není schopen vyprodukovat potřebné.. ale vyprodukováno je dost, jen nerovnoměrně rozděleno..

..bunky také načítají stav prostředí, reagují s ním a tyto reakce si zapisují do sebe.. jako když přijde třeba virus spalniček, který organismus napadá, bunky vytvoří několik variant jeho doplnků, ten nejpřesnější je použit, kompletně zapadne do struktury viru a tím ho zneutralizuje.. navíc je proveden zápis a pro příště se ví, jak v tomto případě reagovat a reakce je mnohem pohotovější..dokonce prý se tyto zápisy či informace předávají dál nejen mezi bunkami samotnými, ale i mezi různými odlišnými organismy.. v tom je nebezpečí třeba geneticky upravovaných rostlin, protože jejich uskupení neodpovídá zkušenostem běžného prostředí a tomu trvá delší dobu, než upraví a zneutralizuje tento vstup - to jsou třeba invazivní rostliny a živočichové, kde uvedení do rovnováhy a zápis o tom, trvá delší dobu.
..napadlo mne, že třeba válka a agrese jsou také obdobou, kterou jsme si snad vnesli i my sami, protože bylo třeba vytvořit maximální množství zápisů o tom, jak s tímto procesem zacházet, abychom třeba právě v této nastávající době mohli překročit či překlopit se do nového druhu organismu - pro který nyní vzniká optimální prostředí - a tam již bude toto informační vybavení třeba.. což by znamenalo, že třeba ani tato věc není dobře či špatně, viděno z pohledu na organismus jako celek, je zcela v řádu, vlastně k jeho celkovému prospěchu.. jako třeba očkování proti tetanu při předpokladu chůze po rezavých hřebících bosky..
totéž zřejmě platí i o našich vazbách a straších a nepříjemných a bolavých prožitcích, jsou zřejmě tolik potřebnými zápisy varinat možného, pro potřeby použití organismu jako celku..

..v případě, že nastane věc, která vyvádí organismus z harmonie, jako třeba právě válka,státní systém nebo třeba neuspokující vztah , není tedy řešením s tím bojovat, protže přistupují li bunky na kvalitu této struktury - třeba pod ideou národní obrany či nastolení spravedlnosti, vlastně podporují další růst této kvality..spíš setrvávat v rámci svého organismu v maximální možné harmonické funkčnosti..no, to si ještě musím přebrat, tady mi něco chybí, ale  bylo by to asi řešení principu tařina článku o ústřici a perle..)...trošku to zavádí  s problematikou ztotožnováním se s formami, ale to už není o tématu struktur tohoto stvořeného prostředí, do kterého vstupujeme jako pozorovatelé za účelem jeho poznání..tak spíš dál..

..ted k té specializaci a kooperaci buněk, organismů atd..pán vypráví geniální příběh..o tom jak vysokoškoláci na prestižních školách jdou za svými metami individuálně, tak aby dosáhli lepších výsledků než druzí..a že jemu vstoupilo do cesty naučit témuž třídu studentů z horších poměrů a vstupních podmínek, jejiž prvotní srovnávací výsledky byly velmi nedobré v porovnání s prestižními studenty..a tito se díky i jeho přístupu začali onen semestr učit a tvořit společně, začali automaticky kooperovat, a výsledkem byla srovnatelná úroven s ostatními studenty při závěrečných zkouškách a dokonce i následné lepší uplatnění v praxi..uvědomila jsem si skrz toto, že podobné principy používala i moje dcera na střední škole, kdy se část dětí spojila, daný úkol si rozdělila a výsledek dosáhla s mnohem menším výdejem sil a přitom v plné kvalitě..a došlo mi, že principy tohoto nového druhu kooperace jsou již mezi námi obsaženy, postupně prosakují ven a v okamžikou dosažení jejich kritického množství se slijí v novou kvalitu..a uvědomila jsem si že je to tak s naší společností - není neudržitelná, pouze stačí, začneme li kooperovat funkčním způsobem..
..ted je to tak , jakoby by zde, v rámci našeho organismu, fungovaly bunky, které pro činnost celku nemají žádný účel, nebo bunky, které si pro svoji existenci berou více energie než opravdu pořebují - takové organismus přestane energeticky vyživovat, a ony samy uschnou a odpadnou, či jak to nazvat..a že začneme li kooperovat tak, jako třeba naše děti, nebo jako už někdy i my, jako bunky jednoho celku organismu, které vědí, že hrají li kvalitně za sebe respektujíce stav prostředí, hrají současně i za celek a naopak, budeme mít vše co potřebujeme k harmonickému bytí a prožívání těchto struktur..

...všechno tohle jsou věci, které jsou více či méně jasné každému, líbí se mi, že jsou vlastně vysvětlitelné a rozklíčovatelné z úplně jednoduchého matematického, fyzikálního, biologického či jakého principu, že bytí vnímané námi jako Duchem vstoupivším do prožívání určitých struktur, je v prvopočátku "jen" výdechem a nádechem.. a že nic není dobé či špatné, protože každý organismus jako celek je vždy v rovnováze a dobrými či špatnými se jeví pouze kousky vytržené z kontextu celku..

.... jistě není na mně to řešit, jen popisuji své pocity a vím,že na mně je prožívat tento život či úkol, jak nejépe dovedu..věci však spolu souvisí a vzájemně se ovlivnují, tak myslím že není od věci tyto souvislosti, alespon v rámci možností, zkoušet vnímat..
svoji harmonickou strukturu si vytváří více či méně pomalu každý systém sám a cesta k optimu je vlastně průběžný proces..
..tahle úvaha o struktuře je jen o části vnímaného matrixu, protože tady není vůbec řešen a zohledněn vstup nás jako neměnných a stálých kvalit vědomí do těchto struktur a jejich zakoušení a prožívání.. prvotně však těmito strukturami nejsme, jsme pouze jejich vnímateli..to je zase o jiném..

..tedy, myslím, že až sem by dočetl jen chuck noris..:-)

[Semangat]

Zatim jsem precetla jen konec o tom Norisovi :D

[Karla]

dobře jsi udělala :-))))

[Semangat]

:-) no je to takovej muj oblibenej vedome rizenej zvyk , nejprve cist konec. ;)
Jdu si to precist. :)

[Semangat]

Jsi dobra ze jsi sve dilky poznani schopna takhle pisemne sdelit. Ale podle sebe bych rekla ze Ti to jde protoze to jde samo.
Pro mne osobne to nesmysli nejsou ,rozpoznavam v sobe to co pises, Vnimam ze ti rozumim. :)

[Karla]

jo, myslím, že to nepíšu já.. ..je to zajímavý, určité věci skrz tebe proudí a pak je lze jaksi taksi sdělit, to jsme se už bavily o těch šumech ve výrazivu, že nelze sdělit moc formou ale nacítěním obsahu, ale jakmile ted poslední dobou neučiním tak ihned, věc se jakoby rozplyne a nevrátí se.. minimálně ne v takovéto hloubce - asi proto, že se již stane mnou a jako jednotlivost nelze již vyseparovat.. děje mají takové své patřičné vlny a v těch se jakoby konají samy.. neběží li vlna, je to jakoby dřina a navíc pocitově úplně k prdu.. jakoby nastal čas konat bez přemýšlení.. tedy on tu byl asi vždy, jen mně docvakává až ted  :-)

[Semangat]

Ano i ted jsi to perfekte popsala. Naprosto s tim souznim deje se to takhle.
Koná se to samo, jinak bez toho by to byla drina, nejde to vymyslet , vypremyslet,lze to jen nechat samo proudit kdyz se to deje.
A opravdu podrzet to nejde a rozplyva se to stejne tak jako mraky na obloze. Neopakovatelne nyní. :) ;)
Vlna za vlnou v neopakovatelne podobe byti. :)

[Karla]

:-) ten máme spuštěnej tam někde uvnitř asi všichni..:-)