O stravě – jak to vnímám já

[Spokojený život (Nová cesta)]

Strava je naší každodenní součástí. Každý den (pokud se zrovna nepostíme) rozmýšlíme nad tím co budeme jíst. Velkou roli ve výběru stravy hraje zvyk. To, co jsme si přinesli z dětství. Co nám bylo nabízeno odmala přijímáme jako “normální”. Pokud dítě vyrůstá v rodině, kde se běžně k obědu vaří knedlíky, omáčky, maso, sladká jídla, těžká, smažená jídla, pak je to pro něj “normální” a dokud nezačne mít zdravotní problémy, nehodlá na tom ani nic měnit.

Naše chuťové pohárky si rychle zvykají. Tělo si vytváří závislost na určité chuti. Kdo má rád slaná jídla a dostane talíř od člověka, který solí málo, hned zaznamená rozdíl v chuti a jídlo mu nebude tolik chutnat. Stejně to bude i naopak.

Důležitost volby stravy byla dlouho zanedbávána. Stačí podívat se na skladbu obědů ve školkách a školách….pro hodně lidí zcela normální a běžná jídla….Pokud půjdeme po výživových hodnotách, energetických hodnotách….je to mrtvá strava plná prázdných kalorií…

Udělejte si doma malý experiment…zkuste si každý den k obědu dát oběd z jiné skupiny a sami uvidíte, že vaše tělo se bude cítit rozdílně…

1. den si dejte něco typicky českého – vepřoknedlozelo, svíčkovou s knedlíkem, řízek s bramborovým salátem….a pozorujte, jak se budete cítit po jídle (všežravec)

2.den zkuste něco syrového ….třeba zeleninový salát se zálivkou z olivového oleje, mořské soli, citronu a opět pozorujte, jak se budete cítit (syrová strava-raw food)

3. den nějaké vařené zeleninové jídlo (vegetariáni)

4. den třeba makrobiotiku (makrobiotici)

5. den syrové ovoce (frutariáni)

O co mi jde? Sama jsem vyzkoušela různé styly a zjistila, že úplně nejlíp mi je, když jím co nejvíc syrové stravy. Miluju ovoce a zeleninové saláty, i zeleninu jen tak.

Zvyk je železná košile, na snídani jen ovoce není problém, ale dát si syrovou stravu k obědu už pro mě problém byl…Cítila jsem se lehká jako anděl, ale měla jsem stále pocit, že jsem se nenajedla do syta… Když jsem párkrát vydržela dát si jen syrový oběd, tělo si začalo zvykat a už to nebyl velký problém vydržet….

Většina lidí stravu příliš neřeší dokud nezaznamená závažné zdravotní problémy. Ani u mě to nebylo jinak….Ke změně stravy mě přivedla v 17 letech prodělaná mononukleóza. Pár let nato dvanáctníkový vřed, stálé problémy se žaludkem….

Strava je důležitá, ještě důležitější jsou ale naše myšlenky. Strava nám může pomoci, abychom se cítili lépe, zdravě, měli energii. Správně volené a cílené myšlenky nám pomohou pochopit podstatu nemocí. Za každou nemocí se skrývá problém na duchovní úrovni. Když se naučíme číst ve spojitosti těla a duše, pochopíme lekci, kterou nám nemoc má předat, budeme se stravovat co nejvhodněji pro naše tělo…pak může dojít k harmonii jak uvnitř, tak vně….

Není žádný univerzální styl jak se stravovat. Makrobiotik bude propagovat převážně vařenou stravu, která je vyvážená, ale postrádá energii (pránu). Ta se totiž vařením snižuje. Vegetarián bude hlasovat pro to, abychom nejedli maso…

Pro každého člověka je důležité naučit se naslouchat svému vlastnímu tělu. Naučit se porozumět signálům, které nám dává. Přestat tělo zahrnovat chemickými látkami a dodávat mu co nejvíc energie a živin. Nepřejídat se (ano teorie mi jde dobře), méně kombinovat….

Miluju léto. Všude je dostatek zralého čerstvého ovoce a zeleniny. Když si někde u lesíka utrhnu pár jablíček, špendlíků či třešní, cítím se skvěle a sytá. Z ovoce ze supermarketu už takový pocit nemám. Třeba jablka, často chuťově celkem dobrá a křupavá, velká, sním 2 a stále nemůžu říct, že bych se cítila extra sytá. Zato ta malá kyselá z přírody mě zasytí hned.

Už víc jak půl roku nejím maso. Občas mě přepadne děsná chuť na něco z masa. 2x jsem to zkusila, ale vůbec už mi to nechutná. Když někde řeknu, že nejím maso, každý se hned strachuje, že nemám dostatek bílkovin, že mi něco bude chybět…přitom většina obyvatel, která maso konzumuje, trpí nemocemi z nadbytku masa…

Osobně cítím, že mléčné produkty taky nejsou vhodné. A zase slyším – pozor, bude ti chybět vápník!

Je až tragické, jak nám mléčný a masný průmysl vsugeroval, jak moc jejich výrobky potřebujeme….stačí vejít do kteréhokoliv supermarketu….oddělení mléčných a masných produktů zabírá velkou část….

Nejsem žádný extremista, pokud mám dlouhodobě chuť na sýr tak si ho dopřeju. Nemá cenu, aby se člověk trápil a jedl něco s odporem a vzpomínal na jídla, která už nemůže. Čím víc si něco vědomě odepíráme, tím větší na to máme chuť…

Dlouho mi trvalo než jsem našla sílu brzdit sladkosti…Stále si občas něco sladkého dám, ale už ne tak často jako dřív. Cítím, že syrová strava je mnohem důležitější, než jsme si mysleli a že lidstvo postupně upustí od živočišné stravy a přejde na rostlinnou.

Já osobně jsem zkusila makrobiotiku. Před asi 2 lety mi dělala dobře, krásně jsem se vyčistila a cítila se jako znovuzrozená. To stejné cítím nyní při syrové stravě. Naše závislost na vařeném jídle je velmi silná. Naše těla jsou zvyklá cítit sytost, kterou vytváří vařená strava. Když sníme “jen” něco syrového, stále cítí prázdnotu. Jde jen o zvyk. Tak jako se kuřák odnaučí kouřit, my se odnaučíme jíst to, co nám v globálu nedělá dobře (pečivo a výrobky z bílé mouky, sladkosti, masné výrobky, mléčné výrobky, smažené) a nahradíme to stravou, založenou na péči o tělo. Jak můžeme chtít, aby naše těla fungovala dokonale, pokud jim dodáváme nekvalitní stravu? Jak se cítíte, když si koupíte to nejlevnější a nejméně kvalitní oblečení? Jak bude jezdit váš vůz na levný benzín, levný olej? Proč když si kupujeme co nejkvalitnější oblečení, obuv, auta, elektroniku…si nedopřejeme co nejkvalitnější stravu?

Nemusíte všechno kupovat v bio, zkuste si najít pěstitele ve vašem okolí, choďte na farmářské trhy a pokud kupujete maso, mléko a vejce, tak v co nejvyšší kvalitě….protože jsme to, co jsme snědli. Vše, co sníme, se stává součástí našeho těla. To, jak se cítíme teď je odrazem naší minulosti. To jak žijeme a myslíme teď je naše budoucnost

autor: Jolana

web Nová strava