Jak být sami sebou?

[Spokojený život (Nová cesta)]

V naší společnosti je stále velké množství lidí, kteří mají problémy se sebepřijímáním. Doba, do které jsme se narodili, je plná převratů, přerodů, změn, náročných zkoušek, je plná násilí, hledání smyslu života.... Všichni lidé na planetě se rodí s nějakým "restem". Podle toho, kam jsme ve svém vývoji už došli, se zformoval náš nynější osud. Jsme ztělesněnou minulostí. Vše, co se nám v životě děje je odrazem toho, jak jsme mysleli v minulosti. To, co jsme zaseli, teď sklízíme. Doba žní je vlastně neustále. Každý den, každý moment, to co prožíváme je odrazem toho, jací jsme byli. To, jak vnímáme, myslíme a jíme teď je naše budoucnost. To je to, co sejeme....

Náš osobní vývoj můžeme pozorovat při pohledu zpět....Vyvíjíme se jednak jako jednotlivé bytosti a jako celé skupiny, národy, stejně se vyvíjíme jako celé lidstvo, naše planeta se vyvíjí, celý planetární systém se vyvíjí...kdo ví, kam až dosahujeme...

Pozorujme třeba stravu...jak se vyvíjela...co jsme my lidé jedli v minulosti...Naše těla se postupně přizpůsobují všem změnám. Naše věda dochází k různým poznatkům, které si často protiřečí. Lidé ztrácí orientaci, co je tedy zdravé a co nezdravé? Je cholesterol nebezpečný nebo není? Máme pít kávu? Můžeme pít mléko? Co máslo, je lepší než margarín? A co maso? Vařit? Nevařit? Jíst syrové? Jíst makrobioticky? Být vegetariánem, vitariánem, frutariánem? Nebo jsme breathariáni?

Byly doby, kdy hmota byla stavěna nad ducha. Dnes už se ví, že jakákoliv hmota je vlastně shlukem energie na určité vibrační rovině. Necháváme se klamat naším zrakem a to, co nám připadá hmatatelné, vnímáme jako skutečné. Učili nás, že existuje pouze to, na co si můžeme sáhnout. Vše ostatní byly nesmysly a pavědy...

Dnes, v době internetu, jsme zahlceni informacemi. Je pro nás náročné vybrat si ty správné. Čemu věřit? Co dělat? Televize chrlí hororové zprávy jednu za druhou. Ze všech stran na nás útočí reklamy o dalších úžasných výrobcích, které určitě musíme mít.....

Jak mezi tou přemírou informací a útoků ze všech stran najít sami sebe? Kdo vlastně jsme? Někdy celý život hledáme a hledáme, stále se rozhlížíme všude okolo a hledáme ten smysl života...Kým jsme, kým máme být, jaký je náš úkol na planetě, proč jsme se narodili....

Vše je velmi jednoduché. Je to natolik jednoduché, že se bojíme této jednoduchosti uvěřit, a tak běháme ze strany na stranu a hledáme, jak si ten život zkomplikovat. Co dalšího na sebe nabalit...

Život sám je velmi jednoduchý. Vše je dané. Jsme herci svého života. Naše duše toužila narodit se do této doby, rozhodla se na sebe vzít tuto fyzickou formu, aby mohla zažívat a prožívat. Aby si mohla hrát. Tak, jako malé děti milují hraní...Podívejme se na malé děti. Co řeší? Jak žijí? Kolik času věnují dělání toho, co je baví? Jak se smějí? Jak dlouho se zlobí? Takové malé dítě, i když dostane na zadek, za chvíli o ničem neví a zase je veselé... To my, dospělí, si život komplikujeme jen co vylezeme z dětství. Děláme to, co nás naučili naši rodiče. A oni nás to naučili, protože je to naučili jejich rodiče.

Je na nás zastavit se, zamyslet se, rozhodnout se, kdo jsme, kým chceme být, jak chceme žít, co doopravdy chceme dělat, co nám způsobuje radost. Naučit se vzájemně si odpouštět, milovat sami sebe, milovat druhé tak, jako by byly naší součástí, protože oni opravdu jsou. To jen naše oči, které se naučili vnímat pouze hmotu nevidí, že jsme všichni vzájemně propojeni jemnou energetickou pavučinkou. Zapomněli jsme, že to, co činíme druhému, činíme sami sobě. Nevidíme okamžitou reakci a nespojujeme si že to, co se nám děje teď je to, co jsme my dělali v minulosti, jak jsme mysleli, čím se živili. Dám opět jeden příklad:

Vezměme si třeba elektrickou energii. Téměř každý má doma zavedenou elektriku. Když potřebujeme zapnout pračku, stačí zmáčknout knoflík. Stejně tak můžeme luxovat, mixovat, zapnout myčku, žehličku, rádio, televizi, počítač....stačí jeden "klik"....Stejně tak jsou na tom všichni okolo nás. I jim stačí "jeden klik"...Kolik z nás si ale uvědomuje, že je napojeno na síť, která vede od "zdroje" k jednotlivým uživatelům? Jak málo stačí, aby jeden nezodpovědný uživatel ohrozil celou síť? Stačí zapnout příliš přístrojů najednou a vyhodíme pojistky v jednom bytě (domě). Někdy se díky jedné fréze podaří vyhodit celou ulici, čtvrť....Občas se stane výpadek proudu v celém městě....Viník bývá jeden....Až v takových chvílích si uvědomujeme, jak důležitá je pro nás elektřina. Jak moc jsme na ní závislí a jak nám chybí, když ji chvilku nemáme k dispozici.

Zapomněli jsme, že tvoříme kolektivní energii, že my všichni tvoříme to, co se děje na celém světě. Zapomněli jsme jak obrovskou moc má každý z nás....Jak důležité je "jeden za všechny, všichni za jednoho"....jak důležité je, abychom vědomě vybírali myšlenky a jednali uváženě, abychom brali v potaz i ostatní. Je důležité probudit se a uvědomit si, že naše vlastní konání ovlivňuje nejen nás, ale i ostatní.
Nemusíme "páchat dobro", vysílat pozitivní energii ostatním, zaměřovat se na pomoc druhým. V prvé řadě potřebujeme posílit sami sebe. Protože když se každý zaměří sám na sebe a začne zvyšovat své vlastní vibrace, jednak začne přispívat do kolektivního vědomí, druhak nepřímo ovlivní lidi okolo. Vaši přátelé, rodina, známí, děti...si všimnou, že jste se změnili. Pokud na ně nebudete tlačit, pouze jim budete  sloužit svým vlastním příkladem, dosáhnete změny u druhých rychleji a efektivněji. Protože "ti druzí" nebudou cítit z vaší strany nátlak, nebudou cítit že je soudíte či odsuzujete jejich chování, způsob myšlení.....

Všichni pocházíme ze stejného zdroje. I ti "negativní" mají svoji úlohu zde. I oni si potřebují zažít a prožít to svoje. Pokud je budeme odsuzovat, posuzovat či kritizovat, jsme to my, kdo se odděluje od jednoty. Jsme to my, kdo se odděluje od "Božství". Proč bychom měli posuzovat to, že druhý člověk má jiné potřeby než my? Z jakého titulu? Jen proto, že my takové potřeby nemáme? Když vedle sebe budou stát dva lidé, jeden bude mít žízeň a druhý hlad, žádný z nich není horší než ten druhý. Jen mají rozdílné potřeby. Toto je velmi důležité, abychom jako lidstvo pochopili. Až pochopíme a přijmeme, že máme rozdílné potřeby, že jsme v rozdílných etapách vývoje a že máme v prvé řadě pracovat na svém osobním vzrůstu, "zametat si svůj dvoreček a nekoukat k sousedovi", pak umožníme vzestup. Jak náš, tak všech ostatních....

Přeji vám krásný den,
s láskou Jolana

www.nova-cesta.com
foto: zdroj internet

[Spokojený život (Nová cesta)]

moc díky za tvůj láskyplný komentář :)

Jolana

[Hrošík]

Děkuji! Krásné a hlavně pravdivé čtení. Jako vždy, skvělý článek.. Děkuji..