..o příjetí světa v sobě..

[Karla]

Právě jsem pochopila, proč ve svých cestách životy oscilujeme mezi opačnými poly týchž principů, našich specifických nastavení.. proč se ztotožnuji a prožívám jednu stranu spektra, abych ji pochopila a poznala, rozlišila kudy právě cesta nevede a abych v dalším zrození vstoupila do modu zcela opačného .. tam jsem si myslela, že část cesty končí, poznáním co je tmavé a co světlé.. co rub a líc, dobro a zlo.. ale to není vše.. řeknu to příkladem – pokud v jistém úseku lpím na hmotě či majetku, tak, že je upřednostnuji před respektem k celku, projdu trnitými cestami poznání abych stanula v bodu, kde jsem již od této vazby osvobozena a jsem tím, kdo na těchto principech nelpí.. cesta však pokračuje dál a já poznávám ty, kteří mi esenci lpění na majetku a hmotě servírují nejen snad pod nos, ale do samé dřeně vnímání.. abych zacítila příšernost oné esence a prvotně i pocit odporu k ní.. ano, tudy že cesta nevede.. je třeba však zajít ještě dál, a pochopit, že ono, co bytostně nepřijímám, jsem též já.. já jsem světlo i tma, zlo i dobro.. jsem vše v projeveném, proto je dokážu slyšet a vnímat.. a je tedy na mně pojmout je – pojmout se – do své všeobjímající náruče a milovat obé, milovat vše.. válku i mír, světlo i tmu, protože všechny prinipy se zrodily skrz mne.. jsou mnou.. teprve, až zvědoměny a bezvýhradně přijaty, stanou se všepatřičnou částí mého celku, kde přijato a patřičné je vše.. všechny odstíny spektra bezhlesně oddechují v mém srdci.. pak další část cyklu splynutí završena..

[Ladislav]

To je síce pravda, ale keď príde hlad, alebo chuť niečo spraviť , tak vtedy to neplatí. Bezhlesne oddychovať človeka veľmi dlho nebaví. Hlavne chlapom by sa z ničnerobenia mohlo niečo prihodiť..

[Jana Mitysková]

jj Káji to mám za sebou naprosto vím o čem píšeš. Jenže to je hrozně složitý pohled, když už jsi nad ním tak víš miluješ, chápeš.....přesto tvé myšlenky z časů nelásky jsou v podvědomí a vyskakují jakmile šupneš do nižších vibrací a nemáš přístup k lásce bez podmínek beruško a to je běh na hodně dlouhou trať. Nevím, jestli by kdy skončil, kolikrát jsem došla k pochopení nahoru vytáhla to do bezpodmínečnosti a jakmile spadneš do nižší je to tu zas....nekončící boj. Jde o kotvy z vyšších světelných myšlenek, které jsou ve fyzickém těle pevně ukotveny a když vibruješ níž tak je použiješ jako přemostění. To mi funguje, pokud nemusím reagovat rychle v nějaké situaci a i tam už to jde. Problém nastane když jde o tvé tělo a bolí, nebo něco jiného se s ním děje na nižží úrovni vibrací a nedá ti pokoj a nejsi schopna navodit vyšší světelnou myšlenku, ego tě stáhne dolů jak švestku :-)

[Jana Mitysková]

V podstatě neustále vytahuješ své podvědomé myšlenky a přeměňuješ vyšší myšlenkou do lásky a takhle se posouváš do vyšších a vyšších vibrací. Až dojdeš k iluzím :-) vděčnosti za ně a tím k lásce bez podmínek co bude dál?????

[Karla]

možná je to neverendingstory.. proč řešit co bude dál, když ted je ted.. za sebe si představuju ono zvědomování zdroje skrz nás do dalších a dalších koutů, jemnějších a jemnějšímodstínů či levelů.. vždyt vše lze dělit do nekonečna, protože i to co je nejmenší a největší splývá.. tak si myslím, dokud budu vnímat v projeveném, bude to stále ze sračky do sračky ze sračky do sračky(terminus technicus mého hmotného úhlu pohledu) .. jen jemněji a jemněji.. až i onon prožitek bude v jemnějším a jemnějším levelu.. jako když co dříve nás ničilo na tělech, ted sídlí na tělesných duších a časem se přesune ještě jinam.. tak se ta spirálka zjemnuje, ale pořád je tam do a ven do a ven.. nádech výdech.. pro mne tady never ending.. tady v prjevenosti neexistuje - až budu nad, až bude hotovo.. chci ten proces, ne jeho ukončení.. tak si tu pěstuju držitele ve hře-ono ego, uvědomění si individuality....zatímco tam v pozadí všeho jsem nic, esence ticha.... .. alespon zatím to tak cítím..

[Jana Mitysková]

Já ti povím o tom taky někdo psal nějaký AA...jde o překopírování svých myšlenek a s nimi spojených emocí do duchovního těla světelnýho. Máme je uloženy v emočním a fyzickém a proto nás to hází do nižších vibrací, páč naše stará myšlenka, která vyjede z podvědomí s námi hodí i když ji pak pomilujeme. Nestihneš to je to rychlý a zrychluje víc. Proto budem muset začít bydlet s duchem v duchovním těle, nebo spíš ho mít jako bod vnímání a to jsi právě v těch iluzích :-) Takhle jsem to měla já ...můj názor, nerada bych ti ho programovala, ale už se stalo, zrovna jako nám Lumír naprogramoval tenhle web :-)  a info v něm díky díky

[Karla]

čím déle baletka cvičí, tím lépe tančí.. nevím, chce li baletka do důchodu..třeba má jen stále více a více radost z tance..

[Jana Mitysková]

Každý jsme nějak naučeni jednat a návyk je to co překonáváš

[Jana Mitysková]

tělo aspoň moje je vlastně blbý, protože, když jsem se smířila se vším i se smrtí, pochopilo, že je to možná jízdenka do 5.D zrychleně a začalo se tak chovat, takže mi nezbývá než se s ním přestat ztotožňovat a zabydlet se v astrálu

[Jana Mitysková]

jj moje baletka má už docela dost, je unavená z té dlouhé cesty přesvědčování svého těla, že na tohle a tohle už faaakt nemusí reagovat, že tyhle a tyhle myšlenky už jsme zpracovávali......jsou tam Káji vlastně hlavně zvířecí pudy a archetypální vzorce tam vespod v té DNA....nevím holka jestli naučíš své tělo nereagovat když se na tebe bude řítit tank :-)

[Ladislav]

Alebo ohnive gule z nebies. Nechcem vyrušovať, ale o jemnejších motívoch stačí uvažovať až keď budeme v tých jemnejších svetoch. Je to omnoho jednoduhšie ., a aby ste nám zase príliš rýchlo nevyvanuli.