Sebeláska a sebepřijetí

[Livisipea]

 

Jak se mít rád a jak se přijmout

Mnoho lidí se mi svěřuje, že se nemají rádi, že se neumí přijmout takoví, jací jsou.

Oni příliš přemýšlejí o tom, co si druzí lidé o nich myslí. Je to pro ně příliš důležité. Stávají se zajatci svých vlastních pravidel, která si vytvořili ve své vlastní mysli. A psychicky mlátí sami sebe uvnitř své vlastní hlavy.

Jak vzniká vztah, který máme k sobě?

Co způsobuje, že se nemáme rádi?

Tak za prvé: nikdo nás nenaučil, jak mít rádi sami sebe. Pokud dítě vyrůstá v rodině, kde jeho rodiče nemají v pořádku vztah se sebou, a kteří mají nízkou sebeúctu a sebehodnotu, dítě nasává jako houba chování, pocity a myšlenkové vzorce rodičů.

První věcí, která ničí milující náš vztah se sebou, je podmíněná láska, kterou zažíváme v dětství.

Dítěti je opakovaně sdělováno, že „nevyhovuje“, pokud nesplňuje často přehnané rodičovské požadavky. Rodiče kladou na své děti přehnané nároky a nemluví s dětmi o chybách, které v životě udělali.

Na druhou stranu pokud v dětství zažíváme, že jsme dost dobří takoví, jací jsme, je to pro nás silný ochranný štít, který nás chrání celý život.

Dalším důvodem, který způsobuje neláskyplný vztah se sebou, je že:

Rodiče zpochybňují prožívání svého dítěte větami:

Neplač, kluci nebrečí.

Nesměj se, co si o tom řeknou ostatní.

Nerozčiluj se, co si druzí o tobě pomyslí.

Tím dochází ke znejišťování dítěte, dítě se potom často obrací na druhé, aby mu řekli, jak se má cítit. Naše společnost si zvykla přemýšlet, že zažívat negativní emoce je špatné. To, co je špatné, je potlačování negativních emocí. Potlačené emoce přecházejí do podvědomí, kde je prožíváte stále. Věci, které se nám v životě staly, se stále dějí v našem podvědomí.

Nebojte se své úzkosti. Nebojte se svého strachu. Uvědomte si, že není možné prožít život bez strachu a bez negativních emocí.

Rodiče s nízkou sebedůvěrou sdělují dětem, že je důležité, co si o nich druzí myslí.

„To neříkej, co si o tom řekne babička, tetička, sousedka atd.“

„Tak se nechovej, co si o tom pomyslí, paní učitelka?“

„To nedělej, tatínek jinak bude zklamaný.“

„Co si o nás lidi pomyslí, když odejdeš z té školy.“

Takovými opakovanými sděleními postupně začnete dávat svoji hodnotu na posouzení druhým.

Začnete přemýšlet, co si o vás druzí myslí. Začne to být pro vás příliš důležité.

Pokud je to váš případ, zapamatujete si následující statistiku, která platí všeobecně na každého člověka.

10 % lidí vás hodnotí pozitivně.

10 % lidí vás hodnotí negativně.

80 % lidí se o vás vůbec nezajímá, jste jim úplně jedno.

Když dáváte svoji hodnotu na posouzení druhým, začnete přemýšlet o tom, jak být perfektní. Perfekcionalizmus je jedním ze znaků nízkého sebevědomí. Žádný člověk není perfektní. Všichni děláme chyby, protože je to jeden ze způsobů, jak se učíme.

Pokud dáváte svoji hodnotu na posouzení druhým, hlavou vám probíhají věci: oni si o mně musí myslet, že jsem hloupý, že jsem trapný, že jsem k ničemu atd.

K vytvoření správného vztahu se sebou by rodiče měli komunikovat se svým dítětem následovně:

Jsi v pořádku, protože jsi náš. Jsi v pořádku právě takový, jaký jsi. Jsi naprostý originál a my tě takového máme rádi.

Co dělat, pokud vaši rodiče neměli zdravý vztah se sebou a nenaučili vás, jak se mít rád/ráda?

Na vědomé úrovni se vztah se sebou vytváří těžko. Proč? Pocity, které máme o sobě, naše sebevědomí, vnímání naší hodnoty, jsou součástí našeho podvědomí, jsou to programy, podle kterých funguje naše podvědomí. Pokud chcete natrvalo změnit svůj vztah k sobě, je zapotřebí předat nový program svému podvědomí. Díky technice sebehypnózy se stanete svým vlastním hypnoterapeutem a můžete si tak sami vyléčit své nízké sebevědomí a neláskyplný vztah k sobě.

Převezměte zodpovědnost za svůj život do vlastních rukou a uvědomte si, že  si musíte pomoci sami pozitivním programováním svého podvědomí.

Více na: http://www.mariemichalickova.cz/jak-se-mit-rad-a-jak-se-prijmout/#i...