Změňme způsob porodu

[Livisipea]

 

(a za dvě tři generace možná změníme svět)

„Je těžké představit si děsivější vstup do života než ten,
který porodnictví vymyslelo několika posledním generacím“
Frederic Leboyer

Zažíváme bezprecedentní globální ohrožení na jedné, a celou řadu konferencí, jako je tato, na druhé straně. Řešení nám ale stále uniká. Řada vědců a myslitelů se shoduje, že musíme obrátit svou pozornost od studia vnějšího prostředí směrem dovnitř, ke způsobu, jakým funguje lidský mozek a vědomí. Jiní dodávají, že žijeme přelomovou dobu a stojíme, když vše dobře dopadne, u zrodu nové doby. Navrhuji vzít to doslova a soustředit se na sám počátek naší existence, na porod.

Co když jistá nepoučitelnost dějinami, rostoucí agresivita, nárůst terorismu ale i současná hrozba globální ekologické katastrofy mají své příčiny také ve způsobu, jakým rodíme své děti? Co když skutečně platí, že děloha je prvním ekologickým prostředím každého člověka a jak se k dítěti, když je v děloze a při porodu chováme, tak se i ono bude chovat ke světu? G. Bateson v této souvislosti prohlásil před čtvrt stoletím, že „všichni jsme více či méně poškozeni“. Ukazuje se stále jasněji, že první minuty života dítěte jsou nejzásadnějším obdobím v životě člověka. Pokud dítě nezíská základní jistotu, že svět je bezpečné místo, kde ho milují, pak se začne odvíjet spirála, vedoucí až k agresi a násilí.

Medikalizací porodu, tedy uvrhnutím rodičky z jejího přirozeného prostředí do podivného světa, kde je obklopena podivnými lidmi, kteří používají podivné přístroje, aby s ní dělali podivné věci pod záminkou, že to je pro její dobro, jak to příznačně definovala již před lety Světová zdravotnická organizace, ovlivňujeme stav její mysli a jejího těla natolik, že to nevyhnutelně mění i její původně přirozený a snadný způsob, jak by tímto tak intimním aktem prošla. Výsledkem je, že dnes už téměř žádný porodník netuší, jak by mohl vypadat porod bez veškerých vnějších zásahů. Výsledkem jsou porodní komplikace, obrovský nárůst císařských řezů a dnes prakticky běžné použití anestetik, citový chlad budoucích matek, dlouhodobé stresy dětí a vývojové poruchy jejich mozků, a nakonec, v dlouhodobější perspektivě, právě zvýšení běžného i mezinárodního násilí. Jak uvádí dr. Koukolík, „přibližně 6% stále stejných recidivistů páchá 70% nejtěžších násilnických činů“. Dnes se ví, že takto porodem a následnou „péčí“ negativně naprogramované neustálé ohrožení je základem pro další a další, složitější emoce (a sociální a zdravotní problémy). Třetina dětí pak dále selže v pozdější rodičovské roli a vyrostou z nich neschopní, zneužívající a lhostejní rodiče, kteří vychovají stejně agresivní potomky. Další třetina je sociálně poškozená a má sklon chovat se rovněž agresivně.

Když totiž není právě narozené dítě první vteřiny, minuty a hodiny u maminky, v šeru, teplu, u prsu, větší část povrchu mentální mapy jeho mozku je už navždy emočně označena znaménkem „mínus“. Takové hned na počátku takto poškozené, málo hlazené dítě je pak problémové, a je vysoce pravděpodobně, že v dospělosti nebude umět navázat rovnocenné partnerství s partnerem, bude mít sklon k agresivitě, výbušnosti, a následně k alkoholismu a podvědomé touze po autoritě, která za něho vyřeší všechny existenciální otázky. Takový člověk pak, v tomto smyslu ne vlastní vinou, není altruista, ale egoista, neschopen soucitu. Neumí mít rád, umí jen nenávidět a závidět. Nesnáší toleranci, jakoukoliv kritiku a cokoliv cizího a neznámého. Vyroste z něho voják, skin, pro zisk všeho schopný manažer nebo arogantní politik.

Skutečnými a prvotními příčinami pozdějšího individuálního i skupinového násilí jsou tedy např. kouření, alkohol a dlouhodobější stresy v době těhotenství (následné nízké IQ a pramalá emoční inteligence dětí i v důsledku nízké porodní váhy) a celá řada dalších příčin následných psychických problémů v důsledku porodních komplikací ale i předčasných porodů, a dále, pokud se týče drogové závislosti, i zbytečných aplikací anestetik, či různých dalších vyšetření matky i plodu. Dr.Beechová na toto téma uvádí: „Pokrytectví současné společnosti je neuvěřitelné. Kdyby těhotná žena veřejně (rozuměj – americká, u nás se bohužel nejen beztrestně, ale i obdivovaně nadále veřejně kouří a přiťukává skleničkami s alkoholem) přiznala, že kouří nebo pije, byla by veřejně popotahována, a kdyby přiznala, že bere heroin nebo jiné drogy, hrozilo by jí vězení a odejmutí dítěte. Nikdo se však nepozastaví nad faktem, že se při porodu užívají daleko silnější drogy, a že právě jejich užití může mít pro dítě celoživotní následky.“

Jenže tohle naprostá většina rodiček v Čechách netuší. Více než 70% z oněch každoročních 90 000 žen, které se chystají k porodu, je totiž naprosto a podle mne tragicky neinformováno.
(Zájemci nechť zkusí pročíst několik článků na toto a podobná témata na adrese
www.rodina.cz, nebo si najít v jakémkoliv vyhledávači anglické články zkušených prenatálních psychologů a porodníků, jakými jsou např. David Chamberlain, Michel Odent, Marsden Wagner, Henci Goerová atd.)

A nejde zdaleka jen o agresivitu a násilí. Lidský mozek se vyvíjí a strukturuje celý život, ale
co se týče hlavních propojení a potencialit, v průběhu těhotenství a dále až do jednoho roku věku. Pokud je dítě nechtěné, pokud matka v těhotenství kouří nebo pije, pokud je psychicky dlouhodobě stresována (a pokud je pak dítě porozeno s velmi pravděpodobnými a z toho všeho vyplývajícími porodními komplikacemi), určité části jeho mozku se nepropojí, a jinak chytrý člověk může být emočně naprostý imbecil, anebo, v těch lepších případech, zbabělec, sobec, závistivec, lakomec a nepřejícný egoista. Pokud se týče emocí, je na ně zaděláno právě v prvních minutách jeho života, a na celý život jsou základní emoce, utvořeny již v pěti či šesti letech. Chtít pak od bankéře, aby soucítil s chudým rolníkem na druhém konci světa je
nesmysl, protože bankéřův mozek toho prostě není schopen!

Souvislost mezi způsobem porodu a emočními problémy v dospělosti byla prenatální psychologií spolehlivě prokázána. Že to se současným stavem světa nesouvisí? Ale ano. A jak. Teroristické útoky na symboly moci a bohatství anglosaské civilizace prokázaly, že proti tomuto druhu terorismu neexistuje jiná obrana než prevence, a že biliony dolarů vynaložených na armádu a letadlové lodě by mohly a měly být vynaloženy spíše na transformaci způsobů, jakým rodíme, vychováváme a vzděláváme své děti. A nebylo by to rozhodně tak drahé, jako ty letadlové lodě. Moderní porodní lůžko stojí přes 300 000 korun, dřevěná porodní stolička, na které je porod snadnější, rychlejší a bezpečnější, stojí maximálně 1000 korun. Stát i různé nadace vydávají stovky milionů korun ročně na pomoc právě porodními traumaty celoživotně poškozeným dětem, přičemž prevence (informovanost rodiček a změna přístupu veřejnosti a porodníků) by stála jen zlomek těchto částek.

Svět přestává fungovat a žádná jiná řešení nikdo nenabízí. Co tedy položit si jiné otázky a zkusit to jinak? Co takhle začít od počátku, tedy od početí, těhotenství a především porodu?

 

[Livisipea]

Zajímavé informace o porodních asistentkách, dulách, porodech...

http://www.rodina.cz/rubrika/porodni_asistentky

[Semangat]

Tak podle mne protoze vsechno souvisi se vsim, je prave i zpusob jakym prichazime na svet prvotni pricinou toho jaky muzeme pozdeji nasledkem mnoha ovlivneni ( pricin a nasledku ) zaujimat postoj ke svetu ( a ke vsemu co do nej patri ) a sami vuci sobe.
Citovy chlad budoucich matek prave take mohl byt odstartovan jejich vlastnim prichodem na svet,
pocitem oddeleni od mulujici matky,ovlivneni pocity sve vlastni matky prozivane v nehostinem
prostredi apd.
Pozdejsi i citove chladna vychova zpusobuje ze deti jsou citove chladne a v pozdejsi rodicovske roli se to v tech horsich pripadech opet opakuje- kopiruje. Citovy chlad se odrazi i v partnerskych a jinych vztatich.
Zmeny Vnejsi nastanou jak vime uvnitr. A i clovek- dite ktery je puvodne ovlivnen mnoha zpusoby od prichodu na svet a vychovou, je v dospelosti zodpovedny a schopny dojit ke zmene uvnitr a pokusit se je projevit vne.
Neni to nic snadnyho ale tam kde je alespon castecne uvedomeni ze mame v kazdem okamziku nove moznosti volby tam to pujde.
Matky by se ve vlastnim zajmu mely zajimat a informovat o prirozeny zpusob porodu. Zajimat se o to jestli svemu diteti daji a davaji lasku. Zacina to prave na zacatku a to co matka bude schopna udelat pro sve dite, to dela v nejhlubsi podstate prave i pro sebe.
Mnoho zmen lezi v uvedomeni.

[Livisipea]

Souhlasím s každým písmenkem tvého komentáře, milá Semangat :-)