..prožil jsem spontánní teleportaci v Přerově při mých pracovních cestách..

[Milan Nový]

..ačkoliv není zatím fenomén teleportace vědou zcela objasněn, díky tomu, že prožívám mnohdy chvilky totálního splynutí s makrokosmem, tedy vlastně cítím, že já jsem ono a ono je já, v tento moment, kdy neexistuje minulost a budoucnost a z přítomnosti je opravdová !přítomnost!, kdy není a neexistuje žádné těsné "před" a žádné těsné "pak"..ocitám se v okamžiku, kdy se mi otevřou stavidla vnímání fyzické reality takovým způsobem, že jsem vším a všechno je mnou..

..v tento moment neexistuje ani čas a ani prostor..V podstatě nejde o cestování prostorem jako takovým, že se přesunu z místa "A" do místa "B", ale pomocí imaginace si vytvořím celou kompletní scénu toho místa úplně znovu..tak, jak jsem psal v minulém blogu, že Univerzum každým okamžikem pod mojí myšlenkou zaniká a já ho opět vytvářím, vytvářím ho úplně celé, vytvářím ho znovu se vším všudy..rychlost je taková, že není vidět tato změna navenek..do našich a mých smyslů se dostává postupně okénko po okénku ona změna..naprojektuji scénu v tom místě, naprojektuji prostředí, naprojektuji lidi, naprojektuji sám sebe, naprojektuji okolnosti, pocity, stavy a vše proto, abych mohl volně pokračovat tam, kde si to přeji..

..v tento moment mohu vytvořit detailně naprosto všechno, co si přeji..vím, že i toto je schopnost, kterou disponujeme úplně všichni a brzy, velmi brzy se u lidí, kteří jsou připraveni, se i tato schopnost projeví..mnoho z nás už je připraveno, chce to a dere se to ven z nás..

..jediná věc je ta, že zatím nemohu a nedokážu plně řídit tyto projevy vůlí..řekl bych také, že to na ní ani moc nezáleží..je-li tato věc a projevení této a jakékoliv jiné schopnosti žádoucí a prospěšné pro celek z jakéhokoliv důvodu, je to lidské bytosti tzv."dáno"..z mého pohledu jde o to, že si to sám buď dovolím anebo zakážu podle toho, zda tím plním anebo neplním jen svoje vlastní egoistické přání, potřebu a tužbu..většina našich přání, které si běžně přejeme v denním životě se nevyplní jen proto, že tím sledujeme osobní jakýkoliv prospěch a nepřejeme si pro ostatní..většinou tak dostáváme spíše "mapu" cesty k tomuto snu či cíli nebo přání, lidi do cesty, mnohdy i bolavé zkušenosti, ale i radostné, k vyplnění tohoto našeho přání..

..jel jsem do Přerova. Musel jsem být na jednom místě v Přerově, které je od nádraží vzdáleno cca. 5 km. Kdo znáte Přerov víte, že od vlakového nádraží vede přes město široká cesta s řadou obchůdků..jezdím nyní hodně vlakem..vystoupil jsem tedy na vlakovém nádraží v Přerově a jelikož měl vlak zpoždění a já se potřeboval dostat do místa schůzky v podstatě přes celé město, pocítil jsem jakýsi klid..byla to v pořadí druhá schůzka, na té první jsem rozebral některé věci a pokračování jsme si domluvili na dnešní den..

..toto byla moje první zkušenost s teleportací..Nevěděl jsem, že jsem toho už v podstatě schopný..stalo se to..už jsem věděl, že to nestihnu a ačkoliv jsem mohl zavolat, že přijdu později, stalo se, že jsem se bezpečně ocitl poblíž místa, kde jsem měl být..co ale bylo zajímavé, že člověk, se který jsem se měl sejít opuštěl svoji firmu v přesný moment, kdy jsem se tam objevil..on na mne neměl čas a velmi se mi omlouval s tím, že si špatně poznačil na mne číslo..domluvili jsme si náhradní termín..ten den se dělo mnoho a mnoho a mnoho věcí, které jsem mohl prožít jen díky tomu, že jsem se ocitl ve správný čas na správném místě, že jsem se tam dokázal tzv. "přenést"..vznikla jakási mezera v čase, díky které jsem mohl poté absolvovat úžasný den plný podobných načasování a synchronicit..rovněž i ten člověk, se kterým jsem se měl sejít, díky tomu, že naše schůzka regulérně neproběhla, stihl mnoho věcí, o kterých jsme si poté povídali..obrovský smích po celou dobu tohoto našeho následného III. setkání..neuvěřitelné náhody v jeho životě..krásné náhody..teď se zabývám prací pro jednu Nadaci, která posílá do nemocnic nemocniční klauny..dojednávám vlastně prostředky pro tuto činnost ve firmách..

..pochopil jsem, že ten den byl po všech stránkách výjimečný..vlastně se daly do pohybu spontánně věci, které se daly do pohybu jen proto, že se to ráno stalo to, co se stalo..po našem krátkém setkání v to ráno když už odjížděl, jsem mu předal důležité písemnosti, on je předal dál, zaúkoloval mnoho lidí nejrůznějšími činnostmi a všechny tyto činnosti a úkoly se splnily, on sám říká, že neuvěřitelně lehce a tak, jak to rozhodně není a nebylo zvykem..sám se divil tomu, že to jde takto lehce a že pokaždé byl nějaký problém a nyní se prostě vše vyřešilo velmi zajímavě a jakoby "samo"..ten den to byla jedna obrovská synchronicita, ikdyž jsme se tzv. "nestihli" normálně potkat..nic z toho by se nestalo, kdybych se na moment jeho odjezdu nedostal "včas" :-)), byť tímto způsobem..

..je to už cca. 2 měsíce stará záležitost, další poté přišly spontánně v následujícím období..rád bych o nich napsal..především jde o příběh, kdy jsem zažil "chůzi-nechůzi" po schodech a změnu místa mého těla ve vlakovém kupé..

..mějte se moc krásně, brzy se tohle bude dít mnoha a mnoha lidem..pokud máte kdokoliv nějaké zážitky tohoto druhu, klidně níže pište..myslím si, že je to v této nádherné době moc důležité, protože mnohým k tomuto prožívání sebe sama a svojí vlastní podstaty stačí už jen máličko..velmi máličko..tím "máličkem" může být i klidně pouhá zkušenost jiného člověka a proto si myslím, že bysme to měli sdílet :-)

..objímám vás přátelé..

Milan

[Shunyata]

...super, já zatím všechno trénuju jenom ve snech.... ale na sdílení moc nejsem, jelikož už dlouho jsem ve fázi, kdy bych nebyla schopná svá nová uvědomění předat ani svý o pár dní mladší verzi...  natož do úplně jiných světů :)

...navíc největší pokroky jsem vždycky udělala když nikde nic nebylo, nikdo nic nesdílel a tak nezbylo než se otočit dovnitř..... :)  

[Shunyata]

PS,  ale tohle sdílení je super, konečně i něco ze života a praxe....