MATKA ZEMÉ: KOŔENOVÁ ĆAKRA

[Ina Obr]

Země prostřednictvím Pamely

Drazí přátelé,

Já jsem Země. Miluji vás, jste moje děti. Pohybujete se na mém povrchu, zatímco jste zaneprázdnění tlaky svého každodenního života. Jdu za vámi a toužím vás pobídnout k tomu, abyste se vrátili do jádra toho, kým jste. Chci vás probudit k tomu, kým ve své podstatě jste.

Vy všichni jste na vnitřní cestě. Vaše duše chce plně sestoupit na Zem, spojit se s lidským tělem, žít a projevit se tu. Zatímco hledáte způsoby, jak překročit své lidství, vaše duše se snaží obsáhnout vtělení. Chce být člověkem, sestoupit plně na Zemi a vytvořit splynutí mezi duší a lidskou bytostí. To je na Zemi vašim smyslem.

Dnes hovoříme o kořenové čakře, energetickém centru vespod vaší páteře, čakře nejblíže Zemi a čakře, která je nejhlouběji Zemí ovlivněná. V mnohých z vás je v kořenové čakře usídlen strach. Kdybyste viděli kořenovou čakru většiny lidí na Zemi, pozorovali byste, že je křehká a neúplná, a někdy dokonce prázdná. Je to následkem toho, že mnoho lidí pochybuje o tom, zda jsou na Zemi doma. Pochybují, zda se tu mohou skutečně cítit bezpečně a vítaní.

Země je místem s potenciálem pro mnoho hojnosti a bohatství, a tím míním bohatství zkušeností pro vaši duši. Může tu být zažíváno mnoho radosti a inspirace. V současnosti je však na Zemi mnoho temnoty. Po mnoho staletí bylo lidstvo drženo v zajetí iluzí a strachů, které mohou učinit ze života na Zemi peklo. A tak se vaše přirozená moudrost zahalila. Objevuje se tu odcizení, které sahá až do jádra vašeho bytí.

Schopnost žít v opravdovém smyslu slova – žít v radosti a s inspirací – může přijít jen z přirozenosti. Vy jste se však postavili do protikladu přirozeného. Lidstvo se snaží vystupovat nad přírodu a tvrdohlavým a urputným způsobem se snaží vnucovat strukturu a pořádek do reality okolního světa. Tak to však nefunguje. Žijete uprostřed střepů obrazu starého světa, který rychle ztrácí svou platnost. Je to pohled na svět, ve kterém byli lidé organizátoři a manipulátoři okolního světa. Lidé se snažili ovládat přírodu ze své mysli a rozumu, a tím se sami sobě velmi odcizují. Lidé ztratili spojení s tím nejpřirozenějším v nich: se svými pocity, ztratili jednotu s živoucí realitou přírody, která je obklopuje.

Jakmile jednou ztratíte spojení se životem uvnitř sebe, ztrácíte spojení s životem venku. Objevuje se pak chlad a ztvrdnutí, které je možné pozorovat u mnoha lidských srdcí. V mnoha lidech je v kořenové čakře zřejmé, že nedokáží být kvůli strachu a potlačení, které se tu usídlilo, spojeni se Zemí živoucím a vitálním způsobem.

V předešlých poselstvích jsem hovořila o tom, jak duše sestupuje na Zemi. Velmi touží se tu inkarnovat a sestoupit do hmoty, do nejhlubší úrovně, aby mohla na Zemi přinést světlo a oživit hmotu zevnitř. Hovořili jsme o cestě skrze spodní čakry, cestě, která začíná v srdci a rozšiřuje se břichem: do solar plexu, do pupeční čakry a nakonec do kořenové čakry vespod vaší páteře.

Kořenová čakra je tím, o čem chceme dnes hovořit. Jak můžete uzdravit tuto svou část, jak můžete uzdravit strach a pochyby, které tu sídlí? Jak můžete najít odpověď na otázky: „Mám právo tu být? Jsem tu vítán/a? Mohu dovolit svému světlu zářit až k nejhlubším úrovním, do jádra mého života?“

Jste zvyklí přizpůsobovat se vnějšímu světu, jež zahrnuje očekávání společnosti. Lidstvo však nyní potřebuje lidi, kteří chtějí podstoupit novou cestu a umožnit tak obnovení přirozenosti. A tím míním přirozenost ve mě – vaší matce, Zemi – a zvláště a především přirozenost ve vás. A to učiníte tím, že přinesete novou živost, a tak zatvrzelé a zamrzlé části ve vás roztají, zahřejí se a budou znovu plynout a téct.

Jak můžete uvnitř sebe tento proces uskutečnit? Jak můžete pozorovat, přijmout a propustit původní strach, který je uzamčený v kořenové čakře? Dnes bych ráda hovořila o třech způsobech, kterými tak můžete učinit.

Prvním způsobem je prožívání krásy přírody. Abyste jemným způsobem vrátili klid své první čakře, kořenové čakře, perineu – všechny názvy pro totéž centrum – a pobídli ji k otevření se, aby jste se cítili na Zemi doma, potřebujete v přírodě najít místo, kde se cítíte uvolněně. Místo, kde nasáváte krásu přírody: stromy, rostliny, květiny, zvířata, ptáci, oblaka, nebe, rytmy ročních období. Místo, které vás naplňuje úctou svojí atmosférou a krásou přírody.

Záměrně vyhledejte takové místo, a pokud zrovna nemůžete ven, dívejte se na rostlinu nebo vázu s květinami ve svém pokoji. Vždy je ve vašem okolí něco z přírody. Přijměte tuto přirozenou krásu a zároveň vnímejte, v čem tato krása spočívá. Nejedná se o povrchní krásu, ideál, který je určován druhými podle lidských standardů, co je krásné a škaredé. Spíše se jedná o krásu, která zpívá ze své vnitřní povahy. Je to život sám, který prožíváte jako krásu: je to jednoduchost a odevzdání, které proudí rostlinou nebo stromem, který je za jedno s ročními obdobími, je to pták, který zpívá, nevinnost zvířat, které si jdou hravě a jemně svou cestou – to vás dojímá.

To, o co vás žádám, je, abyste sami sebe rozpoznali v přírodě. Často se domníváte, že jste od přírody vyjmutí, že jste odděleni od harmonie a rovnováhy, kterou tu najdete. Vy jste však součástí přírody. Pokuste se to nyní vnímat, zatímco přijímáte krásu, rovnováhu a rytmus přírody, neboť to jsou kvality, které chtějí proudit i vámi. Vaše mentální aktivita může proti tomuto pocitu vysunout bariéry a říkat vám, že sem nepatříte, vy už však jste součástí přírody, protože žijete v těle.

Obdivujte své tělo, stejně jako když obdivujete něco v přírodě. Abyste tak učinili, potřebujete zažívat své tělo zevnitř a nikoli zvenku – jak by mělo vypadat a jaké standardy musí splňovat. Všechny tyto představy krásy stanovené společností jsou těžkým břemenem, z kterých trpíte a které jsou zinscenované a falešné. Jsou tak chladné a umělé stejně jako způsob myšlení, který je vytváří a nařizuje – nejsou skutečné!

Vždyť se podívejte na ptáky a na listy na stromech. Jeden není stejný jako ostatní, každý je jedinečný. Nesrovnáváte je, neporovnáváte jeden s druhým, jen jednoduše vnímáte přirozenou harmonii a rovnováhu, která vyzařuje z přírody, když procházíte lesem nebo jste na pláži. Jednoduchost přírody – tak, jak se odhaluje v celé své komplexnosti, když jí procházíte – to je to, co uklidňuje lidskou bytost. Nyní vnímejte, jak vy sami jste součástí tohoto proudu a této nevinnosti. Můžete být tím, kým jste: můžete být součástí přírody. Příroda se chce skrze vás taktéž odhalit radostnou a vyrovnanou cestou.

Pak pojďme učinit další krok. Nyní zaměřte svou plnou pozornost na své vlastní tělo. Můžete udělat toto cvičení – pokud to tak chcete nazývat – když jste doma nebo na nádherném místě v přírodě, což je možná ještě lepší. Zaměřte svou pozornost dovnitř a pak si představte, že jste právě tak součástí přírody jako krásný strom. Energie vámi proudí a tekutiny ve vás tečou a přesně ví, kam jít. Vaše srdce bije, vaše krev proudí a vše ví, co má dělat. I přesto, že je vaše tělo složitý organismus, všechny orgány vědí, co mají dělat, a přirozeně inklinují ke zdraví a vitalitě. Vnímejte, že jste zahrnuti v obnovovací a léčivé síle, která je přírodě vlastní. V přírodě je přítomno tolik léčivých proudů a všechny jsou vašemu tělu dostupné. Vaše živoucí buňky vědí, co potřebujete, protože vaše tělo je velmi moudrý organismus.

Nyní si prohlížejte své tělo, jako by mělo svůj vlastní jazyk. Vaše duše se odhaluje právě skrze tělo a v něm, a to duše opravdu touží činit! Tělo není nic nižšího, něco podřadného. Tělo je obdivuhodná kniha, manuál duše. Nyní si představte, že jste tohle tělo dostali jako nádherný dar od Stvoření. Vnímejte úctu Stvoření k vašemu tělu a vnímejte, jak vás chce život s láskou opatrovat. Jste tolik zvyklí vnímat své tělo zvnějšku a kritizovat ho, nyní ho vnímejte zevnitř. Vnímejte, jak vyvstává z nekonečné fontány vitality a radosti a jak mu můžete dát formu a vyživit ho svou silou z nejhlubší části vaší duše.

Vnímejte, jak z kořenové čakry vyvstává hřejivá, živoucí síla. Můžete vidět, jak kolem ní spontánně vystupuje červená barva – nebo jakákoli jiná barva. Vnímejte, jak z tohoto ohně, z této hluboké životní síly, proudí léčivý hřejivý proud po celém vašem těle: vašima nohama, páteří, pasem. Dovolte mu proudit nahoru do vašich ramen, paží a rukou. Vnímejte uzemnění, vnímejte vaše chodidla zevnitř, jak na mě, na Zemi, spočívají a vnímejte životní sílu, která je dostupná taktéž v zemi. Zeptejte se svého těla: „Cítíš se dobře? Můžu pro tebe něco udělat? Potřebuješ ode mě něco?“ Jen se zeptejte a pak trpělivě čekejte. Je možné, že tělo neodpoví ihned. Možná se budete muset naučit tímto způsobem se svým tělem hovořit. Je opravdu možné tak činit.

Tělo vám naslouchá. Jste jeho hnací silou, tělo chce být s vámi přirozeně v kontaktu – a tak se ho jen ptejte. Jemně cestujte pozorností svým tělem. Začněte svou hlavou. Dovolte vaší pozornosti obíhat jako jemné šumění, jemný proud kolem své hlavy. Představte si svou pozornost jako velmi jemný vánek, který se něžně ptá vašeho těla: „Je s tebou vše v pořádku? Mohu ti pomoci? Jsi tak nádherný dar. Mohu tě obklopit něčím, co potřebuješ?“ Dokonce i tento proud jemného vánku vaší pozornosti stimuluje vaše buňky a dělá jim radost. Tancují v bezstarostném kruhu radosti tak, jak se jich s láskou dotýká vaše pozornost.

Dovolte své představivosti kroužit kolem vašeho krku a ramen. Nechejte ji proudit svým srdcem, svým solarem a pupeční čakrou a nakonec zpět k vaší kořenové čakře. Dobře se dívejte. Můžete dostat ve vaší kořenové čakře, která je umístěna v kostrči na konci vaší páteře, obraz nebo pocit. Něco tu můžete cítit. Můžete cítit starý strach nebo nahromadění a blok. Nemusíte s tím však dělat vůbec nic. Jen buďte přítomní jako tento jemný vánek, který ji jemně hladí. Pokud necítíte nebo nevidíte nic, je to také v pořádku.

Buďte jen přítomní svou pozorností, neboť vaše pozornost uzdravuje: je pro vaše tělo osvobozující. Tělo chce být viděno a vyslyšeno a nejen jako mechanismus, který vám umožňuje dělat věci, chce být oceněno za svou vlastní krásu. Ne za krásu, kterou vidíte v obrázcích novin a časopisů, ale za druh krásy, které má pták na stromě nebo žába na okraji rybníku. Je to krása běžného způsobu bytí s jeho léčivou krásou, s jeho barvami a formami.Tento druh pozornosti od vás chce vaše tělo přijímat a chce vědět, že si ho vážíte.

Nyní dovolte tomuto vánku, aby se pohyboval k vašim nohám, aby se pohyboval z vaší kořenové čakry k vašim kolenům a dolů k vašim kotníkům, patám, k ploskám vašich chodidel až do všech vašich prstů a vnímejte, jak vás nesou do proudu života. Díky této vnitřní pozornosti to má uzdravující účinek. Ve skutečnosti se však jedná o pouhé uznání toho, čím je zdroj, z kterého jste přišli.

Začněte tedy prvním krokem, což je prožívání krásy přírody. A pak učiňte druhý krok, čímž je uznání, že ta stejná krása je uvnitř vás, ve vašem těle. Vy jste součástí přírody, přirozeného běhu života, proto nemusíte dělat nic, abyste ho dosáhli, neboť vy jím jste. Třetím krokem je spojení se s živostí uvnitř vás a taktéž hovění si v prožívání pevnosti, ochrany a důvěry vaší kořenové čakry. Hověním mám na mysli něco jiného, než můžete čekat. Žádám vás, abyste se setkali s dítětem uvnitř vás tak, že si představíte, že jste pětileté dítě.Nesnažte se o tom příliš přemýšlet, jen vnímejte tělo tohoto dítěte, jeho živoucí sílu. Je mladistvé, je uprostřed svého vývoje, a tak je zvídavé a chce znát všechny druhy věcí.

Toto dítě stále někde uvnitř vás žije a já vás žádám, abyste se s ním spojili a udělali to, co po vás toto dítě žádá. Může být, že dítě ve vás cítí úzkost, bylo potlačené nebo se bojí. Proto se může stát, že první způsob, kterým se dítě představí, je negativní emoce, což se může zdát v rozporu s představou hovění si. Co od vás však žádám, je, abyste pochopili, že toto dítě je vaší nejspontánnější částí vás, částí, která není vytvořena uhlazenými pocity, které jsou považovány za vhodné, těmi, které vás učili, že jsou správné, když jste byli vychováváni ve společnosti. Toto dítě je vaší původní částí, tou částí, která nese vaši originalitu, a tudíž je vaší nejpřirozenější a nejspontánnější částí.

Žádám vás, abyste toto dítě zviditelnili. Může se stát, že tento obraz nebude mít formu ihned, pokuste si ho však představit. Představte si, že jste nyní pětileté dítě nebo někde kolem tohoto věku. Vezměte první obraz, který vám přijde a jednoduše pozorujte, jak toto dítě vypadá. Je šťastné nebo smutné? Směje se nebo vypadá nešťastně? Je radostné nebo sklíčené? Bojí se nebo se cítí bezpečně? Natáhněte k němu ruku a pozorujte, zda ji uchopí. Trpělivě čekejte, neboť pro tohle dítě máte všechen potřebný čas. Požádejte ho, aby si s vámi sedlo, a vezměte ho do náruče.

U některých lidí se dítě rádo vrhne do jejich náruče a u jiných si zachová svou vzdálenost, neboť cítí nedůvěru. Vše je v pořádku. To, na čem záleží, je, že se s tímto dítětem spojíte, snažíte se lépe pochopit jeho chování a objevit, jaké hluboké emoce mohou být jeho prostřednictvím odhaleny. Není to o léčení a okamžitém napravování. Je to o tom zeptat se dítěte: „Co ode mě nyní chceš? Co bys rádo dělalo? Co nejvíc v této chvíli potřebuješ?“

Je to něco, co můžete ve svém každodenním životě dělat často. Učiňte z toho zvyk. Jděte dovnitř a zeptejte se tohoto dítěte uvnitř, co potřebuje. Tak se spojujete se svým původním proudem života uvnitř sebe, který se objevuje mnohem snadněji v dětech než v dospělých, jejichž emocionální život je tolik strukturovaný a omezený mentálními pravidly. Nechejte svou nejspontánnější část mluvit, protože ona chce přijít k vám, aby se skrze vás vyjádřila. Znovu takto činit se může stát zdrojem krásy. Nikoli umělé krásy, avšak originální, divoké krásy jako je zvonící proud, který je v některých místech velmi klidný a nehybný, zatímco na jiných místech velmi divoký jako vodopády řinoucí se dolů z útesů. Dítě ve vás je živoucí voda, která chce proudit a pohybovat se, umožněte si tedy, aby vámi toto dítě pohybovalo.

Čas od času učiňte toto spojení tady a teď. Tímto způsobem přivedete sami sebe zpět k vašemu vlastnímu základnímu bytí. Záleží na tom, aby se toto dítě cítilo bezpečně, což znamená, že zažíváte bezpečí ve svém bytí, ve své kořenové čakře, ve své základně.Znamená to, že se můžete spolehnout sami na sebe a brát ohled na své nejhlubší emoce uvnitř. Znamená to, že se nemusíte sami před sebou skrývat, ale že můžete čelit svému vlastnímu strachu a můžete odpustit, že můžete přijmout celé své já. Když je vaše vnitřní dítě vítáno, pak jste dobyli svět! Pak tu není nic, co by se vám mohlo ve skutečnosti stát, protože jste řekli životu „ano“, jeho světlým i stinným stránkám, jeho vrcholům i údolím, a to je bezpečí.

Vědět, že jste v bezpečí, nespočívá v předvídavosti, jak věci dopadnou, nebo v zajištění dobré budoucnosti jistotami vaší mysli. Opravdové žití je o odevzdání se změnám, všem neočekávaným zvratům a obratům, s jakými se může setkat řeka. Přesto se můžete cítit bezpečně, a to je možné jedině tehdy, když důvěřujete proudu života. Nikoli z mysli, která dohlíží na tento proud z výšky, ale tak, že tímto samotným proudem jste, zatímco setrváváte v důvěře. To je jistota a pevnost, která je skutečnou vnitřní silou a kterou můžete nalézt jedině v sobě, ve svém těle, ve své dětské části. Činit tak od vás vyžaduje ohromné množství úsilí, protože vás učili, že musíte svůj život ovládat myslí, svou mentální částí.Všichni budete žádáni, abyste se vrátili do jádra života samotného. To se však nemůže stát prostřednictvím mysli, ale prostřednictvím spontaneity vaší přirozenosti.

Nenechte se mýlit, příroda není chaotická. V přírodě platí přírodní zákony, avšak ty jsou velmi odlišné tomu, co můžete uchopit racionální myslí nebo logikou. Znamená to žít ze samotného pocitu a jít tam, kam proud života chce, abyste šli. Zůstaňte v kontaktu se svým tělem a přírodou. Buďte v kontaktu s dítětem uvnitř a pak uvidíte, že život je také v souladu se zákony, avšak zcela jiného druhu. Nejsou to zákony logiky, ale ty směrované spíše k naslouchání většímu celku a tento celek zahrnuje i vás a váš pocit blaha v srdci. Vy jste spojeni s celkem, a pakliže se mu opravdu odevzdáte, vnímáte, že jste vedeni a podporováni něčím nepopsatelným, něčím větším a laskavým, něčím bezpečným a spolehlivým.

Já jsem taktéž součástí tohoto většího celku. Já, Země, tvořím celek se vším, co na mě žije a vzkvétá. Přesto jsem jen malou součástí širšího kosmu, skrze který vše proudí, něčeho, co nazýváte bohem, a já tomu říkám „život“: něco, co je nekonečné a nezničitelné. Vy jste malé jiskřičky v tomto proudu a zároveň jste také věční a nezničitelní, bez ohledu na to, jakou formu na sebe berete. V tom leží skutečné bezpečí, které tu na Zemi můžete zažívat. Vnímejte tuto jiskru ohromného proudu teplé, pohyblivé, milující energie, která prostupuje vesmír.

Jsem s vámi. Chci vydat svědectví o tomto proudu, o jeho skutečnosti. Pohleďte na krásu kolem sebe, která je na Zemi stále očividná: na krásu rostlin, zvířat a krásu, čistotu a nevinnost ve vás i lidech kolem vás. Znovu to vnímejte. Navraťte se k životu a přijměte ho.

Mnohokrát děkuji za vaši pozornost.

© Pamela Kribbe
www.jeshua.net

Překlad: Denisa Vaňková
www.jeshua.cz