Má vlast

[Ina Obr]

Lukáš (BOS): Má vlast

02.10.2019 22:23

Vlast, vlastenectví, národ - jsou to dnes jen prázdné pojmy, nebo to jsou nadčasové hodnoty, na které dnes mnozí (z různých důvodů) zapomínají?

Foto: Hans Štembera
Popisek: Oldřich Lukáš

Milí přátelé,

blíží se třicáté výročí čehosi, co kdosi nazval sametovou revolucí. Máme-li být na co hrdí, tak především na to, že při onom mocenském převratu netekla krev. Zbavili jsme se totality s lidskou tváří, abychom otevřeli brány totalitě nelidské, cenzuru projevu jsme zavrhli, abychom ji povýšili na cenzuru myšlení. Taková je alespoň moje draze zaplacená zkušenost, která si ovšem neosobuje právo tvrdit, že úhel jejího pohledu je ten jediný správný. Je však opravdu co oslavovat?

Není těžké odhadnout, která masmédia už dnes k výročí oné události vyrábějí prefabrikáty odhalující, jaké že štěstí nás to tenkrát potkalo. A ruku v ruce s tím i fejky o událostech v uplynulých třiceti letech, o mírumilovných akcích NATO či USA, o obranném charakteru základen budovaných podél hranic Ruska, o svobodě vývozu majdanovské demokracie a pochopitelně o ďábelském Putinovi, který svojí propagandou ovlivňuje snad i pohyb galaxií. Musíme prostě konečně pochopit, jak dobře to s námi globalisté myslí.

V rámci takto připravované „osvěty“ obyvatelstva lze očekávat stále pokleslejší pokusy o dehonestaci všeho vlasteneckého a pronárodního. Pojmu vlast se budou „experti“ snažit dát nový a velmi smutný obsah. Hodnoty a významy pojmů budou převraceny vzhůru nohama, vlastenectví bude zaměňováno s vlastizradou, z bílé se stane černá, z pravdy lež. Dozvíme se, že vlast je již přežitkem, že klasická rodina už není základem státu, že tradiční hodnoty jsou jen směšným  reliktem totality. S údivem začneme zjišťovat, že co dřív bylo trestné, to je vlastně čestné, a naopak. Že normálnost je úchylností a úchylnost je normou.

Orientace v očekávaném vodopádu mediálních sugescí nebude tudíž pro apolitického posluchače úplně jednoduchá. Ano, může použít osvědčený klíč, že co publicistika ČT vychvaluje, to nadálku zavání lumpárnou, a co naopak dehonestuje, to si zasluhuje gloriolu svatozáře. V rámci ochrany proti infekci mediálním morem však přesto neuškodí několik krátkých úvah o tom, co pojem vlast zahrnuje. Mnozí budou schopni následující výčet rozšířit, pro jiné bude naopak příliš širokým. Ale většina o něm bude přemýšlet. Co více si lze přát pro osvobození celé společnost z matrixu lží?

Má vlast není jen cyklus symfonických básní!

Vlast představuje bezpečí, jistotu a domov náš i našich blízkých. Je to místo, kde jsme se narodili a žijeme, kde budujeme své životní zázemí, kde čerpáme energii, radost, štěstí a naději. Jde o území nedotknutelné pro mocnosti zla, o dědictví, které chránili a velebili už předkové našich předků.

Naše domovina má přívětivou tvář, její malebnou krajinu obdivují i mnozí cizinci. Patří sem nejen rezervace a národní parky, ale i hraniční hory a vnitrozemské pahorkatiny, hluboké lesy, náhrdelník vodních ploch spojených nitkami řek, louky oplývající všemi barvami, zlatavé lány, kvetoucí sady i vínem obtěžkané vinice. Naše příroda nám předává jedinečné dary země, potravu skutečnou i duchovní. A pro naše vnuky ukrývá před chamtivostí nadnárodních predátorů nejcennější nerostné bohatství v hlubinách země (zatím).

Naše rodná zem nám však poskytuje i poklady hodnotové, etické a duchovní, které po staletí formují naše svědomí, duši a karmu národa. Je nositelem kulturního odkazu mnoha generací, které prolily za svobodu své vlasti potoky krve, aby svým potomkům zajistily šťastný život v zemi, kde bude vládnout pravda a spravedlnost, svoboda a demokracie, pokora před zákony života, úcta k bližnímu, emaptie a ohleduplnost. Tedy to, na co každá duše, která se nezaprodala silám Tmy, musí být hrdá. V ní jsou prameny naší moudrosti, dobra, naděje, lásky a světla v duši. Je to naše duchovní krev, DNA našeho lidství. V ní jsou kořeny veškeré naší identity, které nám dávají sílu, odhodlání, právo a povinnost svoji vlast bránit. A právě proto ji vlastizrádci tolik nenávidí.

Naší vlastí je však i bohatství nejdokonalejšího jazyka na světě. A také klenoty hudební (od Dvořákovy Novosvětské až po Smetanovu Vltavu), literární (od Jiráska přes národní buditele až po Čapka nebo Hrabala), výtvarné (od Aleše přes Mánesa, naše krajináře až po Muchu) či stavitelské (od Hradčan a Vyšehradu, přes hrady a zámky až po Národní divadlo, ale i lázně či skanzeny). A to nehovořím o pokladnici herecké, filmové, pěvecké a bezpočtu dalších. Jde o kulturní poklady nevyčíslitelné hodnoty, ze kterých prýští zářící duchovní potenciál. Právě on nás chrání před satanistickými „hodnotami“, médii, politiky a neziskovkami. Proto nepřátelé vlasti tohoto ducha národa chtějí za jakoukoliv cenu zničit. Vše hodnotné dehonestují a zesměšňují, vytvářejí "kulturu" novou, která kromě duchovního vakua neobsahuje nic než nenávist, sprostotu, lež, chaos a stupiditu.

Na piedestalu národní hrdosti se vyjímá bezpočet slavných osobností jako Přemysl, Libuše, Karel IV., Svatý Václav, Jan Hus, Jan Žižka, J.A.Komenský a mnoho jiných, ale i obyčejní lidé, kteří za vlast položili život. Hrdostí nás naplňují i jména řady sportovců, myslitelů, řemeslníků, lékařů, vědců a dalších.

Svět nám to vše právem závidí. Jen proradní vlastizrádci, bezohlední kariéristi, naivní hlupáci, namyšlení narcisové a zkorumpovaní sluhové cizích mocností tím pohrdají.

Vlastí jsou však i státní symboly (státní vlajka, hymna, znak i ústava). A také odkazy národní (lidová architektura, kroje, pohádky, pověsti, obyčeje a samozřejmě též - ta naše písnička česká). Zkrátka celé hmotné i nehmotné dědictví, které nám naši prarodiče zanechali. Kdo na státní symboly a národní odkazy kydá hnůj, asi naši vlast zrovna moc nemiluje.

Kdo chrání vlast, není nacionalista ani extrémista, ale vlastenec, jehož cílem není nic jiného, než uchránit odkazy předků a zajistit pro nás všechny bezpečný a plnohodnotný život ve spravedlivém ohleduplném státu. Nezaměňuje pravdu za lež a lež za pravdu. Nepovažuje likvidaci všeho národního za kulturní obohacení, invazi džihádistů za posílení bezpečnosti, příliv nevzdělavatelných parazitů za podporu rozvoje ekonomiky země.

Skutečný vlastenec upozaďuje své osobní zájmy, ctí bližního svého, klasickou rodinu a svou vlast. Spojuje společnost na bázi generacemi prověřených hodnot a odmítá podporovat válečné šílence. Chce, aby vlast pro nás zůstala bezpečným domovem bez bojů a válek, bez justiční zvůle, exekutorského teroru a řádění politických psychopatů. Věří, že každý občan má právo na důstojný plnohodnotný život, že nemá být jen otrokem v hangárech nadnárodních monopolů a už vůbec ne cizincem ve vlastní zemi. Miluje svobodu, a to i na internetu, nesnáší lži, mediální prefabrikáty a další manipulace s pravdou v zájmu sil Temna. Odmítá zločinné vymývání mozků dětí ve školách, jehož cílem je dehonestovat tradiční hodnoty, klasickou rodinu a především vlast. Jeho vize světa je naprosto neslučitelná s pedofilií, znásilňováním, mučením, vraždami, kanibalismem a dalšími satanistickými „hodnotami“.

Až se v listopadu zlovolná propaganda a v její režii nastartované velmi smutné události rozjedou na plné obrátky, možná nebude na škodu porovnat to, co uslyšíme, s tím, co obsahují tyto řádky. A záleží jen na čtenáři, zda se s nimi ztotožní, nebo zda je předá těm správným práskačům, aby nám zablokovali na internetu, co se dá, a zavalili orgány PČR nenávistnými trestními oznámení kvůli naší údajné předsudečné nenávisti vůči jejich nenávisti vpravdě ďábelské.

Takže, milí nenávistníci, co rozbíjíte společnost a nenávidíte svou vlast, slyšte neslýchané: Jakkoliv je to pro vás nepředstavitelné, já ani mnozí vlastenci vůči vám necítíme nenávist, a už vůbec ne předsudečnou, neboť víme, že jen děláte to nejlepší, co momentálně umíte, jakkoliv ubohé to je. Je nám líto, že vaše myšlenky, slova a činy obsahují tolik zla, temnoty, chaosu a destrukce. A přejeme vám brzké procitnutí do světa reality, abyste si naplno uvědomili, co se děje, komu a čemu doopravdy sloužíte. Kéž jednou pochopíte, že chcete-li zničit svou vlast, toužíte zničit svůj vlastní domov. Že vyrvete-li její kořeny, zničíte jen kořeny vlastní. Že nenávidíte-li ji, nenávidíte jen sami sebe. A také mocné duchovní ochránce naší vlasti. Až zasáhnou, v němém úžasu pochopíte, že i pro vlast platí známé jak kdo zachází, tak i schází, kdo seje vítr, sklízí bouři!

V úctě ke všem vlastencům a lidem svědomí

Oldřich Lukáš
člen politického hnutí BEZPEČNOST, ODPOVĚDNOST, SOLIDARITA

(převzato z Profilu)

Zdroj:  https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Lukas-BOS...