Konec světa se ne/konal - Zpráva č.25

[blueheart]

Zpráva z Majáku č. 25

(16.5.-22.5.2011)

 

Vzduchem poletuje chmýří, tu a tam pták, hukot aut se občas prolne s hukotem letadla mířícího na Ruzyni a ptačí zpěv. Slunce zlatě zapadá, nebe je jemně modré. Takový normální večer. Na plácku za Majákem kluci vytrvale driblují. Kvetou akáty a bez. Tento svět ještě neskončil.

 

Jeho konec předpověděl na sobotu americký kazatel. Propočítal to prý spolehlivě podle Bible a rozhlásil po Americe. Další volač katastrof. Tisíce lidí mu uvěřily, někteří prodali majetek, skončili s prací, rodiny se sešly, aby umřely společně. A nic. Zdá se, že o katastrofách sní lidé, kteří nenávidí sebe, a proto šmahem chtějí zničit celý ten modravý hrášek poletující miliardy let vesmírem.

V době apokalypsy jsme se s přáteli povalovali v trávě u potoka ve vesničce Skryje severozápadně od Brna a do potůčku Bobrůvky si namáčeli nohy.  Bylo nás pět: Poutník a Pepa, organizátorka duchovních přednášek Renata, její malý syn Tom a já. Tom povídal a hrál si, Poutník meditoval, Pepa se svlékl do plavek a posadil se na dno potoka ...Vyzařoval radost. On stále vyzařuje radost a jeho oblíbená mantra zní: To je úžasné!

V pondělí 16/5 americký raketoplán Endeavour (Snaha) odstartoval naposledy do vesmíru, Amerika bude bez raketoplánů.  Padl na mne smutek, nikoli kvůli americké kosmonautice, která jde do kopru. Ale když jsem zavřel oči, uviděl jsem nebeské světlo. Drží mne nad vodou.

„Co mám dělat?“ zeptám se Světla.

„Přijímej to. Nic nechtěj,“ odpoví klidně záře.

Možná archanděl, možná Vyšší Já...

Zdál se mi krutý sen o lidském životě.  Ale když otevřu oči, Slunce září. Někteří lidé září. Eckhart Tolle ve videu se dětsky usmívá: Naše životy jsou z hlediska Univerza kratší než jepičí. Ale my se pořád trápíme a pořád něco chceme. Vše je přitom tak prosté. Usmívá se.

Za úplňkového úterý jsem večer vyjel do Galerie Cesty ke Světlu, kde kamarád Michal Čagánek oslavoval svou novou básničkou sbírku s názvem Docela tiše. Večer byl lunární, Michal nechtěl, abychom tleskali, když Docela tiše...

Od Madeiry mě pořád bolí za krkem. Kdopak mi tam sedí? Nemohu otočit hlavou doprava ani doleva. Tuhá bolestná šíje. Ve středu na mne přichází krize. „Co se děje?“ ptám se Nahoru (do Hlubiny). Odpovídají klidně, oni jsou vždycky klidní: „Nic, jen tvoje ego trojčí. To, co žiješ, jen kopíruje tvou starou karmu. Stačí plynout se Životem s jeho energií a soulad s Božím plánem tě pošle tam, kde máš být.“

„Čarodějnice nečarujou. Nefungujou jim kyvadýlka.“ řekl brácha.

No vida, já věděl, že se děje něco divnýho.

Přemýšlím,  zda v podivných změnách nemá prsty mohutná energie, která již měsíce žene Araby do krvavých revolucí za svobodu. Moje duše je také v chaosu. Asi začnu znovu dělat tibetské poklony. Pokora. Pokání. A v pátek odjedu do Brna na ezoterický seminář, rozhoduju se na poslední chvíli.

Ve čtvrtek přišla zpráva o konci světa. Prorok se jmenuje Harold Camping. Je mu 89 let. Camping vede v USA síť rozhlasových stanic Family Radio - Rodinné rádio. Apokalypsu už čekal v roce 1994. Přežít by mělo jen 200 milionů věrných křesťanů. Ostatní budou smeteni do pekel, vypočítal křesťan. Lidé tak rádi počítají.

V pátek přijíždím po letech na jižní Moravu. Mám s ní trochu problém. Rozhodnu se pro mantru:  Miluji, odpouštím, děkuji. Mantra zabrala. Cítím vbrzku energii Moravy jako láskyplnou. Je to země lásky srdce i těla. Večer mantru spontánně měním na: Miluji, přijímám děkuji. Líbí se mi tu. Je horko. Čtu si úryvky básně vytepané do kovového kruhu kolem fontány na náměstí Svobody. Magická slova, to mohl napsat jen Jan Skácel.

"Studánka vyschla. Tam, kde chodili jsme pít

za horkých letních dnů,

teď ani krůpě neroní zem,

tajemná, vlhká.

Nadarmo stojí otlučený hrnek na kameni.

Jak dlouho potrvá, jak dlouho trvat bude,

než na kraj spadne hustý déšť?..."

Na semináři prodýcháváme zuřivě, přerývavě své čakry. Po tom holotropu jsem nabitý energií. Jsou tu někteří známí, pár neznámých. Jdeme na pivo. Už je znám všechny. Město je plné lidí posedávajících na lavicích pivní slavnosti. Klidná, příjemná atmosféra. Lidí v hospodě s nocí ubývá a my bychom si pořád povídali. Přespím u známých, které jsem do té doby téměř neznal. Jsou milí a nic nechtějí. Povídáme si do dvou v noci. Jsem v jiném světě. Moje duše rychle pookřeje.

Další den jedeme na výlet do vesničky Skryje. Co se tam má Skrýt, či odhalit? Veselý guru Pepa to má jasné: svlékne se do plavek a chodí tak celý den, raduje se z potoka, raduje se ze všeho, sedne do potoka a nakonec do studené vody ulehne. Poutník tiše medituje. Potom jsme se přemístili na pěknou louku za vsí využívanou ke kempingu. „Ve vodě mě někdo pohladil,“ jásá Pepa, který neodolal a koupe se i tam. Poutník tiše medituje. Zatímco Pepa ukazuje cestu radosti z čehokoliv a prožívání smyslové, Poutník předvádí cestu vnitřního klidu. Tomášek si  hraje, nemá žádnou filosofii, ale je spokojený ve svém teď a tady. I on je guru. Ren reprezentuje ženskou energii, zazpívá nám lidovky. U tábořiště zapalujeme oheň, ale k večeru přichází déšť. Ukrýváme se pod korunu stromů. Pepa se vystavuje dešti, jako by se opaloval. 

Vracíme se. Cestou do Brna nad námi roste krásná obrovská duha, nejprve vidíme jen pravou část nebeské brány a pak se Portál otevře přes celé nebe. Jedeme rovnou do něj. Skončil starý svět a začíná nový! oznamuje radostně Pepa. "Je to úžasné!" opakujeme a smějeme se. Starý svět skončil. "Byl konec světa i duha teď bude nová," oznamuje veselý guru. Zastavujeme a fotíme tu nádheru. "Je tam jiný barevný odstín," hlásí Pepa. Mám taky dojem, že ve spektru vidím magentu, mystickou barvu osmé čakry. Povídáme si u Aničky zase do dvou v noci. V neděli ráno Pepa nahlédne do mého pokoje a zdraví: „Je to úžasné!“ A chechtá se. Spal na podlaze. Směju se s ním. Spal jsem na gauči. ANO!

Ke snídani přicházejí i guruové Anička a Poutník. Povídáme si vesele a když na pár minut zmlkneme, vše mi naráz připadá významné, až duchovně významné, dokonce i lupání přežvykujících čelistí. Vše je prosté a krásné. Dokonce i paneláky za oknem jsou náhle krásné. Lidé jsou krásní. My jsme krásní. Svět je krásný. Asi začala opravdu Nová doba. 

 

"Vždyť v nitru země,

jako v každém v nás,

hladina stoupá, hladina čisté spodní vody."

(Jan Skácel: Pramen)

 

 

[Anna- Přítomná chvíle]

Jirko, zdravím tě, to je krásné, že tě humor neopouští. :-)  Vše je opravdu krásné a úžasné. :-)

Před chvílí jsem se vrátila z dalšího nádherného setkání s Annou - Slunečním květem - tak mě blizoučkou duší -  a po přednášce či spíš  sdílení o propojení s živly země, ohně, vody, vzduchu a éteru - o očišťování všeho a všech jsme šli na " Svoboďák" a nejdříve energeticky čistili brněnský orloj - černý"penis" a následně ho omyli vodou donesenou v dlaních  z nedaleké tebou popisované fontány- ženského symbolu- pné vibrující přetékající vody  a na okraji lemované básní:

"Vždyť v nitru země, jako v každém v nás, hladina stoupá, hladina čisté spodní vody."(j.Skácel)

Čistíme - milujeme - děkujeme - přijímáme.....ano, ano, ano               

      Anna

 

 

 

[blueheart]

Děkuji, Anno.

http://www.youtube.com/watch?v=1Y50NkGpEP8&playnext=1&list=...

[Anna- Přítomná chvíle]

:-)

[Anna- Přítomná chvíle]

TEDY - čtu si své brzke ranní zprávy, v euforii zažité a napsané. Ráno po probuzení mi došlo - něco tam není dobře. Ano - popsání symbolů brněnského náměstí sedí -  trošku odlišný je důvod očisty.

Zkusím dovysvětlit, pokud se do toho nezamotám ještě více :-) Nebylo to doslovné skupinové čištění - bylo nás pět/ 3 ženy a 2 muži/ - mužkémo symbolu . Bylo to o očiště - nacítěném spojováním s něčím těžkým, temným, nepříjemným....., ten "penis" se vlasně posiloval, čistilo se propojení....

O tom to je - o přátelství, propojování a provedení - průvodkyní z Provodova, o čistotě, o vlastně propojování všeho a všech v čistotě....

O vířící vodě.....symbolu čištění

A hlavně tady  o mém vyjadřování a přijímání, které se stále učím

     S Láskou ke všemu a všem Anna

 

 

[Anna- Přítomná chvíle]

Je to Nový věk - Věk Zlatého Světla

Je to o světle, milování, přijímání, pochopení....

Je to o nádherné duze - různých barvách tváří a barvách názorů....

Je to to Naší Zemi

Je to o Slunci

Je to o nás.......

Je to o všem a všech

 

[blueheart]

Pepa by určitě řekl: nová doba je úžasná, tvoříme ji každou vteřinou...

[Anna- Přítomná chvíle]

Fialko milá, děkuji ti za podporu při jedné z mých životních zkoušek - vyjadřování :-)

Aby lidé slyšeli a četli podstatu nejen slova

Díky