Čeho jsme dosáhli za poslední dny a měsíce?

[Hrošík]

Napadlo mě, že by jsme si tu v jednom blogu řekli, jakých změn a pokroků jsme každý z nás za poslední měsíce dosáhli. Ať osobně, či změn ve svém okolí. Cokoli Vás napadne, čeho jste si všimli, nebo co je pro Vás nejvýznamnější. Já osobně vnímám pocit bezčasovsti. Pocit jako by se to co se stalo včera, stalo před několika lety a já si snažím vzpomenout, jaké to tenkrát bylo?! :-) Potom mám pocit osobní vyrovnanosti a jakoby smíření se se vším co bylo, je a bude. Vnímám zklidnění svého okolí, ale v některých případech naopak nárůst nervozity. Dějí se kolem mě věci krásné, ale i tragické. Zvláštní je, že vnitřně mé já k nim přistupuje tak nějak vyrovnaně stejně. Bez výrazných pozitivních i negativních emocí. Ale brečím u dojemných scén, filmů, nebo když vidím něčí utrpení. Běhá mi mráz po celém těle, když slyším krásnou hudbu a v tu chvíli mám pocit že každou chvíli vzlétnu. Jediné co mi vadí, že není den, aby mě něco nebolelo. Hlava, záda, píchání všude možně a stále to pískání v uších. Někdy slabší, někdy silnější. Kdybych byl větší magor, tak bych si myslel že mám snad všechny nemoce! :-) Ale přisuzuji vše transformaci! :-) Jen už mě to obtěžuje! Říkám si že to bude dobré, že to nepotrvá věčně. Tak že v zásadě je mi krásně! :-) Navíc se říká, že dokud cítíš bolest, tak víš že žiješ! :-) No a co Vy, Duše Světelné a Krásné??

[Janča M]

Ahojda všem :-) Předem se omlouvám za sloh :-D :-) Tohle téma mě moc zaujalo, tak leč moc nepříspívám tak k tomuhle se mám potřebu vyjádřit. Začnu tím, co vidím ve svém okolí. Vidím poměrně velkou změnu u svých příbuzných. Spousta z nich se zbavila svých závislostí. Skončily vztahy založené a udržované jen ze zvyku a především si dost lidí uvědomilo, že je mnohem lepší žít v přítomnosti než se neustále  nípat  v minulosti nebo řešit budoucnost. Což mě u některých jedinců dost překvapilo - mile :-) No a teď k sobě. Vidím v sobě jistý posun, co se týče intuice. Dřív jsem jí moc neposlouchala, teď už ano  a dávám jí přednost před rozumem :-D Cítím posun i v tom, že se jakoby vracím zpátky ke kořenům. Začala jsem hodně tíhnout k přírodě, k přírodní kosmetice, bylinkám, apod. Prohloubil se ještě víc (pokud to ještě jde) můj vztah ke zvířatům. Já je prostě miluju a víc jak kdy předtím mě velmi bolí když vidím jak jim někdo ubližuje nebo jiným způsobem trpí. Největší změnu, kterou beru i jako svojí velkou výhru je, že jsem konečně přijmula samu sebe, takovou jakou jsem. Dřív jsem dost řešila, co si o mně pomyslí támhle Mařena když si vezmu tohle a udělám tamto. To mě už opustilo a jsem ráda. Konečně mám pocit, že jsem to já a že se není potřeba za nic stydět. Beru to tak, ža každý je dokonalý takový jaký je. Dřív jsem to neuměla, teď mi to jde samo. Což mě těší. Je to velmi, velmi osvobozující pocit se přestat přetvařovat a být sám sebou :-) Když tak přemýšlím tak jsem si vytvořila takový osobitý vztah se svým andělem stražným a vlastně i s Bohem. Dřív jsem nemohla slovo Bůh ani slyšet. Chodila jsem na církevní školu a celý jejich pojetí Boha a Bible mě tak trochu zdeformovalo. Nicméně rok 2012 mě k tomu Bohu nějak dotáhl a já si s ním udělala osobitý vztah a už nemám problém o něm/ s ním mluvit :-) Ustal taky u mě zájem o materiálno a opustily mě záchvaty typu " Tohle musím mít. Tohle hrozně potřebuju. S tím budu IN. Bez toho budu OUT." apod :-D Prostě jsem vyházela sbírků laků na nehty a jak se bez toho dá najednou žít :D :D :D Když tady čtu, co napsal Hrošík tak se ztotožňuju s tím, že i mně někdy tak trochu otravuje pískání a hučení v uších a bolesti hlavy. Ale není to nic co by se nedalo přežít :-) Tyhle změny mojí osobnosti a mého okolí se staly během pár měsíců, možná tak půlrok. Od 21/12 to nějak graduje. Všechno se zvyšuje. Cítím se (ne vždy, ale většinou) vklidu. Někdy cítím i takový pocit euforie. Cítím, že každým dnem se vynořuje moje pravé já stále výš a výš napovrch a moje maska co jsem roky nosila už nejde nasadit. Věřím v to, že my všichni jsme jedno a tak se snažím si denně vizualizovat vzestup do 5D a přeju si, aby to proběhlo hladce a klidně :-) Co se týče posledních dvou dnů tak se nemůžu zbavit pocitu, že se něco blíží a něco se děje. Naskakují mi poslední dobou stále víc a víc různé nápady, myšlenky, které by mě dřív ani nenapadly a dostávám odpovědi na otázky, které jsem myslela, že snad nikdy nedostanu nebo až za delší dobu. Vskutku je tohle zajímavá doba a když se podívám 2 roky zpátky je ze mně jiný člověk. Beru rok 2012, spíš jeho 2. polovinu jako přetvoření, přerovnání mé osobnosti. Všechno do sebe tak nějak zapadá. Nemám potřebu se už vracet do minulosti, řešit, pitvat. Prostě žiju přítomností, vizualizuju si hezký věci, beru věci i některý lidi s nadhledem, užívám si maličkostí a hrozně si to teď a tady užívám, což beru jako výhru, protože já rak ( věčnej pitval minulosti) jsem konečně našla co jsem hledala a to samu sebe :-))) A co vy ? :-))

PS: Jenom chci dodat, že děkuju nejen Lumírovi, ale všem, kteří sem dáváte různá videa, články, apod. Hrozně mě tyhle věci inspirují a pomáhají mi pochopit co se vlastně teď děje. Tak děkuju všem :-) ♥

[melory]

Jé, Janičko, napsala jsi to hezky, úplně se v tom co jsi napsala taky vidím, hlavně teda v tom tíhnutí k přírodě. Právě jsem si dovezla na praní mýdlové ořechy, na vlásky ovesný otruby, na odličování, natírání (i místo opalovacího krému) a na čištění zubů kokosák a mám z toho ohromnou radost. Ze všeho, čím neškodím ani sobě ani přírodě. Cítím se jako Bohyně a jsem zamilovaná do všeho kolem mě...

[Hrošík]

A to je Božské děvčata!! :-) To rád čtu, že je Vám fajn :-)) Když člověk vidí spokojené a veselé duše kolem sebe, je to povznášející a sám se hned cítí skvěle! Stvořitel všeho a všech se musí usmívat a radovat, když vidí pokroky a cítí radost v našich srdcích. Myslím že všichni tady udělali na sobě veliký kus práce a kdyby bylo v mé moci, hned bych nás postrčil zase šprusli výš na pomyslném žebříku k domovu :-))).

[Jana Mitysková]

ahoj miláčci, no u mě je změn strašně moc, já žiju v nějakém zvláštním rozpoložení. Vím přesně jak vše má být, ale mé tělo, slova i chování i tělo je nějak pozadu. Přijde mi, že už to někde umím, ale nejde to samo od sebe. Jsem si jistá, že jde o bezpodmínečnost a lásku. Často se na sebe a vše dívám z nějakého vrchního úhlu pohledu, jednou svou částí žiju tam a druhou tady :-) je to zmatené vím, ale tak to je. Přijmula jsem všechny své části i ty co machrovaly i ty co fňukaly :-) miluju je, přesně vím kdy do nich najedu, uvědomuju si co se ve mě odehrává, že už to nepotřebuju, přesto občas naskakujou. Hned se zarazím, zasměju a je to fuč, zase šupnu do nějakého středu. Jsou to ty navyklé systémy chování, které se ještě projevují většinou v krizových situacích, jinak už ne. Mám pocit, že by mi stačilo bydlet někde v jeskyňce a byla bych spokojená a v podstatě mě obtěžuje řešit peníze, nákupy, účty a předělávání mého domu. Často mě napadá vše prodat a jít do lesa, vlastně jde o střet duchovna s materiálnem, přijde mi, že se to nějak propojuje, ale ještě nevím jak. To zapomínání mám jako vy :-) to je stejný, tíhnutí k přírodě jsem měla i dřív tak mi to nepřijde jako změna. To mě vlastně udržuje v mém domku, proto jsem ho ještě neprodala....zahrada. Uvědomuju si hry ega, že to bylo ono, které potřebovalo něco si dokazovat, bojovat, byla jsem strašnej bojovník....to mi mizí. Taky se cítím jako jiný člověk, dřív jsem na všem strašně lpěla, na pořádku, vše tip ťop...teď překročím nepořádek a až se mi chce tak to uklidím. Kočka potvora mi leze na stůl a dřív bych zešílela, ona přesně ví.....je jak můj radar, dokud mi to bude trošku vadit tak tam poleze :-) Když to přenesu na archetypální rovinu tak jak Janča píše o těch vztazích tam je to hodně vidět ta transformace. Hestie (udržovatelky rodiného krbu) se přestaly zlobit za nepořádek, Deméther (matky) přestávají nutit své děti do všelijakých blbostí a nechávají je rozhodovat se samy. Athéna (bohyně moudrosti u mě silná) odkládá své brnění kolem srdce a otevírá se lásce a odkládá rozum a poslouchá intuici, Afrodité (bohyně lásky) přestávají blbnout a věnují se tvořivosti, Artemis (bohyně lovu a svobody) pochopila, že spolupráce ji pomůže víc než odtržení se od všech do samoty. Héra (manželka) přestává trvat na manželství a dává víc volnosti, Hermes (veselej větroplach) konečně plní svůj úkol spojování podsvětí a nebes, Hefaistos (kovář samotář - muž Afrodité) se věnuje své ženě a neutíká do dílny a ona tím pádem přestává hledat potěšení jinde - u Área (bůch války) ten pochopil, že bojem už to nefunguje a že pravé mužství není o výhře a síle. Zeus (bůch všech, stratég, šéf) změkčuje své srdce konečně.....Hádes (bůch podsvětí, depkař, opilec) nachází svou sebedůvěru, Apollon (bůch intelektu, právník) pochopil, že povyšování je už fuč, a je lepší pomáhat, Poseidon (bůch moře a vztekloun) se zklidňuje ve svých vodách......atd........ 

[Hrošík]

Jani napsala si to skvěle! :-) No a ty Bohy a Bohyně jsi vyjmenoval úžasně! Je naprosto špica, jak se skoro u každého projevují stejné příznaky a jak to vše do sebe zapadá! :-) Vlastně jsme Bohy a Bohyněmi my sami :-)

[Hrošík]

Ivuško děkujeme za vyznání! :-) Myslím že nám všem je tu krásně! Jsme světelná rodina a příběh každého z nás, je příběhem všech! Je to krásné! I já děkuji Vám všem! :-) Lumíre, Tobě děkuji za prostor který nám zde dáváš a já Ti za to posílám něco málo ze své lásky, která je nevyčerpatelná! :-) OTEVŘI SRDCE A DUŠI, UŽ LETÍ! :-)