Lidi rozděluje materie a její potřeby - a od toho se i odvíjí princip reinkarnace

[Naren Sahava]

úryvek je z knihy od ANASTASIA NOVYCH:AllatRa

Rigden:

Lidi rozděluje materie a její potřeby, tedy Živočišný princip. Jestli se ale lidé budou orientovat na svoji Duchovní podstatu, budou moci společně překonat jakékoli neshody mezi sebou. Když dovolíš, povím ti starou východní legendu o dvou bratrech, která vypráví o lidské volbě a jejích následcích. „Kdysi dávno, v jedné vesnici se narodili dva bratři - dvojčata. Ačkoli rozdíl mezi nimi byl sotva několik minut, prvorozený se celý život považoval za staršího, a tedy i chytřejšího. Když bratři vyrostli, stalo se jednou, že se v jejich domě zastavil jeden poutník, aby u nich přenocoval. Byl to člověk Duchovní a Moudrý. Tehdy bojoval lid dané vesnice s lidmi ze sousedství. Ta válka již lidem přinesla mnoho trápení. Nikdo ale nevěděl, jak se má válce a smrti vyhnout. Bratři tedy poprosili o radu Mudrce. Duchovní člověk je vyslechl a pověděl jim prosté pravdy o podstatě života a smrti. Vyprávěl jim o tom, co se děje ve světě lidí, o dvojí povaze člověka, o tom, co ho drží v nevědomosti a jak se od toho osvobodit.

Vyprávěl o tom, jak nalézt skutečnou cestu, spasit svoji Duši a dojít až k tomu, co leží za hranicí života a smrti. Nakonec řekl: „Svobodným vůči smrti se mů- žeme stát jen tehdy, kdy poznáme Pravdu. Pravdu najdete ve vnitřním světě. Cesta k Pravdě – je ve vnějším světě. Pouze když zdoláte tuto Cestu, poznáme Pravdu a staneme se svobodnými vůči smrti.“ Každý z bratrů ale pochopil slova Moudrého člověka po svém. A každý si vybral svou Cestu, aby spasil svou Duši. Starší bratr se rozhodl zdokonalovat v duchovních znalostech. Odešel ze svého rodného kraje, aby se vyhnul účasti ve válce. Obešel mnohé státy, učil se náboženství místních národů a vybíral si z nich to, co považoval za nejlepší, to, co ho nejrychleji dovede k získání vnitřního bohatství. Nakonec si osvojil nejrůznější znalosti a zkušenosti a byl tak úspěšný ve svém úsilí, že se začal považovat za člověka Osvíceného, obdarovaného blahosklonností Nejvyššího. Přitom tomu sám natolik uvěřil, že mu mnozí také uvěřili a začali se u něj učit. Mladší bratr se vypravil k lidem a začal jim vyprávět prosté pravdy, které slyšel od Moudrého člověka. Jedni jeho slova poslouchali. Jiní se mu vysmáli, protože si mysleli, že všechno na tomto světě rozhodují vládci, kteří naslouchají radám bohů. Ale brzy si, dokonce i ti, kteří se mu vysmívali, začali všímat chlapcovi řeči, vždyť jeho slova byla pravdivá – byla v nich Pravda. Lidé mu říkali, že nechtějí válku, nechtějí nikoho zabíjet a nechtějí sami umírat. Ale co mají dělat, vždyť válčit je nutí jejich vladaři? Na to chlapec odpověděl: „Pokud mohou vladaři ničit, ale nemohou tvořit,v čem je tedy jejich zásluha? Pokud nemají moc vzkřísit mrtvé, jak pak mohou odsoudit živé ke smrti? Uříznout větev ze stromu může každý, ale připojit ji ke stromu může jenom Mistr. A vladař je pouze člověk. Také se bojí smrti, jako každý z vás, proto se také skrývá za životy svých vojáků a vydává nařízení. Ale jeho příkazy plníte vy. Vladař je jeden, ale vás je mnoho. Podvádí vás, když říká, že je silný. Jeho síla to jste vy, kteří plníte jeho vůli navzdory té své. Pokud lidé složí zbraně, nebude mít kdo bojovat. Síla hory není v kameni, ležícím na vrcholku, ale v její celistvosti.“ Lidé pochopili tu moudrost a předali ji sousednímu národu, s nímž vedli válku. Pravda byla vyslyšena. Lidé složili zbraně. Tak v tomto místě, díky tomuto mladému chlapci, který lidem předal pravá slova Mudrce, skončila válka a nastoupil mír. Pravda zachránila mnoho životů a mnozí se vydali na Cestu k ní. Čas ale utíká rychle. Pozemské roky bratrů uplynuly. Stejně jako se v jeden den narodili, tak také v jeden den zemřeli. Díky své horlivosti dosáhl starší bratr takových výšin ve své duchovní dokonalosti, že mohl předstoupit před samotného Strážce, za nímž se klenul most Činvat. A na vlastní oči se mohl dívat, jak jeho mladší bratr přešel přes tento most, a jak před ním samotný Strážce otevřel Bránu Věčnosti. A to, co starší, vysoce duchovní bratr viděl, jej natolik překvapilo, že ve svých následujících DEVÍTI REINKARNACÍCH důsledně následoval duchovní cestu mladšího bratra, vzpomínal na to, co viděl a vyprávěl o tom lidem.“