Krásně mi vykvetl ibišek - Zpráva z Majáku č. 27

[blueheart]

(30.5.-5.6.2011)

Všude pěkně zelenkavo, naplno kvetou růže. Vypuklo léto. V neděli v noci bylo srpnové teploučko. 22. týden roku děl se ve znamení průjmů v Německu, v kterém má prsty nová baktérie E.coli Ehec. Přes hlavní město řítí se bouřky.
Po sobotních rodinných konstelacích v Hlásné Třebáni začaly se mi dít úžasně synchronicity. Zdál se mi dvakrát sen o nehodách – jednou autobus, podruhé letadlo, venku narazím na dva mrtvé slepýše. V jednom snu mi letí nad hlavou letadlo, po něm chodí dva lidé, jeden človíček jde příliš dopředu a letadlo se zřítí nedaleko ode mne. Pustím televizi a tam – hraný dokument o leteckém neštěstí. Asi nemám hazardovat ve vyšších vibracích. Novinky.cz publikovaly zprávu, že Mars je starý jen pár milionů let. Ve Wikipedii je stále uvedeno, že mu jsou 4 miliardy. Přifrčela rudá planeta jako kometa z Plejád? K protestům ve Španělsku se připojily deseti tisíce lidí. Čeští disidenti a alternativci věří, že začíná nová Revoluce proti Starému systému.
Má mysl moc těká, přistihnu se poslední den květnový. Musím s tím něco provést. Mám být jen Pozorovatel svého člověka, ale mysl miluje lítat všudemožně. Děs. Úžasný děs, řekl by asi Pepa.70. Abych se usebral, kráčím v úterek pěšky z Košíř na Strahov, hledaje zastíněné stezky. Courám. Lidí dopoledne pomálu. Na Ladronce sednu do trávy. Kolem sviští bruslařky a cyklisté a běžci... Já sedím a prosím do nebes: Pomozte mi už jen BÝT. Výlet končím v bývalé klášterní zahradě na Strahově. Chlapi sekají obrovskou zpustlou zahradu. Uprostřed opaluje se štíhlá blondýna nahoře bez. Má velká plná ňadra. Příroda je božská. Zacvičím si první cvičení falun gong a vracím se domů.
Červen je tady. K ránu zdá se mi sen, jak jakýsi nahý mladík prolétne sklem autobusu nohama napřed, jeho holení kost praskne jako prut a on zkrvavený s trčící kostí odkráčí. Jedu příliš rychle, varuje mne nevědomí. Zpomal. Jsem půl roku bez práce. Připadám si svobodný, až na to, že konto hubne. Vše se ale řídí Božím plánem. Počkáme, uvidíme. Je nov. Odpoledne začnou mnou mlátit emoce všeho druhu, spíše vztekle sebelítostivé. Mé filosofické cíle „už jen být“ a podobně nefungují v boji s pocity. V Německu každý týden přibývají stovky nakažených lidí. Nikdo neví, kdo je nakazil novou verzí bakterie E.coli. Padla teorie okurky, vylezli s fazolemi, ale i to bylo špatně.
Vztah s mou milou Blízkou dušičkou hapruje, už je na bodu mrazu. Anima Animus si nějak nerozumějí. Ráno snad v 6 hodin doléhá ke mně pootevřenými okny hádka dvou starých lidí, muže a ženy. Zabiju tě! říká stařena. Stařec jí vulgárně nadává a chraplavě volá: „Uvidíme!“ Po chvíli lidské zvuky ustanou a ozývají se jen ptáci oslavující Stvoření. Možná se mi to zdálo. Kdo by se hádal tak brzy ráno?
Můj plán věnovat se v červnu putování po středních Čechách dozrává, všechno mne tahá pryž z města do přírody. Evropané pátrají, kde se vzaly krvavé průjmy. Malí indiáni v Amazónii si nechávají pokousat ruce od velkých mravenců, až jim zchromnou, za odměnu nemají rakovinu. Rakovin všeho druhu v Evropě přibývá, i léků na ni. Vědci slibují zázračný lék...A oni jsou to mravenci! Wau. Ať se poradí s nahými indiány, ale to jim ego nedovolí.
Demonstrující Řekové obsadili v Aténách ministerstvo financí. Češi jsou v pohodě, pod mým majákem čistí bazény a pořádají pikniky, sekají sekačkami trávu, aby moc nevyrostla, to se jim nelíbí divoká tráva. Ale divokost odstraňuje rakoviny. V Sýrii do demonstrantů střílejí. Bojuje se i v Jemenu. Evropa už arabské revoluce moc nevnímá, vleče se to.
Čtu si Golema od Gustava Meyrinka. Spisovatel se rozhodl, že zemře, rozloučil se, usedl do jogínské asany a do rána byl mrtev. Na to, jak je Golem depresivní čtení, se dožil požehnaného věku 64 let. Johna Malchoviche v Praze okradli. V sobotu jsem šel po 4 letech na konstelace. Stěžuju si na madeirskou bolest šíje a Milenka Dolečková prorokuje, že potíže za tři dny po konstelacích pominou. Ještě mi poradí, abych každý týden žil jiným elementem.
Začnu tedy vzduchem. Když ležím na terase, snažím se vnímat vítr, jak mi čechrá chlupy. A nosím bílé tričko. Zapomněl jsem se zeptat, proč pracujeme jen se čtyřmi elementy. Zkusím si tam z pilnosti přidat éter. Po konstelacích spím jen pět hodin, jsem plný energie. K ránu slyším duše, jak si povídají. Když se ztiším, uslyším je. Krásně mi vykvetl ibišek. Květiny prý vnímají lidské emoce, budu mu říkat, že ho miluju, snad pokvete častěji.

[Zlaté Živé Světlo]

Naprosto vše obsahuje vědomí, neboť naprosto vše je stvořeno z vědomí (živého tvořivého světla) a vše spolu navzájem nejen komunikuje, ale i pociťuje co se kolem děje.
The secret life of plants
http://www.youtube.com/watch?v=wt3smrXkVpE&feature=player_embedded