Je možné "narazit" do stropu?

[Spokojený život (Nová cesta)]

Podělím se s vámi o nedávný zážitek....

Byla jsem mimo domov, spala jsem v penzionu na Vysočině. Ve stejné místnosti jsem spala už dvě předchozí noci, a tu třetí noc...ze soboty na neděli...jsem měla zvláštní zážitek.

Během posledních 3 dnů jsem spala opravdu málo, byla už jsem hodně unavená, měla jsem spánkový deficit. Šla jsem spát až okolo 4:30 ráno, takže vlastně už neděle...Ulehnu a chci spát a probudila mě bolest. Vnímala jsem, že usínám ale ještě jsem nespala tvrdě a zpět mě přivedla bolest na čele a na těle...otevřela jsem oči a podívala se na strop a uviděla trámy nade mnou...ten strop byl dřevěný a křížený velkými trámy jak se to dělávalo ve starých chalupách... v té chvíli mě došlo, že jsem se uhodila o ty vyčnívající trámy jak jsem spěchala z těla....a bála jsem se usnout zase příliš rychle, abych se znovu nebouchla....

Ráno když jsem se za pár hodin probrala, jsem si to pamatovala a nechápala jsem, jak jsem si mohla předtím myslet, že jsem se bouchla o ty trámy...protože kdyby se to stalo, tak by tělo mělo levitovat, ale fyzické tělo se nehnulo z postele....

Nevěděla jsem, že je možné cítit bolest fyzicky když se uhodí nehmotné tělo..stalo se vám to taky někdy? Nebo něco podobného? Nechápu jak se vlastně nehmotné tělo vůbec může uhodit....

[Spokojený život (Nová cesta)]

jo tak vizí mám taky hodně...ale tohle bylo něco úplně mimo to, co jsem si už "zvykla" ....:)

[Spokojený život (Nová cesta)]

jako že ta bolest co jsem cítila byla jenom sen? no to těžko, byla jsem vzhůru a bolest bylo to co mě vzbudilo....

[Spokojený život (Nová cesta)]

ano probudil mě náraz a následný pocit bolesti...já se tu nechci přít o to, zda to sen byl či nebyl...moje otázka byla zda někdo měl podobný zážitek...měla jsem spoustu různých typů snů včetně živých a mám s čím srovnávat, proto jsem to tu psala, v naději že někdo komu se to taky stalo, se ozve

[Spokojený život (Nová cesta)]

taky mívám někdy ujeté sny....já měla svůj zážitek vlastně ještě než jsem ten sen stihla mít...bylo to někde mezi sněním a bděním....lehla jsem do postele a pár minut nato....asi jsem usnula a hned se probudila....a bylo to tím nárazem (ale čeho do čeho že?)

[Spokojený život (Nová cesta)]

jednou jsem měla opravdu hodně živý sen...zdálo se mi že mi umřela máma a že za mnou přišla a říkala, že se nic neděje...že žije dál ale už ji neuvidím, že je mrtvá a mě z toho bylo tak špatně a bylo mi to tak moc líto...bolelo mě srdce k puknutí a plakala jsem a vzbudila se pláčem a věděla jsem, že to všechno byl asi jen sen. měla jsem tak tíživý pocit u srdce a vzlykala asi půl hodiny, manžel mě nemohl utěšit....tak hrozně mi ještě snad v životě nebylo....a pak mi pomohlo EFT, začla jsem se intuitivně proťukávat na tu emoci a za pár minut to bylo pryč, bylo mi fajn a mohla jsem se i smát....máma tu noc nezemřela, nevím proč se mi to zdálo, ale bylo to tak živé...všechno...v barvách, zvucích, pocitech....

[Carisma]

.... Cestička váhala som či k tomuto písať, možno tieto moje zážitky budú pre niekoho divné, ale podľa mňa je veľa ľudí, ktorí majú podobné snové zážitky ako ja.... počas môjho života, napr. často v snoch komunikujem s mŕtvimy, najviac počas dní pred pohrebom ....nechávajú mi odkazy alebo niečo poradia ... raz na moje okrúhle narodeniny prišiel pre mňa môj nebohý otec a ukázal mi ako je tam na druhej strane krásne.....zobral ma za ruku a už sme "fičali", takže mi dal ako darček nádherný výlet :).....často mi vraví "sem som mal už dávno prísť"....a to nevravím o ďalších napr. svokre, bratovi, ktorý zomrel keď mal dva dni a nikdy som ho nevidela.....pred rokmi  som po takomto sne aj celý deň preplakala, teraz sa z nich teším.....bolesť cítim ako keby bola skutočná aj potom keď sa preberiem......ako dieťa, keď som lietala v snoch, vždy keď som sa prebrala chvíľku mi trvalo kým so si uvedomila, že túto vlastnosť v skutočnosti neovládam, ale aj tak som vedela , že som to pred tým bežne robila.....v sne som sa dostala do ďalších snov a bola som tam často aj niekym oslovená, len vždy som ich odmietla a stále si pri tom opakovala "nezabudni odkiaľ si prišla".....mala som z toho potom nočné mory.....až postupne ako začali ku mne prichádzať rôzne informácie, a to všetko začalo do seba zapadať.....často sa mi tiež stávala spánková paralýza "tzv.priľahnutie duchom".....je to hrozný pocit, oči mám otvorené a nemôžem ani kričať, ani sa pohnúť.....cítila som ho už v spánku ako ku mne prichádza a bola som z toho hotová, ale raz sa mi predstavil menom aj to z akej je dimenzie......chodil sa so mnou milovať a tak ako bolesť v sne tak aj orgazmus s nim bol skutočný..... nevedela som čo mám robiť, tak som ho po čase požiadala, nech ma nechá spávať v kľude, lebo sa ho bojím.....od vtedy neprišiel.....takže udrieť si hlavu o strop je podľa mňa možné.....záleží na vnímavosti , senzitivite a vyspelosti duše......jasné, že sa to všetko dá aj analyticky vysvetliť, ale to už nie je náš problém :) ....nič, naozaj nič nie je nemožné.....možno ani sa nenazdáš a na ten sen dostaneš presnú odpoveď :)

[Anka-veva]

Nová cesta,môj názor je ten,že sa ti začína otvárať mimotelové cestovanie.Začína to lucidnými snami.Mám ich už 5ty rok a je to skutočne o astrálnom tele a preciťovaní sa v ňom.Napríklad ja som už celkom dobre zvládla lietanie.Cítim tam vône,chute,vidím skoro ako v reáli.Tam je ten problém,že ten astrál funguje malinko  ináč než reál(čo je reál-cha-cha)   Mne robí problém preletieť stenu či strop.Vždy cítim bolesť.Myslím,že si na dobrej ceste.Mnohým z nás sa deje podobné.

[Spokojený život (Nová cesta)]

díky všem za zajímavé komentáře...:)

co píše Carisma se mi taky stávalo, hlavně dřív, už je to delší dobu...že jsem byla paralyzovaná. Taky se mi to stalo dostkrát tak jak píše Lidnush, že jsem věděla, že už nespím, byla jsem vzhůru, cítila jsem, že mě něco nebo někdo paralyzuje, nemohu se pohnout, zakřičet, otevřít oči...ta panika, protože nemůžu kričet...po letech jsem taky přišla na to, že když si vizualizuji kužel zlatého božího světla, tak to odchází...nebo stačí se zklidnit (ha zní to lehce ale těžké udělat, když je člověk vyděšený) a dodávat si sílu tím, že v mém světě jsem já ta nejsilnější a nikdo mi nemůže dělat nic s čím bych nesouhlasila...on(duch) je slabší, už nemá své tělo...a to taky zabírá...

po určité době už se mi to moc nestává, v poslední době mívám hodně "návštěvy", sem tam vize zvláštních bytůstek, vesměs příjemných, občas ne....ale to je na delší psaní...

vím, že se mi otevřela jedna velká brána ale stále se neodvažuju naplno využít všechny možnosti...jako by toho bylo moc najednou...tak to beru tak, jak to zvládám. někdy víc, někdy míň....

strach jsem měla zpracovaný (jsem si myslela), ale v poslední době se vrací, asi něco hlubšího, co potřebuju zpracovat...