Jak poslat mozek na Havaj a ještě k tomu se podívat za oponu?

[Živá Voda]

No, nejkratší cesta jak poslat mozek na Havaj  je koupit mu jednosměrnou letenku, zajít s ním do nejakých těch butiků a nakoupit mu:

-pro mozek typu mužského – havajské košile, asi 3, když jich roztrhá válením se po pláži, protože tam prý je písek drsný , lávové činnosti pozůstatek ( nebo si to pletu s Malorkú?), tak nech si další koupí už sám, za co, to nech už si vymyslí sám.  K tomu bermudy též pestré, ať není vidět smetí, co sa naňho nalepí při válení na pláži, napři šlupky od kokosů a účtenky od koktejlú. Sandále stačí jedny, stejně bude furt tančit bosý na pláži hula hup, ponožek netřeba a stejně sa do sandálů nenosí.  Spodní prádlo budiž tenké ,vzdušné, ať dobře vlaje  visíc na palmě, anebo kde všude ho zapomene. Klobouk slaměný, aby se nepřipekl si koupí taktéž až tam, věnce květinové mu zavěsí na krk sličné Havajky, co vítají turisty na letišti.

- pro mozek ženský skoro nic netřeba, jen cestovní šaty nějaké a  nějaký hřebínek a tak, zabalit do taštičky od Vuitona.  Ostatní netřeba, neboť mu slibte, že se bude zásadně halit do sukének z trávy, podprsenek z kokosu, co spadne z palmy, nebo květinových věnců, co jim též zavěsi pěkný Havajec při uvítání.

Toto když mozku předestřete, tyto vidiny snové, že si bude moct odpočívat, pěkně mu poděkujete za jeho dosavadní práci, garantuju vám, že sa bude hrnout do letadla, mávaje přitom letenkou a už o něm neuslyšíte. Neděste se kolik vás to bude stát, můžete to udělat virtuálně a bude to stejně směroplatné. Fyzicky vám samozřejmě zostane v hlavě, spíš tam pošlete jeho kopii i se vším tím balastem třídéčkovým duálním.

No vidíte, a to jsem původně chtěla psát úplně vážně, ale nějak mně to nejde. Po tom restartu co jsem si provedla jsem už nejmíň 10 dní tak veselá, ale toto co teď napíšu zkuste prosím přečíst pozorně. Byl to restart se vším všudy a myslím (srdcem ovšem), že bez něho bych nebyla tam, kde jsem teď. Tuším, co bylo impulsem k němu, ale u každého to může být opravdu něco jiného, to víte jen vy sami, co vám ještě vadí, co se vám staví do cesty apod. Bylo to totální opuštění všeho jak doufám, že se už nic nevynoří, a kdyby ano, už vím jak na to. Když jsem vše opustila, čekala jsem, co mi přijde první jako znamení. Byl to rukopis z Akkonu, volně cituju -  když ztratíte vše, o čem jste si mysleli že vlastníte , způsobí vám to chvíle žalu. Jakmile ty chvíle pominou, objevíme nepoznanou sílu, která je v každém z nás. Také se tam hodně mluví o lásce, o cestě vzhůru ke světlu a tak Je to pravda, já jsem teď daleko silnější než dřív, protože jsem se zbavila všech nepotřebných věcí, představ o sobě , o světě. Zůstalo jen to ryzí, ta cestička k sobě, do svého srdce. Nebyla jsem při tom sama a když si to tak uvědomuju, tak předtím jsem v blogu Sdělení,  jak si na tém stójím z 24.2. psala o takové „transplantaci“, prostě jsem na to byla připravená. Myslím, že jsem vám nikdy neradila, co máte dělat a nemůžu to udělat ani teď. Můžu jenom napsat, co a jak se stalo mně. Konečně mně asi po 4 měsících co jsem zde, po tom množství přečtených článků, čanelingů a tak, docvaklo. Jsem teď jen čisté JÁ , radostné, veselé, každé ráno vstanu , za všecko se dívám, jak kdybych všechno viděla poprvé. O nic „světského“  se už nesnažím, nehodnotím, neposuzuju, prostě jenom JSEM. Žiju zdánlivě jakoby předtím, ale jsem daleko spokojenější. Když se něco objeví, vyřeším to hned, když myslím srdcem, jde to daleko líp, je to nesrovnatelný pocit.

Možná že mně inspirovaly tyto mé sny jeden těsně před restartem a druhý v období odpojení. Zdálo se mi, že už už  pojedeme ( víme kam) , šla jsem na nádraží. Stály tam krásné červené vagony, ale dověděla jsem se, že bude promítání filmu, Obešla jsem je a skutečně, z druhé strany bylo natažené veliké plátno, bylo tak 8 hod. večer a začal se promítat film bondovka QUANTUM OF SOLACE (volně přeložené – množství útěchy). Bylo tam cca 300 lidí, začalo se promítat a po chvíli filmu začaly reklamy, nějaké jiné ukázky filmů, které vůbec nesouvisely, my jsme pořád čekali jak hypnotizovaní, kdy zase začne ten film. Najednou bylo už ¾ na dvě v noci, byla přestávka a já jsem zjistila, že téměř všichni jsou pryč a zůstalo nás tam pár a tašky těch, co odešli. Téměř totožné se stalo v divadle, do kterého mně pozvala kamarádka, ale až na půl 11 večer. Na mou námitku, že bych šla raděli v 8 hodin,že jsem zvyklá chodit brzo spát namítla, že to bude velkolepější. Přišla jsem do divadla , snad Národního,  kamarádka už tam byla. Měla jsem lístek do 6. řady, sedadlo 100. Sešla jsem po příkrých schodech, posadila se. Nejvelkolepější prý bude rozhrnování opon, na to se nejvíce všichni těšili. Udivilo mně, že tam byly malé děti, pobíhali tam pejsci, každý se bavil, rozptyloval. A zase se čekalo kdy už to začne. Opony byly krásné, malované, už se zdálo, že se rozhrnují, ale to nám jen promítali na nějaké plátno. Zase jsme čekali, osvětlovač vylezl na žebřík, že musí upravit osvětlení.

Tak jsem se prostě z pasivního diváka, který čeká, až začne představení a rozhrne se opona, proměnila na aktivního tvůrce. Už nebudu čekat na herce, stanu se jím sama, oponu rozhrnu a bude to velkolepé představení a co je důležité v mé režii. Nebo zůstanu na opuštěném nádraží  či v hledišti divadla čekat na představení a nechat se hypnotizovat.

Můžete namítnout, že o něčem takovém, že jsem tvůrce a tak už psala, ale toto je opravdu jiné. Všem vám to přeju – poznat svou cenu, svou velikost, svou dokonalost, svou krásu. Já jsem vás totiž viděla, když jsem stála v té boční tmavé uličce. Viděla jsem vás srdcem a na to nikdy nezapomenu. To je to hlavní, co jsem vám vlastně chtěla napsat. Myslím, že už vás nikdy neopustím, to proto, abych vám to mohla připomínat, a to co nejčastěji.

S úctou Vaša Živá Voda

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

[Ywet]

Mozog, na Havaji spracujú Lemúrske energie, ani ma nezaujíma ako to ustojí.
Vďaka za návod, každý si ho rozkódujeme po svojom :-)
Prajem klid a mír v Srdci, Živá Voda ♥

kto má záujem o tvoju detektívku a prehliadol ju, nachádza sa v diskusiách tu:http://www.inner-light.ning.com/forum/topics/p-b-h-t-m-detektivn-co...

[Zlaté Živé Světlo]

Video s CZ titulky s názvem: Sebeláska je klíč! - my jsme nekonečný zdroj bohatství! / Self Love is the Key ! - we are unlimited source of abundance – CZ uvedeno ZDE.

Vyberte si úroveň svého vědomí. Uvedeno ZDE.

Jak se stát VĚDOMÝM tvůrcem svého světa a jeho realit a neomezeným pánem svého osudu. Uvedeno ZDE.

[Živá Voda]

José, reaguju na tvůj komentář. Nebudu ti říkat, co máš dělat, ale napíšu ti v takovém elektronickém ( či elektrickém? ) duchu , co zabralo mně. Začala jsem jednat, všecko si řešit, co mně ještě "strašilo". Uvědomila jsem sis, že to jsou věci, které nemůžu změnit, ale i když jsem už dřív k nim změnila jsem svůj postoj, byly mně jakože fuk,  pořád kroužily okolo mňa jak také neodbytné satelity. Tak pěkně v klidu, bez rozčilování, láskyplně jsem brala jeden satelit po druhém abych je prozkoumala, tak co kamaráde, co s tebú, jak to vyřešíme? Prohlédla si je, a co tam nevidím - pár drátků a nějakých obvodů či čeho, připomínaly mně broučky, takové obdélníčky s nožičkama. Ač nejsa elektronicky vzdělána, vzala jsem kléště, chvílu rozmýšlala, modrý drátek? Červený drátek? Modrý drátek? Pak jsem si všimla , že modrý drátek vede k temu broučkovi, co je na něm nápis  ODPOR, všecí víme, měří sa v ohmech. Takže jsem zasej láskyplně vzala do kléští modrý drátek, zavřela oči a cvak….čekala, co se stane – výbuch nejaký? Nééé. Představte si, i když jsem si myslela, že je světlo, ono se rozsvítilo ještě víc! Z čehož jsem sa zaradovala, také z teho, jak jsu statečná, odvážná, v klidu, bez negativity umím jednat a všechno vyřešit jsem vzala do kleští další modrý drátek a cvak…..Zasej se víc rozsvítilo, asi aj mně v hlavě a každý ten satelit sa bez odporu bez odporu vznesl a téměř vznešeně odplul pryč. Na rozloučenou na mně zamrkal červeným světýlkem a letěl si po svém. A já jsem stála v zlatobílém, harmonizujícím světle a věděla jsem, že všechny problémy , anóbrž satelity, s čímkoliv a kýmkoliv  jsou pryč. Foukla jsem si na ty kléště a zastrčila si je za pásek u džínsů zn. FiveD, pro případnú potřebu, kdyby zas nejaký připlul a dělal mi problém na cestě, po které jsem sa rozhodla jít. Vyvinúla jsem aktivitu, stejně jak Egon,  nenechála sa vyprovokovat žádným manipulem a jsem tam!

Poděkovala jsem satelitům, sobě, tobě, vám, všem , jim….atd. a s vědomím, že mám tolik možností, tolik přátel, tolik lásky, si jdu radostně dál. A občas si samozřejmě poskočím.