Duchovní národní budoucnost

[Livisipea]

 

Národ s tak vysokým až výlučným posláním, jako je položení oběti za národy jiné, nemůže se zastavit u jednoho cíle, když život lidstva je cesta nekonečná, na níž není poslední, a proto uzavřený horizont života. Veden anděly od svého zrodu horami překážek a velkým polem trnů, posilován Kristem tiše a skrytě v něm přítomným jako spolutrpící a spolukonající statečné činy uprostřed útisků ze všech stran, inspirován Jeho moudrostí, která ví, proč, kdy a kam jít za nutným prožitkem bolesti i pro silný pocit vítězství nad zlem - došel k vytouženému cíli vzdálenému jeho očím, jeho srdci dlouhá staletí.

Cíl však zdánlivě velký roste jakoby byl živý. Stává se vyšším a vyšším, vyrůstají z něho nové vrcholy ideálů národních, všelidských i univerzálních. Žádají nová a ještě silnější vzepětí duše, intenzivnější lidské a duchovní úsilí, ještě obětavěji a pokorněji konané dílo národu určené k vydání nejen pro lid svůj a celé dnes Československem nazývané vlasti, ale všem národům a jejich velkým i malým společenstvím vyhraněného folkloru a charakteru.

Budoucnost, do níž národ dneškem vchází lehčím pohybem a krokem než kdy jindy vstupoval do relativně příznivých situací, ptá se hned na prahu:

Co přinášíš, český národe, do mých cest - co mi kladeš do kolébky, do vínku? Jsi nadán vzácnou, nevšední a velmi silnou duchovní vlohou. S tebou se v tvém duchovním poslání spojuje Kristus.

Tebe inspiruje Boží moudrost a v duši mluví láska. Co učiníš pro budoucnost, aby byla realizací Božskou?

Jak budeš myslet, mluvit i jednat, aby univerzální mír byl životem národů, od tebe začal jako dítě od svých rodičů? -

Kristus odpovídá za národ s Ním spojený v utrpení poroby zlem i ve vítězství nad ním:

Já, národ český, duchovní České království, přijal jsem od Boha a v sobě nosím, a svým životem, činností, službou a prací projevuji duchovní misi: Božské obrody života - Božské osvěty života -Božské služby životu, který je dnes i zítra, který je věčnou budoucností . . .

- V národním poslání nazvaném duchovní misí obětní za národy - byla tiše, přetiše působící a před očima lidí skryta jim neviditelná, avšak největší a mocí Boží vše konající mise Krista pro Zemi, její stvoření i vesmír. Jen proto, že je skutečností silně projevenou v přelomu století, že její činnost je soustředěna do Českého království pojmu duchovního i reálného území, že jejím zemským i kosmickým středem je Praha, kdysi mýtický, dnes však zcela poznatelný práh Božího království - nastal zázračný akt přeměny národního osudu. První krok do života lásky a míru . . .

Jen pravice Krista podaná lidu k povstání z všestranné pokleslosti, ke zpevnění kroku a posunu vpřed - jen silné impulzy a inspirace nejvyšší Moudrosti vedoucí bezpečně všechny národní činitele v aktu a do aktu přeměn úskalím, o něž bylo možno ztroskotat, i přímým nebezpečím úkladů o život - i neviditelná přítomnost vysokých andělských duchů národně vůdčích, ochranných i pomocných, jimž byly Kristem svěřeny silové i programové nitky a z nich vytvořené sítě organizací národních akcí, a oni je kladli do rukou lidských pracovníků i s kódy jejich účelů a iniciativ pro vedení a realizace záměrů - dotekem Boží lásky oživená, aktivizovaná citovost národní mentality - zrodila vlny nadšení, touhu hlubokou, pevnou a nepřekonatelnou po sblížení všech se všemi, po životě v řádu soužití, který lze nazvat duchovní demokracií - uskutečňuje se vstup Království českého do Království Božího.

Jeho práh, na nějž ho milost Boží pozvedla, je půda pevná a posvátná. Na ní již lze konat i rozvíjet další i vyšší roviny jeho poslání: nést sladké i těžké břímě duchovní mise pro národy i celý svět: misi obrody, osvěty i služby životu všech . . .

 

http://www.amezdas.cz/cesky_narod.html