..poděkování Shunyatě za reakci, která mne namotivovala k napsání nového článku aneb "Nevíme, že spíme.."

[Milan Nový]

..původně jsem chtěl napsat tento text jako reakci na komentář pod mým předešlým článkem tady, ale nakonec jsem se rozhodl napsat článek nový, protože Shunyata vystihla a popsala, podle mého názoru, přesně to, co se mi dělo a i to, co se děje jí.

Shunyato, vřelé díky :-) a krásné poledne :-). Máš úplnou pravdu, to prolnutí s tím, co je "tam" - náš normální stav prožívání s tzv. "zázraky" a na druhé straně "tady" - v podstatě stav nevědomého snu - jsi popsala úplně skvěle!. Je to zvláštní stav, kdy si myslím, že jsem tady a teď vzhůru (během dne v realitě), ale ve skutečnosti vlastně prožívám sen - nevědomý sen - , o kterém ovšem nevím, že je sen a připadám si, že jsem normálně vzhůru - že tady plním běžné denní úkony apod.., ale ve skutečnosti vlastně tvrdě spím a to co vnímám je dokonalá a sofistikovaná virtuální realita - moje vlastní konstrukce reality - , která ano, standardně vlastně nabízí tyto zázraky, ale já, protože tvrdě spím a nevím, že spím, občas se vlastně dostanu do stavu toho, který je "tam" normální, vlastně procitnu na chvíli z onoho spánku a prožiju ve hmotné realitě, tady a teď nějaký podobný zázrak, ale on to vlastně není zázrak, ale jen normální probuzený stav bytí ten, do kterého vlastně procitáme v klasickém spánku v noci, když prostě normálně spíme.

Vlastně to, že si myslíme, že jsme vzhůru a bdělí (normálně během dne, v práci, při zábavě apod..) nás vlastně "jako vězení" drží ve skutečných projevech naší podstaty zpátky. Jen občas se během dne dostáváme "z vězení" do čistého prožívání sebe sama - to jsou vlastně ty tzv. "zvýšené levely vědomí", ale v podstatě to nejsou zvýšené levely vědomí, ale jen klasické a normální a čiré bytí to, které je pro nás mnohem mnohem mnohem normálnější a přirozenější, než to, co prožíváme v onom "vězení" tady a teď. Úplně perfektně jsi to vystihla v této větě - cituji:"..vlastně se s tím lze spojit právě i přes tyhle pocity svobody..... a (možná pro někoho paradoxně) je odtamtud velmi zajímavé a nijak stresující i to, jak se nám povedlo udělat, že tady některé věci běžně "nefungují" a považují se za zázraky....... :)" - P E R F E K T N Í ! ! ! - klobouk dolů..

Tenkrát, když jsem před 2 lety opouštěl republiku a jel do Bulharska žít v lese, zažíval jsem po cestě obrovské množství těchto dílčích probuzení - nazval jsem je "synchromicity" - vlastně lehké zázraky a vlastně jsem tehdy ještě nechápal, že tohle byly právě ony záblesky normálního a běžného a nám nejvíce přirozeného stavu bytí. Já jsem se vlastně jen probouzel sama v sobě a někdo by řekl:"Ty jsi úplně mimo!", ale já vím, že právě tohle bylo mé opravdové a vědomé prožívání sebe sama, kdy jsem se ze spánku (jel jsem přes den např. kamiónem přes celé Maďarsko) probudil a stalo se něco, co mi vždy řeklo, že to, co právě konám, konám dobře a tak, že je všechno mnou precizně naplánováno a načasováno a teď se to právě spouští a projevuje..

Vím, že to, že si uvědomíme, že teď vlastně spíme, nás může každého otřást v celé bytosti. Nechejme to na sebe působit a jen zkusme občas připustit, že to takto může být možné..Nevědomí se poté začne čím dál více ozývat do vědomí a zapojovat tak, že vás a nás všechny vlastně na chvíli probudí někdy během dne a prožijeme našimi slovy "zázrak", ale ve skutečnosti o žádný zázrak nejde, protože to je právě náš běžný a nejpřirozenější stav bytí a vědomí.

Shunyato díky!!!

==

Původní komentář k mému předešlému článku od Shunyaty:

Komentář přidal(a) Shunyata před 19 hodinami

    ...u sebe vnímám že ta část vědomí, za kterou jsem se tu dlouho považovala (a která je spíš jenom částí struktury tohoto světa - ta která nás drží "zpátky" ) to pod kontrolou mít asi ani nebude - spíš ztratí kontrolu úplně... a víc se budeme prožívat a konat skrze tu jinou, pro kterou jsou "zázraky" normální.... tu která tohle způsobila...

    ....mě se tedy přímo povedlo ovlivnit realitu jenom jednou, ale bylo skrze takovou frustraci - no, nic s čím by se člověk chlubil - i když to nějakým jiným zázrakem naštěstí dobře dopadlo... ale už je to "dávno" (cca 2008).... a od tý doby, co se mi začaly otevírat ty jiný stavy vědomí (začátkem 2013) jsem s tímto trochu opatrnější a zatím k tomu ani nemívám moc motivaci, spíš právě jako bych se nejdříve potřebovala ukotvit v tom "novém", resp. původnějším vnímání.... je fascinující takovým úplně tichým, klidným způsobem a prožívání oné absolutní svobody a nezávislosti na čemkoliv je tam bezpodmínečně, samozřejmě ~ vlastně se s tím lze spojit právě i přes tyhle pocity svobody..... a (možná pro někoho paradoxně) je odtamtud velmi zajímavé a nijak stresující i to, jak se nám povedlo udělat, že tady některé věci běžně "nefungují" a považují se za zázraky....... :)

    ....a trochu pro pobavení - youtubko mi dohodilo takovou scénku jakoby materializace vody na poušti a posledních pár dní mi to nějak silně rezonovalo a tak jsem to v sobě zkoumala....hlavně právě ve vztahu k té nezávislosti na podmínkách.... tak mi teď přišlo legrační, že někdo zažíval tak trochu opačnou situaci v reálu ... :)  http://www.youtube.com/watch?v=lAwYodrBr2Q&feature=youtu.be&...