Ó přírodo, vnímám Tvé krásy, děkuji Ti bytosti krásná, Zemi krásná, za další příležitost sdílet Tvé dary..

[Milan Nový]

Na jedné z procházek s Livisipeou, kdy máme společně obrovskou příležitost sdílet společné moudro, vyměňovat si poznatky, promíchávat energie, být si nablízku v této nádherné a zlomové době, kdy dochází doslova ke kvantovým skokům našeho vědomí, jsem prožil opět něco výjimečného.

 

Vůbec nyní období a dny kolem úplňku byly velmi intenzivní. Příroda nás ladí plnými svými silami k tomu, aby vnitřní přerod naší tkáně a nová napojení všech sfér vědomí na všechny sféry Univerza, tím i na sebe sama, byl co možná nejvíce nádherným zážitkem. Postupně v sobě objevuji některé bloky, se kterými přicházím skutečně až do blízkého kontaktu. Dovoluji jim tímto, aby se objevili v plné síle v mém denním vědomí a tak, abych měl moudrost je zpracovat a pochopit další kus sebe sama a svého vnitřního vesmíru – „ve jménu těla – duše i ducha DĚJE SE, TADY A TEĎ, VŮLE MÁ!..“

 

Včera jsme šli, později večer, se projít k nedalekému jezírku. Měsíc ještě nebyl vidět, resp. již byl, ale byl schován za mírnou oblačnost. To však vůbec nevadilo tomu, abychom šli z malé jakoby „plážičky“ vstříc překrásné vodní hladině, která doslova zvala i ke koupání. Stáli jsme tam, po kolena ve vodě, otočení vstříc straně oblohy, kde se schovával měsíc. Hladina byla úplně klidná, každičký náš pohyb způsoboval jen mírné chvění a vlnky, které jakoby odnášely a přinášely naše poselství a poděkování živlu vody a taky tomu, že nám bylo společně umožněno vnímat a sdílet tuto krásu a přítomný okamžik.

 

Stalo se opět něco mimořádného. Po vstupu do vody, byť jen ke kolenům, přestal jsem tu vodu cítit jako vodu. Skutečně jsem tu vodu vnímal naprosto a absolutně jinak, než tomu bylo v době, kdy jsem žil v lese, v přírodě, u moře v Bulharsku. Tato voda ke mne mluvila nyní již naprosto jiným jazykem. Nešlo to nijak popsat, protékalo to mnou naprosto jinak. Naprosto jinak a zcela volněji, než u moře.

 

Cítil jsem tu vodu jako světlo. Doslova jako „ne kapalinu“, ale jako vysoký koncentrát světla. Bylo to skutečně koncentrované světlo. Až takto jsem tu vodu vnímal. Nedokázal jsem přestat s hlazením té vody, té nádhery, byla absolutně měkčí, než voda slaná, mořská. Cítil jsem to každou buňkou mého těla. Toto jsem zažil úplně poprvé v životě. Nedokázal jsem se její jemnosti a něhy nabažit. Ona mne, i přes moje části ponořených nohou, tak objala a přijala do svého království, že to ani nyní pořádně nedokážu vyjádřit. Už se moc těším, až s ní prolnu celý a půjdu se vykoupat.

 

Také jsem se zkoušel mírně v ní pohybovat. Malé krůčky, kdy jsem vnímal dno toho jezírka přes plosky nohou. Zpočátku jsem cítil její „masu“, posléze jsem ji vnímal jako nějaké poselství, které pro mne má. Já v tu chvíli jsem ho měl přijmout a nějak zpracovat. Fáze krystalizace mého těla nejspíše bude dovolovat, abych vnímal mnohem intenzivněji všechno, co se bude dít v prostoru od pokožky dál do prostoru kolem mne, kde nyní byla přítomna ona voda v přírodním jezírku. Tak nějak přes kůži, ale koneckonců, když se nad tím zamyslím, tak ta voda jakoby mnou prostupovala. Nebyla to otázka „jen vody a toho, jak to vnímám“, ale bylo to prolnutí, chvilkové prolnutí mojí vlastní podstaty a podstaty té vody. Voda mne fascinuje čím dál víc.

 

Když jsem trávil chvíle v komunikaci s vodou mořskou, nebyla to tak intenzivní komunikace, jako včera s vodou sladkou v tom jezírku. Já tu vodu vlastně cítil jakoby uvnitř mne. Její působení a doteky přesahovaly moji kůži, jakoby jakýmisi „póry“ se dostávala přímo do mne, zasahovala mne na nejhlubší úrovni bytí, rovněž na fyzické úrovni, a jak se říká, „až v morku kosti“. Jakoby jsem se stával ní a veškeré bariéry byly zrušeny.

 

Po návratu z Bulharska jsem neskutečně citlivý na jakékoliv dění kolem mne. Citlivost skutečně nebere konce a zvyšuje se každý den. Jakmile se ke mne kdokoliv přibližuje, vnímám jeho vibrace celou svojí bytostí, okamžitě dokážu říct kus života této osoby, jakoby se napojujeme na sebe a čteme se. Vnímám, že do budoucna bude absolutní čitelnost a čistota obou duší, při vzájemném kontaktu, nesmírně důležitá a tedy se učím spontánně projevovat.

 

Mám rovněž velmi zajímavou zkušenost s věnováním Livisipei, které jsme společně prožili. Spočívá to v automatické kresbě a v následném odblokování těch energií, které způsobují lidské bytosti nejrůznější příkoří. Opět to vnímám jako způsob cesty k sobě sama, jako způsob odhalení a především vlastního uvědomění některých bloků, které brání dalšímu zvyšování osobních vibrací. Spontánně jsem se ponořil do některých sfér mne sama, kdy jsem pochopil spoustu nových zákonitostí. Včera byl skutečně velmi zajímavý den.

 

Je na světě také cyklus setkávání, kdy tady a přes web: http://www.suncafe.cz/novinky/ budu zveřejňovat pozvání na setkání ve sdílení v Olomouci. Rovněž také, kdokoliv, kdo by měl zájem o to, abych přijel kamkoliv v ČR sdílet svoje zkušenosti a stav, ve kterém se nyní nacházím, rád i toto přijmu, kdy šťastný se rozdělím a s ostatními i nasdílím jejich vlastní zkušenosti s právě probíhajícím Vzestupem planety Země. Jsem již přesvědčený, že toto vzájemné sdílení neskutečně krásně startuje a podporuje uvědomění procesu u každého z nás, lepší průchodnost světla našim „tělem“, byť se jedná v našich očích jen o malinké a nepatrné nové pocity. Tyto si myslím, že mnohdy zaplašujeme, ale ony mohou poskytnout obrovskou službu ostatním a protože to chápu i jako „volání ostatních“, mělo by se to všechno, co se s námi - každým z nás odehrává - , dostat na povrch, dostat na fyzické smysly nás všech, pustit to do denního vědomí..

 

Přeji všem nádherně strávené chvíle v této realitě. Změny probíhají na mnoha úrovních doslova každou sekundu. Má obrovský význam v této době „chodit“ do otevřeného a fyzického vzájemného kontaktu, prostě otevřít svou náruč, roztáhnout svoje prsty i ruce úplně, přijmout jinou lidskou bytost na svoji hruď, sevřít tyto ruce vzadu za ní, na chvíli zavřít oči a poděkovat za tuto možnost blízkosti.

 

 

Objímám a miluji vás milí přátelé..

 

Milan

„Šťastny, ať jsou všechny bytosti Univerza..“