Odtajněné dokumenty: Projekt SERPO, Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů II.

[Naren Sahava]

Zápis - jsem opět vzhůru. Ebenové jsou v místnosti. Moje miska je otevřená. Někteří z mojí posádky chodí okolo. Ebenové jim pomáhají. Vylezl jsem ze své misky. Anglicky mluvící Eben mě uviděl a já jsem se ho zeptal, jestli jsou všichni členové mojí posádky v pořádku. On nerozumí, co znamená "v pořádku". Ukazuji na posádku. Říkám, že je jich jedenáct. Kde je dvanáctý? Ebe pak ukazuje na misku, která je prázdná a říká, že tento člověk ze Země není živý. Ok, někdo tedy zemřel. Ale kdo to je? Moje posádka chodí zmateně okolo. Nemohu upoutat ničí pozornost. Vypadají jako živí mrtví. Co je to s nimi? Zeptala jsem se Ebe 1, co je s nimi špatně. Ebe odpověděl, že mají vesmírnou nemoc, ale že brzy budou zdraví. Ok, to dává smysl. Nemám však tušení, za jak dlouho. Stále letíme, ale nevím jak dlouho. Ebe 1 přináší tekutinu a něco, co vypadá jako sušenka. Tekutina chutná jako křída a sušenka nemá také žádnou chuť. Všichni jíme a pijeme tu tekutinu. Téměř okamžitě se cítíme lépe. Je to dobré, uspořádáme se. Řekl jsem 203, aby shromáždil celou posádku. Zjistili jsme, že 308 chybí. Musí to být ten mrtvý člen posádky. Ebe se vrátil a zavedl mě ke 308. Byl v misce, vypadající jako rakev. 700 a 754 ho chtěli vyšetřit. Ebe 1 nás varoval, abychom s ním nic nedělali. Nechápu jeho opatrnost. 700 a 754 byli u toho. Snažím se říct Ebe 1, že tihle hoši jsou naši doktoři a musí ho vyšetřit. Ebe 1 řekl, aby to nedělali kvůli možné infekci. Myslí si, že 308 musí mít nějakou infekci a může to být nakažlivé. Ale je 308 skutečně mrtvý? Nevím to. Bereme radu Ebe 1 do úvahy. 700 a 754 se pouze podívali do misky a řekli, že to vypadá, že 308 je skutečně mrtvý. Všichni ostatní členové už vypadají dobře. Tekutina a sušenky musí obsahovat nějaký druh energetické výživy. Již dokážeme soustředit své oči a můžeme normálně přemýšlet. Nikdo si nepamatuje, jak jsme se dostali do této místnosti. Všechno naše vybavení je zde. Všichni se koncentrují na naše postavení. Ebeni jsou přátelští, ale neřeknou nám toho moc. 899 se zabývá tím, že je zde zavřený, 633 a 661 si myslí, že bychom měli být připraveni na vše. Souhlasím. Nařizuji všem, aby prohlédli vše uvnitř a zjistili, zda něco chybí. To bude tým zaměstnávat po nějakou dobu. Moje hodinky říkají, že je 04:00. Ale jaký den a datum? Nevím. Velmi zvláštní je, že nejsem schopen měřit čas. V této místnosti nebo v této kosmické lodi nemáme žádný ukazatel. Roční hodiny, které jsme si přinesli, vybalíme, jakmile se k nim dostaneme. Nevíme, kde jsou.

Zápis - celá posádka zinventarizovala své balíčky a přídělové dávky. Všechno je spočítáno. 899 chce svoji zbraň. Řekl jsem mu, že ji nepotřebuje. Nepotřebujeme zbraně. Žádný Ebe se k nám zatím nechoval nebezpečně. Zkontrolovali jsme kompas, ale také nefungoval. Vzali jsme si naše vysílačky. Budeme je mít připojené na opascích. Nevím, jestli budou pracovat mimo místnost. Zapojili jsme je a fungují. Můžeme se slyšet. Dobře, máme tedy komunikaci. Ale musíme být opatrní, životnost baterie je jen asi dva dny. Navrhuji, aby si každý začal zapisovat své myšlenky. Pořídil si nějaký deník, jako mám já. Nebylo mi nařízeno, abych to dělal, ale budu to i nadále dělat tak dlouho, jak budu moci. Nebudu to dělat denně, protože neumím říct, kdy to skončí. 661 naznačuje, že si vytvoříme nějaký kalendář a systém záznamů, dokud budeme zde. Je to dobrý nápad, uděláme to.

Zápis - vstoupil Ebe 1. Řekl nám, že jsme téměř u konce cesty. Vedl nás do chodby. Nastoupili jsme do výtahu a přemístili se do jiné části lodi. Přišli jsme do velké místnosti s mnoha přístroji, které nedokážu identifikovat, ale vypadají jako skříně na šaty nebo lůžkoviny. Také nás zavedli k velkému stolu s jídlem. Ebe1 nám řekl, abychom jedli. Řekl, že je to dobré jídlo. Podívali jsme se na 700 a 754, říkají, že se to dá jíst. Ok, jdeme tedy ke stolu. Vypadá to, že keramické talíře jsou opravdu plné. Vybral jsem si něco, co vypadalo jako guláš. Pak jsem dostal sušenku, jakou jsme jedli dříve. Nápoje byly v kovových nádobách. Stejná tekutina, kterou jsme pili předtím. Všichni jsme jedli. 'Guláš' neměl skoro žádnou chuť. Něco jako brambory, možná okurky, nějaký druh stonků. Nebylo to však zcela špatné. Sušenky měly stejnou chuť. Všichni seděli a jedli. Našli jsme něco jako jablka, ale nebyla to jablka. Bylo to sladké a měkké, snědl jsem to. V ústech to zanechávalo chuť. Celý tým vypadal šťastně. Někteří se diví, že zde nemají žádnou zmrzlinu. Ok, MVC je v pohodě. Uviděli jsme ho jako prvního. Mluví za pomoci Ebe 1. Jejich jazyk mi opravdu znepokojuje uši. Vysoké zvuky a hlasité tóny znějí velmi podivně. Ebe1 nám říká, že MVC chce, abychom se připravili na přistání. Ok, tak to uděláme. Musíme se vrátit do misek. Nikdo to sice nechce, ale pokud to bude nutné, tak to uděláme. Musíme se tam vrátit. Jsme doprovázeni zpět do místnosti s miskami. Ukládáme se do nich. Někteří používají nádoby pro vyměšování. Pak teprve vlezou do misky. Zavíráme víka, ale jsme vzhůru. Prostě tam tak ležíme. Najednou usínám.

Přílet na SERPO - víka misek se otevřela. Moje hodinky ukazují 11:00. Vylézáme ven. Ebe 1 je s námi a říká nám, že jsme přistáli u nich doma. Ok, myslím, že tam jsme. Shromažďujeme naši výstroj. 700 nám připomíná použití slunečních brýlí, jakmile opustíme loď. Balíme si osobní zavazadla a jdeme po dlouhé chodbě a pak výtahy. Jdeme asi jednu minutu. Pak se otevřou dveře. Jsme ve velké místnosti. Vidíme naši uskladněnou výstroj. Je to obrovský hangár, je zde uloženo mnoho menších kosmických lodí. Otevřela se velká vrata a objevilo se jasné světlo. Poprvé vidíme tuto planetu. Jdeme po rampě. Čeká zde na nás velké množství Ebenů. Vidím velkého Ebena, největšího, jakého jsme kdy viděli. Přijde k nám a začne na nás mluvit. Ebe 1 překládá uvítací proslov od tohoto představitele. Myslím, že tento EBE je nějaký vůdce. Je asi o stopu vyšší než ostatní. Říká nám, že jsme na planetě vítáni a dále něco, čemu nerozumíme. Ebe 1 nedělá dobrý překlad. My jsme pak uvedeni do otevřené arény. Vypadá jako plocha na přehlídku. Na zemi je špína. Při pohledu nahoru vidím modrou oblohu. Obloha je velmi jasná. Vidím na ní dvě slunce. Jedno jasnější než druhé. Krajina zde vypadá jako poušť v Arizoně nebo Novém Mexiku. Není zde žádná vegetace, kterou bychom viděli. V dálce jsou kopce, ale kolem nic než špína. Tohle musí být hlavní město. Přistáli jsme na otevřeném prostoru s velkými konstrukcemi, jako elektrické sloupy. Něco je na vrcholu těchto věží. Ve středu města je velká věž. Vypadá jako betonová konstrukce. Je vysoká snad 100 metrů. Zdá se, že na vrcholu této věže je nějaké zrcadlo. Všechny budovy vypadají jako stavené z hlíny nebo vepřovic. Některé jsou větší než jiné. Při pohledu jedním směrem nemůžete odhadnout velikost, ale je zde jedna velmi velká budova. Všichni Ebenové jsou oblečeni ve stejném oděvu, kromě některých, kteří byli na kosmické lodi. Vidím, že někteří jsou oblečeni v tmavě modrém, odlišní od ostatních. Každý Eben má na svém opasku nějakou krabičku. Všichni mají opasky. Nevidím žádné děti, ale možná i ty mají stejnou velikost. Naše boty zanechávají na půdě otisky. Jas je pro naše oči bez slunečních brýlí téměř nesnesitelný. Při pohledu kolem dokola vidím jen budovy a holou zem. Není zde vidět žádná vegetace. Zajímalo by mě, kde rostou plodiny na potravu. Jaká podivná planeta. Je těžké uvěřit, že zde budeme muset žít 10 let. Ale i cesta na 1000 mil začíná jedním krokem. Nemůžu si vzpomenout, kdo to řekl, jen mi to tak přišlo na mysl. Vítá nás velké množství Ebenů. Zdá se, že jsou přátelští. Pak nás skoro šokuje, když některý mluví anglicky. Všichni se na něj díváme. Tento Eben mluví anglicky velmi dobře. Ten, kterému říkáme Ebe 2, mluví téměř plynule anglicky, s výjimkou toho, že slova nevyslovuje správně. Ale Ebe 2 dělá dobrou práci, když mluví anglicky. Ebe 2 říká, že jsme na planetě Serpo vítáni. Ok, je to jméno jejich planety.

Ebe 2 nám ukazuje zařízení na opasku a říká, že každý z nás to musí nosit. Vypadá to jako malé tranzistorové rádio. Dali jsme si to na naše opasky. Počasí je extrémně horké. Požádal 633, aby změřil teplotu. Říká, že je 42 °C. Je nám velmi teplo. Sundáváme si bundy a necháváme si jen lehká trika. Ebenové se na nás dívají, ale vypadají velmi přátelsky. Někteří mají na sobě nějaký druh šatů. Zeptal jsem se na to Ebe 2, který říká, že jsou to ženy. OK, všichni vypadají podobně. Je opravdu těžké rozlišit jednoho od druhého, pokud mají uniformy. Někteří mají různobarevné uniformy. Zeptal jsem se na to Ebe 2, říká, že to jsou vojenské uniformy. Ok, to dává smysl. Ebe 2 nás vede k řadě domků, které vypadají jako z vepřovic. Jsou čtyři. Za nimi je podzemní místnost nebo skladovací prostor. Je postaven pod zemí. Musíme jít dovnitř po svahu. Dveře vypadají jako do vojenského krytu, kam na Zemi ukládáme atomové bomby. Všechna naše výstroj je z kosmické lodi přeložena tam. Vcházíme dovnitř tohoto areálu. Je zde velmi velká místnost. Je velmi chladná, je zde mnohem příjemněji, než venku. Možná zde budeme muset spát. Je zde všechno naše vybavení. Tato místnost je vyrobena z něčeho, co vypadá jako beton, ale nemá to stejnou strukturu. Vypadá jako měkká guma, ale přesto velmi hutná. Podlaha je vyrobena ze stejného materiálu. Ve stropě jsou svítidla. Vypadají jako bodovky. Mají zde zřejmě elektřinu. Musíme si někdy prohlédnout veškeré vybavení. Vracíme se zpátky do chatek. Je tam chladněji, než venku, ale přesto velmi teplo. Musíme se zorganizovat. Říkám Ebe 2, že budeme muset být sami, abychom vše uspořádali. Pak si konečně uvědomuji, že Ebe 2 je žena. Říká, že je to v pořádku. Zůstáváme tedy sami.

Požádal jsem o tělo 308. Ebe 2 vypadá zmateně a neví nic o žádném těle. Vysvětlil jsem jí to, Ebe 2 pak držela ruce napříč před tělem a sklonila hlavu. Byl to výraz jejích emocí, protože téměř plakala. Ebe 2 nám řekla, že tělo nám bude přineseno, ale musí ho nejdříve zkontrolovat její instruktor. Výraz instruktor mě šokoval. Copak Ebe 2 je ve výuce a někdo ji učí? Nebo znamená u Ebenů slovo instruktor něco jiného, než v angličtině? Možná to znamená vůdce nebo velitele. Nevím to jistě. Ebe 2 odešla. Řekl jsem 203, aby se všichni shromáždili v dolním skladovacím prostoru. Budeme mít týmovou schůzku. 633 navrhl, abychom začali nový kalendář k dnešnímu dni. Je 13:00 hodin, náš první den na planetě Serpo. Máme vážný problém. Jak vysvětlíme naši vědu cizincům, kteří neznají Einsteina, Keplera nebo některého z dalších vědců naší doby. Jednoduchá matematika je jim, jak se zdá, docela cizí. Ebe 2 je inteligentní. Zdá se, že rozumí našemu jazyku lépe, než EBE1. Zdá se, že dokonce rozumí naší matematice. Je opravdu někým. Našli jsme v ní osobnost. Možná proto, že s ní máme více kontaktů, než s ostatními. Je velmi srdečná, cítíme to z ní. Opravdu se o nás stará a obává se o nás. Během první noci se nám zdálo, že se ubezpečuje, zda je všechno v pořádku. Upozornila nás na teplo a světlo. Zmínila se, že SERPO není tak tmavá jako Země. Zajímalo by mě, jak to věděla? Navštívila Zemi? Možná byla vychovávána podle pozemských vlastností. Možná mají knihy o Zemi. Každopádně nám první noc vyprávěla o větru. Silný vítr začíná právě v okamžiku, kdy zůstane na obloze jen jedno slunce. Druhé slunce zůstane pod horizontem. Vítr pak rozfouká prach. Měli jsme velmi těžkou první noc. Říkáme tomu noc, ale zdá se, že Ebenové právě tak nazývají toto jejich období. Ebe 3 znal slovo den, ale nebylo to srovnatelné s pozemským dnem. Možná, že nebyl na Zemi. Během noci jsme dobře nespali. Ebenové nespí podobně jako my. Zdá se, že po určitou dobu odpočívají, a pak se proberou a jdou pracovat, budou dělat cokoli co je zapotřebí.

Druhý den na SERPO - když jsme se probudili, byla před naší chatou Ebe 2. Otevřel jsem dveře a čekal. Proč tam byla? Jak věděla, že jsme vzhůru? Možná jsou chaty sledovány nějakým čidlem. Ebe 2 nám řekla, abychom ji následovali do jídelny. Nepoužila slovo jídelna nebo stravovací zařízení. Použila označení místo na jídlo. Jakmile jsem shromáždil tým, prošli jsme vesnicí – nazval bych to vesnicí kvůli správné formulaci. Vstoupili jsme do velké budovy. Zdálo se, že je velká, ve srovnání s malými postavami Ebenů. Na stolech tam bylo jídlo. Myslím, že bychom tohle místo nazvali stravovna. Ebeni se na nás podívali a dál jedli. Nepřipravují si jídlo uvnitř svých chatrčí. Zdá se, že všichni jedí zde. Šli jsme k jídelním stolům. Bylo tam stejné jídlo, jaké jsme viděli a jedli na kosmické lodi, s výjimkou některých mís. Byly tam velké mísy s něčím jako ovoce. Podivně vypadající věci. Měli tam také něco podobného tvarohu, chutnal jako kyselé mléko, ale po ochutnání se zdál v pořádku. Vyzval jsem všechny členy týmu, aby jedli a pili. Také bychom mohli využít naši potravu ze zásob. Ale 700 nám řekl, abychom jedli jen jedno z našich jídel denně a schovali si naše příděly na pozdější dobu. Tímto způsobem se náš trávicí systém přizpůsobí jídlu Ebenů. Sedli jsme si ke stolu, byl menší ve srovnání s naším standardem a jedli. Ebenů bylo mnoho, pravděpodobně asi 100, všichni jedli a vůbec nás neobtěžovali. Každou chvíli jsme si všimli Ebena, který se na nás díval. My jsme byli pro ně zřejmě groteskní, ne oni pro nás. My jsme zde jako hosté. Jsme cizinci. Musíme jim opravdu připadat divní. Všichni vypadáme různě, oni všichni vypadají stejně. Jak se můžeme s nimi porovnávat? To nelze. Díváme se na ně, oni se dívají na nás. Pak vidíme jiného Ebena. Velmi podivně vypadající stvoření, velký, dlouhé paže, téměř se vznáší na dlouhých nohách. Tohle nemůže být Eben. Všichni se na něho díváme. Toto stvoření se prostě vznáší a ani se na nás nepodívá. Hledám Ebe 2. Jí se třemi dalšími Ebeny. Jakmile se k ní přiblížím, stoupne si a otočí hlavu ke mně. Možná jen zdraví, musím si to zapamatovat. Zeptal jsem se jí na stvoření, které jsme zde viděli, a ptám se, jestli je to jiný druh Ebenů. Ebe 2 vypadá zmateně. Zeptala se mě, jaké stvoření? Použil jsem slovo stvoření. Možná to byla urážka, nebo možná neznala to slovo. Ukázal jsem na bytost na druhém konci místnosti. Pak viděla, co tím myslím. Ebe 2 řekla: "Ne, to není Eben, je to také návštěvník jako ty" a ukázala na mě. Ok, vidím, že tady mají další cizí návštěvníky. Myslím, že nejsme jediní. Poté jsem Ebe 2 požádal, aby mi řekla, ze které planety návštěvník přišel? Ebe 2 řekla něco jako CORTA, nebyl jsem si jistý přesným názvem, tak jsem ji požádal, aby to dvakrát zopakovala. Ok, kde je ta CORTA? Přecházíme k monitoru, alespoň tak vypadá. Je umístěn v rohu místnosti. Vypadá jako nějaký typ dotykové obrazovky. Položí prst na sklo a něco se objeví. Je to vesmír? Vidím hvězdné systémy. Nepoznám žádný z nich. Ebe 2 ukazuje na jedno místo a říká slovo CORTA. Ok, a kde je Země? Ukazuje na jiné místo a říká Země. Na základě této obrazovky jsou CORTA a Země velmi blízko sebe. Ale neznám měřítko této mapy. Možná jsou to triliony mil nebo 10 světelných let. Ale vypadá to, že jsou blízko. Budu muset jednoho z vědců požádat, aby se na to podíval. Dobře, děkuji Ebe 2. Vypadá potěšena. Vypadá skoro jako anděl. Je tak hezká. Dotkla se mé ruky, ukázala na můj stůl a řekla: "Jez, jídlo ti chutná?" Zasmál jsem se a řekl: "Ano, je to dobré jídlo". Vrátili jsme se k našim chatám. Musíme být lépe zorganizováni. Máme tedy schůzku. Všichni vypadají dobře. Zajímají nás záchody, kde si budeme ulevovat? Přichází Ebe 1, skoro jako kdyby četl naše myšlenky – možná to dokonce dokážou. Říká, že nám ukáže nádoby v chatě. Všichni jsme se zajímali, co to je. Ok, je to tedy naše latrína. Uvědomili jsme si, že to nebude dobře fungovat, ale uděláme, co můžeme. Pak si uvědomujeme, že ty hrnce mají uvnitř nějakou chemickou látku. Naše odpady se tedy rozpustí nebo něco takového. Skutečně to nemohu říct přesně. Každá ze čtyř chatek má jednu takovou nádobu. Snad to bude zatím fungovat. Ebe 2 nám říká, abychom šli ven. Nejsme si jistí, co tím myslí, ale 420 říká, že bychom mohli jít na prohlídku okolí. Ok, tak to uděláme. Organizuji tým, 102 půjde a zůstane zde 225. Chci, aby se 633 a 661, podívali na obrazovku s mapou vesmíru a zjistili, který hvězdný systém je CORTA. Žádám 518 o měření teploty a pozorování počasí. Vím, že je horko, velmi horko. Musí být nad 60°C. 754 nás varuje, abychom se chránili před slunečním zářením, říká, že úroveň radiace je vysoká. Nezní mi to moc dobře. Připomíná mi to Nevadu v roce 1956, během jednoho z testů atomové bomby. Bylo zde horké počasí a museli jsme se starat o měření záření z atomových výbuchů.

V té době ještě na Zemi neznali ploché LCD nebo LED obrazovky. Přitom se zdá, že právě tato technologie byla odvozena z vraku lodí EBEnů, které havarovaly během Roswellského incidentu.

Nyní jsme na této podivné planetě, 40 světelných let od Země a je zde také záření a horko. Ale musíme ji prozkoumat, proto jsme sem byli posláni. Začínáme průzkumem okolí, 475 pořizuje fotografie našimi vojenskými aparáty. Doufám, že film nebude ovlivněn zářením. Jak ho vyvoláme? Možná jsme na to nemysleli. Následuji 225. Vstupujeme otevřenými dveřmi do velké budovy. Vejdeme, vypadá to zde jako učebna, ale nejsou zde žádní Ebenové. Je zde velká obrazovka, která zabírá celou stěnu. Na této obrazovce blikají nějaká světla. Zkoumáme obrazovku, je velmi tenká. Zajímalo by mě, jak funguje. Kde je elektronová trubice nebo elektronika. Možná jsou v této oblasti mnohem pokročilejší než my. Musí to tak být. V této budově jsme nic jiného nenašli. Jdeme dál, je zde také horko, doufám, že nějak využijeme, co jsme viděli. Přicházíme k veliké věži. Vypadá jako anténní věž, ale má nahoře velké zrcadlo. Viděli jsme ji, když jsme včera přistáli. Vidíme Ebena stojícího bokem u vchodu. Ptáme se ho, zda rozumí angličtině. Jen na nás zírá, ale vypadá přátelsky. Myslím, že nemluví anglicky. Vstupujeme do budovy, ale nenašli jsme zde žádné schody. Vidíme jen nějakou kulatou skleněnou místnost. Možná je to výtah. Pak uslyšíme angličtinu. Otočíme se a vidíme Ebe 2. Odkud přichází? Zeptám se jí, jestli si budeme moci prohlédnout tuto budovu. Řekla, že samozřejmě ano a ukazuje na skleněnou místnost a říká, ať jdeme nahoru. Ok, vstoupíme do skleněné místnosti. Její dveře se zavřou a rychle jedeme vzhůru. V krátkém okamžiku jsme na vrcholu. Ale co to je? Ptáme se na to Ebe 2. Ukazuje na slunce a pak na vrchol, kde se nachází zrcadlo. Pak ukazuje na zem. Ok, vidíme to. Věž je uprostřed kruhu, který se nachází na zemi. V každém kvadrantu kruhu je nějaký symbol. Vidím, že sluneční paprsek je nasměrován zrcadlem na zem. Možná to není zrcadlo, jak ho známe do chvíle, než odrazí sluneční světlo, ale jakmile projde sluneční světlo, tak nasměruje paprsek na nějaký symbol v kruhu. Ebe 2 říká, že když se světlo dotkne symbolu, pak Ebenové něco změní. Nejsem si jist, co to znamená. Možná to určuje Ebenům, co mají dělat. 225 si zřejmě myslí, že jde o sluneční hodiny. Když slunce zasáhne symbol, Ebenové změní svoji činnost, kterou dělali a dělají něco jiného. Možná je den Ebenů takto nějak strukturován. Nebo to možná jsou jejich hodiny. Podivné! Ale jsme na cizí planetě...