.o dobru, zlu a třeba o matrixu..

[Karla]

   úvahy těchto mých dnů.. ..na počátku bylo slovo..nebo výdech a nádech, chcete li..výdech či nádech apriori nejsou špatný či dobrý, dábelský či andělský..prostě jsou.. jsou součástí projeveného celku, který je v množině všech prvků které obsahuje, harmonickou soustavou.. kdyby nebyl, zhroutil by se do formy dalšího celku, bližšího rovnováze.. vlastně je tento celek, tato rovnováha souborem drobných pohybů či vlnění, kterými se rovnovážnost úrůběžně udržuje.. tedy všechny podstruktury a vlnky jsou patřičné, v souhrnu harmonii udržující.. pak přichází na řadu slovo..možná ani ne slovo, ale hodnocení-postoj - nádech z pozice pohledu zuvnitř nádechu řekne: ty výdechy jsou úplně jiné, dělají to jinak než já, vlastně úplně opačně, nerozumím jim, nesouhlasím s nimi.. vlastně je nechci, jsou nepřátelé..a tím je vložena vazba i síla nepřijetí, a již zde není harmonie celku nádechů a výdechů, ale souboj mezi stranou výdechů a nádechů, který trvá a bude trvat tak dlouho, dokud bude existovat posuzovací vazba..
  a tak je to se vším,..vstoupili jsme do kolotoče posuzování a oddělování se, snad v úmyslném zapomění, že jsme celkem, snad proto, abychom tuhle hru na oddělenost prožili v opravdovosti prožitku, který by bez onoho zapomění byl jen jako.. vlastně jsme to byli my, kdo prvotně pojmenoval věci dobrými, špatnými, bílými černými, ovládacími, obětními, spravedlivými či nespravedlivými, ochrannými či ubližujcími, ďábelskými či andělskými.. a tím jsme tyto struktury relativně zreálnili..sami sobě.. protože postavím li svým poutem posuzování cokoli do pozice třeba zlého, ono na druhém konci, aby bylo vyhověno mému náhledu, se zlým stává a je na konci toho provazu tak dlouho, dokud já svůj provaz nepustím.. pak teprve to na druhém konci zesvobodním a ze dvou antagonistických principů se stanou opět harmonické části jednoho celku..
..tedy boj se zlem, nespravedlností, nepřáteli či matrixem takové vlastně vytváří.. stejně tak jako naše distancování se od nich či popírání je vlastně jako popírání sama sebe, odmítání buněk svého organismu - jaterní bunky nesouhlasí s činností buněk svalových a nepřejí si je ve své realitě -pryč s nimi!! :-) - tak nějak..
..tak mi nějak zase o kousek došlo, ted v neděli, že jedinou cestou k harmonii projeveného uvnitř i vně mne - což je totéž - je přijímat všechny principy, které kolem proplouvají a jakoby ke mně vstupují, přijímat je jako součást sebe sama a jako součást sebe sama je milovat (což neznamená s nimi souhlasit, jen nemít v prvotním nastavení jejich odmítnutí, nepřijetí), vstřebat je, pojmout do sebe a svého relativního světa jako nedílnost a patřičnost..a i když tyhle věci se většinou jeví jako nám nepříjemné či bolestivé, tak vložit do nich přijetí jako součásti mého celku.. tento proces či úkon se však může jevit až jakoby neproveditelný.. ..proto se mluví o cestě průběžného uvědomování si přítomného okamžiku, bez tíhy vazby minula, budoucna,zvyku, vzpomínky atd.. protože v tomto a tomto a tomto právě probíhajícím okamžiku samotném, mi míra bolesti či emoce přijde jen v hodnotě právě tohoto miliokamžiku a již není tak neproveditelné si přijetí uvědomit a vložit.. jakobychom těžkou hromadu uhlí najednou neunesli, ale po kousíčkách v míře zvládnutelnosti ano... a že vlastně jednoduchou, ač relativně obtížnou, cestou, je ona neustálá bdělost v tom co mi postupně přichází a přijímání tohoto bez dalšího posuzování..tak se po kousíčkách rozvazují jednotlivé vazbičky, přícházející postupně v příslušný čas, a náš prostor, náš matrix se pomalu čistí a rozvolňuje, lépe a lépe se dýchá tam, kde bylo nedýchatelno, světlo prostupuje všemi uvolněnými švírami.. a náš organismus jako celek je opět o trošku lehčí a prostupnější pro vstupující světlo našich neměnných Bytí..

[Zlaté Živé Světlo]

Tato diskuse má výstižný název. Jmenuje se: "o dobru, zlu a třeba o matrixu". Nuž co dodat? Snad je to, že Matrix se hroutí a ti kteří jsou jeho součástí a chtěli by ho nadále udržet v existenci, ti jako potrefené husy zoufale gagají. :-)

[grétka]

A usmievala by si sa aj keby niekto mna vedla teba urazal?

Asi tak.

[grétka]

Aj to su kecy, Petshop, to je moj nazor.

Ked proti niekomu nic nemam, tak nerozpravam, ze klame.

Bodaj by nevyvolalo odozvu, ked tu Lumira urazas. To sa mam na to ako usmievat a to bude harmonia?

Tak to mate o harmonii fakt choru predstavu.

[grétka]

Potom by si musela chapat aj to, preco nechcem taku priatelku, ktora by takto reagovala.

[grétka]

ludia, sloboda nie je to, ze musim chciet vsetko, ale to, ze si mozem vybrat.

[grétka]

dobru noc, kedze tu nie je harmonia a su tu o nej len kecy, tak tato stranka to najblizie dni nebude, majte sa

[Zlaté Živé Světlo]

Petře, vlastně Petshope :-) ty se mnou sice souhlasíš, ale já s tebou tentokrát nesouhlasím. :-) Co s tím budeš dělat? Budeš moci usnout? :-)
Přesně jak píše Grétka: sloboda nie je to, ze musim chciet vsetko, ale to, ze si mozem vybrat.

[Livisipea]

You are not alone - nejsi sám

http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=8RsYOKPeylk&feature=end...

komentáře opět netřeba :-)

[Semangat]

Gretko tady skutecne zalezi pouze na tom jak se na to podivas. Pohledu je mnoho.
Ze Petshop urazi Lumira , to muze byt i naprosto mylny, zkresleny pocit a dojem.
Je to nase vlastni mysl ktera ma tendence neco nejak posuzovat a davat pocity a dojmy.

Ja osobne mam rada Lumira , Petshopa , Tebe a vsechny ostatni stejne. Ty nebo kdokoli jiny vsak muzete mit pocit a dojem ze je tomu jinak. U me- ve me to vsak jinak neni ani i kdyz Ty nebo kdokoli jiny budeze mit svuj vlastni jimy pocit a dojem.

Neni samo sebou proc clovek neco vnima jinak nez zase jiny clovek.

Ja napriklad nevnimam v Petshopovych slovech urazky, ja vnima pouze jeho nazor a pohled na vec. Tak jako nekdo jiny kouka na nej skrze svoji mysl tak naopak i Petshop kouka na Lumira ci na kohokoli skrze svoji mysl.
Neni treba brat nazory druhych jako urazky nebo utok. A Ty to Gretko preci vis.

[Ladislav]

Odstranit komentář

Tara, ešte nie sme v 5D , ešte dobiehajú staré vzorce, staré systémy správania sa. Uti sa buď trochu polepšil, alebo sa začal trochu opatrnejšie vyjadrovať, čiže trochu  sa zlepšil. Svoj tieň však neprekročil a, videla si znova  tie reakcie.  Tolerancia má svoje hranice, každý majster, každá komunita má zatiaľ potrebu sa brániť.   A Karla nám toto všetko snáď prepáči, veď všetko so všetkým súvisí, sme energeticky prepojení..  Aj vo vyššej dimenzii bude potrebné sa  brániť, iba systém ochrany  tam bude  predsa len iný,. Ten je tam daný  kvalitami, resp. možnosťami, či vyjadrením  daného priestoru.

Ešte by som pre istotu uviedol aj epilóg k tej mojej rozprávke. Hovorí sa  v nej o tolerancii, - ale len  po určitú hranicu k akémukoľvek výtečníkovi, ktorý si myslí, že pojedol všetku múdrosť sveta. Môže to byť ktokoľvek znás, nielen Uti, kto by so dovolil nectiť si zákony Stvoriteľa.,  Osobitne k Jeho nevinným deťom..

Rozprávka v tomto smere nie je smerovaná k žiadnej konkrétnej osobe.