Komunikace s vaší duší

[Livisipea]

 

Jeshua prostřednictvím Pamely Kribbe   Drazí přátelé, já jsem Jeshua. Jsem s vámi. Moje energie se spojuje s vaší. Pociťte ji kolem a skrze vás. Nejsem pro vás žádným cizincem. Navzájem se známe, pociťte tuto důvěrnost. Kristovská energie vám není cizí. Ve vašem srdci je plamen, inspirace, touha a také vědění, že tohle je život a doba, ve které chcete ztělesnit své Kristovské světlo zde na Zemi. Na tuto příležitost jste čekali dlouho. Museli jste přes mnoho životů nést tuto maličkou jiskru uvnitř sebe a nyní cítíte, že nová příležitost nastala. Jeden z důvodů, proč jste se chtěli narodit v této době na Zemi, byl příslib této jiskry, že vypukne v plamen, který je jasně viditelný vám i ostatním. Touha, která vás sem přivádí, je vytvořit, tak či onak, v sobě kanál pro božskou energii duše, která má být v tomto životě na Zemi naplněna. Chcete být unášeni písní své duše. Chcete si vzpomenout na to, kým jste nad rámec toho, co utváří váš život na Zemi zvenčí. Každý z vás si během výchovy osvojil názory a přesvědčení ohledně sebe sama. Absorbovali jste myšlenky a obrazy vašich rodičů, rodiny, vrstevníků, školy, atd. Začali jste hrát jisté role, aniž byste je zpochybňovali a brzy jste vypěstovali něco, co se nazývá „osobnost“: soubor návyků, chování a myšlenek. Ale v jistém čase během dospívání se ve vás probouzí něco jiného. Předně to není už jen šepot, vzpomínka, kterou nedokážete zařadit, je to vědění, že jste víc než to, co je určováno světem mimo vás. Existuje zde něco hlubšího, vrstva, která nemůže být obsažena a pochopena lidským intelektem. Na tomto místě leží vaše jádro, to, co předchází a přežívá pozemskou sféru – vaše duše. Když se vaše duše inkarnuje na Zemi, má již získanou historii. Duše uvnitř sebe nese všechny druhy dojmů z ostatních životů a prožitků ve vesmíru. Nejste nepopsanou stránkou, když se rodíte. Prostřednictvím vašich předchozích zkušeností jste již vyvinuli moudrost. Přicházíte do tohoto života něco dát. Už při narození jste jedinečnou květinou. A život ve skutečnosti chce, aby tato květina byla životaschopná a viditelná, chce ji přivést k plnému, zářivému květu. Leč díky vlivům, které jste získali během svého mládí, můžete být drženi od tohoto rozvinutí na dlouhou dobu. Snažíte se přizpůsobovat tomu, co je od vás požadováno a toto přizpůsobení často přináší bolest, protože se tak zbavujete sebe sama. Vnější síly mohou být velmi přesvědčivé a průkazné. Tlaky z vašeho okolního prostředí se vás snaží ovlivnit, omezit a udržovat vás v šachu, ale stejně jako motýl líhnoucí se z kukly, i vy hledáte, jak se od těchto vnějších vlivů osvobodit. A co je to, co vás pohání? Je to vzpomínka, šepot, vědění, které je zpočátku velmi nepatrné a nemůže nalézt své naplnění ve viditelném světě, nýbrž jen v hloubce vašeho vnitřního bytí. Tam uvnitř si stále troufáte snít. Tam uvnitř někdy velmi jasně víte, kdo jste. Někdy doslova cestujete Domů ve svých snech během noci, abyste se napili ze zdroje tak jasného, tak důvěrně známého a čistého. Když jste zde, nechápete, jak jste kdy mohli zapomenout – přesto tomu tak je. Ztratili jste se v životě na Zemi především kvůli strachu, posuzování a negativitě, jež ve světě stále převažují. Kvůli své vlastní bezmoci rodiče a učitelé svým dětem často neposkytují víru v sebe sama a v jejich vnitřní zdroje – odpusťte jim to. Oni také propadli těmto světským vlivům, podlehli částečně iluzím, které na Zemi převládají. Vy jste sem však přišli, abyste tyto iluze roztříštili, a to z vás dělá Pracovníky Světla. Někoho, kdo chce pomoct  změnit vědomí na Zemi, aby lidé mohli znovu začít věřit ve svou vlastní jedinečnou sílu – duši, která přesahuje jejich pozemskou osobnost – a přenesli ji do písně duše. Jste odvážní. Na jedné straně jste zraněni tím, že jste ztratili svou cestu v této realitě a tato bolestná zkušenost se stala součástí vaší cesty v životě. Ale na straně druhé jste také nalezli cestu dovnitř, neboť jste zaslechli šepot vaší duše. Někdy je velmi těžké věřit, protože cítíte vliv starých myšlenek, které vás činí nevýznamnými, máte pocity nejistoty a pochyb. A opravdu jste se jako děti bohužel naučili, že tyto pocity jsou správné a pravdivé: buďte bezvýznamní, nevyčnívejte, nejednejte podivně, nepřemýšlejte za hranice norem, přizpůsobte se, buďte dobrým občanem, buďte dobrým partnerem a rodičem, buďte zodpovědní. Všechny tyto údajně vysoké hodnoty vás všechny udržují příliš často nicotné a vyžadují od vás, abyste skryli vaši originalitu. Jakmile jste však jednou začali chodit dovnitř, už nikdy nemůžete jít zpět. Už nemůžete ignorovat svou jedinečnost, svoji sílu a touhu být jiným a to podněcuje strach ve vás: „Když poslechnu hlas svého srdce, pláč mojí duše, nestanu se outsiderem a nebudu se stranit? Kdo mě bude milovat, kdo mě pak bude chtít přijmout? Budu stále vítán/a?“ Vidím tyto pochyby ve vašich srdcích a žádám vás, abyste nejdříve přemýšleli o tom, kdo jste: onou druhou částí, která chce vyrazit mimo ušlapanou cestu, tou částí, která pokračuje dovnitř, která si na něco vzpomíná: vzpomíná na stesk po domově, na touhu. Pociťte energii tohoto „Já“, tuto druhou část vás. Přivítejte ji na Zemi a pociťte sílu a moudrost této své části. To je duše, která promlouvá a která vám klepe na rameno po celý váš život a žádá vás o pozornost. Duše nikdy nehovoří s nátlakem či posuzováním, s přísností či hrozbami, tak jak to činí hlasy moci. Duše šeptá, vábí, promlouvá s radostí: „Nebylo by to pěkné, nebylo by krásné a inspirující udělat to?“ Často se bojíte tomuto hlasu naslouchat. „Může to opravdu být? Mám zkrátka jít a užít si to, co mám skutečně, skutečně rád/a?“ Duše hovoří úplně jiným jazykem, než na který jste zvyklí. Duše není vnější silou, která si na vás dělá nárok, duše vám slouží. To vašim uším zní podivně, protože jste si navykli na myšlení: „Musím své duši sloužit, své vyšší části.“ Duše vám však slouží rovný dílem, chce prostřednictvím vás zářit, pozvednout vás, přivést Domů, inspirovat vás k dělání toho, co skutečně chcete, chce, abyste byli na Zemi jako lidská bytost šťastní. Pozvěte k sobě tu veselou energii své duše a učiňte tak nyní. Nechť vás obklopí, pociťte její jemnost – žádný nátlak, žádné požadavky – jen pocit být vítán velmi hlubokým způsobem. Dovolte sami sobě být přijati svou duší a prociťte její přítomnost kolem svého těla jako zářivý plášť Světla. Poté se své duše zeptejte: „Co bych měl/a v této chvíli vědět? Co se od tebe potřebuji dozvědět v tomto okamžiku?“ A pociťte její odpověď. Nemusíte ji ani slyšet v množství slov. Jaký pocit, jakou náladu vám chce duše sdělit? Propusťte všechny myšlenky o tom, jak by měla duše hovořit a vaše představy o vyšším a nižším. Vaše duše je život sám! Je to žití, přirozená životní síla, ví, kde je třeba harmonie či jiného rytmu a chce vám to poskytnout s radostí. Pokud cítíte tento proud energie kolem a ve svém těle, pozorujte také, co ji může místy blokovat. Je to někde ve vaší auře nebo ve vašem těle, kde nemůže Světlo proudit plně a svobodně? Běžte do tohoto místa, které vyčnívá jako nejvíce zablokované. Neposuzujte ho. Buďte jako duše, jen ho pozorujte, lehce, s jemností a otevřeností. Spatřete potřebu v tomto místě ve svém energetickém poli nebo ve svém těle a vězte, že tato potřeba nemusí být vyslovena či vysvětlena slovy. Jednoduše dovolte, aby to, co je potřeba, proudilo směrem k ní. Vy všichni tu dnes jste proto, že se chcete spojit s bytím předávající poselství z toho či onoho důvodu. Já vám však pravím, za touto touhou je ještě větší touha po Domově – po bydlišti, kde můžete pociťovat realitu toho, kým jste – a přinášet tento Domov dolů na Zemi. Proto tu jste! Pociťte, jak dobrý a skutečný tento záměr je. Jak jste k němu došli a jakou formu skutečně nabude, je druhotné. Tato touha je hlasem vaší duše. Vaše duše se chce ve vašem životě projevovat zřetelněji a úplně. Pociťte, jak důvěrně známá je vám vaše duše – její lehkost a nenucenost. To je hlas lásky. Ona „měli bychom“, tíha, tlak, povinnost jsou hlasy strachu, hlasy mimo vás. Hlas vaší duše pochází zevnitř a někdy promlouvá tak jemně a lehce, že ho neslyšíte. Anebo tento hlas šeptá jemně a tiše: „Je to tak jednoduché, že?“ A tak jednoduché to je! Jádro života je nekomplikované a lehké. Nakonec vás žádám, abyste pocítili společnou energii, energii nás všech společně. Tady a teď taktéž vytváříme kanál pro nás všechny. A neznamená to nic jiného, než že jsme zcela sami sebou bez jakéhokoliv nátlaku. Vše je dovoleno, aby bylo takové, jaké je, včetně temných a ustrašených míst. A zároveň na tato místa září Světlo, Světlo vašich duší. Rád bych zakončil tímto: respektujte sami sebe, svoji sílu, svoji odvahu, kterou jste již tolik ukázali. Není to o tom, abyste hodnotili sami sebe, abyste se ponižovali, kritizovali se, i když jste se to naučili dělat jako věc dobrou a rozumnou. Zkuste se učit mít skutečný respekt sami k sobě a oceňovat svou vlastní odvahu a sílu. Tak se stanete sami sebou, to otevírá váš kanál k tomu, kým skutečně jste. © Pamela Kribbe 2012 www.jeshua.net Překlad: Denisa Vaňková www.jeshua.cz