Včelstvo Včelstvo je velká rodina. Přirozeně se množí rojením.
Nejpočetnější jsou včely, dělnice. Jejich činost se během života mění s jejich stářím a vývojem žláz. Včela nejdřív začne čistit buňky a později krmí larvy. Nejdříve starší larvy, které potřebují hlavně směs pylu a medu. Po vyvynutí hltanových žláz, včely krmí mladší larvy sekretem z těchto žláž, bohatým na bílkoviny. Po desátém dni života se včele vyvynou voskové žlázy na posledním článku zadečku. Z krmiček se stanou stavitelky. Bez hnutí visí v dlouhých stavebních řetízcích a čas od času klíšťkami na zadních nohách odnímají voskové šupinky z voskotvorných žláž. Vosk předávají včelám, které staví malý zázrak, šestihrané buňky. Mezi 10 a 20 dnem života přebírají včely ještě další práce. Čistí úl, tmelí škvíry a trhliny, v dlouhém řetězci si odevzdávají přinešený nektar, zhušťují jej a ve formě medu ukládají do plástů.
Ve věku 20 dnů některé včely vykonávají strážní službu. Během ní kontrolují létavky, zda patří k rodině, a své družky poznávají podle specifické vůně včelstva. Teprve pak se z mladušek stanou létavky. Přinášejí nektar, rouskový pyl, podle potřeby pryskyřicový tmel (propolis) a vodu. Létavky se realizují v neúnavné denní práci a jejich život končí.
Použiju jednu knihu - Anastasia - od spisovatele Vladimíra Megreho.
Zde Anastasia - poustevnice - tvrdí, že na každé zahrádce je vhodné mít jednu včelí rodinu. Řekla:" Mnohé z toho, co děláte pro zajištění včelí rodiny, škodí. Jenom dva lidé na Zemi se za poslední tisíce let dokázali přiblížit k chápání tohoto unikátního živého mechanismu - dva mniši. Byli prohlášeni za svaté."
Jak tedy udržovat včely na zahrádkách? Je třeba pro ně udělat hnízdo, jako to mají v přírodních podmínkách, a to je celé. Další práce může spočívat jen v odebírání medu, vosku a jiných jimi vyrobených látek.
Jak má vypadat přírodní hnízdo? Potřebujeme k tomu špalek. Mohlo by to být i břevno s dutinou, která by se měla vydlabat, zvětšit. Úl by se také mohl vyrobit z prken listnaté dřeviny. Tloušťka prken by neměla být menší než je 6 cm, délka nejméně 1 m 20 cm, vnitřní objem - nejméně 40 x 40 cm. K vnitřním spojům by se měly přidělat zpevňovací úhelníky, aby úhly byly dokulata. Můžeme je lehce přilepit, včely je pak samy upevní. Vrchní strana by se měla těsně zavřít prknem stejné tloušťky, spodní se má otevírat. Pro tento účel je třeba přizpůsobit prkno tak, aby se dalo přistavit a zpevnit jej trávou nebo hadříkem, který by měl pokrývat celé dno. Po délce jednoho ze čtyř spojů je třeba udělat otvory o výšce přibližně 1,5 cm. Otvory nebo jeden otvor by měl končit 30 cm pře otvírající se stranou.
Takový úl lze umístit někde na zahrádce na kůlech vysokých 20-25 cm, otvory směrem na jih. Je však lepší jej umístit pod střechou. Pak člověk nebude překážet včelám při vylétání a ony jej také nebudou zlobit. Úl má být nakloněný přibližně 20-30 stupňů tak, aby otvírající se strana zůstala dole. Můžeme jej umístit i na půdě, ale pak bychom měli zajistit dobrou ventilaci. Nejlepší je připevnit úl na jižní straně domu pod střechou, nebo přímo na ní. Jeno je třeba si pamatovat na možnost přístupu k úlu pro odebírání části pláství naplněné medem. Každý úl má mít přístřešek. V zimě jej můžeme zateplit.
V přírodních přírodních podmínkách včely žijí v dutině stromů a lehce zvládají všechny problémy. Přítomnost včel je nesmírně prospěšná.Právě ony nejefektivněji opylují všechny rostliny a zvyšují úrodnost, to ostatně velmi dobře víte.
Nevíte možná to, že včely nejvíc otevírají svými sosáčky přesně ty kanálky v rostlinách, přes které se dostává dodatečná informace, odražená od planet. Informace, tak potřebná pro rostliny, a tedy i pro lidi.
Včely bodají jen v případě, že se k nim člověk sám chová agresivně, ohání se, leká se, je velmi nepřátelsky vnitřně naladěn, a to nejen ve vztahu k všelám, ale jednoduše ke komukoliv. Cítí to, přesněji řečeno, nesnáší vyzařování jakýchkoliv temných citů. Dále mohou bodat do těch částí těla, které jsou spojeny s konkrétním nemocným vnitřním orgánem člověka, a také tam, kde je roztržený ochranný obal nebo jsou jiné poruchy.
Víte, jak efektivně léčí včely nemoc, které říkáte radikulitida, ale to zdaleka není všechno, co dokáží.
Ubytovat rodinu do takového úlu je velmi jednoduché. Je třeba vysypat tam včelí roj a před tím tam položit kousek vosku a medonosnou bylinku, žádné vyrobené rámečky a plástve stavět není třeba. Pak, když rodiny budou aspoň na několika vedlejších pozemcích, včely se budou samy rozmnožovat, rojit se a obsazovat volné špalky.
Jak se z oněch špalků má odebírat med?
Je třeba otevřít spodní poklici, nalomit visící plástve a odebrat med a pyl. Člověk však nesmí být chamtivý. Je třeba, aby část zůstala včelám na zimu. Během prvního roku je lepší nesbírat žádný med.
Včela se líhne za 21 dní od zakladení vajíčka, matka se líhne za 16 dní a trubec za 26 dní.
Zavíčkovaný med je zralý a může se vytáčet. Zralost medu v nezavíčkovaných plástech se zkouší třepnutím rámečku...med nesmí cákat. Důležitý je obsah vody v medu. Závisí na tom jeho krystalizace a kvalita.
Norma pro obsah vody v medu je 20% v EU a v ČR 18%.
Obláček
Včelstvo
Včelstvo je velká rodina. Přirozeně se množí rojením.
Nejpočetnější jsou včely, dělnice. Jejich činost se během života mění s jejich stářím a vývojem žláz. Včela nejdřív začne čistit buňky a později krmí larvy. Nejdříve starší larvy, které potřebují hlavně směs pylu a medu. Po vyvynutí hltanových žláz, včely krmí mladší larvy sekretem z těchto žláž, bohatým na bílkoviny. Po desátém dni života se včele vyvynou voskové žlázy na posledním článku zadečku. Z krmiček se stanou stavitelky. Bez hnutí visí v dlouhých stavebních řetízcích a čas od času klíšťkami na zadních nohách odnímají voskové šupinky z voskotvorných žláž. Vosk předávají včelám, které staví malý zázrak, šestihrané buňky. Mezi 10 a 20 dnem života přebírají včely ještě další práce. Čistí úl, tmelí škvíry a trhliny, v dlouhém řetězci si odevzdávají přinešený nektar, zhušťují jej a ve formě medu ukládají do plástů.
Ve věku 20 dnů některé včely vykonávají strážní službu. Během ní kontrolují létavky, zda patří k rodině, a své družky poznávají podle specifické vůně včelstva. Teprve pak se z mladušek stanou létavky. Přinášejí nektar, rouskový pyl, podle potřeby pryskyřicový tmel (propolis) a vodu. Létavky se realizují v neúnavné denní práci a jejich život končí.
Některé včely se rozhodnou pro samotářský život.
3. 2, 2011
Iva Jamajka
Použiju jednu knihu - Anastasia - od spisovatele Vladimíra Megreho.
Zde Anastasia - poustevnice - tvrdí, že na každé zahrádce je vhodné mít jednu včelí rodinu. Řekla:" Mnohé z toho, co děláte pro zajištění včelí rodiny, škodí. Jenom dva lidé na Zemi se za poslední tisíce let dokázali přiblížit k chápání tohoto unikátního živého mechanismu - dva mniši. Byli prohlášeni za svaté."
Jak tedy udržovat včely na zahrádkách? Je třeba pro ně udělat hnízdo, jako to mají v přírodních podmínkách, a to je celé. Další práce může spočívat jen v odebírání medu, vosku a jiných jimi vyrobených látek.
Jak má vypadat přírodní hnízdo? Potřebujeme k tomu špalek. Mohlo by to být i břevno s dutinou, která by se měla vydlabat, zvětšit. Úl by se také mohl vyrobit z prken listnaté dřeviny. Tloušťka prken by neměla být menší než je 6 cm, délka nejméně 1 m 20 cm, vnitřní objem - nejméně 40 x 40 cm. K vnitřním spojům by se měly přidělat zpevňovací úhelníky, aby úhly byly dokulata. Můžeme je lehce přilepit, včely je pak samy upevní. Vrchní strana by se měla těsně zavřít prknem stejné tloušťky, spodní se má otevírat. Pro tento účel je třeba přizpůsobit prkno tak, aby se dalo přistavit a zpevnit jej trávou nebo hadříkem, který by měl pokrývat celé dno. Po délce jednoho ze čtyř spojů je třeba udělat otvory o výšce přibližně 1,5 cm. Otvory nebo jeden otvor by měl končit 30 cm pře otvírající se stranou.
Takový úl lze umístit někde na zahrádce na kůlech vysokých 20-25 cm, otvory směrem na jih. Je však lepší jej umístit pod střechou. Pak člověk nebude překážet včelám při vylétání a ony jej také nebudou zlobit. Úl má být nakloněný přibližně 20-30 stupňů tak, aby otvírající se strana zůstala dole. Můžeme jej umístit i na půdě, ale pak bychom měli zajistit dobrou ventilaci. Nejlepší je připevnit úl na jižní straně domu pod střechou, nebo přímo na ní. Jeno je třeba si pamatovat na možnost přístupu k úlu pro odebírání části pláství naplněné medem. Každý úl má mít přístřešek. V zimě jej můžeme zateplit.
V přírodních přírodních podmínkách včely žijí v dutině stromů a lehce zvládají všechny problémy. Přítomnost včel je nesmírně prospěšná.Právě ony nejefektivněji opylují všechny rostliny a zvyšují úrodnost, to ostatně velmi dobře víte.
Nevíte možná to, že včely nejvíc otevírají svými sosáčky přesně ty kanálky v rostlinách, přes které se dostává dodatečná informace, odražená od planet. Informace, tak potřebná pro rostliny, a tedy i pro lidi.
Včely bodají jen v případě, že se k nim člověk sám chová agresivně, ohání se, leká se, je velmi nepřátelsky vnitřně naladěn, a to nejen ve vztahu k všelám, ale jednoduše ke komukoliv. Cítí to, přesněji řečeno, nesnáší vyzařování jakýchkoliv temných citů. Dále mohou bodat do těch částí těla, které jsou spojeny s konkrétním nemocným vnitřním orgánem člověka, a také tam, kde je roztržený ochranný obal nebo jsou jiné poruchy.
Víte, jak efektivně léčí včely nemoc, které říkáte radikulitida, ale to zdaleka není všechno, co dokáží.
Ubytovat rodinu do takového úlu je velmi jednoduché. Je třeba vysypat tam včelí roj a před tím tam položit kousek vosku a medonosnou bylinku, žádné vyrobené rámečky a plástve stavět není třeba. Pak, když rodiny budou aspoň na několika vedlejších pozemcích, včely se budou samy rozmnožovat, rojit se a obsazovat volné špalky.
Jak se z oněch špalků má odebírat med?
Je třeba otevřít spodní poklici, nalomit visící plástve a odebrat med a pyl. Člověk však nesmí být chamtivý. Je třeba, aby část zůstala včelám na zimu. Během prvního roku je lepší nesbírat žádný med.
Tolik z knihy Anastasia
3. 2, 2011
Obláček
Zavíčkovaný med je zralý a může se vytáčet. Zralost medu v nezavíčkovaných plástech se zkouší třepnutím rámečku...med nesmí cákat. Důležitý je obsah vody v medu. Závisí na tom jeho krystalizace a kvalita.
Norma pro obsah vody v medu je 20% v EU a v ČR 18%.
Obsah sacharózy je povolen do 5%.
3. 3, 2011