Válka a jaro přicházejí - Zprávy z Majáku č. 16

[blueheart]

(14.3.2011-20.3.2011)

Mezi žaluziemi problesklo na pár minut Slunce, a potom už je nad Prahou v neděli zachmuřeně. Sčítání ztrát v Japonsku, hrozba druhého Černmobylu ve Fukušimě, střelba do lidí v arabských zemích, útok proti Kaddáfímu. Čas jako by se zastavil, arabské revoluce tancují na místě a vypadají beznadějně. Je pošmourno a mrzne.

 

Pondělí – jaderná katastrofa ve Fukušimě trvá. Když otočím tvář ke Slunci, za zavřenýma očima vidím cosi jako Květ života. Poslední den 11. týdne mne bolí za krkem. Bolest zesílila při buddhistickém obřadu za japonské zesnulé v kostelíku na Kampě, vystřeluje do pravého ramene. Proč šíje? Před zemětřesením u Honšů mne brněl několik dnů zátylek...znamená bolest v šíji nějakou další pohromu?

Úterý- Japonskou jadernou elektrárnou Fukušima 1 v úterý postihl už třetí výbuch.

Jsem několikrát denně na internetu, kde sleduju bedlivě údaje globální Seismic Monitor. Silnějších zemětřesení každý den přibývá, u Japonska a v Japonsku se od osudného pátku třese země mnohokrát za den. Mimoto, že se chvěje pacifický Ohnivý kruh, zemské desky se otřásají i v Evropě, v Africe, v Kanadě, USA, ve střední a jižní Americe i jinde.

Mým malým bytem zní jemný ženský hlas zpívající pomalu mantry. Jemný ženský hlas mi evokuje obraz Aničky, plavovlasé zavražděné dívenky. Stala se zvláštním symbolem podzimu, když se 13. října 2010 ztratila cestou ze školy.

Středa - Bahrajnské bezpečnostní síly s tanky násilím vyklidily centrum v metropoli Manáma, které několik týdnů obývali protivládní demonstranti.

Ve středu byly nalezeny ostatky Aničky zahrabané v lese v Troji. Když jsem poprvé uviděl její tvář na fotce, napadlo mne: To je anděl. Proč musel nějaký člověk zabít dítě s andělskou tváří? Jaká temnota ovládla jeho nitro? Ta vražda je symbol lidských dějin. Když v neděli zavřu oči tváří v tvář Slunci, je magenta mimořádně krásná. Nádhera Slunce a temnota lidské duše. Jaký je v tom Záměr? Očekávám už vládu Slunce jako spásu.

Čtvrtek  - další ohniska zamětřesení - Chile, Bolívie, ostrovy Sandwich a Vanuatu v Pacifiku.

Pátek - OSN schválila rezoluci, která povolila vojensky zajistit bezletovou zónu nad Libyií a ochránit tak povstalce před likvidací Kaddáfího armádou.

V sobotu západní velmoci zaútočily. Akce se jmenuje Odyssey Dawn - Počátek Odyssey. Odyssea byla dlouhá cesta ithackého krále domů z trojské války, plná dobrodružství. Jméno Odysseus prý znamená „syn bolesti“. Šílenci na internetu píší, že začala třetí světová válka.

Podivnou náhodou uběhlo 19.3. osm let od útoku George Bushe na Irák. A toho dne je úplněk a navíc tzv. supermoon. Západ, zatím Francouzi, Angličané a Italové za podpory USA, se vrhá akčně do boje, do „úplňkové války“. Obří úplněk tedy nepřitáhl jenom splíny a deprese,  ale také neviditelné stíhačky a tomahawky. Ego diktátora je odstřelováno nejmodernějšími zbraněmi. 

Za vraždu anděla zatkli statného čtyřicátníka. Je dost nepochopitelné, že statný dospělý muž znásilní malou bezbrannou dívku, pak ji zabije a zahrabe v lese. A přece se to stalo. Dělo se to celé dějiny lidí. Temnota vládla. Lidé si Aničku zamilovali. Připadá mi jako symbol ženské duše. Tolikrát zraněná, přece se znovu rodí a usmívá.

Japonci stále nemají vyhráno: jejich jaderná elektrárna Fukušima stále nekontrolovaně plane a lidé ji hasí vodou. Prastarý proces zalévání ohně. Ale tento kouzelný oheň je téměř neuhasitelný. Oheň a voda, prastaré archetypy, dva elementy bez nichž život neexistuje. Lidská hra s podstatou bytí může skončit neblaze. Ale ještě jsme tady. Starý lidský příběh pokračuje, i když podle některých proroků, na této zemi v této podobě končí, ona má odletět kamsi do pohádkové říše, kde bude všechno jinak a lepší, i s některými lidmi. Tam, kde bude lidská temnota prosvětlena.

V pondělí 21. března září nad Prahou Slunce, jeho vláda se zdá být již neotřesitelná. Kéž by prozářilo lidskou temnotu. Jdu odpoledne na Vyšehrad a když zvednu oči, vidím obrovské srdce nakreslené na obloze letadly.

„Stále znovu se mocné energie spouštějí k zemi a čistí, co jim přijde do cesty. Lidské životy se podobají stromům ve větru. Je zde mnoho možností změn, ale mnozí se stále bojí a velkou měrou jste v tomto strachu udržováni neustále. Vaše vibrace velmi kolísají a je nezbytné udržet se co nejvýše.“ Zlatá dušička.

[tree]

Jirko, stále více oceňuji tvůj nadhled, ale i vhled do dění tohoto světa. Řekla bych, že nemáš problém ani s podhledem, ale nechce se mi to rozebírat.

Přiznám se, že jsem vše o tom, co tu píšeš zaznamenala, ale nijak se nenechávám jitřit emocemi, přestože emoce jsou ta část mého bytí, která se mnou velmi často cloumá. Teď nic, klid. Doufám, že ne před bouří.

Pro mě tu skutečně záříš jako maják. Dík.

[blueheart]

děkuji za komplimenty, tree, nemyslím, že jsem maják...vidím se spíše jako hlídač, který pozoruje jak reflektor osvětluje hladinu moře.. rád bych, aby zprávy ukazovaly -osvěcovaly dění kolem nás z různých úhlů a pomohly nám tak nahlédnout realitu lépe v její složitosti, to je vše, když to tak bude fungovat, je všechno v pořádku, Blanche a tree. Díky.

[Anka-veva]

slovom,zvukom,či farbou,ak je človek umelec,sa dajú vyjadriť niekedy aj nevyjadriteľné veci.Pekne píšeš Blueheart.

[tree]

To nejsou žádné komplimenty, tak to prostě vnímám a vidím já. :-)