St. Germain prostřednictvím Barbary Bessen.

[Zlaté Živé Světlo]

Pozdrav Bůh, milí přátelé.

Ano, jsem to já, Saint Germain. Bylo mi dovoleno, abych tento měsíc vytvořil channeling místo Kryona. Nebo mám spíš říct, že jsem se trochu vnutil? Kdepak, KRYONA jsem neodstrčil, to bych si nedovolil. Hmm (usmívá se), já jsem, i v těchto kruzích známý pro svou mírnou hlučnost a dotěrnost. Vlastně do bytí neustále vnáším trochu lidského prvku. A nedělám to proto, že bych mé naučené pozemské vzorce dosud netransformoval. Kdepak, baví mě to, vše tak okořením špetkou humoru. Měl bys svůj život na této překrásné planetě Zemi promísit velkou špetkou božího humoru, všechno je pak jednodušší. Vím o čem mluvím. Všechny ty hluboké rány, které sis svými lidskými tragédiemi přivodil, jsou částí hry, kterou Země hraje. Vím, že to víš, ale ty na to stále a znovu zapomínáš, stejně jako zapomínáš na to, že jsi božský. Pojďme si jednou na tvůj pozemský život posvítit a podívejme se na něj pohledem Boha.

Vidím tě jako velkou duši, která se rozhodla zakusit dobrodružství jménem Člověk. Je mnoho duší, které sbírají všemožné zkušenosti. I já jsem takovou duší. Ale ne všechny volí hluboké zkušenosti duality. Možností, jak poznat sám sebe, je nekonečně mnoho. Mnoho planet nabízí tobě i druhým tyto možnosti. Mnoho vysokých duší, neboť i to jsou planety, projevilo ochotu přeměnit část své podstaty v planetu a sloužit jako základ pro získávání božích zkušeností. Je důležité, si to stále a znovu umět plasticky představit, abyste neztráceli půdu pod nohama, neizolovali se a nespadali do těžkostí a ze strachu a nedostatku sebevědomí si život nepředstavovali jako jedinou realitu. Právě v této době silné transformace míváš občas představy utrpení, svého vlastního utrpení, svého selhání a neschopnosti zvládat svůj život. Často sám sebe pohřbíváš obviňováním se z tvé minulosti, z jejichž otisků znovu a znovu vytváříš své další bytí. Svým životem kráčíš zčásti těžce ohnutý, často také ovlivněn beznadějností světa kolem tebe. Tento svět vypadá, že se zhroutí, tíhne k beznadějnosti, k planetě, která sama sebe pustoší, případně ji zásahy lidí činí nehostinnou.

Tyto časté, tíživé emoce, které tě přepadávají, souvisí s tím, co se kolem tebe děje. Vím, že to víš, přesto míváš občas tendenci, přejímat tyto emoce na svá bedra a přivlastňovat si je. A k tomuto stavu Země a lidstva, který je v této době možné energeticky pocítit, přibalíš svůj vlastní, osobní osud, jak tomu říkáš. Stane se z toho tlustý, těžký balík, který se marně snažíš nést. Je to pocit, jako by ses hroutil pod těžkou tíhou. Působí jako těžké kameny. Kameny, které spočívají na tvých bedrech a které nelze odložit.

Schválně to popisuji trochu drasticky, ale jsou to ty situace, které tě čas od času přepadávají a vytvářejí tvůj den. Jeden den se cítíš lehce a dobře naladěn, neexistuje nic, co by mohlo tvůj den zkalit, všechno podnikáš uvolněně a s radostí. Přesto máš již druhý den pocit, jako bys nesl tíhu celé Země a učinit jen malý krůček je pro tebe totéž, jako běžet maratón. Možná máš tendenci to celé lidsky posuzovat a změně nerozumíš. Pochybuješ o všech svých lidských aktivitách a úspěších, dokonce tvé velké kroky k rozšiřování vědomí se ti zdají nicotné a jako malé, bleší krůčky. Možná tě bolí tvé tělo, tvá hlava tě bolí, tvé údy jako by chtěly prasknout a tvá chodidla jsou těžká jako olovo. Cítíš se spíš smutně a ustrašeně a tvá radost ze života se drží zcela při zemi. Takové dny jsou v dnešní době celkem běžné. Patří k vývoji. A ač to zní nelogicky, je ti stále a znovu sdělováno, že ty největší kroky jsou již za námi.


To vše je realita. Země a člověk udělali v posledních letech velké kroky. Člověk vědomě nebo zčásti nevědomě. Ani to nehraje velkou roli, spíš je to nedůležité, hlavně že se to děje. Každý jde svou cestou, svým vlastním způsobem. Nikdo to nemůže posoudit a ani vysvětlit. Nikdo, kromě tvého Vyššího Božího Světla. Jen to a další Vyšší části tvého Já vědí, co se s tebou na cestě velkého rozšiřování vědomí a na cestě tvého mistrovství děje. Ty jsi učinil základní kroky a spustil to. To, co se děje teď, je vypilovávání. Z duchovního hlediska se nacházíš ve fázi vyššího „rozšiřování“. Ve starých spirituálních školách bys byl „neofytem“ na vyšším stupni a mnoho zasvěcení bys měl již za sebou. Nyní jde o vyšší prosvětlení, o otevření nejvyšších bran do nekonečna. Mnoho lidí si tento vývoj neuvědomuje. Pozastavují se nad jistými jevy, jež vstupují do jejich životů, diví se nočním setkáním, které nazývají sny, i obrazům, které se vynořují a které v nás lehce vzbuzují dojem, že jsme se zbláznili.

Ono to všechno vskutku bláznivé je. Nic již není na svém místě. Všechno se mění do velkého, neznámého vzestupu a rozšiřování bytí. Neznámého, neboť další kroky odpovídají sice Božímu plánu, ale jednotlivé malé krůčky spadají do rubriky „svobodná vůle“. Přesně vzato – čím více se svěříš vyšším částem svého Já – žádnou svobodnou vůli nemáš. Je to jako bys za svobodnou vůli označoval to, že si dáš jahody nebo se vydáš do zahrady k tvému oblíbenému stromu.

Ale ve skutečnosti jsou tvé denní kroky, když se oddáš, vedeny Tvým Vyšším Já. Provází tě dokonce tvým běžným dnem a pomáhá ti řešit tvé zdánlivé starosti, problémy, smlouvy, střety apod. a řeší je tak, aby byly řešeny božsky. Často ke spokojenosti obou stran. Naskýtají se taková řešení denních setkání, o kterých by se ti dřív ani nesnilo. Jsi veden, jsi veden láskou, tak aby řešení pozemských okolností, jež provázejí tvůj den, vyústily ve vzájemné propojení světla a temnoty. Heslo zní: „Ven z duality“.

Světlo a Temnota jsou dvě části jedné věci, Božské věci. Zde i na jiných planetách této vibrační úrovně se dle toho jedná a učí, získávají se zkušenosti. Ale tato planeta se nachází ve fázi přeměny a putuje do vyšší dimenze, ve které si tato možnost učení již nevykračuje ruku v ruce s dualitou. Je to zkrátka jen Světlo, a to různé podoby nemá. Touto cestou nyní kráčíš. A tvé Vyšší Já drží tvou ruku a stále a znovu ti s láskou ukazuje, jak můžeš pozemské záležitosti řešit novým způsobem. Tento způsob se ti dostane do masa a krve, jen co toho co nejvíce propustíš a přestaneš se snažit zvládat svůj život svým pozemským rozumem.

Vím, že to také víš a že jsi o tom hodně přečetl. Také často přemýšlíš o tom, jak by to nejlépe mělo jít. Ale vlastně se to už děje. Pozoruj ty hodiny a dny plné světla anebo způsob, jak ses z tvých téměř depresivních fází dostal znovu ven. Byla to ruka plná světla tvého božského partnera, který ti sděloval: „Pojď, drž se mé ruky, vím, jak ti je, cítím s tebou. Vyvedu tě ven z této situace. Rád ti ukážu, která cesta je správná. Důvěřuj mi!“


Někdy nastává řešení obtíží či vyjasnění situace celkem rychle. Dějí se neuvěřitelné věci, které vše vyjasňují, je to jako by slunce najednou více zářilo a vše prosvětlovalo. Někdy pár minut trvá, než se věci přenastaví, než vidíš jasněji a než získáš odvahu kráčet radostně vpřed. Není to záležitost tvého Vyššího Já, nýbrž tvého rozumu, který se přece jen zapojí a nabídne ti jiné cesty.

Pak tu je ještě „starý dobrý strach“, který si vždy najde cestu jak se do tvého života vmísit. Starý strach, který tvůj život zásadně předurčuje a tvé pole dosud neopustil. Je to prastarý strach a provází každého, i hodně zkušeného člověka, neboť je v nás hluboce uložen. Je velmi důležité si stále a znovu uvědomovat, že tento strach je i kolektivní. Když s ním rezonuješ, najde si k tobě cestu velmi rychle. Například se v noci probudíš, přemýšlíš o věcech a dostaneš strach. Najednou se vynoří všechna ta „staveniště“ tvého života, rozvinou se do velké, valící se laviny a hrozí, že tě zavalí. Můj tip pro tebe je: Dej těmto pocitům průchod a nepotlačuj je. Projdi tímto strachem. Nech se jím zavalit. A co se stane pak? Zmizí. Člověk, a já to vím, neboť jsem také jedním byl, má tendenci strach potlačit, odsunout a myslet na něco hezkého. Strach ale jen tak jednoduše nezmizí, počká na další příležitost.


Ještě lepší je, když se mu volně oddáš a necháš scénář v hlavě přehrát. Co by se stalo, kdyby… Nakonec všechen strach vyústí v obavu, že už nebudeme. V západní části země, v tzv. civilizovaném světě, žijeme dle nafouknutých cílů a ideálů, které se orientují na venek a pravou podstatu zakrývají. Co se ti vlastně může stát? V temnotě žaláře uvězněni nebudete, to se dělo v jiných dobách, a když už, tak ne v této části zeměkoule. Něco k jídlu budeš mít vždy, to je výhodou inkarnace, kterou sis v této části Země zvolil. Základní potřeby jsou zde uspokojeny. Nehledě na to, že se v podstatě můžeš vyživovat pránou. Jen to nečiníš vědomě, neboť potřeba pozemské potravy je neustále vyvolávána zvenčí. Ale možné to je, a to bez problémů. To ti mohu slíbit. Tvé vyšší já tě již napojilo na samozásobující systém, takto bych to zde pojmenoval. Chybí ti jen důvěra, že je o tebe postaráno. Místo na postel tu bude také vždy. Nejen proto, že žiješ ve své zemi, kde se o tebe v případě nouze postarají, ale i proto, že ti Tvé Vyšší Já pomůže, jednu takovou postel mít. Je opravdu důležité porozumět tomu, že pozemské strachy a starosti musíš propustit.

Je o tebe postaráno a toto zajištění nelze lidsky pochopit. Nedokážeš pozemsky logicky pojmout, že věci a lidé, kteří nyní „vedeně“ přicházejí do tvého života, k tobě ve skutečnosti přicházejí na základě principu rezonance. A většinou tu nejsou proto, abyste vyjasňovali staré věci, jak tomu bylo dříve, ale kvůli propojování světla. Je to krystalická mřížka, která se rozšiřuje a která všem probuzeným umožňuje čerpat z univerza. Zde už ani tak nejde o možnost, si něco přát, ale tvé Vyšší Já se stará o rezonance, které vytvářejí tvůj život vzdálený od duality, abys mohl pokračovat ve službě jako božská bytost a byl zaopatřen vším, co potřebuješ.

Po tolika malých, tmavých nocích duše, které většinu z vás milých bytostí v posledních letech zastihly, se ti otevírají zcela nové cesty. Bylo to nutné, abyste pochopili. Nyní jsou ale kanály volné, jsi stále více propojen s Bohem a iluze oddělení je zrušena. Jsi božskou bytostí, ke které ses dříve modlil. Vycházej z toho, že máš právo cítit se božsky a také tak žít. A věř mi, vím, jak se cítíš, znám tyto situace, sám jsem je zažil. Avšak narozdíl od mé cesty ta Tvá již není tak těžká, v závislosti na velkých změnách Země. Nezbývá již mnoho obtížných kroků, neboť se nacházíš v době vzestupu Země. Máš podporu mnoha pomocníků a vyšších částí tvého Já a jsou ti teď tak blízko, jako nikdy předtím. Pokud je nevidíš, můžeš je cítit. Teď, v tuto chvíli, zřejmě je to teplý pocit v tvém srdci. Prociťuj, jak intenzivně jste již propojeni.

Nyní, když se umíš vědomě napojit, se mě možná ptáš, jak tyto kroky vnitřního napojení podpořit a umocnit, aby ses z fáze pochybností a strachu mohl dostat rychleji. Buď plně sám sebou. Buď autentický. Buď upřímný k ostatním i k sobě samému. Již žádné malé podvody jen proto, že jsou pohodlné. Žádné další nečestné kroky. Patří sem i kroky, které nepodnikneme proto, aby se věc vyjasnila nebo dobře dopadla. Pískajíc se procházet krajinou, zatímco druhý tápe v pasti, už není v této době adekvátní. Jediné, co je důležité, je být bdělý. Bdělý sám k sobě a také k druhým. Pročisti se. Zabývej se tématy, která bys raději neviděl, neboť jsou nepříjemná. S pomocí tvých vyšších částí se projasní a stanou se transparentními. To, co lidé označují jako hanbu/ostudu, je ten nejnepříjemnější vzorec, který sis v průběhu mnoha zkušeností osvojil. Kolik věcí neděláš jen proto, že se stydíš? Netroufáš si, neboť očekáváš selhání. Stydíš se, že jsi příliš mladý nebo příliš starý, že nesplňuješ očekávání ostatních, že nejsi dostatečně kompetentní, dost milý a spoustu dalších.

Zdvihněte hlavu a stůjte zpříma. Jste nádherné bytosti světla. Jsi Mistrem/Mistryní, kteří sem přišli, aby učinili lidskou zkušenost. Hanba je nyní vzorem, kterým se zabývá mnoho lidí. Přijmi znovu svou božskou sílu, zjisti, kdo jsi, žij svůj lidský život s vyšším duchovním napojením a osvoboď svoji sexualitu. Sexualita ještě stále, většinou nevědomě, brání božským nástrojům. Objev, co jsi možná sám jako vyšší tvořivá bytost vytvořil, abys lidem umožnil objevit svou božskou sílu. Ty jsi tuto sílu převlékl a maskoval jako sexualitu. Žádná věc na světě nevyvolala v průběhu tisíciletí tak mnoho nedorozumění a pocitů studu. Odhal tento klam a dej své božské síle průchod. Žij svobodně a šťastně svůj život. Je zcela vyjímečný v této době. Více se směj. To také osvobozuje a uvolňuje napětí. A když chceš tančit, rád Vám nabídnu rámě. Říká se, že Saint Germain byl ve svých pozemských dobách dobrým tanečníkem. Necháte se vést a nebo máte strach, že Vám stoupnu na špičky?

Pozdrav Bůh

Já jsem Saint Germain


PS: Poté, co jsem přijala tento text, uvařila jsem si čaj. Během té chvíle zazněl v mé hlavě Vídeňský valčík. A pak jsem se viděla, jak se Saint Germainem tančím. Vedl mě a já jsem cítila, jak se točím dokola. Bylo to pěkné.

Přijato Barbarou Bessen v květnu 2010 ( www.kryon-deutschland.com )

Tento text je možné volně předávat dál. Změny v textu nejsou povoleny.
Přeložila Simona H. pro www.channeling.wbs.cz